Brány Skeldalu 2: Pátý učedník

The Fifth Disciple

Napoleon Games • Centauri Production

23.11.2002

42 hodnocení Platformy

Žánr: adventura > 2D adventura

RPG > nezařazeno

Forma: placená hra

Rozsah: samostatná hra

Multiplayer: ne

O deset let dále se posunul příběh druhého dílu Brán Skeldalu oproti prvnímu. Z tajemného ostrova nabitého magií se ovšem vrátil pouze jeden člen původní skupiny, ale ten, jak se brzy ukazuje, není úplně svatý.

Oproti předchozí hře se také změnil žánr. Brány Skeldalu 2: Pátý učedník, v anglické verzi The Fifth Disciple, jsou mixem adventury a RPG, což mnohé fanoušky velmi rozlítilo a také kvůli tomu nedosáhly zdaleka takové popularity jako díl první. Autoři se při tvorbě hry inspirovali knihou Souostroví Gulag a Heroes Of Might And Magic III.

V roku 2016 vyšel třetí díl s názvem Brány Skeldalu: 7 mágů, ktorý byl znova klasickým čtverečkovým dungeonem.

Oficiální stránky hry

Poslední diskuzní příspěvek

Gran

569

24.09.2020 22:38

Tak to zkouším každoročně, ale to se nedá. :D
(dalších 5% dolů)

Na obranu hry, já nikdy nebyl moc na adventury, Heroes of Might and Magic boje, a vůbec bych chtěl sekeru místo kouzel (hada můžu fackovat za 0 dmg, ale kámen v inventáři na něj použít nemůžu, a amulet-dýku ten ňouma asi ztratil). ;D

Asi si ten příběh hry někde přečtu a skočím rovnou do trojek... i když na ty se teda taky dvakrát netěším. Zlatý jedničky! ;D

edit: a sakra, co já to tu slíbil, teď to čtu... xD

Diskuze ke hře

Han22

4043

15.05.2021 19:25 (poslední úprava 15.05.2021 19:28)

Dohráno

PC 70

Brány Skeldalu 2 přišly v roce 2002 jako velice netradiční pokračování. Jestliže jednička je čistokrevný dungeon, dvojka je pro změnu klasickou adventurou, doplněnou o prvky RPG a tahovek. Málokteré pokračování úspěšné hry si troufne na podobný žánrový veletoč a pokračování Skeldalu to celkem ustálo se ctí.

Příběh se odehrává deset let po pádu čarodějů ve Skeldalu. Mladý kouzelnický učen si otevře hubu v hospodě proti nekorunovanému vládci Rovelandu a skončí na vězeňském ostrově, odkud nemá být úniku. Což samozřejmě neplatí a postupně se odehrává dobrodružství, ve kterém jde opět o svržení velkého zla. Příběh mě v určitých bodech potěšil - dovíme se co stálo za šíleným plánem mágů ve věži i to jak dopadly určité lokace. Nejlepší atmosféru mají ruiny Skeldalu, plné pastí, levitujících trosek a magie. Nepotěšila mě návaznost na první díl. Tím zlem je totiž Wahargem, jediný přeživším ze Skeldalu, který se stal tyranským generálem s neomezenou mocí. Problém je, že v nabídce jedničky žádný Wahargem nebyl a navíc dle konce se měli všichni vrátit v pořádku. Už úplná kravina je návrat Bezry, jednoho z mágů který ve věži přežil. Sakra to si jako hrdinové nevšimli, že jim jeden mág upláchl. Navíc se právě on spojí s Wahamgerem...

Technická stránka je v pohodě, adventurní grafika vypadá pěkně, hraje tu příjemná hudba a je tu i slušný dabing. K tomu je tu spousta minianimací, či rozpohybovaných obrázků. Nic z čeho by si člověk sedl na zadek, jako třeba o rok později v Poslu smrti, nicméně žádný průšvih. Tím je ovšem odfláklý konec, kterým je bez jakékoliv slova asi 30 sekundový slide tří obrázků.

