Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS5 80
No. Po nějakých 25 hodinách mám hotovo a vlastně jsem na vážkách jak moc to bylo dobrý. Star Wars svět mám hrozně rád a vzniká teď z toho světa tolik produktů, že se v tom těžko orientuje. Herní série Star Wars Jedi patří podle mě k těm lepším, ale to neznamená, že by to bylo bez chyb.

U hraní jsem se většinu času bavil. Občas mě frustroval souboj, ale musím říct, že ke konci už jsem si na něj konečně trochu zvyknul, snižování obtížnosti v průběhu hry u mě ale proběhlo. Některé momenty jsou fakt skvělé a epické, některé ale na druhou stranu zase velmi slabé. Graficky vypadá hra nádherně, ale časté doskakování textur a grafické glitche se mi tu objevovaly v takové míře, co jsem dlouho u žádné hry nezažil (hrál jsem režim kvality na PS5 ve VRR režimu). Hudba je věc, ke které nemám vůbec žádnou výtku, krásně pracuje s hlavním motivem Star Wars a spolu se skvělým střihem filmových sekvencí, který opravdu má vysokou kvalitu a celkově cutscenes jsem si velmi užíval a filmový zážitek poskytuje věrně.

Některé vedlejší mise byly velmi zajímavé, některé ale opravdu jako výplň. A tak mi to vlastně přišlo u většiny aspektů hry, v některém ohledu velmi kvalitní, ale vždycky tam bylo něco, co trochu zážitek kazilo. Celkově mám tuhle sérii rád, nicméně nenabízí nic moc originálního, je to vlastně to stejné jako jednička v lepším, uhlazenějším kabátu - ač u jedničky si nepamatuju takové množství glitchů. Nemyslím si, že to je něco, k čemu se budu vracet, ale hra mi přinesla plnohodnotný zážitek a hodnotím ji i přes její nedostatky velmi kladně.

Velmi dobře si pamatuju i některé postavy, se kterými se jako hráč opakovaně potkáváte jen v baru. Bavilo mě poslouchat jejich příběhy a jak se vyvíjely v průběhu hry i když vlastně nesouvisely vůbec s mojí postavou a celkově s hlavní dějovou linií, celkově bar a jeho postupné rozšiřování o jiné postavy byla příjemná fáze hry.

Přijde mi, že se očekává, že přijde třetí díl a i přes výhrady, které k Star Wars Jedi: Survivor mám, se na případné pokračování budu těšit.

Pro: zpracování postav, prostředí, perfektní hudba, zajímavé postavy, poměrně zajímavý vývoj příběhu

Proti: grafické glitche a doskakování textur, slabší vedlejší mise

+7
  • PS5 75
Byla to hra na kterou jsem se velmi těšil, po jejím vydání jsem pro jistotu nějaký čas počkal, protože jsem očekával, že optimalizace, je jedna z věcí v čem EA poslední roky tápe. Více jak půl roku jsem se vyhýbal všem možným spoilerům a tak ke konci roku 2023 došlo na samotné hraní.

Ocitáme se po time gapu, který nás poslal o 5 let. Záhy zjišťujeme, že původní banda přátel brázdící vesmírné soustavy v lodi Mantis je tu tam. Cal nám trochu dospěl a nevím, zda za to můžou ty vousy, nebo lepší motion capture, ale posun o 5 let je znát.

Příběh je napsaný vcelku dobře, ale musím říci, že v tomto ohledu mě více bavil příběh prvního dílu. Co mě ovšem bavilo, bylo množství plot twistů, které jsou skvěle napsané a ještě lépe zapadaní do celého universa Star Wars. Jediné co mě trápilo, byl ten nevýrazní přístup hlavního protagonisty, za mě působil trochu nemastně, neslaně.
Ovšem vytvoření vztahu mezi  Merrin a Calem ? No ty číčo! Hned mi hlavou proběhl vztah Anakin s Padmé. Jenže kombinace Jedi a Night sister. Wow!

