Komentáře

Na Sniper Elite 4 jsem se těšil jako na máloco. Otevřené mapy byly velkým lákadlem a rozhodně jsou tím nejdůležitějším, co posouvá tuhle hru z šedivého průměru. Celkem osm misí, přičemž každá má hrací dobu kolem dvou hodin, k tomu hromady vedlejších úkolů a pro masochisty i výzev (např. zabíjet nepřítele každé dvě minuty, zlikvidovat dvě válečné plavidla jednou kulkou, používat jen brokovnici atp.). Bohužel se mi pokazilo in-game počítadlo herní doby, ale tipoval něco lehce přes dvacet hodin. A to je pomalu dvojnásobek třetího dílu.

Po chvilce rozjímání jsem sáhl po druhé nejvyšší obtížnosti, která se od té nejvyšší liší mj. tím, že lze libovolně ukládat. Samozřejmě jsem měl automaticky vypnutý HUD s ukazateli čehokoli, včetně health baru, GPS nebo minimapy. Ačkoli hra dovoluje HUD a obtížnost celkově vyladit přesně podle toho, jak to hráči vyhovuje, jedna věc na HUDu vypnout nejde - počítadlo zkušeností. Je to hlavní důvod, proč jsem hru nejprve refundoval s tím, že ji prostě hrát nebudu, protože celý ten immersion dostává do zadele poté, co mi po každém zabití naskakují na obrazovku hromady zbytečných informací o množství zkušeností a to né někde v dolní části obrazovky, ale pěkně uprostřed, abych to jakože nepřehlédnul!

HEADSHOT +60xp! Infantry kill +200xp, GHOST +20xp, NO ASSIST +60xp, RIFLE KILL +100xp. 440XP! To si tam příště ty hlavy rebelionské příště můžou vrazit i zvukový doprovod, ať to má pořádné grády!

Fcuk dat.

Nakonec jsem to se skřípěním zubů přetrpěl a naučil se to ignorovat, ale jestli to ti troubové nechají i v dalším díle, z vysoka se jim na to vyseru. Takhle si kurvit svůj "snipeří" master-piece, to už chce pořádnou dávku debility. On opravdu SE4 patří k tomu nejlepšímu, co Rebellion zatím vyprodukoval. Místy jsem si připadal jako ve 3rd person Commandos, radost ze hraní rostla s každým tiše odpraveným náckem. Mapy jsou pěkně, i když trochu účelově, nadesignované. Možností je hromada, člověk si to může servírovat přesně tak, jak mu to vyhovuje.

Stealth sice né vždy funguje úplně bezchybně a čas od času mě dokázalo nasrat, když jsem šmiknul nácka nožem a ten, protože mě viděl asi tak 20 pikosekund, stačil vyvolat poplach v celém svém sektoru skrz dvě zdi betonového bunkru. Výdrž nepřátel, resp. poškození zbraní, není taky vždycky úplně košér a rána z winchersterovky do hrudi čas od času nácka tak akorát povalila na zem. Samopaly jsou z účinností taky naštíru, ale to už je takový trademark všech Sniper Elite her.

Technicky to celkem ujde, engine už má svoje nejlepší za sebou, ale hra vypadá dobře. Postava Karla se pohybuje pořád tak nějak stejně prkenně a vůbec to smooth movementu ubisoftích her to má hodně daleko, pro potřeby her to ale není nijak rušivé. Hudba už ale rušivá je, její vypnutí tak pro mě bylo nutností. Dovolil bych si vypíchnout jen takovou drobnost směrem k technické stránce - engine zřejmě nedokáže pracovat se dveřmi, jinak si nedovedu představit, že ve hře žádné nejsou. Tedy jsou, ale ty nikdy nejdou otevřít. Všude jinde jsou prostě jen zárubně. Maličkost, ale bije do očí.

Krátké rozhovorové intermezza před každou misí mají poněkud groteskní charakter, hlavně kvůli hereckému výkonu některých zúčastněných (nebudu jmenovat Anyu), zakončení bylo příšerné, ale lze nad tím mávnou rukou. O odstřelu škodné je tahle hra především a to dělá dobře.

Hodnocení: ✰✰✰✰