Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Samorost 2

  • PC 25
Herní výzva 2017: „Rychlovka“

Samorost jsem nedohrál, ale říkal jsem si že dvojka už nebude sázet jen na roztomilou grafiku a Botanicula se mi docela líbila. Bohužel, Samorost 2 je stejný jako jednička. Nefunguje ani jako adventura, ani jako relaxační hra.

I navzdory krátké herní době byla hra nudná a zdlouhavá. Klikáte na objekty a ono se něco stane. V některých obrazovkách absolutně netušíte, co by jste měli dělat. Pomůže náhodné kliknutí někde v rohu. V jiných nějaká logika je, ale frustraci přináší nutnost načasování. Někdy něco nefunguje, protože jste klikli o sekundu dýl. To způsobuje frustraci a stres, tedy opak toho co jsem od hry očekával a nezachrání to ani hudba – ta prakticky chybí.

Kapitolou samou od sebe je náplň hádanek. Tak polovina hádanek se točí kolem toho, že někdo musí něco spolknout a potom to někde vyměšit. Nemám nic proti Freudovi, ale přišlo mi, že autoři tím byli bez nadsázky fascinování až nezdravě. Přichází i morálně zlé hádanky (způsobíte smrt mouchy aby jste se mohli po její mrtvole zhoupnout, ožralému taxikáři zprovozňujete plavidlo). Na konci je vůbec nejhorší hádanka, kde na dvou obrazovkách můžete strávit dvěma repetivními činnostmi i více než půl hodiny.

Pro: Grafika, roztomilost

Proti: Herní náplň

+16 +17 −1

Dungeon Hack

  • PC 55
Dungeon Hack u mě boduje hlavně tíživou atmosférou, minimálně ze začátku, kdy je nouze o proviant a s většinou potvor nemůžete na férovku. Také se při sestupu do dalšího patra jeho obyvatelé patřičně ozvou, až člověk dostává cukání k ústupu. Bude to asi jediná věc kde u mě Hack vítězí nad EoB a možná ještě s automapou, páč s takovým množstvím teleportům by to odnesl celý čtverečkovaný sešit.

Dungeon Hack bohužel táhne dolů generátor úrovní, dokážu přehlédnout desítky klíčů, které zaberou třetinu inventáře, i všechny ty komůrky 1x1 políčko, kde nic není, ale proč jsou ve spodních patrech slabší monstra než v horních? Ani si nedokážu představit, že bych hrál něco jiného než klerika, páč s kadencí 1 jídlo na 50-100 nepřátel, bych se ukajtoval k rychlému opuštění hry.

Grafika se povedla a hlavně monstra vypadají zamordováníhodně, byť by pro hru bylo asi lepší kdyby se tolik nepodobala EoB.

Pro: atmosféra, grafika, automapa, množství nastavení v generátoru dungeonu

Proti: generátor úrovní, přesněji výkyvová obtížnost, aspoň základní popisy předmětů by bodly.

+16

Gooka

  • PC 75
"Pekař peče housky,
Uždibuje kousky,
kousek housky,
i knedlík by se hodil
... a ryby by brali" (Digor)


Hra, ktorá bude určite pre mnohých nostalgickým zážitkom a ktorú som ani neplánoval hrať, bola za víkend dohratá v duete s partnerom, pre ktorého to bola obľúbená detská hra :)

Pre mňa typický zástupca adventúr z 90. rokov, ešte k tomu z českých končín: je mi jasné, že pre mnohých to v tej dobe muselo byť malé zjavenie: pekná, ručne kreslená grafika + česká lokalizácia v časoch, keď mnohí z nás angličtinu ešte neovládali, robia z hry príjemné sústo.

Nezaobišlo sa to bez klasických zádrhelov, ktoré sa nedajú riešiť inak ako kombináciou všetkého možného v inventári ako napríklad vytváranie vlastného vynálezu, spojením háku a žufanky a hádaniek, ktoré by som bez návodu nedal dvojité dno v truhle Gookovej sestry, elektrický obvod v hrobke kapitána, zahranie melódie - to som okamžite gúglil (ľudia s hudobným hluchom musia mať radosť) .

Úprimne som rozosmial partnera, keď som mníchovi pri vstupe do kláštora dal hneď na prvý raz, bez zaváhania, ten správny predmet :)

To, čo by som vytkol, je uponáhľaný koniec počas príbehu je nám predstavených niekoľko postáv, ktoré sa na obrazovke len mihnú, napriek tomu, že pre príbeh hrajú zásadnú rolu (Gookova sestra , Gurha, Gurham) očakával by som nejakú konfrontáciu s časom-manipulujúcim Gurhom, stretnutie so sestrou, keďže jej strážnika sme našli zabitého v kobkách, väčšie využitie lietajúcej lode a celej tej techniky celkovo – koniec prišiel príliš rýchlo a dizajn niektorých lokácií dom v úvodnej lokácií je ešte ako-tak v poriadku, ale ten kaštieľ v Avarale, kde je zbytočne veľa dverí a žiadne z nich sa nedajú otvoriť – vyvolanie predstavy priestranného hradu, napriek tomu, že väčšinu z jeho miestností ani nenavštívime, sa dalo aj inak.

Príbeh potenciál má, tak som zvedavý, nakoľko sa im podarilo toto univerzum rozviesť v dvojke.

Som vďačný, že som si túto hru mohol zahrať, pretože hrať som ju nikdy neplánoval a sám by som sa k nej neodhodlal.

Pro: zaujímavé univerzum, dabing na svoju dobu v poriadku, Digorove hlášky za senilna,

Proti: príliš rýchly koniec, dizajn niektorých lokácií, mierne otravné používanie inventáru

+16

Crusaders of Might and Magic

  • PC 20
Kdyby tahle hra neexistovala, vůbec nic by se nestalo. Jde bezpochyby o nejhorší titul ze světa Might & Magic, co jsem kdy hrál.

Marně přemýšlím nad tím, co Crusaders přičíst k dobru. Skoro každý klad je v podstatě převlečený zápor. Hudba je celkem fajn, nicméně je z velké části okopírovaná z Might & Magic, popřípadě z Heroesů. Pár slušných kousků se tam ale najde.