Líbilo se mi, že se hra více koncipovala do RPG s prvky soulovek a nikoliv naopak a v tomhle ohledu musím říci, že to fungovalo na výbornou.
Jenže to by nebylo EA, aby i z odstupem času hra měla problémy. Osobně u soubojových her, preferuji to, aby soubojový systém reagoval na to co hráč mačká s pokud možno, co nejmenší odezvou. Tady ovšem narážím na asi pro mně ten nejzásadnější mínus celé hry, jelikož při 60 FPS, aby reakce na dodge trvala 3-4 vteřiny, jen evokuje, že zde asi něco není v pořádku. Korunu tomu celému pak dává, když se snažím někam vyskočit odrazit se, či běžet po stěně a pak znovu skočit a hra nereaguje na mou snahu skočit (v tom lepším případě), či dokonce dojde k běžení po stěně při výskoku k otočení o 180 stupňů, to ať se na mě nezlobí.
Soubojový systém s možností přepínání stylů, na mě působil trochu jako z Niohu, byť šlo volit pouze mezi dvěma druhy stylu světelných mečů, které lze měnit pouze na meditačních místech (Proč?)
Dobrou volbou byl i otevírání schopností pomocí stromu dovedností, což je již zajetý evergreen u RPG.
Jen si neodpustím jednu myšlenku, pokud Cal ovládal určité schopnosti v prvním díle, proč se musí učit některé techniky znova? Naštěstí těchto technik je opravdu jen pár.

Pokud jde o jednotlivé světy, na těch se vyřádili vývojáři opravdu hodně, byť některé místa ( Shattered Moon. Nova Garon. Tanalorr. ) působí velmi prázdně a jejich prohledání zabere méně než hodinu. Pravým opakem v toto smylu je pak planeta Koboh.
Upřímně, tolik collectibles ve hře dlouho nepamatuji, byť velmi kvituji, že po splnění některých činností je lze hledat na mapě, ovšem ta na mě osobně působila velmi nepřehledně až zmatečně. Vrcholem pak je, když mi chyběl poslední předmět a nikde jsem jej nemohl nalézt, tak jsem zabrousil na poradní fórum a světe div se, to množství hráčů, kterým chyběl přesně totožný předmět se 100% objevením celé mapy, to mi hlava nepobírala.

Kapitolou samo o sobě byly výzvy Force Tear, co si pamatuji, tak dlouho jsem tak nenadával i hry, která má parkurové výzvy (Proč? 2x), ty by sami o sobě nebyly problémem, jen v kombinaci s občas (ne)reagujícím stiskem tlačítka pro skok, se stávaly noční můrou.

Souboje s protivníky jsou zábavné a pokud vše funguje jak má (většinou tomu tak není), pak se dají zvládnou, bez obtíží. Pokud se nejedná o souboj Cal vs. Bode Akuna či Cere Junda vs. Darth Vader, kdy jsem opravdu potil duši a proklínal jak snahu o perfektní parry, tak o dodge. Dále by mě zajímalo, komu se urodilo v hlavě, že souboj s více monstrama, kdy přichází na řadu červený útok, tak se vyhnu a tak nešťastně, přímo do červeného útoku druhé příšery, kdy již nemám šanci jakkoliv reagovat (Proč? 3x)

Pokud jde o grafické zpracování, byla hra velmi průměrná, tak si říkám kam se podělo 155 GB dat? Zhruba od 3/4 hry se mi stávalo, že se nestíhaly načítat textury keřů a stromů, hold optimalizace ani po půl roce, nejspíše nedošla k finální verzi. To si nechci představovat, jak musela fungovat na launch.

Smutným paradoxem je, že celou hru zvedne skvěle a vtipně zapracovaný BD-1. Další věc, co se hře povedlo, byla pasáž, kdy Merrin vytvářela "červí díry", to fungovalo, tak skvěle a byl to ten posun, co jsem očekával v celé hře.
Mé očekávání bylo, že dostanu cosi jako první díl, jen se snahou vše posunout o kus dál, což se nenaplnilo.

