@
Gordon (08.04.2019 15:52): Nejsem elektrotechnik, ale asi to bude souviset s designem paměťový buňky. U SSD se kvůli ceně výrobci snaží, aby paměťová buňka, která třeba u flashky a tradičních pamětí má jen 2 stavy (je náboj, není náboj), měla těch stavů tři a více, takže buňka, která by normálně si mohla pamatovat jen 0 nebo 1, si pamatuje třeba 00, 01, 10, 11 podle toho jak silný náboj tam je. Náboj se samozřejmě vlivem prostředí časem vybíjí, pokud není disk připojen k elektřině. No a co by třeba u dvoustavové buňky ještě problém nebyl, protože je rozhodovací úroveň v polovině maximální velikosti toho náboje, tak u vícestavový se ta degradace dostaví rychleji, protože nepředpokládám, že by ten náboj se uchovával větší, jen se u něho měří více úrovní.
Čili časem náboj klesne třeba na 3/4 své původní velikosti, u dvoustavový buňky by to byla furt 1, u čtyřstavový už elektronika neví, jestli to má být třeba 11 nebo 10. Určitě tam je nějaká parita a tak, takže pár chyb to dokáže pomocí nějakýho kontrolního součtu při čtení opravit, ale po hodně dlouhé době už těch buněk může mít špatně uložený stav příliš mnoho. Určitě bych nedával SSD někam do šuplíku na pár let jako zálohu.
BTW: Čtení je samozřejmě „destruktivní“, tj. aby se mohla informace z buňky přečíst, tak se musí ten náboj z ní vybít do nějakýho komparátoru, nebo co to tam je. Při každým čtení se obsah buňky vybije a nabije takže se ta informace „osvěží“. Elektronika disku dělá takovejhle refresh průběžně automaticky i na buňkách, ze kterých zrovna uživatel nic nečte.