Dalším sporným "plusem" je krátká herní doba. Vzhledem k tomu, jak je to špatná hra, je fajn, že měli autoři aspoň tu soudnost, že to nepřepískli s její délkou. Hráč se netrápí příliš dlouho (snad kolem 10 hodin), no stejně většinu z toho zabere zdlouhavé chození sem a tam.

Jediné skutečné pozitivum je snad tedy to, že souboje, tvořící spolu s chozením tak 95% hry, přece jenom na nějakou dobu zabaví. Soubojový systém není nijak složitý, jedno tlačítko pro útok, druhé pro krytí štítem. Do toho je zde na výběr pár kouzel a možnost nepřítele shodit štítem. Není to kdovíjak propracované, ale zabaví to.

No, zápory jsou snad vše ostatní.
Svět není ničím zajímavý, lokace jsou ošklivé, zdlouhavé a nedá se v nich nic dělat než mlátit nepřátele. Těch je jenom pár druhů. Všudypřítomní jsou kostlivci všech možných velikostí, dále tu máme dashery, dva druhy obrů a jakési zombíky co umí kouzlit. Žádná sláva.

Kromě nepřátel je zde i pár NPC, ale moc toho nenamluví. I ty klíčové pro děj vám vždy pouze zadají další quest. Děj nestojí za řeč, není nijak zvlášť rozpracovaný a v podstatě působí nedodělaně a uspěchaně, spíš jenom jako prvotní nástřel příběhu.

Pokud můžete, vyhněte se téhle hře obloukem. Je dobrá snad jenom ke splnění sedmého bodu letošní herní výzvy.

Pro: Souboje, místy hudba

Proti: Zdlouhavé chození sem a tam, příběh

+16

NHL Hockey

  • PC 95
Vyprovokovaný v diskusii sa pokúsim zapísať svoje spomienky na túto hru tak ako mi prídu na rozum.

Bure.
Pavel Bure.
Je bleskovo rýchly a v poslednom zápase som s ním dal 6 gólov.

Niečo podobné omieľal môj spolužiak často, tak som sa na to pozrel a zistil som, že hovorí o hraní hry NHL Hockey. Veškeré hranie prebiehalo v učebni výpočtovej techniky počas môjho štúdia na strednej škole. Na rozdiel od nás ostatných, ktorí sme hrali proti sebe Dyna Blaster, Tuneller alebo Budokan on hral sám NHL.

Po čase som si to skúsil doma zahrať. Vybral som si team Calgary Flames, pretože mali pekné ohnivé logo. Až neskôr som zistil aká dobrá voľba to bola.

Zo začiatku mi hra pripadala dosť ťažká a náročná, ale dosť rýchlo som sa hraním zlepšoval až som sa dostal do stavu, kedy som nedokázal prehrať. V skutočnosti som sa dostal do stavu, kedy som vyhrával každý zápas cca. 8-12 : 0-2.
Treba povedať, že Calgary je v tejto hre papierovo mimoriadne silný team, má strašne veľa hráčov s hodnotami "Sila strely / Presnosť" na úrovni 90 /90 až 90 / 100 a podobne. Niektorých som si ale aktivovasl až neskôr, keď som zistil, že si môžem editovať súpisku hráčov a aktivovať si aj defaultne "šedých" hráčov (nejeden mal práve 90/90).

Neskôr už som vyhrával stabilne zápasy výsledkami 20+ : 1-2. Stanley cup bol istý a aj som ho vyhral.

Viem, že druhú hru som si po nejakom čase rozohral za L.A. king, pretože mali Gretzkeho, ktorý ale kupodivu nemal nejako extra dobré hodnoty. Silu strely mal myslím iba 75. Jeho ľavý sidewing Robitaille mal presnoť 100 a bol to môj hlavný strelec.
Gretzky ale vynikal v úžasnej fičúre, bol to celkom iste hlúpy bug v hre, volali sme to "gól z buly", kedy mačkaním klávesy ALT sa občas puk pri vhadzovaní v strede ihriska šmýkal pomaly po ľade presne do stredu súperovej bránky a úplne absurdne nezmyselne prešiel medzi betóny brankára do brány.
Gretzky dal za sezónu asi tak 40 takýchto gólov.

Viem, že po čase som rozohral aj sezónu za Ottawu, ale nie som si istý či som ju dohral do konca, asi skôr nie. Mám totiž pocit, že už sa mi v tom čase dostalo na disk NHL 95.

Pro: Super ozvučenie na svoju dobu, reálne zostavy a štatistiky, fungovalo pekne aj na 386 SX

Proti: Časom ľahučké,

+16

Matiční ulice

  • PC 30
Ačkoliv se zde nenachází žádný příběhový prolog, tak přesto většina z nás ví, že děj této akční řežby se nachází ve městě jménem Ústí nad Labem, konkrétně v Matiční ulici. Úkolem je zneškodnit přesně 999 záškodníků, než rozeberou zeď, která vyvolala různorodé reakce v české společnosti.

Hra je po grafické stránce velmi jednoduchá. Obsahuje pár, ale výrazných barev. Oponent je znázorněn pouze ve dvou podobách, za to velmi věrohodně. Zde zasluhují autoři malé plus. Vzhledem k sympatickému sluníčku se děj mise pravděpodobně odehrává v letních dnech. Zároveň nápad se sluníčkem je geniální a nadčasový a ne jednoho napadne, že sluníčko bude logicky stát na straně záškodníků, ačkoliv do dění absolutně nezasahuje, ale pozérstvím bych to přesto nenazýval. Hra má tak vysoké tempo, že ani nestíhá výrazněji nudit, ale po dohrání už je prakticky celý její potenciál využit a nebudete tak mít chuť se k ní znovu vracet. Výjimkou mohou být cyklisté, kteří si v Ústí (nejen) ve večerních hodinách odloží své kolo, aby se mohli jít vyčůrat.

Kolem příběhů je spoustu otazníků. Pařanská společnost se dělí na dvě skupiny a nemohou se dohodnout, která strana je vlastně nakonec ta rebelizující a zlá. Někdo považuje za rebely a zloduchy takzvanou demontážní četu a někdo zase střílející agresory, kteří se přidrzle tváří, že střílí škodnou ve jménu bílé malty, teda rasy.

