Komentáře

První díl epické sci-fi ságy je... Poněkud rozpačitým dílem. Má však své klady, které nelze opominout. Grafika celého Mass Effectu má střídavou kvalitu. Vysoce oceňuji, že jsem si mohl zahrát postarší hru v QHD rozlišení. Asi nejlepší dojem budí samotné postavy, jež mají i na dnešní dobu poměrně zdařilou mimiku (a skvělý dabing). Snad jen úsměv vypadá často poměrně toporně, ale co také čekat od bandy sveřepých vesmírných mariňáků. Ti se prostě moc nesmějí. Obdobně má hra i moc pěknou hudbu, která neobtěžuje při hraní a řadě scén dodává velmi příjemný nostalgický pocit.

Výše uvedené by však nemohlo překonat řadu výrazných záporů, pokud by ME nepřinesl jednu zásadní věc. A to pocit "legendy galaxie in making", která každou misí přispívá ke své jedinečné kariéře a otevírá si cestu k budoucím ještě větším činům. J. Šeprd je prostě takový Arnold Judas Rimmer s lepšími rodiči. Podobně jako v SWTOR za rep. troopera jsem si i zde zamiloval vojácký feel, všechno to salutování a dojem, že politici jen brzdí skutečné hrdiny v jejich rozletu. Atmosféra byla upevněna díky rozhlasovým zprávám, jež (při cestě výtahem) oslavovaly poslední kousky komandéra Šeprda. Tedy... Zmíněn často nebyl. Ale to už je holt osud vojáka speciálních sil, jehož mise jsou tajné. Každopádně i díky docela povedeným zbrojím jsem si užíval pocit hraní za "rytíře budoucnosti" (nebo jeho blackguard variantou v případě cesty za "renegáta").

Kvalitu příběhu nechci příliš hodnotit. První díl rozehrává řadu témat, přináší řadu charakterů a očekávám, že to hlavní předvede ve dvou pokračováních. Nicméně co se týče hlavních misí, tak si vede poměrně dobře. Především jsem si oblíbil Protheany a jejich staletý boj, kdy se zoufale snažili porazit svého strašlivého nepřítele. A posléze neváhali obětovat životy, aby se jejich druh pomstil alespoň ze záhrobí. Každopádně celý "lore" světa má slušný základ, který další díly budou dále rozvíjet.

Když už jsem výše zmínil ty výtahy, tak jejich rychlost je samozřejmě hlavní zápor hry... Dělám si legraci, jsou nelogicky pomalé, ale přežít se to dá. :) Zamrzí však poměrně krátká hlavní linie, jež čítá nějakých pouhopouhých sedm misí. S tak uspěchaným příběhem souvisí i velmi špatně rozvinuté charaktery vaší posádky, které s vámi často projedou jeden svůj srdceryvný příběh a pak se odmlčí. Jen Garrus a Wrex mají k té své minulosti i krátké mise. Po jejich splnění však rovněž utichnou. Neplatí rozhodně, že každý člen posádky má po každé misi pro Šeprda další část své minulosti. Někteří ano, někteří ne. Odhadoval bych to tak na čtyři unikátní dialogy na každé NPC. A to včetně toho, kterého romancujete. Logicky i ta "romance" je pak taková povrchní. Liara ve druhém rozhovoru prohlásila, jak Šeprda miluje. Pak se de facto na třicet pět hodin hry odmlčela (až na krátké logické intermezzo po Noverii). A nakonec, jak je v Bioware hrách "dobrým" zvykem, přišel první sex a záhy po něm konec hry. Ani snídani Šeprd nedostal...

Největší tragédií je však vše mimo hlavní mise. Veškeré "Assignments" jsou jen poměrně nudné "filler questy", jimiž si komandér zvyšuje úroveň. Vzhledem ke krátkosti každé z nich se to však dá přežít. Většinou obsahují jen jeden až dva souboje, tak proč je nedělat. Navíc planety, na nichž přistáváte, alespoň odbourají nepříjemný pocit z koridorů hlavních misí. Jen škoda, že na nich většinou nic zajímavého není. A jejich grafika... Takhle nějak si představuji, že by vypadala v Master of Orion 2, kdyby jste mohli po tamních planetách jezdit. Jinak řečeno je dost hrozná. Obdobně že se všechny vedlejšáky na nich odehrávají ve třech opakujících se budovách (/základnách)... Ale tak tuhle Bioware debilitu už jsem potkal v Dragon Age sérii. I tam šlo o malé prostory. V Mass Effect je to vždy vstupní místnost, hala s nepřáteli a pak dvě menší místnosti s vybavením a koncem případného questu.

K výše uvedenému je třeba i dodat, že Mako není také nějak vrcholově zábavným dopravním prostředkem. Od skal se odráží jak hopík. Obyčejný plebs si sice namaže, ale stačí se kochat případným západem sluce a rozbije jej přerostlá žížala. Konečně k výše zmíněnému, jež by se dalo shrnout pod škatulku "generický obsah", se dají podřadit i zbraně a zbroje. Těch několik existujících kusů vypadá poměrně slušně. Ale ve vzhledu už pak u zbrojí není rozdíl mezi jednotlivými třídami (Light, Medium a třetí uhodnete). Jejich vylepšené verze pak vypadají také stejně, jen mají vyšší římskou číslovku.

Chybou také je, že ME je takovým kočkopsem mezi akcí a RPG. Ani jedna část není vysloveně tragická, ale dobře namixované to věru není. Schopností je jen pár. Očekával bych, že zdejší "kouzelníci" budu mít více možností, než jen někoho nechat plavat vzduchem. Na druhou stranu vypadá to efektně. To zase jo. Ve hře také není moc za co utrácet. Vlastně až na speciální level X Spectre zbraně jsem za celou hru nic nekupoval. A poměrně dlouho před koncem jsem tak dosáhl limitu, který činí bez jednoho kreditu deset mega. Tohle a úroveň omezená na padesát mě odradilo od zkoušení DLC Pinnacle Station. Ale říkám si, že takový osud je asi lepší pro obě strany.

Celkem mi ME save říká, že jsem odehrál třicet osm hodin. Je ale třeba vzít v úvahu, že šlo o první dohrání. Do některých hvězdných soustav jsem se tak zbytečně vracel a jindy jsem se toulal po Citadele, abych pobral případné úkoly, které bych mohl jinak minout.