Infiltrator

Armáda Spojených států amerických měla během osmé dekády 20. století skutečné štěstí na všestranně talentované osobnosti ve svých řadách. Jednou z takových je i vrtulníkové eso, kapitán Johny "Jimbo-Baby" McGibbits. Mladý kapitán stíhá být tím nejlepším i v mnoha dalších oborech lidské činnosti, jako je balistika, technika, cestovatelství spojené s objevitelstvím, provozování rockové hudby, karate, lingvistika a dobrý je i v herectví, které snoubí s manipulátorskými schopnostmi politika. Jen čert proto skutečně ví, proč vůbec ještě Johny setrvává v armádě. Možná je tomu tak pro všechen ten adrenalin, kterého Johnymu velení vymýšlením téměř sebevražedných misí nachystá vždy vrchovatou měrou. Nyní McGibbitsovi brigádní generál Bunson "Old Blood ´n´ Guts" O´Shaughnessi rozkázal infiltrovat se do vojenské základny za hranicemi státu jakéhosi šíleného vůdce, kde má získat plány superbombardérů.

Titul se dělí do tří sekvencí. Hra začíná jako vrtulníkový simulátor s pohledem z kokpitu. Cestou vás však budou zastavovat nepřátelské vrtulníky, a pokud se vám je nepodaří přesvědčit o tom, že jste jeden z nich, připravte se na boj. Poté, co přistanete kus od základny, začíná skutečná špiónsko-diverzní akce, nahlížená z velké výšky. V okolí základny musíte pomocí svého detektoru min nejprve projít poli smrti. Následuje první pozemní stealth část, kde se musíte skrz venkovní tábor dostat do samotného komplexu, tak nezpanikařte, až po vás bude chtít kolemjdoucí stráž příslušné papíry! Tedy, pokud je u sebe budete mít. V Infiltratorovi se vyplatí prohledávat každý kout, kvůli předmětům důležitým pro další postup a to samé platí i ve třetí části vně základny. Když se tam necháte načapat při přehrabování v kartotékách nepřítele, spustí se alarm, který bude znamenat váš téměř jistý konec.

V roce 1988 vyšel pro DOS Infiltrator II.