Co říci závěrem? Další z mnoha titulů, který nabízí zabíjení jiného etnika, i když je možné, že ke hře třeba zasedne i nějaký ten Rom, ale určitě u toho nepoužije CD-ROM, protože hra vyšla tak trochu "underground" stylem, jelikož zde existovala možnost vyfasovat až 8 let v prostorech, které zavání pokračováním hry v podobě virtuální (?) reality, kdy tentokrát nestojíte před zdí, ale za ní, obklopen nemalým počtem oponentů, ale bez jediného náboje, tudíž se jedná o obtížnost "Nightmare". Hru tak lze doporučit užší skupině obyvatel, která si chce pořádně procvičit ukazováček a prožít intenzivní, ale krátkou střílečku.

Pro: rasové téma, intenzivní akce, celkové zpracování, nadčasovost

Proti: rasové téma, AI oponentů, životnost, vysoká sazba odnětí svobody

+16

Crysis 2

  • PC 85
U Crysis 2 nebudu komentář nijak rozvádět. Jedná se o celkem atraktivní hru, příběh hry není žádné terno, ale bezvadně zapadá do konceptu. Akční i stealth stránka vyvolává slušný prožitek. Grafická stránka hry je hodně dobrá, i přes stáří se neztratí mezi novinkami (ostatně v době vydání plné detaily zvládla málokterá sestava, možná až další generace). Ozvučení a ovládání bez výhrad.

Jediné s čím mám problém, a to už na druhém notebooku, že v průvodních filmečcích se mi zadrhává zvuk. V menu i ve hře není problém. Asi nemá ráda Realtek zvukové čipy :-)

Crysis 2 je solidní hra, poskytne velice slušný zážitek, ale pro další procházení toho nemá tolik co nabídnout, je lineární a příběh není tak zajímavý, aby to stálo za opakování (hold to není Mafia). Nicméně se jedná o hodně solidní střílečku, kterou můžete proložit plížením, když se nechcete prostřílet.

Pro: Grafika, ozvučení, zážitek z akční i stealth části

Proti: Lineární a průměrný příběh

+16

I Shall Remain

  • PC 70
Herní výzva 2017, bod 6. "Šedá myška".

Pro různá obskurní rpg mám slabost, ale to neznamená, že se mi všechna automaticky líbí. I Shall Remain si mě získalo, i když na první pohled mnoho předností nemá. Grafika je nevzhledná a někdy nepřehledná (interiéry, pohledy přes stromy…). Příběh je klišé, které příliš nepřekvapí, i když se autoři snaží. Zombie nákazu a její vznik nechávají dlouho opředenou tajemstvími, přidávají svérázná npc s vlastními příběhy a snaží se o hutné dialogy. Jenže v psaní nejsou právě mistry a zbytečně ukecané, místy krkolomné rozhovory mě zase tolik nebavily. Vlažně na mě působilo i vykreslení prostředí. Snaha tu opět je - zoufalství, beznaděj a nevíra v přežití lidstva na každám kroku. Provedení ale kulhá a postapo světů se silnější atmosférou už jsem pár potkal. Výjimkou je skvělá melancholická hudba.

Co mě u hry drželo, i když jsem si ji v důsledku užíval spíše jako akční než příběhové rpg, byly souboje a systém vývoje. Vývoj postavy sestává z vícera částí, jejchž jádro je postavené na tom, že se mi zvyšují příslušné staty podle toho, co zrovna dělám. Asi jako v TES, což mám rád. Zároveň se ziskem levelů odemikají různé perky. Je fajn, že polovina schopností je nebojová, takže je možné se cvičit třeba v medicíně či mechanice (umět opravovat zbraně je nedocenitelné). Příjemná je nutnost neustále řešit dilema, na co se specializovat. Naexpit všechno nejde a používat např. jeden či dva vybrané bojové skilly také ne. Střeliva je vždy nedostatek a nepřátelé jsou dost variabilní, aby si vynucovali občasné střídání taktiky. Požitek z takto dynamického vývoje postavy byl pro mě silný.

Hlavní zábavou pro mě byly souboje. Zjednodušeně řečeno: diablovka se samopaly, ostřelovačkami a plamenomety. Má to grády, spád i napětí. Nepřátel je hodně a často jde o pořádnou řež. O variabilitě enemáků jsem se již zmínil, takže při vší akci se dostane i na přemýšlení a pečlivé udílení pokynů svým společníkům. Jejich AI sice není valná, ale naučil jsem se je používat účinně a ve výsledku s nimi zábavnost opět rostla. Stalo se z nás pěkně vyladěné komando, zvládající elegantně vyřešit i dost prekérní situace. Pro společníky navíc fungují stejná vývojová pravidla, takže si z nich můžete udělat experty na cokoliv. Lootu je hodně a přitom není zbytečný. Peněz není až do konce dost a navíc je třeba dobře vážit, co prodat a co rozebrat na cenné součástky.

Na celé hře je ale znát, že přes všechny neduhy se tvůrci hodně snažili a asi to bude něco z jejich nadšení a radosti, vložených do hry, co vyvolávalo právě tyto pocity u mne při jejím hraní. Oblíbil jsem si ji natolik, že jsem překousl i největší průser, jímž je nestabilita (win10). Místo, aby mě věčné padání nasralo, trpělivě jsem ISR zpouštěl znovu a znovu, stále s velkou chutí. To snad o lecčems vypovídá.

Pro: vývoj postavy, souboje, zbraňový arsenál, hudba

Proti: problémy s Win 10, grafika, slabší příběhová složka

+16

Deus Ex: Mankind Divided - Criminal Past

  • PC --
Level-design věznice je hodně povedený a představuje vůbec to nejlepší z celého nášupu. Hromady šachet, slepých uliček, venkovních prostorů a detailních kanclíků... Dokonce jsem v jednu chvíli musel zapnout tracking questů, protože jsem byl v celém komplexu věčně ztracený.

Obtížnost je vyšroubovaná opravdu vysoko - umíral jsem. Hodně. Bezpečnostní opatření ve věznici jsou přebuřelá a na každém metru se nachází kamera, věž, dron, těžkooděnec nebo strážný s kvérem. A za ním laserový plot.

Příběh má zajímavé momenty a díky sekundárním úkolům je hráč nucen absolvovat vracečky, které nenudí. Navíc je tady množství points of interestů, které rozkrývají další vocásky tohodle intimního story.