Jako fanoušek Star Wars a prvního dílu, jsem byl v celku zklamaný a proto i chápu, že hra nedostala jedinou nominaci na Game Awards 2023.

Pro: Příběh, RPG s prvky soulovky, BD-1

Proti: optimalizace, optimalizace , optimalizace

+12
  • PS5 70
Fallen Order byla pro mě hra, která nijak nevybočovala ze standardní AAA produkce a ničím novým v žánru nezaujala, ale ohromně těžila ze Star Wars settingu - jakkoli mě několika věcmi frustrovala, až do konce mě bavila. Survivor je víceméně znovu totéž, byť některé věci se oproti jedničce výrazně zlepšily, některé naopak výrazně zhoršily. Jako celek je to fajn, do hraní jsem se nemusel nutit a naopak se na každé hraní po práci či o víkendu těšil, proto ve finále dávám nadprůměrné hodnocení. Nicméně já ji dostal jako dárek a asi nemůžu nikomu s klidným srdcem doporučit si ji koupit, osobně bych peněz spíš litoval. Začnu nejprve tím pozitivním:

+ Je to pořád Star Wars, má to skvělou atmosféru, absolutně perfektní tempo a pacing (bojové pasáže střídají skákací pasáže, průzkumné pasáže, dialogy a cut scény - nikdy nezačne mít hráč pocit, že už je jedné části moc a chtělo by to změnu) a víceméně vždycky to člověka baví. Plus to dobře vypadá, souboje vypadají efektně, skákačky a puzzly jsou přehledné, a i přítelkyni, která hrám moc neholduje, bavilo koukat se, jak hraju.

+ Soubojový systém mi přišel výrazně lepší než u jedničky. Zmizel subjektivní pocit neférovosti (ve Fallen Order jsem měl hrozně často pocit, že já nic špatně neudělal, ale moje postava prostě nesprávně zareagovala nebo vůbec nereagovala), abilities jsou tu smysluplnější a je jich obrovské množství. Hra má 6 bojových postojů, z nichž 2 má hráč aktivní a může si mezi nimi i během soubojů libovolně přepínat. Je tu hodně možností, jak řešit různé situace - se skupinami nepřátel pomáhá Confuse nebo přeprogramování droida, na přerušování útoků tu existují specializované skilly a dokonce už má Cal i možnost ranged útoku. V neposlední řadě je ten soubojový systém i efektní na pohled a fakt je zábava pustit si na YouTube nějaká videa hráčů, kteří to doopravdy umí.

A teď ta negativa, kterých je výrazně víc:

- Collectibles!!! Tohle je fakt naprostý úlet a první single player hra, která mě snad definitivně vyléčila z mojí Completionist nemoci. Já jsem byl léta typ hráče, co vždy musel mít hotové všechny side questy, všechny collectibles, všechno pěkně na mapce na 100 %. Tady jsem se už asi v půlce hry rozhodl, že na to fakt peču (a nelituji). Těch sbíracích věcí je fakt moc a jsou to neskutečné kraviny, asi za vše mluví fakt, že Cal může sbírat semínka rostlin a na střeše hospody si je sázet na zahrádku... Úlet. Navíc hra funguje jako Metroidvania, kdy hráč v průběhu času získává nové schopnosti, které mu umožňují otevírat cesty v lokacích, které už předtím prošel. Jenže zatímco například u Oriho to funguje tak, že Ori se naučí plavat, čímž se mu v už projitých lokacích otevře možnost prozkoumat nějakou podvodní lokaci (což dává smysl a je to zábavné), tady to funguje tak, že Cal získá schopnost otevřít truhly, které předtím otevřít nemohl, takže se k nim prostě jen vrátí a otevře je. Jiný příklad: Do nějakého momentu ve hře hráč potkává zelená silová pole, přes která se nemůže dostat. Pak se naučí se přes ně dostat, vrátí se do lokace s takovým silovým polem, projde ním, a otevře se mu tak místnost, kde je truhla (a to je vše). Super :-/

- Příběh je tu o dost slabší než v jedničce. Samoúčelné zvraty, motivace záporáků nedávající moc smysl a vlastně i docela nudná základní premisa. Některé příběhové linky jsou navíc nedotažené (Hidden Path, Merrin...). Člověk tak spíš postupuje dál proto, že se to dobře hraje, než že by ho zajímalo, co bude dál a jak to dopadne.

