Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 95
  • PS5 95
Když jsem se v roce 2020 poprvé ponořil do světa Ghost of Tsushima, ještě jsem netušil jak moc ve mně tato hra bude rezonovat.

Příběh vás zavede na japonský ostrov Cušima ve 13 století, kdy jakožto hlavní postava Jin Sakai čelíte invazi Mongolů. Příběh je hodně zajímavý a tak kvůli spoilerům není třeba zacházet do detailů. Zkrátka pokud máte rádi samurajskou tématiku, open world posetý desítkami vedlejších úkolů a aktivit, prvky parkuru, nebo komplexní soubojový systém, který upravujete na základě toho, proti jakému typu protivníka stojíte je tato hra přesně pro vás.

Hlavní příběh vám může zabrat klidně 25-30 hodin a pokud vám i to nebude stačit, budou na vás čekat velmi zajímavé vedlejší úkoly, které vás seznámí s nespočet příběhy lidí žijících na Cušimě, kteří byli stejně jako vy zasaženi Mongolskou invazí.

Třešničkou na dortu je příběhové DLC Iki Island, které vás jak už název napovídá vezme na nedaleký ostrov Iki, který čelí stejné hrozbě jako Cušima. Aby už tak nebylo problémů málo díky flashbackům zjišťujete, že rodina klanu Sakai má s tímto ostrovem ne zrovna dobrou minulost a tak se Jinův návrat na toto místo stává o to zajímavější. Mimo hlavního příběhu, který lze dohrát během pár hodin se i zde nachází několik skvělých vedlejších misí a také nové minihry, které krásně zapadají do samurajské tématiky.

Na závěr nemůžu říct nic jiného, než že se moc těším na pokračování. Autoři příběhovým DLC dokazují, že pořád mají spoustu nápadů a tak se nemůžu dočkat na další setkání s touto skvělou sérií.

Pro: Příběh, vedlejší úkoly, grafika

+8
  • PS5 90
Dobré, veľmi dobré! Open worldy mám rád (ak sú urobené dobre) a na Ghost of Tsushima som sa tešil. Už počas prvých pár hodín som si hru zamiloval a uchvátila ma jej atmosféra. Nielen pomerne krvavé zobrazenie vojny, ale aj nádherná grafika a poetické prírodné scenérie ostrova Tsushima.

Padajúce listy a lístky sakur, západ slnka na poliach, hmla v lesíku... Skrátka nádhera. Japonsko tu vyzerá ako raj, čo vytvára zaujímavý kontrast k barbarskosti krvavej dobyvačnej vojny. Je síce pravdou, že svet je relatívne prázdny, ale napriek tomu pôsobí živo. A to hlavne vďaka tej krásnej grafike, ktorá na človeka dýchne nefalšovanou atmosférou feudálneho Japonska.

Pozdával sa mi aj príbeh, ktorý ponúkal viacero zaujímavých motívov (napr. konflikt samurajskej cti a kódexu vs. boj v štýle „účel svätí prostriedky“) aj kvalitne napísané postavy. Fajn boli aj animácie v dôležitých cutscénach. Zmieniť musím aj súbojový systém, ktorý je absolútne fantastický. Autorom sa podarilo perfektne trafiť balans medzi realistickosťou a určitou štylizovanosťou.

Nemôžete skrátka nabehnúť medzi nepriateľov a náhodne stláčať tlačidlo pre útok. Musíte pozorovať ich postoje a pohyby a prispôsobiť tomu svoje útoky. Dôležité je tiež správne načasovanie. Súboje sú vďaka tomu dynamické, do istej miery strategické, ale zase nie tak veľmi technické ako napríklad v Souls hrách. Sú tiež dosť krvavé, čo pridáva na realizme. Za zmienku stoja aj viaceré pozoruhodné útoky, ktoré hráč postupne odomyká.

Páčilo sa mi tiež, že vedľajšie aktivity ako kúpanie v horúcich prameňoch, sekanie bambusu či skladanie haiku neboli len samoúčelná výplň, ale mali vplyv na hlavnú postavu a jej schopnosti (sekanie bambusu doplnilo odhodlanie, horúce pramene zdravie, uctenie viacerých svätýň poskytlo miesto pre amulet navyše, atď.). Je ale pravdou, že týchto aktivít bolo snáď až príliš veľa a po čase sa mi už proste nechcelo sledovať líšky či rozjímať v horúcom kúpeli.