Criminal Past je mnohem výživnější než Missing Link a strčí do kapsy i kdejakou misi z hlavní hry. Stále drahé, ale hodně kvalitní. Herní doba kolem 6ti hodin a rozhodně jsem jej nehrál naposledy.
+16

Batman: Arkham Origins

  • PC 85
Herní výzva 2017, č.8 - Pokračování příště!

Tak mám za sebou další díl téhle povedené batmanovské série a stejně jako u předchozích dílů, zase jsem si hru užil. Tentokrát tedy, jak už název napovídá, jsem se proháněl po gothamských střechách o několik let dříve před událostmi v Arkham Asylum. Batman je mladé ucho a ne příliš zkušený, ale to se během téhle Štědrovečerní noci změní, když si Black Mask najme několik nájemných vrahů, aby Bruce zabil. Vcelku jednoduchý příběh, ale funguje. Hodně mě bavilo znovu potkávat staré/mladé známé padouchy (Killer Croc, Tučňák, Joker, E. Nigma), ale i budoucí spojence (Gordon, Oracle).
Zajímavá byla novinka ve hře, a to vyšetřování vražd na místě činu, kdy jste si pomocí detektivního režimu mohli defakto přehrát celou vraždu a následkem toho vypátrat zločince. Potěšilo i rychlé cestování pomocí Batwingu. Bohužel nic víc nového tahle hra nepřidala.
Grafika, souboje i dabing, o tom netřeba ani mluvit (obzvláště ten vánoční Gotham vypadá opravdu nádherně :) ).
Takže sečteno podtrženo, pro mě je tahle hra vysoký nadprůměr a určitě se k ní někdy v budoucnu rád vrátím.

Pro: Grafika, souboje, dabing, hudba, Batman, Jokeri

Proti: minimum novinek, občasné bugy

+16

Need for Speed: The Run

  • PC 75
Jelikož už jsem zkoušel skoro všechny díly ze série Need for Speed, a na tenhle díl jsem měl zálusk z důvodu závodu napříč USA. Jenomže zde se objevuje první neduh hry, že ten závod je pouze jeden!

Na začátku je 200 závodníků a vy se musíte dostat na první místo, což nebude jednoduchý úkol. A zde se vyskytuje druhý problém. Tím problémem je rozdělení závodu na tzv. etapy (to by samo osobě nebyl problém). Jenomže v každé etapě musíte předjet předem daný počet soupeřů, nebo dohánět další soupeře, a to znamená, že za prvé jsou etapy krátké a za druhé lineární, protože se nedostanete dál dokud nesplníte zadaný úkol.

Proč vůbec takovýto závod. K tomu dává odpověď příběh, který je totálně neoriginální a je bez špetky nápadu.

Ve hře je nádherné prostředí, které se mění s tím, jak projíždíte částmi USA. Začnete v poušti, vezmete to přes sněhovou vánici, až do ruchu velkoměsta. Zajímavým aspektem ve hře je počasí, které nijak výrazně neovlivní jízdu, ale na efekt je velice pěkné. Především mě dostal únik před lavinou a tornáda.

Vozy jsou celkem typické pro tuto sérii. Vždy chvilku trvá, než si zvyknete na jízdní model, ale po chvíli se vám dostane pod kůži a poté je to celkem v pohodě. Trošku mě mrzelo, že si vůz můžete vyměnit na každé benzínové stanici za jiný (já osobně to nedělal a jezdil s tím, co jsem měl od začátku).

Hra je tak výrazně krátká, že ji sfouknete za jedno odpoledne.

Pro: grafika, krajina, počasí, vozy

Proti: příběh, krátkost, lineárnost, 1 závod

+16

S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky

  • PC 70
Dlouho jsem druhému pokračování série S.T.A.L.K.E.R. odolával. Jednou mě odradila nějaká negativní recenze, podruhé jsem zase na hru neměl čas nebo chuť. Konečně jsem se ale odhodlal, ale i tak jsem od začátku nějak počítal s tím, že navzdory negativům, o kterých jsem se dočetl nebo jsem o nich zaslechl, budu mít problém hru vůbec dohrát. Obavy ale byli naprosto zbytečné a já se nenudil snad ani vteřinku. Hra je vskutku zábavná a mnohem akčnější než předchozí díly, bohužel jí k dokonalosti zase hodně chybí a před svým předchůdcem ztrácí.

Hra je zasazena před události prvního dílu Shadow of Chernobyl, a v podstatě vysvětluje většinu děr v původním příběhu. Dostáváte se do kůže žoldáka Jizvy, který zázrakem přežije jednu z největších emisí v Zóně, a následně přežije i další menší emise, které by ale normálního člověka s jistotou zabili. Následně se probouzí na základně Jasné oblohy a seznamuje se s Lebeděvem, vůdcem frakce. Ten vám sdělí, že váš dar, či prokletí, má háček. S každou přicházející emisí se ničí váš nervový systém a s každou novou emisí jste tedy blíže smrti. Později zjišťujete, že emise nejsou vyvolány Zónou, ale lidmi, kteří se evidentně dostali do středu Zóny, přes Vypalovač mozků, který by sem normálně měl všemu živému zabránit přístup. Na vás je nyní zabránit dalším průchodům do Středu Zóny obávanému Střelci, jinak známého také jako Strelok. Příběh je už z úvodu dost zajímavý a není tolik klišovitý jako v prvním díle. Bohužel, neočekávejte opět více možných konců. Je tu pouze jeden konec, který stojí bohužel za starou bačkoru. Co mě osobně dost překvapilo byli charaktery jednotlivých postav, které byli mnohem uvěřitelnější a zajímavější než v původní hře. Mezi ty můžeme jmenovat Lesníka, Barmana, nebo právě již zmíněného Lebeděva.