- Technický stav. Poklesy FPS, bugy (propadání podlahou, zaseknutí nepřátelé ve vzduchu, crashe...).

- Skákací/"parkour" pasáže v kombinaci s otřesnou kamerou. Ve většině případů to ještě jde a člověk se maximálně sem tam trochu rozčílí, že mu ujede v poslední vteřině sama od sebe kamera a Cal skočí úplně jinam, než kam původně mířil. Bohužel ve hře jsou i challenge rooms, kdy má člověk zdolat nějakou "překážkovou dráhu", což je vzhledem k ovládání a kameře neuvěřitelně frustrující záležitost (tohle není nějaký můj subjektivní názor, stačí se podívat na libovolné YouTube video s takovou pasáží a přečíst si stovky naštvaných komentářů).


Celkově hodnotím jako mírný nadprůměr. Je to fajn, neurazí, nenadchne, nic nového do žánru nepřinese, ale baví to, což je u hry nejdůležitější, a je to Star Wars, takže fanda si to užívá. Mohlo to být ale mnohem, mnohem lepší.

Pro: Star Wars, tempo hry, soubojový systém

Proti: Nesmyslný open world, technický stav, kamera

+13
  • PS5 75
Na úvod musím říct, že Star Wars Jedi: Survivor je destilátem mnoha prvků, které jsme viděli jinde. Popravdě ve hře není snad jediná originální mechanika nebo nápad. Nepočítáme-li příběh, ten se povedl, sedlo mi, že se nejedná o nic epického a místo toho Cal vlastně jen hledá bezpečnou planetu pro rebely. Celá hra lépe vypadá i včetně animací. Je to povedený nástupce, jenže to má spoustu ALE, které potřebuji ventilovat. Prvním je, že ačkoliv má hra 5 bojových postojů, tak můžete vždycky používat maximálně dva. Komu tohle přišlo jako dobrý nápad, tak je prostě idiot. Sorryjako.

Respawn se inspirovali soulsovkami, což už je v dnešní době trochu přesycený žánr ale budiž. Bohužel je to jen na oko a reálně je to takový neoptimální myšmaš, kde byla soulsovka asi základní přísadou. Nejprve člověka rozladí samotné nastavení obtížnosti. Skládá se ze tří faktorů, které se posouvají podle toho, co za obtížnost vyberete. Nejdou však nastavit jednotlivě, což je úplně tristní a přitom tahle featura mi poskytla mnohem lepší zážitek například v loňském Horizonu. Okej, tak dám střední a budu doufat. Soulsovky jsou postaveny na soubojích s propracovanými bossy. Tady je bossů celkem pět, první tři jsou velmi lehcí, u čtvrtého člověku chybí jakákoliv motivace, bojovat proti Vaderovi je fajn nápad asi, ale proč bych se s tím piplal, když vím, že náhodná no name Jedi ho fakt neporazí, navíc opakovaný vtip není vtipem, tohle už bylo v jedničce a bylo to 100x víc cool, a poslední mi přišel až nesmyslně těžký a zdlouhavý. Pravou výzvou jsou však hordy nepřátel. To, co jsem v prvním díle považoval za daň tomu, aby hra vyšla ještě před epizodou IX, se ukázalo zřejmě jako cílený "game design". Na co originální a zajímavý bossové, když můžete jebnout do numerické klávesnice a spawnout tam náhodný počet generických nepřátel. Humanoidních a robotích enemáků je dohromady asi 15 a tak se točí po celou hru. Za mě totální lenost vývojářů, kterou ještě umocňuje to, že jejich rozmístění postrádá logiku i nějaké lorewise opodstatnění, navíc jich jsou někdy fakt absurdní počty, na které soubojový systém není postaven.