Hratelnost mi ze začátku přišla naprosto parádní. Možná proto, že jsem dlouho nehrál adventuru, ale první vězeňský ostrov, kam se dostávají režimu nepohodlní je úžasný. Když se z něj dostanete, čekají Vás bažiny plné napevno připravených soubojů, ve kterých Vám rychle stoupají úrovně a zlepšují se kouzla. Totéž Vás později čeká na první velké mapě, kde potkáte spoustu lokací z jedničky a mezi nimi čistíte monstra, získáváte zkušenosti a za prodávané kůže šelem či zbraně banditů vyděláváte majlant.

Jelikož Engeor je mág, zapomeňte na zbraně. Cvičíte si zhruba 25 kouzel do páté úrovně, získáváte více životů i many a především více útoků za kolo. Zpočátku to je obyčejný fireball, později řetězový blesk, kterým děláte mezi monstry doslova masakry. Navíc jsou tu naprosto parádně zabudovaná kouzla do adventurní části. Ani Discworld, Simon Sorcerer nebo Kyrandia nepracovaly takhle skvěle s tradičními fantasy kouzly. Potřebujete něco zapálit? Máte fireball. Nabít elektřinou? Lighting bolt. Někam se dostat kam nemůžete? Teleport. A použijete jich mnohem víc, hlavně se vyplatí na každé obrazovce zkusit detekci magie.

Adventurní část je víceméně bez výhrad. Pravým tlačítkem chodíte, levým máte kontextové menu (mluvit, použít, kouzlo), kombinace jsou logické, pokud Vás napadne použít kouzlo, tak to většinou půjde. Občasnou prasárnou je tradiční pixel hunting (neviditelný drát, kousek země "udusaná hlína", jednopixelová svíčka). A samozřejmě občas narazíte na situaci, kdy potřebujete kouzlo, které jste netrénovali a tak Vás čeká grind.

Ve finále to jde ale do háje. Adventura ustoupí pseudo RPG, pěkná kreslená grafika se změní na izomerický hnus a procházíte lávky a později kobku, kde na Vás co pět kroků čeká nepřítel. Chodbami se musíte vracet, nepřátelé se Vám respawnují přímo za zády a je to úmorné. Tím spíše, že souboje začnou být otravné. Nepřátelé jsou v chumlu 3-4, firebally nebo blesky je nezdoláte protože Vám dojde mana, či životy. Všechny možnosti jsou zdlouhavé, než přijdete na prasáckou kombinaci - vyvolat soupeři do cesty jedničkového kostlivce, svázat ho s ním kouzlem hlubina a koukat se, jak soupeř rozmázne kostlivce a tím zabije i sebe. Takto primitivně se dá zabít i finální boss. Sbíráte levely a vylepšujete kouzla v době, když už ani jedno nepotřebujete a chcete jít za završením příběhu.

Finále mě nebavilo, stejně jako určité části příběhu, nicméně jinak jsou Brány Skeldalu 2 relativně slušným pokračováním.

+20

malarkey

4857

21.09.2013 09:09

Dohráno

PC 70

Brány Skeldalu je pojem, který v mém dětství šel tak trošku mimo mě. Když byl první díl aktuální, nějak jsem si k němu nedokázal najít cestu. Možná jsem na něj byl ještě hodně mladej. Každopádně jsem se k němu už nikdy nevrátil a jedinou možnou cestu k této značce jsem viděl přes adventurní druhý díl...a tak jsem se do něj po mnoha letech lákání nakonec pustil.

Brány Skeldalu 2 jsou moc příjemnou adventurou s hezkým nápadem a, na tu dobu, pěkným zpracováním. Není to nic dokonalého, ale má v sobě nápady, které dokáží zaujmout. Fascinuje mě, že se autoři rozhodli pustit do takového příběhu. Chvilku trvá, než jsem se do toho čarodějnického světa dostal, ale nakonec se podařilo.

Musím pochválit nápad zkombinovat typickou 2D adventuru s tahovými souboji. Na druhou stranu nedokážu pochválit náročnost těch soubojů, kdy jsem kolikrát myslel, že z nich zešílím. Ke konci to byl fakt masakr a každou chvíli jsem přemýšlel, jestli to vůbec mám zapotřebí.

Na konec musím říct, že i přes místy náročnější obtížnost se mi tahle adventura moc líbila. Svým stářím jsem v ní cítil kopu nostalgie a i proto jsem si ji nakonec tak užil.