Určitý stereotyp sa dostavil aj v prípade oslobodzovania dedín či pevností. Spočiatku ma to bavilo, ale ako som v príbehu postupoval dopredu, zábavnosť týchto úloh klesala. To platí aj pre niektoré side-questy, ktoré síce neboli zlé, ale občas som mal pocit, že hru len zbytočne naťahujú (na druhej strane, povinné pre hráča nie sú). Viacero z nich som ani nedokončil, ale možno sa k tomu ešte vrátim.

Otravné tiež boli mongolské hliadky na každom kroku, našťastie sa im väčšinou dá utiecť. Kritiku si neodpustím ani na margo niektorých animácií a cutscén (najmä tých menej dôležitých). Kamera je pri nich ďaleko od postáv a prakticky sa nehýbe a postavy len stoja oproti sebe a tiež sa skoro nehýbu. Pôsobí to strašne neživotne a strnulo.

Celkovo som bol s hrou nadmieru spokojný, aj napriek nejakým tým výhradám. Tak nejako som cítil, že hra mohla byť ešte o stupienok lepšia, ak by sa doladili niektoré detaily. Stále však ide o skvelý titul, pri ktorom je zábava na mnoho hodín zaručená.

Pro: grafika, príbeh, atmosféra, súbojový systém

Proti: menej zaujímavé side-questy, určitá repetitívnosť, niektoré strnulé cutscény

+14
  • PS5 95
Když jsem slyšel, že studio Sucker Punch nepracuje na novém InFamous, docela mě to zklamalo. Možná proto jsem byl oproti GoT trochu skeptický a dostal jsem se k němu až teprve nedávno. A musím říct že mě hra velmi mile překvapila. Na první pohled se jedná o open world hru, která je velice podobná open world hrám od Ubisoftu. Je tu hlavní příběh, vedlejší mise, spousta vedlejších předmětů na posbírání. S velkým důrazem na stealth se jeden nemůže ubránit myšlence, že je to v podstatě Assassins Creed z Japonska. Myslím, že Ubisoft jim může ale konečnou hru jen závidět.

Píše se 13. století našeho letopočtu. Mongolové napadli ostrov Cušima a plánují rychlou porážku a následnou invazi do Japonska. Hrajete ze samuraje jménem Jin Sakai, jenž je synovcem vládce ostrova Lorda Šimurou. Už ze začátku je Jinovi jasné, že pokud se bude držet pouze tradičního kódu cti samurajů, nemá proti mongolům šanci. Ti totiž tento způsob přemýšlení chápou a jsou poměrně efektně schopni ho používat oproti samurajům. Jin se tak pomalu stává Duchem Tsušimy, legendárním bojovníkem ze kterého mají mongolové strach. Příběh je skvělý, už dlouho mě takhle žádný nezaujal. Jen se chci vyjádřit k historické přesnosti. Celá hra je totiž fikce. Mongolové se přes Cušimu v reálu přehnali jako monzun a zastavili se až na území "pevninského" Japonska.

Audiovizuál je fantastický. Někdy mi barvy prostředí přišly hrozně moc živé, až jsem si chvilkama připadal jako na jiné planetě. Prostředí vypadá dost různorodě aby mi nepřišlo stereotypní, a k tomu má hra docela solidní soundtrack. To vše podtrhává skvělá implementace dualsense. Cítíte klapot koní, cinkání mečů v cutscénách, finální rány od nepřátel, zkrátka všechno.

Co je ale hlavní hvězdou večera je soubojový systém. Ano, můžete velkou část hry projít plíživě, ale nakonec vždy bude třeba pár mongolům trochu odlehčit od trápení které s sebou přináší život. Je zde velký důraz na blokovatelné a neblokovatelné útoky a na odrážení útoků. Postupně si odemykáte postoje, které vám pomohou se specifickými typy nepřátel. Ke konci hry tak tančíte po bojišti, přepínáte mezi postoji, házíte po nepřátelích kunai a zápalné bomby, zkrátka je radost to hrát.

