Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Nenapadlo by mě, že zrovna tvůrci Serious Sam budou někdy tvořit takhle filozofické dílo. O to víc mě překvapilo, že se nejednalo o nějakou plochou rychlokvašku. I přes zdánlivě jednosměrné vyprávění umí Talos Principle zaujmout a hnát dále.

Z čistě herního hlediska stojí Talos Principle jako konkurence Portalu. Akorát jde na vše trochu jinak, pro mě osobně je prostředí (simulace) mnohem příjemnější, než čistě futuristické prostory Portalu. Hrou postupujete odemykáním hubů, resp. za vyřešenou hádanku dostanete tetris blok, posléze dostatečný počet bloků složíte a odemknete si další hub, nebo bonusový level. Jednoduchý princip, který mě dostatečně bavil a motivoval. Obtížnost řešení puzzlů neroste lineárně, některé hádanky byly záhy jednoduché, naopak u jiných jednoduchých jsem zakysl na poměrně dlouhou dobu, jen abych po zjištění, jak ji vyřešit, flákl hlavou o stůl.

Příběh se odkrývá postupně, z větší části za pomoci terminálů v každém levelu. V nich najdete vždy zajímavé dokumenty (ze skutečného světa), nebo spíše výpisy z databáze/archivu, jelikož mnoho jich je poškozených a jsou zobrazeny jen úryvky. A samozřejmě postupem času začnete objevovat "svět" trochu více do hloubky, a netrvá to příliš dlouho, než zjistíte, že něco tak úplně nesedí.

Hráč se může dopracovat k několika koncům, osobně jsem ale shledal uspokojujícím jen jeden (samozřejmě jsem načítal poslední save a zkoušel další konce x)). Větší výzvou je posbírání všech hvězd, které pak zpřístupní jedno ze zakončení hry. Na to jsem nestačil, a použil jsem v několika případech video walkthrough - a některé kombinace beaconů, beden a dalších věcí, kterými řešíte puzzly, byly opravdu závratně komplikované. Autoři navíc zcela očividně milují easter eggy, a tak je snad v každém levelu alespoň jeden.

Talos Principle mě zabavil na dlouhých 37 hodin. Frustrace moc nebylo, přestože logické hry nejsou mojí parketou, ale Talos mě celkem nenásilně donutil myslet "out of the box". Škoda, že jako u všech logických her se znovuhratelnost projeví až s delším časovým odstupem, až člověk zapomene na všechna řešení.
+16
  • PC 80
Vržení do děje zvládá hra perfektně - kdo by také odporoval, když k němu začne odkudsi promlouvat důležitě působící hlas a pověří ho sesbíráním jeho pečetí? Hra obsahuje velké množství úrovní s proměnlivou a víceméně se zvyšující obtížností, které jsou navržené tak důmyslně, že je bez přehánění radost je řešit. Postupně si sesbíráte další nástroje potřebné k propojení odemykacích paprsků nebo odstranění překážek a zpřístupníte si další chrámy vedoucí do nových prostředí. Mnohapatrová věž, na kterou za žádnou cenu pěkně po biblicku nesmíte chodit je samozřejmě velkým lákadlem, které motivuje k co nejrychlejšímu postupu.

Získání každé pečeti - tetris kostiček - je velkým zadostiučiněním (hvězdiček jsem upřímně řečeno moc nenašla), a to zvlášť v labyrintech, ve kterých to natřikrát vypadá, že to prostě nejde a najednou, třeba druhý den, to najednou jde a ještě k tomu je to tak snadné. Jediné, co mě trochu vysilovalo, byly momenty, kdy jste museli umístit konektor na stupeň přesně.

Talos je v řecké mytologii plně automatizovaná obranná socha - robot. Pokud to víte už od začátku hry, všechny zvláštní jevy na které narazíte (komunikace přes QR kódy, možnost utéct z dosahu Elohimova signálu, generované prostředí), vám budou dávat větší smysl, neboť vám dojde, že jste uvězněni v dnes tak populárním a aktuálním diskurzu o umělé inteligenci. Když vás tedy ďábel začne svádět k pochybnostem o Elohimově dokonalosti otázkami o tom, koho lze a nelze považovat za bytost, tak trochu tušíte, kam tím asi míří. Musím říct, že mi tento typ dotazů spíše připomínal takové ty záludné vícemožnostností testy studijních předpokladů, kdy ze sebe jednou odpovědí uděláte blbce a druhou ještě většího, protože zapomenete, co jste dali předtím, ale budiž, bavme se o tom, zda je průměrně inteligentní kočka víc bytost než průměrně nicnetušící kojenec, za ty povedené hádanky to stojí. Potěšující je, že se na vrcholu věže opravdu (například na rozdíl od The Witness) skrývá odhalení (nebo potvrzení) toho, o co tu vlastně šlo.

Pro: inteligentní téma, inteligentní provedení

+15
  • PC 100
"Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest."

Talos byl obr odlitý z bronzu, kterého na Diovu žádost vyrobil bůh kovářství Héfaistos. Talosovým úkolem bylo chránit krásnou princeznu Európu před únosem, proto třikrát denně obcházel břehy Kréty a po přibližujících se pirátských lodích vrhal balvany. Když se některým nepřátelům podařilo vylodit, skočil do ohně, kde se rozpálil, a pak je drtil ve žhavém objetí. Podobně srdečného uvítání se dostalo i Jásónovi, když se svou lodí Argo připlul ke Krétě, aby se zmocnil zlatého rouna. Jásónovi však byla nakoloněná štěstěna, pomohla mu totiž kouzelnice Médea, která se Talose zbavila lstí. Talos měl jen jednu žílu, která vedla od jeho krku až k patě, a připevněna byla jediným bronzovým hřebem. Médee se podařilo Talose přesvědčit, že když hřeb vytáhne, stane se nesmrtelným. Když to však učinil, jeho životodárná tekutina se vylila a on zemřel; Jásón se pak vesele mohl vylodit a pokračovat ve svém úkolu.
Tolik k mytologii.

