Jdu na to, škoda, že není cestina.
Diskuze
John Mirra: Rád bych, a to i proto, jak je Prince of Qin zde na databázi neznámý. Slíbit to ovšem nemohu.
Ajantis: Napíšeš pak komentář? Docela mě to zaujalo...
Hamster: S tím, že jsou souboje horší než v BG i v Diablu, souhlasím; např. přítomnost pauzy ale umožňuje alespoň nějaké využívání skupiny/dovedností: kdyby to bylo jako v Diablu bez pauzy, použít by se nedaly téměř vůbec, takto je to "jen" dosti nemotorné.
Já se souboji zatím vesměs prosekávám a používám u každé postavy tak dvě nejužitečnější dovednosti, u nichž si pamatuji písmena, jimž jsou přiřazena. Více si žádají jen ty nejobtížnější souboje (např. s bossy), a u nich si holt tu práci dám. Jsem zvědavý, jak se to bude dál vyvíjet.
Já se souboji zatím vesměs prosekávám a používám u každé postavy tak dvě nejužitečnější dovednosti, u nichž si pamatuji písmena, jimž jsou přiřazena. Více si žádají jen ty nejobtížnější souboje (např. s bossy), a u nich si holt tu práci dám. Jsem zvědavý, jak se to bude dál vyvíjet.
Ajantis: Tak oproti Diablu je méně bojů i v Doomu... :)
Že je to v polovině cesty by se říci dalo, ale podle mě tím shrábli nedostatky obou (v rámci těch dvou her i ty potenciální), protože každý je uzpůsoben tomu svému. Můj dojem byl, že výchozím bodem pro ně bylo práve Diablo (tomu nasvědčuje i interface), akorát si řekli "ALE s partou", na čemž imo ale drobet zakopli. Ono pauzovat to jde, ale využívat toho k řízení plného potenciálu družiny byl pro mě přílišný micromanagment, aby mi to za to stálo, protože schopnosti obvykle vyžadují i být v patřičné vzdálenosti od nepřítele a ve výsledku jde o horší poměr uspokojivost/vopich, než házet v BG2 nějaké lvl 1 kouzla.
Ona to ale může být i čistě psychologická záležitost. Že kdyby mi to předhodilo parťáky, co žádné schopnosti nemají, tak mi to vadit nebude, protože hrubě se prosekat boji, alespoň pokaď já se dostal, se dalo, ale já se neubránil odhadům, jaké to bude později, protože takováhle hra, která by se dala celá projít s minimálním využíváním schopností, by zněla jako podivný design.
Že je to v polovině cesty by se říci dalo, ale podle mě tím shrábli nedostatky obou (v rámci těch dvou her i ty potenciální), protože každý je uzpůsoben tomu svému. Můj dojem byl, že výchozím bodem pro ně bylo práve Diablo (tomu nasvědčuje i interface), akorát si řekli "ALE s partou", na čemž imo ale drobet zakopli. Ono pauzovat to jde, ale využívat toho k řízení plného potenciálu družiny byl pro mě přílišný micromanagment, aby mi to za to stálo, protože schopnosti obvykle vyžadují i být v patřičné vzdálenosti od nepřítele a ve výsledku jde o horší poměr uspokojivost/vopich, než házet v BG2 nějaké lvl 1 kouzla.
Ona to ale může být i čistě psychologická záležitost. Že kdyby mi to předhodilo parťáky, co žádné schopnosti nemají, tak mi to vadit nebude, protože hrubě se prosekat boji, alespoň pokaď já se dostal, se dalo, ale já se neubránil odhadům, jaké to bude později, protože takováhle hra, která by se dala celá projít s minimálním využíváním schopností, by zněla jako podivný design.
Hamster: Souboje mně přijdou tak v polovině cesty mezi D2 a BG. Oproti Diablu jich je o dost méně, můžeš je pauzovat a na nepřítele stačí kliknout jednou. Přímo jako "diablovské" bych je tedy neoznačil, nicméně neohrabanost v ovládání družiny a účinném používání jejich dovedností je nemalá. Naštěstí jsou zatím souboje (na střední obtížnost) spíše jednoduché, takže vystačím s omezenějším využitím družiny/dovedností; ve chvíli, kdy by bylo jejich efektivní využívání nezbytné, bych souboje také začal vnímat hůře.
Ajantis: Svět, questy, atp, docela pohoda, ale mě se ty diablovské boje přejedly nějak hodně rychle. Zvlášť, když jsou v podstatě horší, než má D2 a zároveň vlastně diabluješ s partou, což, pokud chceš efektivně používat jejich skilly, je dost nemotorné. Nějak jsem se na tomhle po pár hodinách zasekl a už se nedokopal k tomu vrátit. Nějak jsem na to tehdy neměl morálku.
Ajantis: V Dark Messiah (který si určitě někdy taky zahraj), si můžeš meč vyrobit jen při jedné příležitosti (ale nemusíš), takže to nebyl dobrý příklad.
To cos mi popsal, je nejblíž výrobě zbraní v Two Worlds II, tam je to jen o něco málo méně "složité".
To cos mi popsal, je nejblíž výrobě zbraní v Two Worlds II, tam je to jen o něco málo méně "složité".
RNDr. Gunár Pavel: Jak se to má v Dark Messiah s výrobou předmětů, nevím, tady existuje asi pět komponentů (dřevo, kůže, kosti, ruda...), a při svém putování nalézáš různé druhy těchto komponentů, které mají odlišné vlastnosti a přidávají různé bonusy. Nu a z nich pak sestavuješ, máš-li příslušnou dovednost, brnění, zbraně, provazy a jiné potřebné věci, jejichž vlastnosti odpovídají vlastnostem těch použitých komponentů (každý předmět vyžaduje různý počet různých komponentů). A můžeš je také pojmenovávat. :o)
Ajantis: Takže si můžeš odlít i meč jako v Dark Messiah?
Jinak slušný nezájem je tu o víc her, je to nedostatkem uživatelů, kdy tu ti, které by příslušné hry zajímaly prostě nejsou. :)
Jinak slušný nezájem je tu o víc her, je to nedostatkem uživatelů, kdy tu ti, které by příslušné hry zajímaly prostě nejsou. :)
Hraji přibližně 20 hodin a kvalita zatím neodpovídá zdejšímu nezájmu o tuto hru. Jestliže má někdo rád izometrická RPG a slabost pro starověkou Čínu (která vynahradí to, že se nejedná o až tak špičkové RPG jako BG nebo Fallout), je Prince of Qin výborná volba. Prostředí a s ním související atmosféra jsou vskutku kouzelné. Obzvláštní radost mně dělá výroba předmětů.
"hrobku válečníka Terracotta"? Není to spíš terakotová armáda císaře Qin Shi Huanga ? :-)