Diskuze

Enemže já mám v tom svém seznamu vedle obligátního Fallouta i třebas Betrayal at Krondor či Ishar 2. Mám je tam, jelikož mě baví i dnes. Mám je tam ze zmíněných důvodů. Přirozeně ale chápu, že něco nešlo udělat v hrách dříve a dnes už to jde. Nicméně co z toho. Pokud jsou řekněme dnes 3D akce zábavnější než dříve (Assassins Creed 2, Batman) i díky možnostem technologie, tak to prostě tomu Doomovi v hodnocení "osladím" protože mě v porovnání a Assassins Creed 2 bavil méně (já to ještě nehrál, takže zatím nesrovnám ale).
Vůbec mě nezajímá "hledisko doby". To je jen taková berlička. Každá dvacet let stará hra může být úspěšná i dnes, pokud se autoři snažili přijít se systémem, který nestárne.
Někde se objevil HoMaM a jeho ovládání (když už to zmiňuješ). Někde se objevila civilizace. Někde se objevil i ten Ishar se svými vztahy v družinách a vymazlenou kreslenou grafikou. Někde se objevil Day of Tentacle. Když tyhle hry "stíhají" i dnes, tak je právem vynesu vzhůru i proti jejich kolegům a kolegyním, které mě třebas před 15 lety bavily, ale dnes už bych si je nezahrál. C'est la vie.
Tu zpohodlnělost bych tady nepřeceňoval. Transformers nejsou btw špatný film do kina. Ale týden po shlédnutí už jsem si z nich pamatoval kulové. Návrat do budoucnosti mám samozřejmě taky moc rád (všechny díly) a pamatuji si jej daleko lépe. :)
V posledku si ale myslím, že i pokud má hra třebas z dnešního pohledu krkolomné ovládání nebo je zdlouhavá a dnešní hráč jí to nepromine (v tomto případě vč. mě prosím pěkně), tak je to holt její problém. Máme všichni ale určité meze tolerance. Gothic 1 jsem přežil (kvůli prima nápadu světa). Wizardry VIII (nebo Gothic 2) už ne. Hry které mě hodinu "se*ou" pro pár minut fajn zážitku už dostanou kapky. A to i když mi jich taky je občas trochu líto (Dune 2?).

Ale kurnik právě proto melu o tom konceptu. Co mi je po grafice nebo tricích. Co mi je po tom, že dnes jde v hrách udělat co dříve ne. I před dvaceti lety mohl mít někdo dobrý nápad (Civilizace) byť i s menšími technickými možnostmi. Až za dvacet let někdo bude hodnotit Transformers, tak právě s tím úšklebkem (protože film neměl nápad).
A btw I Robot nebo Gothic... To jako nejsou zrovna příklady, u nichž bych byl na větvi s originialitou a systémem (byť u prvního Gothicu je to na vážkách kvůli prima světu).

Tulareanus: Chtěl jsem tam jako příklad dát třebas Brazil. Jde o sci-fi, filmové triky u něj dnes stoojí za bačkoru, ale právě tím koncpetem filmu a celkovým příběhem nemá problém.
Je jasné, že třebas Godfather bude v pohodě i za sto let, páč u něj ani žádné triky nejsou. Pokud nepočítáme vycpané tváře Marlona Branda. :)

Garret: Je škoda, že nereaguješ alespoň na můj příspěvek. Tys napsal, že hodnotit staré hry dnešním pohledem je čirý nesmysl. Já ti napsal, jak se to dá udělat a které hry u mě tímhle sítem prošly. Podle mého to mohla být docela přínosná diskuze... :(

Garret: Jde o to, aby hra svým konceptem byla natolik zábavná, že ti nevadí třebas ani horší grafika. Desítky let starý film taky může bez problémů bavit, tak proč ne hra?

Jen si tak proberu, kterým hrám do roku 97 (vč.) jsem dal 85% a více...
Civilizace 1, 2 - stále zábavné hrát v jakékoliv grafice, Fallout - zde mi ani grafika nepřijde ošklivá a celkově jde o výborné RPG s dobrým příběhem, nápaditými úkoly a přetrvávající fajn atmosférou (dohrál jsem to znovu před pár měsíci), Betrayal at Krondor - odporná grafika, ale já to i tak hrál poprvé před pár lety. Nicméně zábavný byl systém soubojů a samořejmě příběh od R. E. Feista. Carmaggedon - v dalších dílech už nebyla babička (viz můj komentář). :) Ale jinak za skvělé hudby to byla totálně zábavná a funkční bouračka. Gobliiins - je to zábavné a roztomilé i dnes, navíc dobře nakreslené. Diablo - rovněž nestárnoucí, také to není tak dlouho, co jsem to zase dohrál. HoMaM II - opět strategie, ke které se ještě dnes občas vrátím. Incubation - taktické souboje, které fungují plně dodnes. Tak akorát obtížné. Indiana Jones and the Fate of Atlantis - příběh, dialogy a parádní hádanky. Ishar 2 - krásná kreslená grafika, perfektní družníci (vzpomeňme na Bragla či oba Unknowny) - rovněž jsem nedávno zase hrál. Maniac Mansion: Day of the Tentacle - srandovní, v hezké grafice, nápaditě ulítlé. Mortal Kombat II - přiznejme si, že tohle byl nejlepší díl. Ve dvou na jednom počítači stále skvělý koncept i zábava. Stunts - blbůstka, která potěší. Hlavně možnost stavět si vlastní tratě. Pro mě ekvivalent min. Syndicate - grafika stále dobrá, atmosféra sci-fi filmů ze 70. let, zábvné souboje ale především skvělé plánování divezních akcí, vražd a infiltrací. UFO: Enemy Unknown, X-com Apocalypse - opět strategie, které se povedly a jsou zábavné dodnes. Nutné dobré plánování a zodpovědný přístup v bitvách. U jedničky bych ještě dodal skvělé obrázky (například pokud x-com prohraje - což se mi stalo několikráte) u dvojky určitá stylizace do 60. let (auta atp.). Worms 2 - co dodat. Zase je to bez problémů sranda i dnes.
V posledku nemám vůbec problém si obhájit, proč jsem těmhle hrám dal vysoké hodnocení a k většině z nich jsem se několikráte vracel nebo se i zase vrátím.

Já bych jen rád sdělil všem, kteří Baldur's Gate dohráli teprve nedávno a hra na ně neudělala dojem, aby prosím pěkně udělili takové hodnocení, jaké si myslí, že si hra zaslouží z dnešního hlediska.
To samé se týká i jiných her. Včetně například Planescape Torment.
Jestli se můžete vrátit po téměř dvaceti letech třebas k Civilizaci a nebaví vás kdysi oblíbený Half-life, Deus ex či Mafia, tak umělým udržováním vysokých hodnocení urážíte status klasik, které si to opravdu zaslouží.