Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Book of Unwritten Tales jsem si stáhl hlavně kvůli překrásné grafice, protože jsem si chtěl zase jednou něco, u čeho bych se mohl kochat. A grafika ani všechno ostatní mě rozhodně nezklamalo. Je to adventura z přelomu dekád přesně v té podobě jaké se mi nejvíce líbí.

Překrásné lokace, fantasy svět, klasické 2D zobrazení, 4 kapitoly nabité dějem i kombinacemi. Hru sice od začátku do konce provází jedno klišé za druhým - ostatně hned první postava kterou potkáme se jmenuje MacGuffin, ale autoři ten příběh odlehčují humorem jak se dá. A přes ten humor to není úplná šaškárna, ale pořád to funguje jako poměrně epické vyprávění.

V klasickém fantasy světě plném čarodějů, elfů, trpaslíků, gnómů, orků či trollů zuří mnohaletá válka bez konce. A zmíněný MacGuffin objeví stopu na artefakt nevídané moci, který by svému držiteli splnil všechna přání. O arfekt i MacGuffina proto projeví zájem trošku směšný záporák Munkus, který se bojí jen své matky (nedivím se) a z příběhu se postupně vynořuje trojice hrdinů.

1. Elfka Ivo trošku snobská profesionální hrdinka, která je sexy... no a dál už nic moc.
2. Malý gnóm Wilbur, který ač vyrůstá mezi spoustou úžasných vynálezů touží po tom stát se mágem a jehož pozitivní přístup a boj s vlastním strachem z něj dělá nejsympatičtější postavu.
3. Pašerák Nate, který myslí jen na sebe a až v průběhu příběhu se mění na klaďáka, ale ne zas moc a jeho cesta k hrdinství je plná podvádění a občasného škodění.
+ ještě si zahrajeme za jakousi bleptající příšerku, která toho moc nesvede, ale snaží se.
+ plus ještě jako doprovod je tu malinký ptáček Tschiep Tschiep

Příběh Vás provede všemi možnými i nemožnými fantasy lokacemi, nechybí působivá duchařská scéna, monumentální sídlo záporáka či městečko kde cestu dál blokuje otravný strážný a Wilbur se tak musí opravdu stát mágem. Na konci nechybí ani cestování časem a příběh je víceméně uzavřený, ale zároveň nechávající možnost pro pokračování. Humoru je tu taky dost, ze všeho nejvíce mě dostala dvojice postav hrajících RPG z našeho světa a admin-opičák či jedna doslovně převyprávěná scéna ze Star Wars. A samozřejmě pár ulítlých postav, kterým vévodí smrťák v depresi z toho, že v adventurách nikdo neumírá :)

Hraje se to opravdu báječně a zpočátku i jednoduše. Jeden kurzor na všechno, tlačítko na zobrazování aktivních míst, nepotřebné aktivní místa mizí, hlásí se jen použitelné kombinace. Autoři hru zpestřují tu minihrou (míchání lektvaru, lukostřelba) tu stealth dungeonem ve stylu izomerických RPG. A funguje i více hrdinů. Občas máte k dispozici jednoho, občas dva podle vývoje příběhu, v jednom výborném prostorovém puzzlu dokonce tři, ale vždy to parádně vyplývá ze hry, příběhy navazují, neruší se. Hrdinové si vyměňují předměty, občas musí něco synchronizovat, ale většinu hry hrajete za jednoho, protože to je princip klasické adventury.

Jak jsem psal, zpočátku je to jednoduché - pár obrazovek, rychlý postup. Už v druhé kapitole přituhne (tuna provázaných úkolů) a na konci se tvůrci utrhnou ze řetězu a Natův quest stát se válečníkem se táhne hodiny. Book of Unwritten Tales je opravdu megalomanský dlouhá a ke konci až příliš natahovaná, ale není to tím, že byste měli moc aktivních míst, zasekávali jste se, nevěděli jak dál. Na všechno se dá přijít, ale těch úkolů je tolik, že nevíte kde vám hlava stojí.

Book of Unwritten Tales je opravdu výborná hra která vydrží spoustu hodin. Jediné co bych vytknul je poměrně klišovitý svět a příběh a že to v podstatě není výzva. A třeba takový Chains of Satinav/Memoria nebo Whispered World z podobného žánru mě dostaly více. Proto 80%.
+14
  • PC 70
The Book of Unwritten Tales je obyčejná point and click adventura. Nelze říct klasická, protože ten pojem mám zafixovaný se hrami jako The Longest Journey nebo Broken Sword. Do té klasičnosti toho "Knize nesepsaných příběhů" chybí docela dost.

Hra je snadná, takže vám zákysy nehrozí. Místa, která postava pouze suše okomentuje, po druhém pokusu (nebo tak nějak) mizí, navíc si všechna aktivní místa můžete zobrazit mezerníkem.

Ve hře najdete celkem 4 hratelné charaktery, jimiž jsou: naivka, frajírek, primadona a "ta věc". Ani k jedné z postav si nelze vybudovat žádný vztah, protože to jsou jen stroze vylíčené karikatury. Hra se snaží být vtipná, ale mnohdy je to až příliš na sílu a některé pokusy o "meta humor" jsou vyloženě protivné.

Co hře ale nejvíc chybí, je příběh. Ano, vím, že tam někde pod vším tím nánosem rádobyvtipných narážek na Pána prstenů byla zápletka. Ale zápletku "musím přinést něco někam, něž to přinese někdo jiný někam jinam" s tím, že v mezidobí chytáte králíky a vaříte kafe (fakt), neberu.