Možná jsem jen noob a nebo je to možná i trochu tím, že jsou nepřistoupil na podmínky tvůrců a odmítnul jsem grindovat. Vývojáři asi skutečně na konci chtějí, abyste měli vyzobáno skoro vše, čímž byste měli většinu schopností otevřenou a hlavně by Cal vlastnil 10+ stimpacků. Právě healování ve mně vyvolalo nejvíc zloby, protože aby si Cal doplnil zdraví, musí se postavit rovně, zavolat na BD-1, ten následně healstick vystřelí metr do vzduchu a náš Jedi ho elegantně chytí a bodne si ho do krku. Ne, nepřeháním. K healování musí vždycky proběhnout tahle animace. Smrtí, kdy mi došly stimpacky a soupeř mi uzmul i poslední ždibec zdraví, bylo, že bych to na prstech jedné ruky napočítal. Většina smrtí totiž vypadá tak, že stimpacků máte dost, ale ona animace se furt rozbíhá a nikdy se nedokončí, protože soupeř do vás stále buší, až vás totálně dorazí. Přitom, kdyby BD Cala healoval normálně v akci, tak by to dávalo stejný smysl a člověk by nemusel umírat takhle stupidně.

Další věc, co mě srala jsou zkratky. Jasně máme nějakou videoherní logiku, to já beru. Ta pro mě ovšem končí ve chvíli, kdy Cal vystupuje z lodi přesně na druhém konci toho místa než potřebuje být a že hra několikrát ukáže, že by vlastě mohl vystupovat blíž. Jenže pak tu jsou ty "zkratky". Představte si to následovně. Vystoupíte z lodi, z hangáru vedou troje dveře. Odemčené jsou jen ty vlevo, prostřední a pravé jsou "zamčeny z druhé strany". Jdete do levých, dvacet minut běháte, skáčete a bojujete až odemknete dveře. Ouha jsou to ty prostřední. Zameditujete si a jdete do nich zpátky, zase 20 minut šaškujete a hele, otevřely jste si ty vpravo. Takhle to vypadá furt, v podstatě běháte v kruhu, zatímco hrajete za Jediho, který by překážky odstranil s pomocí Síly nebo by holt použil lightsaber.

Výše jsou použil slovo grindovat a někdo by možná řekl, že myslím "věnovat se vedlejšímu obsahu". To by ovšem vedlejší obsah nesměly být chujoviny, kterými Ubisoft zamořuje své Assassiny a Far Crye. Ze začátku to vypadá slibně, budete verbovat nová štamgasty do salónu, sbírat kytky na zahrádku a v neposlední řadě doplňovat své akvárium rybyčkami. Zvláště to poslední mě jakožto fanouška Mass Effectu a vášnivého akvaristu zaujalo. Bohužel všechno to jsou nudné a nezajímavé fetch questy. To, že ze Zeldy okopírovali Shrines a nazvali je Chambers, bych vlastně i pochválil, protože ty mě i bavily, ale to je všechno. Nechápu, kde se dělá rozhodnutí "pojďme tam narvat nějaký blbosti, ať to vypadá, že máme nějaký vedlejšáky". Přitom by stačilo nechat sbírání ryb a kytek, které by bylo doplněno o nějaký průzkumný prvek a třeba i odměny navíc. A co se vedlejších misí týče, stačilo by nechat jednu postavu, která by vám zadávala legendární lovy, což by byly souboje s minibossy v podobě různých tvorů a k tomu by se přidalo řekněme pět nebo šest vedlejších příběhových misí, které by představily obyvatele a lore planety. Tak jednoduché by to bylo, ale ne. Místo toho můžeme sesbírat 60 různých odstínů rukojeti. Hurá!

