Z čistě herního hlediska stojí Talos Principle jako konkurence Portalu. Akorát jde na vše trochu jinak, pro mě osobně je prostředí (simulace) mnohem příjemnější, než čistě futuristické prostory Portalu. Hrou postupujete odemykáním hubů, resp. za vyřešenou hádanku dostanete tetris blok, posléze dostatečný počet bloků složíte a odemknete si další hub, nebo bonusový level. Jednoduchý princip, který mě dostatečně bavil a motivoval. Obtížnost řešení puzzlů neroste lineárně, některé hádanky byly záhy jednoduché, naopak u jiných jednoduchých jsem zakysl na poměrně dlouhou dobu, jen abych po zjištění, jak ji vyřešit, flákl hlavou o stůl.
Příběh se odkrývá postupně, z větší části za pomoci terminálů v každém levelu. V nich najdete vždy zajímavé dokumenty (ze skutečného světa), nebo spíše výpisy z databáze/archivu, jelikož mnoho jich je poškozených a jsou zobrazeny jen úryvky. A samozřejmě postupem času začnete objevovat "svět" trochu více do hloubky, a netrvá to příliš dlouho, než zjistíte, že něco tak úplně nesedí.
Hráč se může dopracovat k několika koncům, osobně jsem ale shledal uspokojujícím jen jeden (samozřejmě jsem načítal poslední save a zkoušel další konce x)). Větší výzvou je posbírání všech hvězd, které pak zpřístupní jedno ze zakončení hry. Na to jsem nestačil, a použil jsem v několika případech video walkthrough - a některé kombinace beaconů, beden a dalších věcí, kterými řešíte puzzly, byly opravdu závratně komplikované. Autoři navíc zcela očividně milují easter eggy, a tak je snad v každém levelu alespoň jeden.
Talos Principle mě zabavil na dlouhých 37 hodin. Frustrace moc nebylo, přestože logické hry nejsou mojí parketou, ale Talos mě celkem nenásilně donutil myslet "out of the box". Škoda, že jako u všech logických her se znovuhratelnost projeví až s delším časovým odstupem, až člověk zapomene na všechna řešení.
Pro: inteligentní téma, inteligentní provedení