Už Samorost jsem nedohrál, ale říkal jsem si že dvojka už nebude sázet jen na roztomilou grafiku a Botanicula se mi docela líbila. Bohužel, Samorost 2 je stejný jako jednička. Nefunguje ani jako adventura, ani jako relaxační hra.
I navzdory krátké herní době byla hra nudná a zdlouhavá. Klikáte na objekty a ono se něco stane. V některých obrazovkách absolutně netušíte, co by jste měli dělat. Pomůže náhodné kliknutí někde v rohu. V jiných nějaká logika je, ale frustraci přináší nutnost načasování. Někdy něco nefunguje, protože jste klikli o sekundu dýl. To způsobuje frustraci a stres, tedy opak toho co jsem od hry očekával a nezachrání to ani hudba – ta prakticky chybí.
Kapitolou samou od sebe je náplň hádanek. Tak polovina hádanek se točí kolem toho, že někdo musí něco spolknout a potom to někde vyměšit. Nemám nic proti Freudovi, ale přišlo mi, že autoři tím byli bez nadsázky fascinování až nezdravě. Přichází i morálně zlé hádanky (způsobíte smrt mouchy aby jste se mohli po její mrtvole zhoupnout, ožralému taxikáři zprovozňujete plavidlo). Na konci je vůbec nejhorší hádanka, kde na dvou obrazovkách můžete strávit dvěma repetivními činnostmi i více než půl hodiny.
Pro: Grafika, roztomilost
Proti: Herní náplň