Star Wars Jedi: Survivor je fajn hra. Opravdu. Jen prostě těží z toho, že je to Star Wars a tak se tvůrci vlastně nemusí nějak zvlášť snažit, nebo je EA šikanuje tak, že nic lepšího vypotit nezvládnou, což je možná i pravděpodobnější varianta. Akorát bez té licence by to dopadlo jako původní Lords of the Fallen aka další wannabe 7/10 soulsovka. Star Wars si zaslouží ještě o level výš.

Pro: příjemný nepřehnaný příběh, grafika s atmosférou, pohyb a ovládání

Proti: nevyvážená obtížnost, healování, zkratky, generické hordy nepřátel, vedlejší neobsah

+16
  • PS5 75
Star Wars Jedi se vrací a s ním přichází taky obrovská očekávání. Fallen Order byl takovým mišmašem toho, co se dalo najít u konkurence a vlastně nic nedělal lépe než ona konkurence. I přesto byl hodně enjoyable kouskem, který byl možná trošku přeceňovaný, ale svoji práci odvedl dobře a dohrát ho i několikrát bylo radostí. Prostě takový ten kousek, u kterého vidíte spoustu nedostatků, ale rádi je odpustíte. No a Survivor na tohle dost dobře navazuje.

Technický stav hry dejme stranou, o tom už se toho napsalo až až a myslím si, že tedy není potřeba to rozmazávat nějak dál. Nízké fps, pády hry, sem tam nějaký ten bug. Prostě to z tohoto hlediska není optimální, moving on.
Soubojový systém dostal obohacení o perky, stance a taky výrazně rozšířený strom dovedností. Perky jsou ale obrovské zklamání. Člověk by čekal, že když mu hra slibuje, jak jich postupně bude moci využívat více, bude to pravda... není. Za celou hru (pokud jsem teda něco klíčového neminul) se přidá jeden slot pro perky a většina z nich zabírá alespoň 2-3 sloty. Strom dovedností naopak přidal hromadu věcí, které byly potřeba jako sůl a nabízí možnost resetu skillů, díky čemuž se můžete přizpůsobovat tomu, jaký stance zrovna zvolíte. Různé typy nepřátel jsou s různými stanci lépe zvládnutelné a hra vás tak může popíchnout k tomu, abyste jich vyzkoušeli více, což je fajn.
No a souboje samotné? Tady je opět návaznost na Fallen Order, ovšem rozhodně ne v dobrém. Survivor výrazně zveličil jeden z ve Fallen Orderu nepatrných neduhů a posunul ho o dvě úrovně výše. Hra na vás chrlí neustále zástupy nepřátel ve velkých skupinkách, ale po velkou část hry vám nabízí pramálo možností, jak se s takovou skupinkou nějak "ofenzivně" vypořádat. Ze tří směrů po vás střílejí nepřátelé - zleva normální střely, které lze odrážet, zprava raketa a do zad vám přiletí "nevykrývatelná" střela přičemž vás prohání ještě pět nepřátel bojujících na blízko přičemž vykrývání i uhýbání vás nechává mnohem zranitelnějšími než v případě předchozí hry. Tohle je scénář, který uvidíte nejednou a tahle stránka hry se samozřejmě bude více projevovat na vyšší obtížnosti, kde jsou nepřátelé agresivnější. V boji pak téměř nejsou okna na více než jeden úder a to hře moc nesluší. Chcete-li si tedy užít plynulejší soubojový zážitek, doporučuju sáhnout někam mimo nejvyšší obtížnost. Survivor si hraje na odlehčenou vesmírnou soulsovku (po stránce boje), ale nepřizpůsobuje tomu to, proti čemu vás staví a je to obrovská škoda. Právě souboje proti silným nepřátelům, kde nemusíte běhat po aréně a hledat nějakou výhodnou pozici a chvilku k útoku, abyste se ubránili přesile, byly totiž tou nejzábavnější součástí hry. Za vypíchnutí stojí několik vynikajících boss fightů (Rayvis, Bode) které kladou důraz na preciznost a časté využívání parry. Tohle byly skutečně světlé momenty, kdy jsem si hru maximálně užíval.