Hra opět exceluje svou jedinečnou atmosférou, která ale i přes všechna pozitiva nepřekonává zážitek z prvního dílu. Atmosféru opět buduje ozvučení i vylepšený Engine, který již využívá DirectX 10, a tak si můžeme užívat detailnější stínování, sluneční paprsky, dynamickou změnu počasí, dne a noci, propracované animace postav a nebo detailnější prostředí. Vše to krásné se ale podepsalo na horší optimalizaci a velké náročnosti hry. To co mě osobně ale chybělo byli hororové prvky známé z předchozího dílu, např. z podzemí. V Clear Sky jakýkoli horor naprosto abstinuje a spíše se hra přibližuje k přímočaré akci. Té je tu vážně požehnaně a oproti prvnímu dílu funguje na jedničku. Boje s monstry jsou nyní mnohem obtížnější, a to samé platí i pro boj s bandity, armádou, či stalkery. Zde si dovoluji zmínit nepochopitelně přesnou mušku nepřátel vrhajících granáty, kdy jim prakticky nemáte šanci uhnout a taková exploze se rovná automaticky smrt. O to víc zabolí, když jste granáty nepřátel doslova zasypáváni. Hra je naplněná spoustou zábavných přestřelek nebo dokonce i gigantickými bitvami, ze kterých považuji za nezapomenutelný útok na město Limansk. Zóna je nyní mnohem živější, neustále potkáváte skupinky stalkerů, banditů nebo munantů, kteří mají vždy nějaký cíl. Oživeny byli i funkce stalkerů, kteří vám dokáží vylepšovat a opravovat zbraně či oblek, nebo vás dokáží přepravit za pár rublů na zvolené místo kdekoli na mapě. Takto se často urychlilo nudné přecházení Zónou. Novinkou, která mě překvapila, byla práce za jednotlivé frakce. Takto jste se mohli přidat k jedné z frakcí a plnit pro ně úkoly, zabírat území a zvyšovat jak svojí reputaci, tak reputaci frakce. Pokud jste ale začali dělat práci i pro jinou frakci než je ta vámi zvolená, vše jde pochopitelně do kopru.

Tohle všechno zní pořád pěkně, bohužel se dostáváme k tomu, co hru sráží před ostatními díly. Hra je obohacena pouze o pár lokací, mezi které patří Rudý les, Bažiny, Limansk nebo Vojenské sklady. Zbytek lokací jako Kordón, Agronom nebo Jantar zůstávají téměř nepozměněny a dokonce Pripyat, na kterou jsem se já asi nejvíce těšil, byla naprosto odebrána za hry. Hra obsahuje velké množství bugů a několikrát se mi za postup hrou stalo, že se odmítal spouštět script, který hráče pouští dál v postupu hrou. Jediné, co jsem mohl dělat bylo začít s danou lokací znovu a doufat, že se script už načte. Všechno to doráží nepovedený a odfláknutý konec hry.

Hra obsahuje i kompletní českou lokalizaci, včetně českého dabingu, a ten se povedl ! Většina příběhových dialogů je kompletně nadabovaných a kvalitou překonává mnohonásobně původní díl. Díky českému dabingu i mnohem lépe vyzní humor použitý ve hře, a poslouchat úvodní příběhy stalkerů ze Zóny byl vážně skvost.

Druhé pokračování hry S.T.A.L.K.E.R. - Clear Sky se oproti předchůdci dosti posunulo akcí, přestřelkami a novými funkcemi, které hru dost oživují a ani chvíli se u ní nenudíte. Posunulo se i grafickým zpracováním, dialogy a hlavně pro nás i českým dabingem. Bohužel hru sráží malé množství nových lokací, bugy, technické nedodělky, slabší atmosféra oproti původní hře a ustřižený odfláknutý konec hry.

Pro: Akce a přestřelky, hratelnost, grafické zpracování, animace postav, zajímavý děj, charaktery postav, nové herní funkce a možnosti, český dabing,

Proti: Slabší atmosféra, chybějící hororové prvky, malé množství nových lokací, bugy, zakončení hry

+16

The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay

  • PC 90
Herní výzva: To je člen!
V roce 2004 lidé slintali nad hvězdným trojlístkem druhého Half-Life, Far Cry a Doom 3. Málokdo by čekal nějakou konkurenci. Ta přišla. A velmi důrazně. Riddick je totiž fakt dobrá hra. Je to jedna z těch her, kdy mě to tak baví, že nechci konec. A když to skončí, tak jsem smutný.

Perfektní atmosféra trestanecké kolonie, ze které není úniku. Prostě vás jen zamknou na nějaký neznámý planetě a nechají vás dožít na hnusné šlichtě. Nehostinné podmínky. Žádná práva. Jen právo silnějšího. Graficky je to moc hezky udělané a ozvučení je super. Poutavý příběh pohání skvělý scénář. Jako ve filmu.

Herní náplň se pořád mění. Plynule přechází od stealth k akci a zase nazpátek. Hra nenudí ani chvilku. Perfektní spád vás pořád žene dopředu. Je fakt, že jsem se kvůli nelineárnímu postupu asi dvakrát na chvíli ztratil, ale zato se tady dá pěkně pokecat z vězni a některý postup řešit více možnostmi. Hra hodně poutavě graduje.

Většina zbraní je na DNA, takže si užijete spíš bojů na blízko. Ty jsou taky zábavné. Stejně jako střílení ve střílecích pasážích. Úplně nejzábavnější je ale jízda v mechu. Celá hra je hodně zábavná. Jen škoda, že je tak žalostně krátká. Sice se nic nenatahuje a drží se to filmového zážitku, ale je to fakt krátký.

Výborný prequel k ucházejícím filmům.

Pro: scénář, spád, atmosféra, zvuky, prostředí, různorodá hratelnost

Proti: divné menu, hodné krátké

+16

Doom 3

  • PC 80
Takže... máme tady pokračování "pradědečka" FPS žánru, a to je pouhých deset let po vydáni posledního dílu (nepočítam ty GT Interactive expansiony). Nu tedy dobrá, neni mi už osm, kdy se ke mne dostal shareware model prvního dílu, ale patnáct a dostává se ke mne HL2 a Doom 3. HL2 bez problému rozjíždím, ale Doom 3 stíhají obtíže. Nedostatečná PC konfigurace... asi. Čtu si srovnání s HL2 v časopisech, koukám na trailery a slintám. Na Doom 3 jsem však časem zapomněl. Až nyní s BFG edition jsem zažíval ve 28 letech pocity žijícího komplexu na Marsu, strachu beznaděje a napětí. Doom 3 není špatná hra, ale je příliš jednoduhá, nic vám neubere nějak zvlášť mnoho HP, které si můžete za rohem doplnit na stovku. Atmosféra je skvělá, hra světla a stínu zde funguje dokonale. Příběh vás drží v napětí od začátku do konce. Oldschoolovým hráčům FPS žánru mohu jen doporučit.