+16

Dan9K

5257

09.11.2014 06:12 (poslední úprava 11.11.2014 02:38)

Dohráno

PC 70

Předně chci říct, že ačkoliv se mi první díl Brán Skeldalu strašně líbil a je to vlastně můj nejmilejší krokovací dungeon, vůbec mě nezklamalo, že díl druhý šel jinou cestou. Ona to není jen tak ledajaká žánrová fúze adventury a RPG. Totiž Pátý učedník je naprosto plnohodnotnou point'n'click adventurou se vším všudy. RPG a soubojový systém je pak už jen třešničkou navíc.

Onen soubojový systém je podle mě dobře řešený a bavil mě. Ke konci už přicházel stereotyp, ale hra je celkově dost krátká na to, aby to začalo nějak štvát. Obtížnost není velká, pokud zvolíte dobrou strategii. V okolí Rovelandu jsem si vystačil s magickým štítem a blesky, v okolí Moharnu zase s golemem se všemi vylepšeními, případně hlubinou. Zabili mě jen párkrát a to jen díky tomu, že se čas od času stane, že začínáte v souboji jako poslední, a ani se nemusíte dostat na řadu (dle mého poměrně nevyřešené).

Příběh je sice naprosté klišé, ale potěší navázání na první díl a úvod do něj je dobrý. Chybí tu však jakékoliv zapamatováníhodné momenty. Hrou proplouváte, ale nic víc.

Co bych chtěl však vypíchnout, je hudba. Prakticky všechny skladby, co tu jsou, mají nápad a do hry se výborně hodí. Dabing je rovněž na vysoké úrovni. Grafika mi také sedla. Používání předmětů je poměrně logické, obtížnost je vyšší v místech, kdy se po vás chce kouzlit v místech mimo boj, protože za a) vám to vůbec nemusí dojít, za b) kouzel je hodně.

Zásadní nedostatky vidím jen dva, a sice v kvalitě příběhu a v krátkosti. V rámci žánru adventury to lze skousnout, ale v rámci RPG je to jen taková jednohubka, teprve jsem se začínal rozjíždět.

+15

veselykralicek

3252

31.01.2022 01:54

Dohráno

PC 85

Brány Skeldalu 2 jsem hrál paradoxně o dost dřív než jedničku a paradoxně mi víc sedla než většině hráčů. Klasické point and click adventury a strategické tahové souboje alá Heroes of Might and Magic jsem měl radši mnohem dřív než dungeony a nebyl zatížen ani dojmy z jedničky a neočekával jsem další krokovací dungeon. Přestože hra dost zapadla a dozvěděl jsem se o ní až po letech tak nějak náhodou, na papíře zněla slibně. Kombinace adventury a tahových soubojů se mi zamlouvala a do hry jsem se pustil. A musím říct, že jsem byl víc než nadšen.

Jasně, příběh asi není nic moc, ale ten pro mě upřímně ve hrách nikdy nebyl nejdůležitější. Daleko víc ocením právě kvalitní soubojový systém a systém vývoje postavy. A Branách Skeldalu 2 bylo oboje zvládnuto dobře. I když samozřejmě brzy pochopíte, že některá kouzla jsou lepší než jiná, některá budete používat pořád, jiná si po přečtení popisku ani nevyzkoušíte. Ale tak to prostě je a těžko to hře vyčítat, to má nějakým způsobem každá hra. Co mě ale upřímně překvapilo, bylo, jakým způsobem jsou obě složky hry a jak často jsou propojené, jak často je musíte kombinovat. Že se nejedná jen o část bojovou a část adventurní, kdy když Vám nejde nebo Vás nebaví jedna, pustíte se do druhé. V adventurní části např. potřebujete peníze, abyste si mohli koupit předmět, který Vás posune dál v příběhu, ale peníze musíte získat bojem. Zisk některých kouzel musíte podmínit adventurními prvky, ne je jen koupit nebo tak nějak získat v průběhu příběhu. Na několika místech musíte zase použít kouzla, abyste se posunuli dál v ději. Musím přiznat, že na těchto místech jsem velmi často zakysnul a musel se podívat do návodu, ale bylo to spí tím, že se mozek přepnul do adventurní části a nenapadlo ho hledat řešení v knize kouzel, která používáte v boji (situace, kdy musíte použít Teleportaci, Magický štít nebo např. Zrychlení).

