Hned na začátku musím napsat - Dracula 3 je monumentální a úžasná adventura, možná zatím za rok 2008 nejlepší. Tam kde první díl bylo přímočaré dobrodružství a druhý totéž jen s brutální neférovou obtížností se třetí díl vydává úplně jinam - někde ke stopám hlubokých, epických, zeširoka pojatých bojů se zlem jako byl třeba Gabriel Knight 2. Většinu adventur dohraju za pár hodin, některé ty freeware pokusy se vejdou do jedné, dvou hodin, nu u třetího Drákuly jsem strávil tři dny s nuceným odpočinkem, protože mě to všechno už hlava nebrala.
Hned na začátku si odbudu technickou stránku - grafika udělala obrovský skok, lokace jsou nádherné - pokud se tedy zatuchlým kobkám či ponurému městečku dá říkat nádherné. Postavy jsou plně animované, kromě creepy hudby nechybí i titulky a také možnost nastavit si jas. Ale ani to není potřeba, tvůrci chápou že hráč potřebuje něco vidět a pokud už máte temnou lokaci, tak většinou máte po ruce baterku, pochodeň nebo na konci fikaně vysvětlené noční vidění.
Příběh je co to celé táhne. Píše se rok 1920 a hráč se ujímá mladého kněze Arna Morianiho, který přijíždí do zapadlé vesničky v Transylvánii vyšetřit zázraky zesnulé doktorky Marthy Calugarl. Ta byla světicí už za života, za Velké války pomáhala pacientům obou stran a po její nenadálé smrti její hrob údajně léčí. Arno se potkává s místními - pověrčivými a ovlivnitelnými obyčejnými lidmi, byrokratickými policisty, ryzími vědci i historiky ochotnými věřit legendám. A brzy zjišťuje, že Martha se snažila bojovat s upírskou nákazou. Církev je rozhořčena, chce aby Arno vyvrátila kořeny vampýrismu jednou provždy a Arno se noří do knih, zápisků, kódovaných zpráv, deníků, historických legend, obrazů a zjišťuje, že upíři nejsou žádnou legendou, že Drákula byl velmi skutečný a cesta k upírství a k němu je postoupit monumentální Cestu draka složenou ze sedmi činů.
Autoři se do tématu opřeli ze všech stran. Základem je samozřejmě historická postava Vlada Tepese, jeho skutky i legendy. Nechybí ovšem vědecké pokusy vysvětlit vampýrismus, odkud vzal Bram Stoker námět na román (dávná skutečná událost a varování lidí), je tu tajná společnost Thule, proroctví do daleké budoucnosti. Nechybí tu ani ryze civilní věci - životy obyčejných lidí, krajina vzpamatovávající se z války a připojení k Rumunsku, pozvolný nástup nacismu v Německu,
Postavy jsou na začátku nějaké a na konci se změní tak jak by Vás to v průběhu hry ani nenapadlo, největší šok mě přivodil předfinální zvrat, který je sice naznačován ale... Událost z prvních dvou dílů hra ignoruje, navazuje spíše na knížku. A samotný Drákula? Ten se objeví až na konci jako všemocné, naprosto nezastavitelné, vševědoucí zlo tahající celou dobu za nitky.
Obrovským vývojem prochází i hrdina, který je na začátku pevný ve víře, věrný církvi a nevěří pověrám. Během hry se mění nejen jeho postoj, ale dopustí se i několika svinstev (z hlediska kněze) a dokonce zcela nekněžsky zatouží po místní andělské doktorce Marii. Zároveň se ho lidi, kterým pátrání vadí pokouší zbavit, proběhne pár pokusů o jeho život a kolem umírají první lidé...
