Interview - CRPG Addict

Chester Bolingbroke je čtyřicátník z USA, stát Massachusetts, který rád hraje počítačové hry. Vlastně moment, měl bych to trochu upřesnit – Chet rád hraje RPGčka. A tím rád myslím opravdu RÁD. V jeho případě už v podstatě můžeme mluvit o závislosti. Ostatně Chet se to už ani nesnaží skrývat, naopak. Zvolil si totiž přezdívku "CRPG Addict" a začal psát blog, jenž se za posledních pár let stal velice populární. Jeho cíl? Dohrát všechny CRPG, které kdy pro PC vyšly...

Ahoj, Chete,
můžeš nám nejprve říci něco o sobě a o svém projektu? O co se jedná a jak to všechno začalo?

"CRPG Addict" začal na sklonku roku 2009, kdy jsem se dostal z jednoho extrému do druhého. Během dlouhého říjnového víkendu jsem se totálně zasekl na 3 dny hraním Oblivionu a to zrovna v době, kdy jsem měl hoňku v práci a potřeboval jsem máknout. S výčitkami a znechucením jsem zahodil všechny svoje hry a sám sobě přísahal, že už na ně nikdy nesáhnu.

Vydržel jsem to asi 2 týdny, načež jsem došel k absurdní myšlence, a sice, že můj problém není v tom, že trávím příliš času hraním RPGček, ale v tom, že to dělám bez jakéhokoliv systému. Pořád dokola jsem hrál stejné hry. Myslel jsem si, že když vytvořím seznam všech počítačových RPGček a budu je hrát popořadě, tak to budu moct považovat za jakýsi projekt s jasným cílem a dostaví se pocit, že hraním nemrhám časem, ale vlastně tím něčeho dosahuju. Bylo to směšné sebe-klamání, ale fungovalo to.

Začal jsem hry hrát chronologicky, od nejstarších po nejnovější. Předpokládal jsem, že první kousky ze seznamu prolezu rychle, ale opak byl pravdou. Zabředl jsem na dlouhé týdny hned v první hře - Rogue. Když se mi konečně podařilo hru dohrát, dostavil se takový neskutečný pocit zadostiučinění, že jsem cítil potřebu se o tomto úspěchu s někým podělit. Nenapadlo mě nic lepšího, než napsat o mém vítězství na Redditu, kde neznámý uživatel navrhl, abych začal psát blog. Když se na to zpětně koukám, byla to vlastně naprosto logická věc. Rád hraju RPGčka a zároveň rád píšu. Proč to nespojit dohromady?

Obdivuju tvoje odhodlání a vytrvalost. Strávil jsi do dnešního dne 2229 hodin hraním těchto starých her. Jak dokážeš skloubit svojí závislost s prací? Co na to říká tvá manželka? Musí být asi hodně trpělivá...

Naštěstí jak moje práce, tak moje manželka, mě obdařily jistou dávkou flexibility. Jsem OSVČ, což mi dává na výběr v tom, kde a kdy pracovat. S Irenou nemáme žádné děti a zároveň nemám žádné časově náročné koníčky. 2229 hodin nevypadá zas tak hrozivě, když to vydělíš čtyřmi roky, po které se blogu věnuju. Dává to nějakých 11 hodin za týden, což není tolik, když si vezmeš, kolik času ostatní lidi tráví třeba sledováním televize. Nicméně je pravda, že tomu věnuju možná až moc času a nebýt mé záliby, tak bych mohl vydělávat mnohem více peněz.

V minulosti se ti stávalo, že jsi často hru vzdal a nedokončil. Ted jsi pokořil už přes 40 her v řadě a za poslední 2 roky jsi vzdal jen 2 hry. Hlodá to v tobě někdy? Máš chuť se k těm nedokončeným hrám vrátit a doklepnout je? Jaká byla nejtěžší hra, kterou jsi zatím hrál? Zklamala tě nějaká známá hra?

Je to velmi lákavé vrátit se k hrám, jenž jsem nedokončil, obzvláště k těm, kterým jsem – když se na to zpětně dívám – nedal dostatečnou šanci. Autoduel je hra, která mě nejvíc mrzí, ale také si myslím, že jsem neměl tak trvat na svých pravidlech (nepoužívat návody, cheaty, ani zálohování uložených pozic, pozn. Ugra) a strávit víc času s Wizardry II, III a IV. U těch zbývajících her mě to tolik nemrzí. Byly většinou dlouhé a nudné. Sem tam se někdo objeví a předhazuje mi Faery Tale Adventure, ale ta hra byla prostě obrovská, prázdná a ubíjející. V tomto případě, stejně jako třeba u Bloodwych, cítím, že jsem se rozhodl správně. Myslím, že jsem se v posledních měsících příliš snažil udržet svojí vítěznou sérii. Měl jsem třeba skončit s DarkSpyre daleko dříve a nevěnovat tomu tolik času.