Musím uznat, že závěrečná část už byla soubojově hodně natahovaná a dost stereotypní. Naučíte se jednu nebo dvě kombinace kouzel, které jsou nejsilnější a většinu soubojů už nic nevymýšlíte. Prostě naklikáváte stejná kouzla a postupujete k dalším soubojům, které probíhají zase a pořád stejně. Konec už jedete docela s návodem, protože nechcete bloudit do špatných uliček přidávat si stále více stejných soubojů. Což hodnotím jako největší slabinu hry.

Suma sumárum musím říct, že mi Brány Skeldalu 2 přijdou lepší hrou než jednička, její jiný styl mi více sedl a přišel mi i zábavnější. Hru jsem tak nyní dohrál už potřetí a nevylučuju, že si ji někdy v budoucnu dám ještě aspoň jednou, což se bohužel o jedničce už říct nedá. Docela mě mrzí, že hra docela zapadla, když nenaplnila očekávání po prvním dílu a i mně docela trvalo, než jsem se o ní dozvěděl.

Pro: Zábavná kombinace adventury a soubojů, souboje, učení nových kouzel, RPG prvky, kompletně v češtině

Proti: Slabší příběh, ke konci stereotypní souboje

+14

Tulareanus

10356

18.04.2011 01:31

Dohráno

PC 60

Prvý diel BS bol vo svojej dobe na mňa priveľmi hc dungeonom. Preto som uvítal zmenu v hernom štýle, navyše mi od pohľadu pripomínala moju obľúbenú sériuQuest For Glory mixom adventúry a jemného RPG.

V praxi je to ale pomerne dvojsečné, úvodná lokácia trestaneckej kolónie človeka pomerne ľahko vtiahne do deja a necháva ho lačným po príbehu. Potom nasledujú prvé boje (v ktorej inej hre stretne človek hada veterána? :D) a hoci nie sú vyslovene zlé. Po čase prídu človeku v tej hre úplne zbytočné.

Zároveň aj príbehový chodníček začne byť trochu rozpačitý. O čom možno svedčí aj rozpočet hry - všade je prázdno. V hlavnom meste stretne hráč asi dve postavy a aj to pomerne šetrne rozanimované. To je asi ďalšia vec čo mi vadila, vizuálne spracovanie. Nejde o to, že by som potreboval nejaké grafické orgie, skôr mi vôbec nesadol vizuálny štýl hry, nepekné pretiahnuté tváre a skicovité dlhoruké postavy. Navyše ako som už spomínal nevábne rozanimované.

Trošku mi vadil aj dabing, pretože ten príbeh je neustále podávaný so zatajeným dychom, ako keby šlo o to najtajomnejšie a najnapínavejšie pod slnkom, ale zároveň je postup hrou s výnimkou úvodu dosť nekonfrontačný, žiadne extra nástrahy, zvraty a dejové stúpania. Tu sa však musím zastať atmosféry v jednom bode - v zničenej veži z prvého dielu, čomu asi aj dopomáha veľmi pekná titulná melódia.

Celkovo vzato asi nie je ani nejaký špeciálny dôvod túto hru hrať. Adventúr je množstvo lepších, v akčnom/RPG štýle je to tu minimalistické a nestojí to za reč. Samozrejme hra má pár svojich silnejších momentov, najmä ten úvod a takmer záver. To však len dokazuje, že týchto pár momentov bol asi pôvodný nápad pre tvorbu hry, pôvodné nadšenie z celkom pekne prevedených situácii, ku ktorému však bolo treba dorobiť kopec tej "povinnej" vaty a tam už tá hra taká vábna nie je, hoci úplne zle sa to nehrá...

Pro: atmosféra v pár momentoch, titulná skladba, snaha o spestrenie adventúry pár rpg prvkami

Proti: kopec vaty, nepekný vizuál a rozanimovanie postáv, bezkonfrotačný a polopatistický dej

+13

Všechny komentáře

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).