Čím se ale hra liší od mnoha dalších open world her které jsou na trhu? Za prvé, jedná se o kompletní hru. Ano, je zde sice DLC s ostrovem Iki, ale je to alespoň řádné DLC s několikahodinovým příběhem, které spíše rozšiřuje hru než aby přidávala obsah následující po hře. Pokud si ale koupíte Directors Cut, DLC už je ve hře a nijak zásadně hru nemění. Není to tedy jako AC Valhalla, kde si koupíte hlavní hru, Season Pass, a ještě vás ve hře straší mikrotransakce. Dále zde není téměř žádný RPG postup. Jediný pozůstatek tohodle jsou talenty, kde si odemykáte u schopností nějaké nové vlastnosti, komba a podobně. Jediné vylepšování jsou runy na meči a sety zbrojí. Nemusíte tu několik hodin vyrábět či hledat nové zbraně a brnění, což mě třeba moc nebavilo v God of War. A hlavně, hra nemá žádný levelovací systém. To mě neskutečně vytáčelo u Horizonu: FW, kdy jsem musel dělat vedlejší aktivity, protože jsem v příběhových misích dostával na frak od nepřátel s moc vysokou úrovní. Takže si v klidu můžete projet jenom hlavní linku. Což je ale tady zrovna docela škoda, protože i ony vedlejší úkoly nejsou jen obyčejné fetch questy a jsou mnohdy stejně zajímavé jako hlavní příběh.

Pro: Souboje, příběh, audiovizuál, implementace dualsense

Proti: Občas zvláštní AI bossů, málo využitý grappling hook.

+18
  • PS5 85
"Tenhle soubojový systém není pro mě, ale hey! Dají se tam hladit lišky!"

Takto by se dal shrnout můj názor na Ghost of Tsushima, když sem listovala elektronickou policí PS Store. Asi je už mým osudem zamilovat se do her, o kterých jsem předem přesvědčená, že mě moc bavit nebudou.

Sucker Punch se podařilo vytvořit uchvatný svět, který kloubí fotorealismus s idealizací feudálního Japonska a špetkou mysticismu Japonské kultury.
Celý ostrov je samotnou žijící postavou, kterou si na hře zamilujete dost možná nejvíce. I přes pochmurnou tématiku probíhající války, Tsushima hýří sytými a pestrými barvami, které vás donutí objevovat, jen aby jste se mohli podívat za obzor a pozastavit se nad sluncem zalitými kaskádami rýžových políček a skroucenými bonzajemi lemujícími nedalekou svatyni na pozadí blížících se červánků. Aby jste se vrhli do rudých louk pavoučího máku po tom, co jste opustili zlaté lesy opadavých stromů.
V navigaci vám pomůže Tsushima sama. Ať už jde o výrazné žluté ptáky, kteří vždy míří za nějakým zajímavým bodem na mapě, lišky, které vás zavedou ke svatyním, kouřem, který indikuje aktivitu mongolů i přeživších, či větrem, jehož směr můžete sami ovlivnit, aby vás zavedl například za dalším questem. Vše bez otravných značek, které by tříštily imerzi.

Už po pár hodinách hraní jsem byla mile překvapena soubojovým systémem. Základní stavební prvky jsou totiž nečekaně jednoduché - útok/úhyb a správné načasování. Přesto ani zdaleka hra nepenalizuje v míře jako soulslovské hry a gameplay proto není frustrující. Naopak souboje v Ghost of Tsushima jsou silně návykové a odměňující, a to i díky realistickému zpracovaní s velkým citem pro detail.
Pokud ovšem čekáte RPG, zarazím vás rovnou na místě. Toto je čistě progresní postup zkušenostmi. Potřebovat budete postupně vše a odemknete postupně vše.

Příběh se točí kolem japonského vnímání cti a za-li má čest vyšší váhu, než lidský život. Všechny hlavní postavy jsou propracované a rozhodně si k nim vytvoříte nějaký vztah. Ať už pozitivní, nebo negativní. Velké plus pak zaslouží hlavní záporák s charismem dobyvatele, který si je schopen podmanit celé země. Za zmínku také stojí pouto, které si Jin (vaše postava) postupně vytvoří ke svému oři není nic roztomilejšího, než sledovat Jina a jeho hřebce, jak si dávají poledního šlofíka, což je jen další poklona japonské kultuře, která si váží fauny i flóry.

Bohužel celkové podání má lehce nevyužitý potenciál. Ať už ve formě vyprávění příběhu, nebo v kostrbatých animacích a scénách. Věřím ale, že jde o něco, co může Sucker Punch vylepšit v budoucích projektech s nově nabitými zkušenostmi a větším budgetem, který si úspěchem prvního dílu obhájili.

Pro: Tsushima, atmosféra, japonská kultura, navigace, soubojový systém, hlavní postavy, záporák, smysl pro detail

Proti: animace mimo velké scény, kamera u běžných dialogů, nevyužitý potenciál

+23