The Lake House je odpovědí Alana Wakea na AWE v Control. Základní koncept těchto DLC je prakticky totožný. Stín (pun intended) jedné hry prosákne do té druhé a přinese s sebou prostředí i koncepty. V Lake House se tak dostaneme do základny FBC poblíž Cauldron Lake, která jako by z oka vypadla The Oldest House – a to natolik, že mě napadlo, jestli FBC nepoužívá ke stavbě svých stanovišť něco paranaturálního. Prostředí je skutečně nesmírně podobné Control, a to nejen architekturou. Setkáme se zde s typickými odbornými dokumenty, experimenty, absurdními pracovními plakáty na stěnách a samozřejmě s nesmyslnou geometrií, která reaguje na určitá pravidla, jako například na pravidlo tří. Je to více co odkazuje na Contol, včetně významného skrytého easter eggu v podobě Dylana Fadena.
Z hlediska příběhu a prostředí je The Lake House vynikající – skutečně jde o poctivé rozšíření, na rozdíl od poněkud rozpačitého Night Springs. Nicméně trpí stejnými neduhy jako původní hra, kde si každý může dosadit to své. Z mého pohledu jsou souboje stále poněkud nemotorné, a navíc jste opravdu z papíru, bez možnosti jakéhokoli upgradu.
Je ale třeba uznat, že jsem se při hraní cítil v tom dobrém smyslu nepříjemně a občas se i bál, více než u základní hry. Toto je samozřejmě subjektivní. The Lake House má blízko ke Control, a Control je hra založená na SCP prostředí a analogovém hororu – něčem, co mě dokáže vyděsit mnohem víc než klasický či lovecraftovský horor.
Hře by ale opravdu slušelo pár hodin navíc. Zkušený hráč začne hrát v osm ráno a v poledne má dohráno. To sice částečně přispívá k její údernosti, ale já jsem opravdu věřil, že je tam ještě jedno skryté patro. Ale není. Poslední patro je dokonce nesmírně krátké, a než se nadějete, je konec.
I tak ale těch pár hodin stojí za to.
Z hlediska příběhu a prostředí je The Lake House vynikající – skutečně jde o poctivé rozšíření, na rozdíl od poněkud rozpačitého Night Springs. Nicméně trpí stejnými neduhy jako původní hra, kde si každý může dosadit to své. Z mého pohledu jsou souboje stále poněkud nemotorné, a navíc jste opravdu z papíru, bez možnosti jakéhokoli upgradu.
Je ale třeba uznat, že jsem se při hraní cítil v tom dobrém smyslu nepříjemně a občas se i bál, více než u základní hry. Toto je samozřejmě subjektivní. The Lake House má blízko ke Control, a Control je hra založená na SCP prostředí a analogovém hororu – něčem, co mě dokáže vyděsit mnohem víc než klasický či lovecraftovský horor.
Hře by ale opravdu slušelo pár hodin navíc. Zkušený hráč začne hrát v osm ráno a v poledne má dohráno. To sice částečně přispívá k její údernosti, ale já jsem opravdu věřil, že je tam ještě jedno skryté patro. Ale není. Poslední patro je dokonce nesmírně krátké, a než se nadějete, je konec.
I tak ale těch pár hodin stojí za to.