Jasně, hra není úplně špatná, jak jsem řekla, moc hezky vypadá, hudba je příjemná a voice acting je velmi dobrý (ve srovnání například s klasickou produkcí Daedalic, kteří aktuálně zásobují herní trh point and click adventurami asi nejvíc). Ale prostě to není nic moc, něco tomu ještě chybí.



Pro: vizuál, bez zákysů

Proti: humot, absence příběhu

+8
  • PC 75
The Book Of Unwritten Tales je tak trochu mimo zájem hráčů jestli si to zaslouží, anebo ne, to se pokusím vyjádřit v této recenzi.

TBoUT rozhodně neoplývá originalitou a ani se o ni v nejmenším nesnaží. Hra obsahuje spoustu narážek na známé filmy a seriály, ale nebojí si uzmout i z vlastních řad a často si vypůjčuje vtipy od ostatních adventur. Některé vtipy jsou určeny jen pro zasvěcené, kteří si hned trefnou narážku správně vysvětlí.

I hudba se opírá a inspiruje filmovou hudbou a trefně ilustruje jednotlivé lokace.

Příběh je doslova prošpikován různými klišé Outsider co touží po dobrodružství, které mít nikdy nebude a bác najednou mu doslova spadne do klína. Hru hrajete za celkem čtyři různě kvalitně zpracované charaktery a NPC jim v tomto ohledu nejsou nic dlužni. Každý hráč si najde svého oblíbence, autoři se zřejmě chtěli zavděčit všem.
Chytrá scénáristická klička ulevila vývojářům, aby se nemuseli „dřít“ s neaktivními NPC. (viz město) Zaujala mě i časová linka (ala Harry Potter).

První je mladá a krásná elfka Ivo. Elfka je trochu pubertální, ale sympatická. Její herní pasáže jsou krátké a mají spád, na rozdíl od ostatních. Doprovází ji roztomilý ptáček Tschiep – Tschiep, který má funkci spíše předmětu.

Další je gnóm jménem Wilbur (alias Frodo), který je nadšenec do různých pověstí o slavných čarodějích a válečnících. Za něj si zahrajete v adventurách již otřepanou pasáž s bleskovou infiltrací na jinak nepřístupné místo. Až s těmito postavami musíte soucítit, jak jim osud a všichni okolo neustále hází klacky pod nohy.

Předposlední postavou je kapitán Nate Bonnet (alias Han Solo), který je typický cynický hláškař, jakého má skoro každá hra.

Poslední hratelnou postavou je Nathanův spojenec – chlupatá příšerka Critter, který se dostane ke „slovu“ až ke konci. Hraní za něj byla pro mě nejotravnější část hry kvůli tomu, že nemluví, jen vydává nesrozumitelné cosi ? takže klikáním na ostatní předměty se jen zdržujete, protože to nemá smysl, aby je Critter komentoval). Přesto ani v této části hra neztrácí svůj humor (jak se zbavit hlídkujícího Trolla, no přece zapálit mu kalhoty).

Postavy se při rozhovorech snaží gestikulovat, ale taková symfonie realističnosti jako třeba v Kyrandii to není.

Od půlky hry, kdy se všechny hratelné charaktery sejdou je hra o něco víc zábavnější. Zejména pak jejich interakce. Od této chvíle můžete (vlastně musíte) mezi postavami přepínat. To samozřejmě rozšiřuje možnosti hratelnosti. V jedné části si dokonce budete moci vybrat, za jakou postavu budete následující problém řešit. Podle toho, kterou vyberete, se liší i postup dosažení cíle (ten je však vždy stejný).
Postavy jsou, podle očekávání, slušně nadabovány.

TBoUT opravdu těží hlavně ze svého humoru, i když jsem spoustu vtipů už slyšel, tak nějakým zázrakem si zde udržují svou vtipnost. Může se pochlubit krásnými lokacemi, které jsou správně různorodé a graficky příjemně zpracované do pohádkova.

Hra je co do obtížnosti velmi jednoduchá, asi vás nečeká žádný zákys. Z důvodu, že možností co dělat je tak málo, že se není kam ztratit. Obsahuje klasický inventář, (který se zobrazí najetím kurzoru do spodu obrazovky) a i vedení rozhovorů.

Objevují se tu i mini hry. První až po dlouhé době je o přípravě elixíru, která je celkem zábavná. Další je cestování prstem po mapě a poslední taneční mini hra. Podle počtu s nimi autoři počítali spíš jen jako s menším spestřením.

Hratelnost je normální point and click. Místa k interakci, která jsme použily, mizí což je super. Ve hře neuvidíte žádné skládačky, posunovačky ani puzzly, jen poctivou základní adventurní práci. Když postavě nějakou akci zadáte, už nejde přerušit. To mi dost vadilo, (protože každý se může ukliknout). Když s postavou delší dobu nic neděláte, začne se na vás v pravidelných intervalech otáčet a civět na vás. (Což mě upřímně trochu děsilo)

Herní doba se pohybuje okolo 12 - ti hodin, což je na novější adventuru výborná doba.

Konečná animace je stejně jako celá The Book Of Unwritten Tales humorně epická a dělá tak správnou tečku za tímto interaktivním dobrodružstvím.

Pro: Humor, grafika, ústřední trio, herní doba

Proti: neoriginalita, Critter, jednoduchost

+13