Pro: Atmosfera, příběh, oldschool, dlouhá herní doba

Proti: Jednoduche, snadne, lehke

+16

Kona

  • PC 85
Vyšetřování případu poškození majetku v severní oblasti Quebecu mě hned ze začátku naplnilo čirým nadšením. První, co mě tak nějak zaujmulo, byl zajímavě řešenej model řízení (hráč začíná v autě), kdy nebylo nutný držet standardně pořád šipku dopředu, jízda byla ladná, realistická a i pohyby rukou na volantu působí tak nějak přirozeně. Tempo chůze (i hry samotné) je zvoleno příjemně, grafika pohledná. Hudební doprovod mi ze začátku dokonce silně připomněl atmosféru ze Silent Hill (trochu řízlou Twin Peaks). Tak jsem se do toho jaksi ponořil a vyrazil jsem na schůzku za svým novým zaměstnavatelem s nevídanou chutí i entusiasmem!

Samotné vyšetřování je zpracováno hezky - plní se postupně hrdinův deník, kde si může vždy člověk tak nějak osvěžit/ujasnit, k čemu vlastně došel. Musím však pohanit to, že se mi v deníku prvně objevil záznam "jak se dostala skříňka k doktorovi?" Ovšem já toto zjistil ze samotných reálií hry až později (asi jsem tu skříňku otevřel dřív, než jsem měl?) Možná by si s tímto chtělo vyhrát víc.

Brzy se ovšem autoři rozhodli okořenit hru i pasážemi jakýchsi vidin či vizí. A tam se to bohužel moc nepovedlo. Místo atmosférického proložení příběhu, mě to naopak toto vždy spíš hrubě vytrhlo z děje. Navíc tyto části slouží jen k tomu, aby snad i méně chápaví hráči (nebo ti, co texty nečtou) nějak zjistili, co se vlastně stalo. Mě toto více bavilo objevovat z různých vzkazů, dokumentů a průzkumu domků a vše si domyslet/představit sám, popřípadě se to dočíst ve "vlastních" poznámkách.

Nikam jsem nespěchal, atmosféra byla totiž velmi příjemně mrazivá, užíval jsem si každej krok, dlouho jsem si procházel různý příbytky i přilehlý lesíky. Zrovna ve chvíli, kdy se mi ta sněhová vánice tak trochu okoukala, náhle se setmělo a hned to mělo jaksi hrororovější říz a opět to znovu navodilo jakousi tíseň. Projíždět na skútru temným lesem, osvětlujíce jen nevelký prostor před sebou, rozhlížejíc se obezřetně okolo - cool.

V jedné části jsem se potom jaksi zaseknul já hledal pořád (jak blbec) po lesích "klíč" k té ledové stěně - nakonec stačilo k ní přijet prostě podruhé s výbavou a otevřela se sama? Hmm.

Závěr potom patří k tomu nejhořšímu. Nepřátelé. Ledoví vlci? Ale né. Hlavní beast - takhle ho zobrazit, místo, aby jej nechali tajemným neviděným stínem? Navíc vypadá jak pokémon. Ale né! Finish, kdy se předemnou tvoří trasa z plotů, abych jedinou možnou cestou utíkal před monstrem (naštestí je tak pomalej)? Uf. Boje proti vlkům jsou přitom odfláknutý, přítomnost střelných zbraní je ve hře naprosto zbytečná. (sekal jsem je raději sekerou - přišlo mi to snazší)

Podle mě příběh stačilo ponechat jen lehce mysteriózním a závěr udělat jinak, méně teatrální, myslím si, raději bych, aby zůstalo tajemství legendy zahaleno hávem mrazivýho neznáma. Škoda.

Celkově: Zajímavá gameska, bavilo mě to až do konce - příběh má co vyprávět, hutná atmosféra, pomalý rozvážný tempo, nutnost přemejšlet, slušná muzika. Škoda toho slabýho závěru...

85%

Tak nevím, dalo se nějak navštívit tu Hamiltonovu loveckou chatu? Nebo jsem na bosse narazil předčasně? :/

Pro: Grafika, atmosféra, tempo, příběh, soundtrack, prostředí, model řízení (pickup)

Proti: Závěr, vize, v jednom případě zápisky v deníku předběhly vlastní děj, velmi snadné

+16

Mirror's Edge Catalyst

  • PC 80
Herní výzva 2017 #8

Nebyl jsem zrovna někdo, kdo by celých sedm let od vydání prvního dílu Mirror's Edge čekal na pokračování - jedničku jsem si zahrál, zkonstatoval, že to bylo oukej, ale že je co zlepšovat, ale když dvojka nevznikne, tak by mi to taky nevadilo. Oznámení Catalyst mě proto nechalo celkem chladným a zahrál jsem si to o rok později jen proto, abych nějak využil koupený měsíc služby Origin Access. I proto jsem nakonec byl celkem příjemně překvapený, jak moc mě ME Catalyst bavil.

Největším tahákem hry a pozitivem je, jak jinak, parkour. Měl jsem z něho daleko lepší pocit než u jedničky - přišel mi plynulejší, rychlejší a celkově zábavnější. Řekl bych, že ovládání je oproti prvnímu dílu maličko zjednodušené a nevyžaduje tak rychlé reakce. Mírně kontroverzním prvkem byl červený ukazatel ukazující přesnou cestu dál, ale jde v nastavení buďto úplně vypnout nebo zredukovat tak, aby fungoval stejně jako v jedničce, takže v tom nevidím problém.

Co se týče open worldu, převažují u mě kladné pocity. Na jednu stranu herní náplň v něm není příliš originální (všechny nepovinné aktivity jsou prostě jen běhání na čas v různých variacích nebo sbírání collectibles), na druhou stranu je tak dobře navržený, že mi neustálé opakování stejných aktivit nepřišlo stereotypní. Potěšilo mě, že si autoři dali práci s vyvážením časů u každého nepovinného závodu, tudíž je nejde lehce proběhnout napoprvé a musíte skrz opakované pokusy najít tu optimální cestu. Některé jsou až tak těžké, že bych to v AAA hře od EA nečekal. Jako hřiště pro zábavné běhání město Glass funguje na jedničku, ale je škoda, že není příliš uvěřitelné - nenajdete v něm žádné NPC kromě nepřátel a zadavatelů questů a vůbec působí tak, že bylo primárně navržené jako bežecká dráha a až potom jako herní lokace. Mě osobně to moc nevadilo, ale chápu, že pro někoho to může být zápor.