S přehledem nejtěžší hra, kterou jsem dohrál, byl NetHack. Jen ta samotná mi sebrala 262 hodin, tzn. 12 % z celkového času, jenž jsem věnoval blogu. Myslím, že jsem se neměl nechat pohltit zásadami hráčů rogue-like her, kteří odsuzují zálohování postav. Největší zklamání byla série Bard's Tale. Druhý a třetí díl jsou jedny z nejnudnějších her, co jsem kdy hrál. Nechápu, kde se bere jejich početná komunita.

Byl si někdy v České republice? Znáš nějaké české hry?

Bohužel jsem nikdy neměl tu čest. Slyšel jsem, že Praha je krásné město s rozsáhlou jazzovou scénou a doufám, že se naskytne šance k vám někdy přijet. V tomto roce mě čeká spousta cestování po Evropě kvůli práci, takže to snad klapne.

Myslím, že jsem také nikdy nehrál žádnou českou hru. Na mém seznamu je ale pár kousků, počínaje rokem 1995 a hrou Magic Island: The Secret of Stones (o téhle hře slyším poprvé, hrál ji tady někdo? pozn. Ugra). Obecně, evropské hry se začaly množit v polovině 90. let a už se těším, až se do té éry dostanu a otestuju tu rozmanitost.

Pokud se nepletu, tvoje nejoblíbenější hra je první Baldur's Gate. Proč zrovna tahle hra?

Podle mého názoru by špičkové RPG mělo kombinovat excelentní vyprávění příběhu, nelinearitu, množství role-playing voleb, početné nepovinné souboje a side-questy a propracovaný soubojový systém. Baldur's Gate má všechny tyto vlastnosti, tudíž zatím zůstává na vrcholu mého pomyslného žebříčku. Série Elder Scrolls a Might & Magic mají k tomuto ideálu také blízko, jen škoda o něco horších soubojů.

Máš vůbec ještě čas hrát novější hry? Máš nějakou oblíbenou (rok 2008+)?

Moc mě nevzrušuje povedený audio-vizuál a voice-acting a bohužel, vývojáři v poslední době věnují spoustu času právě těmto aspektům a ve výsledku pak hra postrádá nápad a hloubku. Z těchto důvodů, a kvůli časové náročnosti mého blogu, už nové hry skoro nehraji. Jediné, které jsem hrál déle jak pár minut, byly Dragon Age: Origins a Skyrim, přičemž DA se mi moc nelíbil. Dialogové možnosti byly zábavné a občas se vyskytla možnost udělat zajímavé role-playing rozhodnutí, ale nesnášel jsem soubojový systém (možná to ale bylo jen Xbox verzí). Naopak Skyrim je podle mě povedená hra, hlavně co se týče otevřenosti světa, bohužel hráč prostě nemá dostatek možností v dialozích a questech.

Jaký máš jakožto zarputilý RPG hráč názor na MMORPG? Hrál jsi někdy třeba Ultimu Online, EverQuest nebo World of Warcraft?

Nikdy jsem žádné nehrál, takže nemůžu sloužit. Ale řekl bych, že kdybych někdy zapnul WoWko, tak by se staly dvě věci: buď bych to nesnášel, nebo by mě to pohltilo a zničilo by mi to život. Tak nebo tak, je asi lepší to nezkoušet. Předpokládám ale, že by se stalo to první. Moc mě neláká běhat po světě s tisíci dalšími hráči. Mám rád single-player hry, ve kterých jen já jsem ten hrdina a také hry, které se dají dohrát.

Přemýšlel jsi někdy o tom, že by jsi začal dělat video-recenze, něco na způsob Angry Video Game Nerda nebo Spoonyho?

Ne, tak to mě nikdy nenapadlo. Raději spíš píšu o svých zážitcích a pocitech do více blogových příspěvků a snažím se zmínit všechny zajímavosti ohledně dané hry.

Jestli se nemýlím, tak se chystáš vydat knihu o historii RPGček. Jak to s ní vypadá a kdy ji můžeme očekávat?

Doufal jsem, že vydám svoji knihu v únoru, ale bohužel jdou práce poněkud pomaleji, než bych si přál a neočekávám, že ji uvidíme dřív jak v létě. Mám trochu problém napsat originální materiál pro knihu, všechno totiž zveřejňuju na blogu! Původně jsem chtěl články o nejstarších RPG hrách na platformě PLATO nechat pro knihu, ale nakonec jsem neodolal a zveřejnil je hned.

Děkuji za tvůj čas a hodně štěstí s tvým blogem!

Bylo mi potěšením.

CRPG Addict blog
Dosavadní odehrané hry a jejich hodnocení

Pokud vás interview zaujalo a máte zájem o další díl, můžete posílat návrhy, koho byste chtěli vyzpovídat příště.

Chcete, aby byl na DH blogu uveřejněn i váš článek? Pošlete nám ho na e-mail clanky@databaze-her.cz.