Axel & Pixel je ručně kreslená 2D adventura od vývojářů Silver Wish Games a Enteron, která je vydaná pod záštitou 2K Play. Ve hře se vžijete do role malíře a jeho věrného psího druha, který se díky uspávající melodii starého gramofonu přenese do světa snů. V tomto světě se budete muset vypořádat se zlou krysou, která ukradla klíč, potřebný k vašemu návratu do reality. Grafickým pojetím hra připomíná hru Samorost.
Pojetím a celým konceptem je hra utvořena tak, aby si hráč při hraní každé z 24 úrovní moc nenamohl šedou kůru mozkovou a celé počínání vnímal v zcela oddychovém režimu. Obtížnost je oproti jiným adventurám nastavena níž, hráč nekombinuje žádné předměty, nepátrá po informacích v rozhovorech, jen v aktuálním obraze hledá pomocí změny kurzoru případná interaktivní místa. Ve hře se také nachází různé puzzly (stavba potrubí, oprava elektrického obvodu nebo složení rozbité pyramidy) a minihry (vozítko, nafukovací balón, plachetnice), které důkladně prověří vaše reakce.
Hra je pouze v digitální distribuci.
Inspirace Samorosty je v Axel & Pixel patrná asi jako v Toby: The Secret Mine inspirace Limbem. To ale vůbec nevadí, protože všechny díly známější herní série mám vcelku rád, a tak titul ve stejném duchu vřele vítám.
Hraje se to velmi jednoduše, a nedochází tak k téměř žádným zásekům, což je příjemná změna oproti některým jiným adventurám, i když někdy si také rád zapřemýšlím. Sesbíral jsem všech dvacet kostí pro mého mazlíka a nezapomněl jsem ani na tuby s barvou a skici (díky kterým jsem dokončil mistrovské dílo).
Hodně mě zaujal odkaz na Shadow of the Colossus ve formě obra, na kterého je potřeba vylézt, aby šel porazit, jako je tomu v původní hře. Dokonce tady byl i prvek, na nějž jsem v trochu jiné podobě poprvé narazil ve třetím Samorostu (rozeznění kostí ve správném pořadí), tak by mě zajímalo, jestli se v Amanita Design inspirovali právě zde, nebo se tato záležitost vyskytovala i někde jinde.
Hudební složka je zde opravdu dobrá, což se dá říci i o zvucích celkově. Škoda, že konec přišel tak brzy, protože bych rád ještě v roli sympatického malíře pokračoval.
Hraje se to velmi jednoduše, a nedochází tak k téměř žádným zásekům, což je příjemná změna oproti některým jiným adventurám, i když někdy si také rád zapřemýšlím. Sesbíral jsem všech dvacet kostí pro mého mazlíka a nezapomněl jsem ani na tuby s barvou a skici (díky kterým jsem dokončil mistrovské dílo).
Hodně mě zaujal odkaz na Shadow of the Colossus ve formě obra, na kterého je potřeba vylézt, aby šel porazit, jako je tomu v původní hře. Dokonce tady byl i prvek, na nějž jsem v trochu jiné podobě poprvé narazil ve třetím Samorostu (rozeznění kostí ve správném pořadí), tak by mě zajímalo, jestli se v Amanita Design inspirovali právě zde, nebo se tato záležitost vyskytovala i někde jinde.
Hudební složka je zde opravdu dobrá, což se dá říci i o zvucích celkově. Škoda, že konec přišel tak brzy, protože bych rád ještě v roli sympatického malíře pokračoval.
Pro: jednoduché, zábavné, odkaz na Shadow of the Colossus, hudba, ozvučení
Proti: krátké