Příběhové mise jsou o poznání lineárnější než mise v open worldu a protáhnou vás řadou efektních lokací - pokud vás v prvním díle bavily ty mise, kde vás hra nikam nehoní a musíte si najít vlastní cestu skrz členitou úroveň, tak se máte na co těšit. V tomhle ohledu bych vyzdvihl gridNode mise, které jsou parádní a je velká škoda, že jsou jen čtyři.

Faith dostala několik nových hraček (jako třeba efektní magnetický hák) a chvatů. Tolik kritizované přestřelky z jedničky byly nahrazeny melee bojovým systémem, který je primitivní až hanba. Máte sice k dispozici celou řadu kombo útoků spojených s běháním, ale celou hru jsem si vystačil s uskakováním do strany a kopáním nepřátel do zad. Není to příliš záživné a v některých částech hry se soubojům prostě nevyhnete, takže na nějaký pacifismus rovnou zapomeňte. Do konceptu Mirror's Edge mi nesedí stejně, jako střílení v jedničce, v dalším dílu bych radši viděl nějaké stealth prvky. Co mi taky nesedlo, je RPG systém, který po odemknutí základních pohybů v podstatě ztrácí smysl a slouží jen jako motivace k plnění vedlejších misí. Zbytečné.

Příběh není velká paráda. Je lepší než v jedničce, což ale není samo o sobě velký úspěch a upřímně moc nerozumím, proč se tvůrci rozhodli rebootovat, když vlastně nevymysleli nic moc nového, spíš si vzali hromadu konceptů z prvního dílu a akorát je zpracovali trochu jinak. Catalyst je trochu hollywoodštější, akčnější a má výraznější (ačkoliv hodně klišovité) postavy, než jednička, ale za rok si na něj kvůli příběhu stejně nevzpomenete. Ono je to vlastně jedno, ten příběh pořád existuje jen jako odůvodnění toho, co vlastně děláte. Neurazí, nepotěší.

Graficky to zas vypadá samozřejmě výborně. Jednotlivé čtvrti města mají svůj unikátní styl, takže se nemusíte bát, že by celá hra byla jen bíločervená. Soundtrack je opět od Solar Fields, ale přišel mi o něco méně zapamatovatelný než v prvním díle.

Catalyst není v ničem moc inovativní, ale klíčové herní mechaniky fungují tak, jak mají a to je pro mě to hlavní. Souboje jsou sice primitivní, ale aspoň příliš neruší od běhání. A to je to, oč tu jde. Je zábava pomalu hledat cestu, je zábava zběsile uhánět k cíli, je zábava jen tak se proběhnout městem. Zbytek je buďto nepodstatný nebo nerušivý.
+16 +17 −1

Seasons after Fall

  • PC 50
Krásná grafika, úžasná hudba a výborné zvuky. Zkrátka perfektní audio-vizuál. Hru jsem ale stejně po dvou hodinách zabalil, protože je to hlavně o chození bez hlubšího smyslu a backtrackingu, kterého jsem si i za ty dvě hoďky užil ažaž. Začne to tedy poměrně brzo nudit. Navíc lištička občas nereagovala úplně přesně na mé pokyny, což je u plošinovky nemilé.

Příběh je pak spíše takový meditační prostředek (tj. hlasy vypravěčů se moc moc dobře poslouchají), než že by nabízel vykreslené postavy a zajímavou zápletku, ale jako, kdo ví? Je fakt, že jsem to nedohrál. Hru je tedy podle mě dobré brát jako umělecký zážitek, než jako zábavnou plošinovku.
+16

Homefront: The Revolution - Beyond the Walls

  • PC 85
Zhodnotím zde všechny tři DLC, koneckonců jsem je koupil jako jeden produkt.

Voice of Freedom je miniprequel původní hry. Přesně tam, kde VoF končí, původní hra začíná. Takže se zde hraje za Walkera (vůdce odboje) a je to o tom, jak se vlastně dostal do Filadelfie. Ve výsledku je to cca hodinová kvalitní, atmosférická, ale velmi lineární mise. Samozřejmě lze hrát stealth nebo to kosit dle chuti. Walker mluví, takže ta trocha příběhu co tu je, působí přirozeněji než v hlavní kampani. Trochu mu to připomnělo Metro po americku. Je to taková zábavná jednohubka, pokud si někdy Homefront zase zahraju, tak si dám nejdřív VoF jakožto prolog.

Aftermath už navazuje na hlavní kampaň a hraje se opět za Ethana. Naštěstí si autoři vzali (i mou) kritiku k srdci a Ethanovi také dali hlas, na což je tu hned ze začátku jedna vtipná narážka. Bylo to dobré rozhodnutí, Ethan je napsán i namluven dobře. Jinak se tato mise paradoxně také točí kolem Walkera - ten byl v průběhu hlavní hry unesen a donucen přesvědčovat obyvatelstvo, aby se vzdalo - a Ethan zde dostane informaci, kde by se mohl nacházet, takže úkol zní jasně - zabít Walkera, nebo jej pokud možno zachránit. Jinak se jedná o klasickou lineární infiltrační misi, žádné novinky tu nejsou, ale je to dobře nadesignované a vzhledem ke kvalitním mechanikám Homefrontu jsem se také skvěle bavil a téměř celé to odstealthoval.

Finální Beyond the Walls v podstatě slouží jako epilog. Je z těchto tří misí nejpropracovanější a odehrává se mimo Filadelfii kolem jezera Beckton, takže umí vykouzlit pěkné , ikdyž stále post-apokalyptické scenérie. Také se jedná o víceméně lineární misi, ale samozřejmě možnost volit si způsob postupu zůstává. Beyond the Walls definitivně ukončuje příběh Homefrontu a pro hráče původní kampaně je nutností.

Pokud bych měl něco vytknout, tak zase to otravné 9..8..7..pokud se člověk vzdálí z oblasti mise. Tenhle prvek je už hrozně přežitý. Ale jinak jsem věděl co čekat, a s výsledkem jsem spokojen. Dohromady dají DLC kolem šesti hodin herní doby, což není moc, ale aspoň tu není žádný filler.
+16

Dragon Age II: Mark of the Assassin

  • PC 75
If I die... make sure the world knows... I died at Chateau Haine!!!! (!)

