@
Duchino (14.10.2019 10:28): R6 je podle všeho vcelku solidní skříň, já ale potřebuji alespoň dvě externí 5,25" pozice, takže je pro mě nevhodná.
@
Kunick (14.10.2019 10:31): V dnešní době vybírat skříň je za trest, o tom jsem zde už něco lehce psal. Na první pohled to vypadá, že je výběr neskutečně velký, když ale člověk odškrtne světélkující „akvárka” všeho druhu, zůstane jen pár slušných kousků. Pak to zredukuješ na obvyklý midi/middletower, přidáš potřebu interních mechanik a výsledné skříně spočítáš maximálně na prstech obou rukou. Takže chtít ještě tyto zbytky redukovat na kousky s rozumně umístěným ovládáním je prostě „mission impossible”. :c( Takže za mě osobně, taky mi odkryté USB porty umístěné na vrchní straně nevyhovují, bohužel o ničem moc lepším nevím. Aktuální směr vývoje skříní se ubírá pro mě dost nepochopitelným směrem, nic s tím ovšem nenadělám.
@
Thellwin (14.10.2019 10:46): Zklamala je silné slovo. V podstatě jsem tušil, do čeho jdu, takže by bylo hloupé kritizovat něco, o čem jsem věděl už před koupí. Zatím jsem ji ještě neosadil, takže plnou funkčnost ukáže až každodenní praxe. Rozbalil jsem ji, lehce omrknul, odmontoval bočnice a nahlédl dovnitř. Vzhled už nebudu rozebírat, výběr prostě moc není, takže je ve finále vcelku jedno, jakou „krabici od bot” člověk pořídí. S tím jsem byl smířen. Na první pohled působí case poměrně robustně, po odmontování bočnic už to ale překvapivě žádná velká sláva není. Takřka se zdá, jako by byly boční plechy jednou ze zpevňujících částí a bez nich je stabilita výrazně nižší. No co už, stejně ji nehodlám provozovat pootevřenou, každopádně je to dost nepříjemné zjištění. Vrchní ovládání, zcela odkryté audio výstupy a porty USB a tedy logickou náchylnost na prach jsme zde už zmiňovali, to ještě nějak zkusím poladit. Z čeho jsem ale mírně na rozpacích, jsou přední dvířka. Že jsou plastová, s tím jsem byl obeznámen. Překvapilo mě ale, jak se při otevírání díky své délce dost kroutí v pantech. Evidentně to na denní používání nejspíš nebude nic příjemného. U své stávající skříně mám čelní dvířka z masivního kusu hliníku a to je jářku jiný pocit. Navíc se zavírají na magnet, vždy to jen krasně lehce cvakne. Zde se musím trefovat a střídavě přitlačovat prsty nahoře a dole, zatím se mi nepodařilo dvířka zavřít jedním tahem. Jedině tedy když jsem s nimi vysloveně „plácnul”, coz mi ale nepřijde kdovíjak šetrné. Možná to chce jen trochu cviku, moc dobře to na mě ale na první dobrou nepůsobí. Umístění zdroje dole je už dnes klasika, sice přínos nechápu, ale tak co už, nemusím všemu rozumět. Alespoň je zde v perforované „podlaze” výsuvný prachový filtr. Suma sumárum, celkově na mě skříň působí (za dané peníze, tedy bezmála tři tisíce) dost lacině, ale tak hlavně ať plní svůj účel. Pokud bych měl něco vyzvednout, má hezké „audiofilské” nožky a bočnice jsou solidně vytlumené. Sice nejspíš bude zvuk z komponent stejně procházet skrz všemožné otvory, něco to ale určitě pohltí. Navíc tak bočnice působí výrazně bytelněji. Uvidím tedy, co přinese dlouhodobější používání, toto jsou jen mé úplně první letmé postřehy. Na zásadní soudy je ještě brzy, to chce čas.
@
Kwoky (14.10.2019 10:47): Ano, taky nejspíš celý horní panel překryji tenkou fólií a přilípnu na bocích izolepou. Krytka přímo z výroby by ale byla samozřejmě lepší, co si budeme povídat. Navíc, jak trefně píše Kunick, u nové skříně za slušné peníze řešit takové nedomyšlenosti je fakt na palici.