Dune II způsobila mohutný rozmach real-time strategií, což se projevilo i na české tvorbě. Oba díly série Paranoia z Dune II vycházejí a celkem ignorují prvky z Warcraft II nebo Command & Conquer. No a strategie Shrot z roku 2024 právě na odkaz Pananoie navazuje. Je to opravdu unikátní přístup a vede k hratelnosti, která se dnes už nedělá (většina se na můj vkus moc modernizovala a ostatní vycházejí až z C&C a W2). No a jak to funguje dnes?
Shrot opravdu krásně vystihl dobré stránky této evoluční linie. Stavíme rozsáhlé základny, ve kterých jsou budovy nalepené jedna na druhou, verbujeme velká množství jednotek pro masivní útoky a budujeme desítky věží. Těžba, v tomto případě chmele a vody, musí být opravdu masivní. Vše je rychlé a akční. U Paranoie nebo Dune bych teď začal popisovat nedostatky, ale Shrot si s nimi díky době vydání poradil. Ovládání je plně moderní - označování více jednotek, skupiny, klávesové zkratky, výroba do fronty. Hra běží jak víno a má moderní rozlišení. Zkrátka super.
Začal jsem cvičnými misemi, kterých je překvapivě hodně a naučí hráče ovládání a herní principy. Většina je klasická, ale ovládání pokročilé techniky se hodí dostat do ruky. Odpalování raket je fajn samo o sobě. Kampaň nabízí tři strany, ale odlišnosti jsou pouze v barvě. Vždy je nutné ovládnout celé území v celkem devíti misích. To je bohužel málo a i vzhledem k příběhu a poslední misi bych se nezlobil za nějaké rozšíření, dějově třeba předcházející hře. Herní doba vzhledem k obtížnosti není vůbec špatná, ale chtěl bych více. Což je vlastně pro hru pochvala. Lze samozřejmě hrát skirmish, ale to mě nebaví tolik jako klasické mise. Potěší také česká lokalizace, včetně skvělého namluvení jednotek, a atmosférické intro. Ve výsledku je Shrot povedenou akční strategií pro fanoušky počátku žánru, kterou rozhodně doporučuji.
Shrot opravdu krásně vystihl dobré stránky této evoluční linie. Stavíme rozsáhlé základny, ve kterých jsou budovy nalepené jedna na druhou, verbujeme velká množství jednotek pro masivní útoky a budujeme desítky věží. Těžba, v tomto případě chmele a vody, musí být opravdu masivní. Vše je rychlé a akční. U Paranoie nebo Dune bych teď začal popisovat nedostatky, ale Shrot si s nimi díky době vydání poradil. Ovládání je plně moderní - označování více jednotek, skupiny, klávesové zkratky, výroba do fronty. Hra běží jak víno a má moderní rozlišení. Zkrátka super.
Začal jsem cvičnými misemi, kterých je překvapivě hodně a naučí hráče ovládání a herní principy. Většina je klasická, ale ovládání pokročilé techniky se hodí dostat do ruky. Odpalování raket je fajn samo o sobě. Kampaň nabízí tři strany, ale odlišnosti jsou pouze v barvě. Vždy je nutné ovládnout celé území v celkem devíti misích. To je bohužel málo a i vzhledem k příběhu a poslední misi bych se nezlobil za nějaké rozšíření, dějově třeba předcházející hře. Herní doba vzhledem k obtížnosti není vůbec špatná, ale chtěl bych více. Což je vlastně pro hru pochvala. Lze samozřejmě hrát skirmish, ale to mě nebaví tolik jako klasické mise. Potěší také česká lokalizace, včetně skvělého namluvení jednotek, a atmosférické intro. Ve výsledku je Shrot povedenou akční strategií pro fanoušky počátku žánru, kterou rozhodně doporučuji.
Pro: Nekomplikovaná akční RTS, takové se dnes již nedělají .)
Proti: Absentující online multiplayer.