Co má ale bronzový obr společného s počítačovou hrou? Odpověď na tuto otázku není na první pohled zřejmá, stejně jako odpovědi na další tucty otázek o nesmrtelnosti chrousta, které vám hra předkládá. Ano, dá se dohrát i bez toho, abyste jakékoli texty ve hře četli, ale tím se připravíte o větší část zážitku a o pochopení příběhu. The Talos Principle je totiž chytrý. Ba přímo vychytralý. Jediné dvě... bytosti? ...které s vámi ve hře přímo komunikují, jsou Elohim, jakýsi ekvivalent boha-otce z Abrahámovských náboženství, a Milton, elektronický knihovník (Ook!). Elohim vám slibuje věčnou blaženost, pokud uposlechnete všechny jeho příkazy („Ať tě ani nenapadne podlehnout pokušení vystoupit na Věž, mé dítě.“), Milton je liška podšitá, občas trochu překrucuje a v každé vaší větě hledá rozpor s něčím, co jste řekli již dříve. A tady trochu naráží, protože mně rozhovory (dá-li se tak nazvat chat) s Miltonem nezřídka nenabízely takové odpovědi, které by se alespoň přibližně shodovaly s mým názorem. Pak mi Milton dal samozřejmě i nepatrný protimluv řádně sežrat a já vypadala jako blbec, i když jsem za to vlastně nemohla :-) Již záhy začne být zřejmé, že v tomto světě něco nehraje... Ale víc o hře a jejích principech tu rozepisovat nebudu, toho se už zdatně zhostili mí předchůdci. Takže jen můj názor.

Nedotažené filosofické rozpravy s knihovníkem byly asi to jediné, co mi na hře bylo chvílemi proti srsti. Co do hardwarových požadavků, rozchodila jsem Talose bez problémů na svém nic moc stroji a grafika se u toho dokonce zvládla tvářit hezky; i loadovací časy byly velmi přijatelné. Rébusy byly akorát těžké a nové fígle mi byly odkrývány hezky postupně. Několikrát jsem si myslela, že jsem level převezla a „správné“ řešení obešla, ale buď to byl opravdu zamýšlený postup, nebo šlo o krok k získání hvězdy. Možnost nápovědy byla férová, ale nepoužila jsem ji. Na konci jsem trochu podváděla a dohledala si dvě hvězdy na internetu a spolu s nimi ještě řádku easter eggů, co jsem po cestě prošvihla. Jak to u Croteamu bývá zvykem, stály opravdu za to a udělaly si legraci z všeho možného – pobavily mě hlavně narážka na Portal a muzeum krabic. Ale nejvíc se mi líbil „čtecí“ aspekt hry. Když si poctivě projdete všechny nalezené dokumenty, můžete vydolovat spoustu informací z řecké, egyptské a dalších mytologií, které se nějak vztahují k hernímu světu a jeho myšlenkám. A taky náznaky o tom, co se vlastně stalo, jak se to stalo, kdo jste, kde se nacházíte a co děláte. Co je tedy Talosovou podstatou? Odpověď možná odhalíte při samotném hraní nebo třeba až při závěrečné animaci. Možná ji nenajdete vůbec. Má odpověď je, že Talosovým ztělesněním ve hře je Elohim – mocný hlídač vašich činů, kterému ale stačí vytáhnout zástrčku a bez šťávy je s ním rázem Ámen.

Pro: vyvážená obtížnost hádanek a jejich přiměřené přitvrzování; hledání a lovení hvězd aneb think outside the box; výzva k zamyšlení se nad filosofickými otázkami; příjemné prostředí slušně optimalizované i pro šunky; nápadité a vtipné easter eggy

Proti: omezené možnosti odpovědi při rozhovorech s Miltonem aneb vnucování určitého pohledu či názoru hráči; ke konci trochu jednotvárnost hádanek; přehodila bych kritéria k dosažení dvou z konců (věž a hvězdy)

+13
  • PC 85
Tak jo. Píši tento komentář, protože sám chci. Mám pocit, že se musím ke hře vyjádřit ač bylo vše řečeno. Proto přeskočím ostatní komenty.
Je to prosté. Řešíte opravdu dobře vymyšlené puzzly, které postupem času zvyšuji obtížnost. Jde však převážně o tu filozofickou část, které je ve hře tuny. Přemýšlíte neustále. Je tedy jasné, že jde o hru u které budete NEUSTÁLE přemýšlet. Podstatné je, aby jste si toho byli vědomi při koupi. Pokud občas přemýšlíte nad nestandartníma věcma, tak tohle je hra pro vás. Bez spoilerů a jakékoliv diskuze je hra velmi těžce popsatelná. Zkuste ji sami a uvidíte. Je to naprosto jiné než ostatní hry. Není to relax, ale styl myšlení.
Hra každopádně nadhazuje několik velmi zajímavých úvah. Ponoříte se do ní a její specifická atmosféra vás může dostat, ale nemusí. Je to dost jiná hra.
Zakládám si komentáře na tom, že jsou naprosto bez spoilerů, ale tady to prostě nejde. Zkuste sami. Pokud přemýšlíte a cítíte se občas jiní, tak nebudete litovat.

Pro: Precizní puzzly, myšlenka hry, filozofie, nucení hráče k logice a uvažování nad zajímavýma otázkama, není to obyčejná hra

Proti: možná trochu neuspokojivé zakončení, stereotypnost, která záleží na hráči, mnoho přemýšlení, není to relax, není to obyčejná hra

+12 +13 −1