Hratelnost? Brutální, až pekelně obtížná, ale tentokrát ne nefér způsobem. Ovládání (skokový pohyb ve 3D a volný průzkum kurzorem uprostřed) zůstalo, ale změnil se princip celé hry. Zmizelo pátrání v temnotě i lov centimetrových aktivních míst. Hra má 12 kapitol, ve většině z nich se probouzíte v městečku (hospoda, hřbitov, nemocnice, nádraží, rozbitý hrad), pročtete si co máte udělat a vydáte se prokecávat postavy. Některé jsou poblíž, některé na telefonu, se všemi je potřeba mluvit a konzultovat stopy. Párkrát se vydáte na výlet (Budapešť, Turecko), předmětů tu moc není a kombinace jsou většinou jasné.
To hlavní je jinde. Jednak sbíráte tuny dokumentů, hledáte v nich stopy (často s lupou v ruce), porovnáváte obrazy, zjišťujete kryptické informace. Tady to není jak třeba v sérii Blackwell zkombinovat dvě stopy, ne tady si na vše musíte přijít sami. Kromě desítek různých spisů a obrazů (na konci jsem nesl 71 dokumentů) je tu kompletní Bible, která Vás občas citátem upozorní na něco co Vás může napadnout a kompletní román Drákula.
A pak jsou tu puzzle/hádanky/úkoly a ty jsou brutální. Skládání metaforických run, luštění německého kódového zápisu, kompletní vyvolávání fotek, základní a pokročilé testování krve či obrovská knihovna se stovkami popsaných a klikatelných svazků, která je jedno velké puzzle atd... Také třeba kreslení (to je něco na mě!). Snažil jsem se, luštil, vypisoval stopy až se mi z hlavy kouřilo, ale bez mučení přiznám, že spoustu času jsem trávil s návodem... i s jemným či brutálním naťuknutím jsou některé hádanky obtížné a daleko přesahující mé schopnosti.
Opět jsem si připadal jak blbec, ale tentokrát ne proto, že ho ze mě autoři dělají jak ve dvojce. Prostě jsou chytřejší než já, není se za co stydět, i tak jsem se perfektně bavil jako už dlouho ne. Dal bych možná i 100%, ale přece jen konec mě příšerně naštval (zlo které se jeví jako neporazitelné neporazitelným i je a hrdina se obětuje zbytečně) a ignorace předešlých dílů taky. Takže silných 90%.
Hned na začátku si odbudu technickou stránku - grafika udělala obrovský skok, lokace jsou nádherné - pokud se tedy zatuchlým kobkám či ponurému městečku dá říkat nádherné. Postavy jsou plně animované, kromě creepy hudby nechybí i titulky a také možnost nastavit si jas. Ale ani to není potřeba, tvůrci chápou že hráč potřebuje něco vidět a pokud už máte temnou lokaci, tak většinou máte po ruce baterku, pochodeň nebo na konci fikaně vysvětlené noční vidění.
Příběh je co to celé táhne. Píše se rok 1920 a hráč se ujímá mladého kněze Arna Morianiho, který přijíždí do zapadlé vesničky v Transylvánii vyšetřit zázraky zesnulé doktorky Marthy Calugarl. Ta byla světicí už za života, za Velké války pomáhala pacientům obou stran a po její nenadálé smrti její hrob údajně léčí. Arno se potkává s místními - pověrčivými a ovlivnitelnými obyčejnými lidmi, byrokratickými policisty, ryzími vědci i historiky ochotnými věřit legendám. A brzy zjišťuje, že Martha se snažila bojovat s upírskou nákazou. Církev je rozhořčena, chce aby Arno vyvrátila kořeny vampýrismu jednou provždy a Arno se noří do knih, zápisků, kódovaných zpráv, deníků, historických legend, obrazů a zjišťuje, že upíři nejsou žádnou legendou, že Drákula byl velmi skutečný a cesta k upírství a k němu je postoupit monumentální Cestu draka složenou ze sedmi činů.