No panečku, dvojko! Výlet na venkov ti očividně prospěl, hmm? Já ti říkal, že nemáš furt dřepět v těch mdlých a nehezkých stěnách toho bejvalého tevinterského slave housu, nedělalo ti to dobře. Inu, jsem rád, že jsi dala na mé rady, holka.

Mark of the assassin je velice zábavný přídavek, který s sebou přináší řadu osvěžujících novinek, které člověku po opuštění Kirwallu opravdu připadají, jako uvolňující protáhnutí. Je zde řada soubojů, některé prosté, některé hrůzné, ale nedalo by se říct, že by byly nudné.
Dialogy tu jsou vyložená lahoda. Sarkastický Hawk se zda doslova vyřádil, přičemž při scéně se včelím bodnutím jsem vyloženě vyprskl smíchy, což se mi celkově ve dvojce moc nestávalo. Ani vaši parťáci nejsou němí, často toho mají spoustu co říct, přičemž Varric v tomhle opět válel nejvíc.
Z Felicii Day jsem nikdy nijak zvlášť unesený nebyl, ani její Tallis pro mě nebyla nějak výjimečná, ovšem holka je to vskutku talentovaná, neboť jí nadabovala senzačně. Navíc je to jedna z mála představitelek elfské rasy, která nevypadá jak nějaký debilní přerostlý skřítek, což je všeobecný problém základní hry. Měnil jsem ji za Isabelu, pochopitelně kvůli jejím analogickým schopnostem samozřejmě, vůbec to nebylo z toho důvodu, že jsem chtěl Isabele tajně zahejbat, vůbec nééé...
Mark of the assassin vás neošidí ani o velice zábavné a příjemné hádanky a puzzle, jejichž splnění není typicky „Easy peasy lemon squeezy“ jako v mnoha jiných RPG, ale klidně se mohou fláknout i do složitější adventury. Stealth sekvence byla fajn, ale na můj vkus byla až moc promíjivá. Že vás po odhalení hra okamžitě vrátí pouze pár metrů zpět, abyste to mohli zkusit znovu, není úplně ideální pro ono skryté napětí, navíc člověk se pak o to méně snaží, což je přeci škoda. Byla to ale vítaná chvilková změna hratelnosti, o tom žádná. Jo a hudba je zde taky pěkná. Obzvlášť bojový track během venkovní pasáže lovení wywern mi především utkvěl v paměti.
Finální souboj je výborně postavený a pamatovatelný. Nebylo to takové maso jako v Legacy, ale taky jsem trochu cítil krapky potu stékající mi z čela.

Škoda, že příběh trochu postrádá na kvalitě, plus byť lokací bylo hodně, taky mohl být ještě krapet víc různorodé. Celkově vzato se ale jedná o kvalitní DLC, po jehož dohrání jsem zklamaně svěsil hlavu, protože mě opět čekal hnusný Kirkwall a jeho mágo- templářské problémy, inu, každá dovolená někdy musí skončit.

Pro: Dialogy, souboje, puzzle, Tallis, atmoška

Proti: Ne moc dobře podaný příběh, prostředí mohlo být víc různorodé

+16

Stronghold

  • PC 90
Dej teto intuitivni RTS se odehrava ve stredoveke Anglii, kde po unosu krale vladne chaos a vyhnanstvi. O moc totiz spolu vede lity boj hned pet vudcu. Krysa, Had, Prase, Vlk a samozrejme vy. Cilem hry je projit vsech jednadvacet misi a sjednotit Anglii pod vasi vlajku. Nez vsak dospejete ke zdarnemu konci, ceka vas rada rozmanitych ukolu v jedinecnych misich.

Hra nabizi v zanru RTS intuitivni prvky. Uz nestaci jen klikat na budovy a stavet armadu. Abyste ve hre vubec prezili, musite se naucit pracovat s propracovanym systemem surovin a jejich provazanosti. Napriklad ze ziskaneho obili (ktere musite samozrejme posekat) vyrobi mlynar mouku, z mouky pote pekar upece chleb, kterym nakrmite hladove a vecne nespokojene obyvatele. Toho muzete docilit i sberem jablek. Sladek obili vyuzije pro vareni piva v hospode, ktera slouzi i jako zabava pro obyvatele vaseho mesta. Krava vam dava syry a v pripade jejiho zabiti ziskate kuzi, kterou vyuzijete pro vojsko v podobe brneni.

Pokud mate jiz zabehnutou ekonomiku a populaci, muzete si dovolit vybirat dane od obyvatel a davat jim vetsi porce jidla. Ale beda, pokud se vam zachce ozebracit obyvatele uplne o vse. Seberou se, odejdou a v pripade utoku na vas nebude mit kdo branit vesnici. Tvorba armady vyzaduje tezbu dreva, kameni, kovu, odpovidajici a vzrustajici populaci a neustalou spotrebu jidla. Cim silnejsi jednotka, tim samozrejme nakladnejsi na cenu a pocet potrebnych komodit. Vyhodou je, ze v pripade prebytku jedne komodity ji muzete prodat a nakoupit tu, ktere mate nedostatek. Pocitejte vsak se zidovskymi cenami v pomeru okolo 1:4 minimalne. Cas od casu vasi urodu zplundruji divoci kralici, zautoci na vas vlk nebo medved. Proste stredovek na kazdem kroku.

Mise jsou rozmanite. Zpocatku se vyhradne branite utokum nepratel, ale ke konci hra graduje a vy sami se budete davit ve vlastni medicine. Dobyvani hradu je beh na dlouhou trat, kdy vyuzivate katapulty na zniceni hradeb a lucistniky nebo kusijniky na ostrelovani nepratelskych strazi strezicich hradby. Musite vsak pocitat s pastmi jako je rozlevani oleje, horici sipy, prikopy s ostrymi hroty a podobne. Zaverecne miste vas notne proveri a rozhodne si u nich casto zaloadujete. Hudebni doprovod se meni v zavislosti na dane situaci. Kdyz je klidek, hudba hraje klidne, ale jakmile na vas utoci nepritel, hudba zrychluje a je dramatictejsi. Stonghold je i po letech kvalitni hra o cem svedci i vydani HD remaku po letech.

Pro: propracovany system obzivy, ekonomicka stranka mesta, stylovy hudebni doprovod, atmosfera hry, typy jednotek

Proti: nepritel utoci porad ze stejneho mista

+16 +17 −1