Šťavnatá starobylá strategie, připomínající mi osobytostí herní zážitek z geniální The Clue! Jako programový manažer se snažíte ve sledovanosti porazit dvě konkurnční televizní stanice. Ty navíc sídlí ve stejné budově, takže s nimi nesoutěžíte jen virtuálně, ale předháníte se i fyzicky v tom, kdo dříve od agenta vykoupí práva na čerstvý blockbuster. Případně na sebe děláte různé sviňárny:-) Hra tedy není jen klikací - vaše postavička musí takřka arkádově nejdřív někam doběhnout, než může něco zařídit. To spolu s tím, že čas stále utíká (a někdy Vám pěkně zatopí), dodává hraní na dynamice.
Sestavování programu a sledování toho, jak na něj reagují diváci, je velezábavné vzrůšo. Možností je spousta díky slušnému repertoáru druhů pořadů, žánrů apod., z nichž každý má své výhody a nevýhody. Skvělé také je, že jste hrou motivování nejen k nasazování hitovek, ale i kulturního "šmejdu", na který nikdo nekouká. Sledování protichůdných cílů dodává potřebnou taktickou výzvu, jakou jsem si přál od mnohem mladších, ale bohužel mnohem povrchnějších The Movies.
Na atmoséře opravdu hódně přidává fakt, že Mad TV obsahuje skutečné filmy. Nasazujete tak do vysílání věci, které znáte, a o to napínavější je čekání na divácký ohlas. Aneb není nad moment, kdy Váš artový miláček propadne v konkurenci s Policajtem z Beverly Hills:-) Nemluvě o tom, že mi hra dala pár zajímavých diváckých tipů i do skutečného života:-)
Originální mechanismy jsou bohaté, šité přímo na míru (žádný klon klonu) a hlavně dobře vyvážené. Hra díky tomu nabízí poměrně sofistikované strategické výzvy a udržuje Vaši bdělost, protože stát se může ledacos a i když už si myslíte, že máte vyhráno, může přijít krize, která Vám pěkně zatopí (aneb kde sakra sehnat během půl hodiny prachy na práva na Star Wars?!).
Mad TV má svůj autentický ksicht přeneseně i doslova. Grafika je totiž pohledná, svérázná a relativně detailní. Mhouřit oči nad ní nemusíte (pokud nejste oddaný 3D-fil) a požitek nijak neruší.
Zmínit by se dalo ještě mnoho předností a vychytávek. Například systém denních zpráv, které tvoří souvislé mikropříběhy a navozují dojem, že hra je zasazena do živého světa. Nebo všudypřítomný humor, kdy třebas slogany reklam, kterými progládáte vysílání, jsou k popukání.
Dvacet let starý "tycoon" je tedy i dnes plně hratelný, maximálně zábavný, a co víc - ve své kategorii dle mé zkušenosti bezkonkurenční.
Sestavování programu a sledování toho, jak na něj reagují diváci, je velezábavné vzrůšo. Možností je spousta díky slušnému repertoáru druhů pořadů, žánrů apod., z nichž každý má své výhody a nevýhody. Skvělé také je, že jste hrou motivování nejen k nasazování hitovek, ale i kulturního "šmejdu", na který nikdo nekouká. Sledování protichůdných cílů dodává potřebnou taktickou výzvu, jakou jsem si přál od mnohem mladších, ale bohužel mnohem povrchnějších The Movies.
Na atmoséře opravdu hódně přidává fakt, že Mad TV obsahuje skutečné filmy. Nasazujete tak do vysílání věci, které znáte, a o to napínavější je čekání na divácký ohlas. Aneb není nad moment, kdy Váš artový miláček propadne v konkurenci s Policajtem z Beverly Hills:-) Nemluvě o tom, že mi hra dala pár zajímavých diváckých tipů i do skutečného života:-)
Originální mechanismy jsou bohaté, šité přímo na míru (žádný klon klonu) a hlavně dobře vyvážené. Hra díky tomu nabízí poměrně sofistikované strategické výzvy a udržuje Vaši bdělost, protože stát se může ledacos a i když už si myslíte, že máte vyhráno, může přijít krize, která Vám pěkně zatopí (aneb kde sakra sehnat během půl hodiny prachy na práva na Star Wars?!).
Mad TV má svůj autentický ksicht přeneseně i doslova. Grafika je totiž pohledná, svérázná a relativně detailní. Mhouřit oči nad ní nemusíte (pokud nejste oddaný 3D-fil) a požitek nijak neruší.
Zmínit by se dalo ještě mnoho předností a vychytávek. Například systém denních zpráv, které tvoří souvislé mikropříběhy a navozují dojem, že hra je zasazena do živého světa. Nebo všudypřítomný humor, kdy třebas slogany reklam, kterými progládáte vysílání, jsou k popukání.
Dvacet let starý "tycoon" je tedy i dnes plně hratelný, maximálně zábavný, a co víc - ve své kategorii dle mé zkušenosti bezkonkurenční.
Slay the Princess
Pro: propracovanost, vyváženost, skutečné filmy, humor, dynamika
Proti: bugy v anglické konverzi; chybí ještě alespoň jeden obtížnostní stupínek; jako u The Clue! - nevím o tom, že by někdy někdo udělal pořádnou adaptaci (a že by bylo o co stát)