Svět doznal velkých změn oproti prvnímu dílu a to především v tom, že tentokrát budete mít před sebou jednu opravdu rozlehlou a velmi otevřenou planetu a k ní pár "přicmrndávačů", kteří hru obohacují ve vizuální rozmanitosti. V průběhu celé hry je dost momentů, kdy není úplně jasné, co se po vás vlastně chce, což nevadí u puzzlů, ale v rámci příběhu, kde jenom "není vidět" cesta je to spíše na škodu. Rozhodně to ale není něco co by titulu nějak extrémně škodilo. Spíš to občas člověku trošku ubírá na imerzivním zážitku. Kromě toho se připravte na velké množství backtrackingu, protože obrovské množství předmětů je skrytých za překážkami, které překonáte až s dovednostmi ze závěrečné části hry. I tak se ale bez nějakého extrémního vracení dá udělat cca 70-80% průzkumu před dokončením příběhu, což mi přijde tak akorát.

Po stránce příběhu je tu trošku pomalejší rozjezd, ale tvůrcům se daří příběhem táhnout hráče prakticky po celou dobu. Hra si většinu času drží dobré tempo. Zavedené postavy, se kterými se znovu setkáte jsou působí blízkým dojmem a jsou příjemnou součástí, která udržuje pocit určité sounáležitosti. Není nouze o spoustu zajímavých momentů a jejich způsob odvyprávění je plynulý a příjemný, byť za absolutní špičkou zůstává kousíček pozadu. Vedlejší postavy a questy už ale tak dobře nefungují. Dialogy mimo příběh jsou v podstatě zbytečné a "šustění papíru" je slyšet takřka v každém písmenku. Naštěstí tyhle dialogy nejsou povinné a nebudou vám tak brzdit ten hlavní a skutečně dobrý zážitek z klíčového dění.

Po grafické stránce těžko hodnotit. Ano, hra by asi byla pěkná, grafický upgrade proti Fallen Orderu je znatelný na první pohled. Bohužel si ho tolik neužijete, protože pokud upřednostníte snímkovou frekvenci tak po většinu času bude celé vaše okolí vizuálně dost strádat. Jen když se zastavíte, abyste obdivovali nějakou tu scenérii tak se snad pokocháte alespoň náznakem toho, jak pěkně to mohlo vypadat. Hru mi to rozhodně nijak nekazilo, ale člověka to přece jen trošku zamrzí, když ví, že by si to užil ještě o mnoho víc.

Sečteno a podtrženo - Survivor je solidní žánrovkou, která kříží akční adventury s žánrem soulsovek a nedělá to vůbec špatně. Nešikovná volba toho, jak budou vypadat vlny nepřátel ale hře na vyšší obtížnosti dost ubližuje a ubírá jí na "férovosti", kterou jsou proslulé právě soulsovky. Tady s ní příliš v těžkých soubojích se skupinkami nepřátel nepočítejte. I tak ale servíruje zábavnou porci dobrých soubojů s možností různých přístupů k boji, pár výborných bossů a velmi solidní příběhovou linku, která skvěle graduje. V neposlední řadě taky stojí za zmínku právě možnost vyřádit se pro všechny nadšené hledače pokladů. K dokonalosti je ale hodně daleko a 75% mi tak přijde jako zasloužené hodnocení, těch neduhů je na jinak velmi dobré hře fakt spousta a když se nakupí, tak ta procenta prostě výše vymáčknout nelze.

Pro: Větší variabilita boje, někteří bossové, dobré tempo a gradující příběh

Proti: Technický stav, špatně vybalancovaná obtížnost, zbytečné vedlejší dialogy a generické "questy"

+23 +24 −1