Všivák
Jsem takhle jel v metru, vedle mě si sedl jedinec s nějakou mentální poruchou a sledoval co hraji na Vitě. Asi pět zastávek se koukal na krvavý masakr. Na mé časté umírání. Na manické opakování téhož stále dokola. Na sadismus herní postavičky. Kdy nestačí hlavu omlátit o zem. Mnohem víc bodů dostane, když předtím vezme do ruky páčidlo a hlavu rozmašíruje na kusy. Celé navíc v kaluži cákající krve. Ani nevím, kdy přesně vystoupil. Prostě ideální hra pro handheld, kterou si vezmete mezi neznámé lidi. Nejlépe do narvaného MHD.
Znovu opakování je v Hotline Miami až neuvěřitelné. Nikdy v žádné hře jsem nezažil, že bych za jednu minutu zopakoval třeba šestkrát jednu misi a vůbec mi to nevadilo. Je to intenzivní, je to rychlé a načtení nového začátku je okamžité. Já mohl jen přemýšlet nad tím, co jsem udělal špatně. Jak bych to mohl udělat lépe. Jak udělat větší bordel. Co udělat pro to, aby to bylo krvavější a variabilnější. Prostě, abych za to dostal, kromě samotného splnění mise, víc bodů. Úplně jako ve skutečném životě.
Beru tedy všechno co mám po ruce a jdu do toho po hlavě. Využívám všechny možné zbraně. Od chladných až ke střelným. Když dojdou náboje, hodím na gangstera zbraň a pomůžu si třeba dveřmi. Má nejoblíbenější maska koně mi problematiku dveří hodně usnadnila. Ale není za to moc bodů. Chvílemi mi vadilo, že nevidím moc do dálky, ale nepřátelé jo. Střílím na slepo až do doby, kdy seberu masku žirafy. Vidění celé úrovně ale není ten zásadní bonus. Proto se vracím ke střílení na slepo.
Hudba je o ničem, zvuky zbraní a bouchání hlavami o zem taktéž. Proto mi ani nevadilo hrát bez zvuku. Vlastně jsem se na to mohl lépe soustředit. Představa, že autoři zakomponují zvukové emoce postaviček a já to na chvíli pustím nahlas v metru je sice lákavá, ale radši ne. Délka hry je tedy jediný zásadní velký mínus. Což je na druhou stranu dobře pro hru. Když se od ní nemůže hráč odtrhnout a má pocit, že i když jí tisíckrát opakoval, má to hned dohrané. Samotného by mě zajímalo, kolik v tom mám hodin.
Pro perfekcionisty, sběratele trofejí a streamery má Hotline Miami přidanou hodnotu i po dohrání. A já se rozhodně nebudu nutit do druhého dílu.
Herní výzva 2024: Ve stínu pixelů
Lze ještě použít v kategoriích: Nikdy se nevzdávej!
Znovu opakování je v Hotline Miami až neuvěřitelné. Nikdy v žádné hře jsem nezažil, že bych za jednu minutu zopakoval třeba šestkrát jednu misi a vůbec mi to nevadilo. Je to intenzivní, je to rychlé a načtení nového začátku je okamžité. Já mohl jen přemýšlet nad tím, co jsem udělal špatně. Jak bych to mohl udělat lépe. Jak udělat větší bordel. Co udělat pro to, aby to bylo krvavější a variabilnější. Prostě, abych za to dostal, kromě samotného splnění mise, víc bodů. Úplně jako ve skutečném životě.
Beru tedy všechno co mám po ruce a jdu do toho po hlavě. Využívám všechny možné zbraně. Od chladných až ke střelným. Když dojdou náboje, hodím na gangstera zbraň a pomůžu si třeba dveřmi. Má nejoblíbenější maska koně mi problematiku dveří hodně usnadnila. Ale není za to moc bodů. Chvílemi mi vadilo, že nevidím moc do dálky, ale nepřátelé jo. Střílím na slepo až do doby, kdy seberu masku žirafy. Vidění celé úrovně ale není ten zásadní bonus. Proto se vracím ke střílení na slepo.
Hudba je o ničem, zvuky zbraní a bouchání hlavami o zem taktéž. Proto mi ani nevadilo hrát bez zvuku. Vlastně jsem se na to mohl lépe soustředit. Představa, že autoři zakomponují zvukové emoce postaviček a já to na chvíli pustím nahlas v metru je sice lákavá, ale radši ne. Délka hry je tedy jediný zásadní velký mínus. Což je na druhou stranu dobře pro hru. Když se od ní nemůže hráč odtrhnout a má pocit, že i když jí tisíckrát opakoval, má to hned dohrané. Samotného by mě zajímalo, kolik v tom mám hodin.
Pro perfekcionisty, sběratele trofejí a streamery má Hotline Miami přidanou hodnotu i po dohrání. A já se rozhodně nebudu nutit do druhého dílu.
Herní výzva 2024: Ve stínu pixelů
Lze ještě použít v kategoriích: Nikdy se nevzdávej!
Shazooo
Vejce
Kubino
Atreides
Pro: intenzivní, rychlé, krvavé a maximálně zábavné, ideální pro handheld
Proti: nic moc ozvučení a hudba, málo misí