Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Book of Unwritten Tales mě i mému počítači dala zabrat. 10 let stará hra s do detailů vypiplanou, velkolepou a překrásnou grafikou na můj stroj byla trošku moc, v některých místech se to i na střední detaily měnilo na slideshow. I tak jsem si všiml věcí, které s mým hardwarem neměly nic společného - podivné rozpadlé animace tekutin, občas utopený nebo chybějící zvuk, rozpadající se textury v pyramidě nebo pochodování na místě. Na jednom místě se NPC zastavilo a začalo se točit dokola... to jsou věci, které bych od hry z roku 2015 nečekal. Dost často se mi stávalo že na první klik na něco postava nereagovala a zareagovala až napodruhé.

Hratelnost se nezměnila v nejmenším, ale oproti prvnímu dílu ještě řádně nabobtnala. Je tu pět naprosto megalomanských kapitol, které většinou začínají nevinně. Pár lokací, pár postav, spousta aktivních míst, které rychle mizí. Jenže stejně jak v prvním díle se situace začne komplikovat, občas se někde něco objeví, přibude pár lokací, NPC mají nové věci co musí říct a řešení všeho je šíleně na dlouho. Není to složité, nelogické, většinou nehrozí dlouhé záseky... jenže docílit nějakého postupu je šíleně zdlouhavé. Jasně k adventurám to patří, tvůrci si z toho sami dělají srandu prostřednictvím hrdinů i různých postav, ale občas by neškodil o vous přímočařejší postup a soustředění se na příběh.

I přes jistou zdlouhavost mě hratelnost v podstatě bavila, hodiny ubíhaly a řekl bych, že jsem u toho strávil dobrých 20-25 hodin solidní zábavy. Tu zpestřují ještě "subquesty", většinou nějaký nepovinný úkol jehož odměnou je nějaký obleček. Od slušivých pirátských šatů pro Ivo, přes dementnosti typu papírová čepice či falešné brýle s nosem až ho úchylný obleček harémové tanečnice pro Nata! Samotná hra je sice opět epická fantasy jako byl první díl, ale plná humoru, narážek a odkazů. Je tu opět jedná zásadní Star Wars scéna (duch Obi-Wana), nečekané kulturní odkazy (andělské sochy z Dr. Who, herci z černobílých Universal/Hammer hororů). Naprosto skvostný nápad je cestování časem do minulosti, kde se grafika mění na staré více pixelovatou, mizí dabing a nakonec se z toho stává textovka.

A co příběh? Hrdinové se vrací všichni a každý řeší to své.
- Ivo je držena svou panovačnou matkou v nudném elfím ráji a řeší nečekané těhotenství (hlavně proto, že vůbec neví co je sex) a to že ji Nate po roce vztahu opustil.
- Wilbur byl jmenován profesorem magie, ale naprosto nic nezvládá, jeho dobré úmysly vedou k jedné katastrofě za druhou.
- Nate se věnuje opět kradení, dostává se do křížku s Rudým Pirátem, který na něj vypsal odměnu a je zahořklý (a s neslušivými vousy). Nechybí ani Critter, který dělá opět psí kusy a žvatlá.
A postupně všichni čelí katastrofám. Munkus je stále kolem, jsou tu zvěsti o prastarém zlu a do toho tu řádí příšerná radní a ještě příšernější dcerou, která mění krajinu na hrůzostrašný růžový kýč. Vrací se i další - krysy, zombie, dvouhlavý ogre, každý má nějakou důležitou dějovou linii.

Takže se to příjemně hraje, grafika je krásná, fantasy hudba burácí, hrdinové řeší zapeklité problémy... a na jednu věc co vyřeší se x dalších posere. Tvůrci zvládají humor, dialogy, detaily, mikropříběhy... na konci 4. kapitoly přijde třeba krásná romantická scéna, která opravdu zahřeje u srdce. Všechno funguje, kromě hlavního příběhu. Ten se potácí na místě, zamotává, tvůrci do něj cpou naprosto hrůzostrašné deus ex machiny, nesmyslné zvraty, nic neřeší... a někde v páté kapitole mě došlo že ani nic nevyřeší. A já u toho měl stejné pocity, jako u moderních TV seriálů, které do diváka naperou 20 postav, 40 dějových linií, ideálně všechny najednou a vy marně doufáte, že na konci se z toho nějak vymotají.

Konec tu sice je ale... Nate zůstává zkamenělý, Alastair mrtvý, Ivo těhotná, Wilbur stále není mág, malá van Burenová má stále všemocnou hůlku. A co bude se všemi zkamenělými, co s růžovou krajinou? Co se stalo s Timmym, Remim, Red Piratem. Jak dopadl příběh upíra, co se stalo s s gnómskou lovkyní odměn... co s Nameless One? Potitulková scéna vezme i radost z toho, že Munkus je vyřešený. V lepším případě tvůrci nasázeli x dějových linií aniž by tušili jak je vyřeší, v tom horším cílili na pokračování, které nikdy nepřišlo. No a to je důvod proč jen 70%... nevím co je špatného na hře, co má jasný začátek, prostředek a konec, udělat otevřený nic neřešící konec je zkrátka prasárna.
+10