Schu
Tahle hra pro mě byla příjemným překvapením. Post-katastrofické zasazení příběhu s lehkými sci-fi a fantasy prvky mi sedlo a já byla ráda za nějakou "survival" hru, která není vlastně survival, protože tam není nějaká hektičnost (až na pár instancí s divokými zvířaty a padajícími budovami, ale i to bylo jen o rozhodnutí se mezi dvěmi akcemi) a tlačí vás jenom čas a nic jiného. Náplní hry je vlastně jen sbírání součástek, sem tam nějakého artefaktu doby minulé a čtení popisků a konverzací mezi dvěma hlavními postavami.
Zajímavé bylo spojení dvou pohledů, které překvapivě dobře fungovalo: normální pohled z boku na konverzace a opravy rakety a pak z ptačího pohledu na ty explorativní části hry, kdy se John vydává do rozpadajících se budov v okolí za účelem získání daných součástek. Ty hledací části mě opravdu bavili, protože John najde všelijakou veteš, u které je krátký popisek. Některé dopisy nebo vzkazy byly opravdu depresivní (jmenovitě i třeba Johnovi deníky z dětství o samotě v opuštěném městě) a navozovali tu správnou atmosféru. A věcí, které jde posbírat mimo ty nutné pro postup ve hře, je tu opravdu hafo. Po dohrání hlavního příběhu jsem měla ještě tak třetinu materiálů neprozkoumaných a na artefaktech ještě pomalu pracuji.
Přestože hra není nabitá gameplayem, a v rámci žánru se řadí pod ty casual a relaxační přes svůj dramatický příběh, tak já jsem si jí opravdu užila. Co mě tak neoslovilo byl ten příběh o vesmírných pohřbech a bloudících duších. Tu otravnost duší, kterou John pociťuje během celé hry, jsem tak trochu pociťovala taky. Víceméně to ale úplně špatné nebylo a byla jsem ráda, že se tam nesnažili narvat romantiku mezi hlavní postavy, jak by to člověk mohl očekávat. Jsem zvědavá jaký příběh zvolili autoři hry pro ty další dvě v sérii, protože už jen z pár náhledů každá hra vypadá úplně jinak svým zasazením a taky gameplayem, takže jsem zvědavá jak to všechno bylo zpracované.
Zajímavé bylo spojení dvou pohledů, které překvapivě dobře fungovalo: normální pohled z boku na konverzace a opravy rakety a pak z ptačího pohledu na ty explorativní části hry, kdy se John vydává do rozpadajících se budov v okolí za účelem získání daných součástek. Ty hledací části mě opravdu bavili, protože John najde všelijakou veteš, u které je krátký popisek. Některé dopisy nebo vzkazy byly opravdu depresivní (jmenovitě i třeba Johnovi deníky z dětství o samotě v opuštěném městě) a navozovali tu správnou atmosféru. A věcí, které jde posbírat mimo ty nutné pro postup ve hře, je tu opravdu hafo. Po dohrání hlavního příběhu jsem měla ještě tak třetinu materiálů neprozkoumaných a na artefaktech ještě pomalu pracuji.
Přestože hra není nabitá gameplayem, a v rámci žánru se řadí pod ty casual a relaxační přes svůj dramatický příběh, tak já jsem si jí opravdu užila. Co mě tak neoslovilo byl ten příběh o vesmírných pohřbech a bloudících duších. Tu otravnost duší, kterou John pociťuje během celé hry, jsem tak trochu pociťovala taky. Víceméně to ale úplně špatné nebylo a byla jsem ráda, že se tam nesnažili narvat romantiku mezi hlavní postavy, jak by to člověk mohl očekávat. Jsem zvědavá jaký příběh zvolili autoři hry pro ty další dvě v sérii, protože už jen z pár náhledů každá hra vypadá úplně jinak svým zasazením a taky gameplayem, takže jsem zvědavá jak to všechno bylo zpracované.