Autoři se do tématu opřeli ze všech stran. Základem je samozřejmě historická postava Vlada Tepese, jeho skutky i legendy. Nechybí ovšem vědecké pokusy vysvětlit vampýrismus, odkud vzal Bram Stoker námět na román (dávná skutečná událost a varování lidí), je tu tajná společnost Thule, proroctví do daleké budoucnosti. Nechybí tu ani ryze civilní věci - životy obyčejných lidí, krajina vzpamatovávající se z války a připojení k Rumunsku, pozvolný nástup nacismu v Německu,
Postavy jsou na začátku nějaké a na konci se změní tak jak by Vás to v průběhu hry ani nenapadlo, největší šok mě přivodil předfinální zvrat, který je sice naznačován ale... Událost z prvních dvou dílů hra ignoruje, navazuje spíše na knížku. A samotný Drákula? Ten se objeví až na konci jako všemocné, naprosto nezastavitelné, vševědoucí zlo tahající celou dobu za nitky.
Obrovským vývojem prochází i hrdina, který je na začátku pevný ve víře, věrný církvi a nevěří pověrám. Během hry se mění nejen jeho postoj, ale dopustí se i několika svinstev (z hlediska kněze) a dokonce zcela nekněžsky zatouží po místní andělské doktorce Marii. Zároveň se ho lidi, kterým pátrání vadí pokouší zbavit, proběhne pár pokusů o jeho život a kolem umírají první lidé...
Hratelnost? Brutální, až pekelně obtížná, ale tentokrát ne nefér způsobem. Ovládání (skokový pohyb ve 3D a volný průzkum kurzorem uprostřed) zůstalo, ale změnil se princip celé hry. Zmizelo pátrání v temnotě i lov centimetrových aktivních míst. Hra má 12 kapitol, ve většině z nich se probouzíte v městečku (hospoda, hřbitov, nemocnice, nádraží, rozbitý hrad), pročtete si co máte udělat a vydáte se prokecávat postavy. Některé jsou poblíž, některé na telefonu, se všemi je potřeba mluvit a konzultovat stopy. Párkrát se vydáte na výlet (Budapešť, Turecko), předmětů tu moc není a kombinace jsou většinou jasné.
To hlavní je jinde. Jednak sbíráte tuny dokumentů, hledáte v nich stopy (často s lupou v ruce), porovnáváte obrazy, zjišťujete kryptické informace. Tady to není jak třeba v sérii Blackwell zkombinovat dvě stopy, ne tady si na vše musíte přijít sami. Kromě desítek různých spisů a obrazů (na konci jsem nesl 71 dokumentů) je tu kompletní Bible, která Vás občas citátem upozorní na něco co Vás může napadnout a kompletní román Drákula.
A pak jsou tu puzzle/hádanky/úkoly a ty jsou brutální. Skládání metaforických run, luštění německého kódového zápisu, kompletní vyvolávání fotek, základní a pokročilé testování krve či obrovská knihovna se stovkami popsaných a klikatelných svazků, která je jedno velké puzzle atd... Také třeba kreslení (to je něco na mě!). Snažil jsem se, luštil, vypisoval stopy až se mi z hlavy kouřilo, ale bez mučení přiznám, že spoustu času jsem trávil s návodem... i s jemným či brutálním naťuknutím jsou některé hádanky obtížné a daleko přesahující mé schopnosti.
Opět jsem si připadal jak blbec, ale tentokrát ne proto, že ho ze mě autoři dělají jak ve dvojce. Prostě jsou chytřejší než já, není se za co stydět, i tak jsem se perfektně bavil jako už dlouho ne. Dal bych možná i 100%, ale přece jen konec mě příšerně naštval (zlo které se jeví jako neporazitelné neporazitelným i je a hrdina se obětuje zbytečně) a ignorace předešlých dílů taky. Takže silných 90%.
Pro: Promyšlený příběh, pěkné lokace, logické hádanky (jen některé), atmosféra, efekty
Proti: Nesympatický hrdina, místy přílišná obtížnost