I přes jistou dávku předsudků z prvního, pár let starého, hraní se Point of View ukázalo jako velmi zajímavý projekt, který nedosahuje kvalit Tender Loving Care, ale pozornost příznivců žánru si jistě zaslouží.

Oproti zmíněnému předchozímu titulu Aftermath Media ještě více rezignovali na interaktivitu, nebo pro někoho hratelnost, a soustředí se pouze na jedenácti-kapitolový film a jeho mírné ovlivňování skrze zhodnocení děje hráčem. Tedy, vždy se dopracujete ke stejnému výsledku, leč hlavní „záporák“ bude na základě vaší inklinaci k potenciálnímu pachateli jiný. Detektivní zápletku tak neřešíte, avšak ji (při prvním hraní nevědomky) vytváříte. Samotný děj okolo zneužité modelky, nyní amatérské umělkyně, není příliš inovativní, leč je zpracován kvalitně a pozornost na cca hodinu udrží. Stejně jako herecké výkony, které již jdou označit za profesionální (v čele se Stefanie von Pfetten) oproti většinové FMV produkci 90. Let, ale i běžným televizním filmům.

Další bonusy v podobě „Making off“ nebo prohlížení si různých předmětů, textů či informací z dané epizody podtrhuje celkově dobrý pocit z Point of View. Kvůli absenci schopnějšího distributora však titul prakticky nikdo nehrál, a to i přes časté žádosti trhu o „dospělou“ hru., kterou PoV oproti jiným, pouze tak nazývanými, je.

Na druhou stranu, běžný hráč (ne casual), by asi jen těžko DVD-movie-like videohru bral za videohru.