Zločinná ohavně nudná zrůdnost, dělající z dementních her, na které navazuje, hru ještě dementnější, pro jejíž zparchantělé autory by i jednosměrná jízdenka do Severokorejského tábora smrti byla až příliš velkou odměnou. Doufám že všichni co nejdříve pomřou na nějaké ošklivé pohlavní choroby, abych jim pak mohl chodit močit na hroby.
CoD/MoH je specifický podžánr arkádových stříleček zjednodušených do formy interaktivního filmu, vyznačujících se nonstop střelbou do nekonečných vln digitálních loutek v uniformách, technofetišismem zaměřeným na válečné geeky, striktní linearitu s důrazem na nulovou možnost hráčovy svobodné volby, a zejména epický rozměr zobrazovaného konfliktu. Jeho prostřednictvím se snaží hráče-diváka zaujmout množstvím zobrazovaných podnětů a atrakcí, takže si přestane všímat že ve skutečnosti hraje zmodernizovanou verzi prastarých coin-up automatových "Shoot-'em-Up" stříleček jako byl Virtua Cop.
Homefront se pak tomuto podřadnému žánru her snaží být co nejvíce dokurvenou kopií jak je to jen možné - a daří se mu to, daří se mu to velice.
Vrhá nebohého hráče doprostřed prohraného konfliktu při kterém Severní Korea obsadí Spojené Státy Americké, což je zhruba na úrovni toho že Česká republika vyhlásí Protektorát Austrálie a Nového Zélandu, a protože národ severokorejců se skládá jen ze samých maličkých šikmookých Hitlerů, tak samozřejmě okamžitě započne s velkým vyhlazováním Američanů - není tedy nouze o mnoho slzavých pohledů na mrtvé či umírající děti, prázdná dětská hřiště, popravčí čety na každém rohu, rodinné vazby trhané konci bajonetů, a hrdě bojující domobranu pokrytou americkými vlajkami, která to vše samozřejmě nonstop oplakává a zděšeně komentuje. S nezbytným doprovodem pompézní hudbou ovšemže.
Hra se tedy zřejmě snaží o zápis do Guinessovy knihy rekordů v tom jak moc z její retardovanosti, uberpatosu a brutálně tlačeného citového vydírání, překonávajícího cokoli v CoD na kvadrát, budou hráči zvracet všude kolem.
Win.
Prapodivné zasazení do Amerického prostředí ale mě jasný důvod - použití amerických reálií a velkolepých městských kulis ve hře, což?
Nope.
Celá hra se odehrává v absurdně anonymním prostředí bezejmenných předměstí a vidlákovů, maličkých šedivých baráčků které vypadají všechny úplně stejně a nemají absolutně žádný charakter, i prázdné chodby vojenských komplexů jsou zajímavější a členitější než svět Homefrontu.
Jedinou alespoň trochu zajímavou kulisou je finální bitva Golden Gate (Orgasticky epické vyvrcholení hry totiž vypadá tak, že dobijete jeden most v celém okupovaném státě.) - přičemž tato bitva vypadá tak že jdete širokou silnicí pokrytou vraky aut, střílíte vykukující nepřátele, a až dojdete cca do poloviny,, tak kdosi z vašich radostí spáchá sebevraždu, a rozběhnou se titulky.
Nicméně tato mise je z celé hry jasně nejlepší, protože ona silnice/most je celkově o něco širší než běžný koridor kterým ve hře jinak postupujete, a navíc na něm alespoň nějakou chvíli nejste přerušování neustálými naskriptovanými zastávkami, takže můžete v klidu střílet. Vlastně to tam skoro i připomíná hru.
To co se děje před tím hru nepřipomíná.
Autorům totiž nestačilo že mají ve hře digitální loutky na označování zaměřovačem - nepřátele (nechci říkat na odstřel, protože pocit ze zbraní i z vlastních zásahů střelbu příliš nepřipomíná), a že mají ve hře digitální loutky dělající hráči spolubojovníky, ale snaží se udělat loutku i ze samotného hráče. Všemi možnými prostředky. Neviditelné zdi jsou samozřejmostí, neotvíratelné dveře (otevírat je umí jen NPC) na každém rohu, pokud jste moc rychlí skončíte, musíte trpělivě počkat než se přišourají ostatní, většinou musíte počkat i na to než vám určí v jakém pořadí střílet nepřátele, a také i na metr přesně jak jít kupředu. Pokud jste naopak pomalí tak pohoda, válka počká.
Když přikáží že během mise vás nesmí nikdo vidět, tak to znamená že v baráku jedna vystřílíte kulometem všechno živé, v baráku vedle něj nesmíte vystřelit s puškou s tlumičem ani na určený stojící cíl, dokud vám to nepovolí (ale zato můžete kolem běhat jak je libo, klidně i na hlavě skákat), další dům opět vybombardujete do základů, a nádvoří vedle něj zase nic, protože jinak game over.
Za zmínku stojí i let s vrtulníkem, který se odráží od zdí a skal jako hopík, umí ramovat cizí vrtulníky, a bráníte v něm konvoj cisteren s palivem které jsou zcela nesmrtelné i proti stovkám raket, a opravuje se za letu (pro vrtulník totiž platí stejný systém poškození jako pěšmo - tedy chvíli do vás nestřílí, a vyléčíte si promptně i osminásobný průstřel hlavy, ve vrtulníku bazukou).
Nicméně jeho pozitivum je že má nekonečné zásoby munice, a můžete se s ním hýbat, když nepočítám let do výšky a mimo prostor vymezený konvojem (koridor platí i pro vrtulníky, sic vás potká game over) - takže si konečně aspoň zastřílíte. Ve hře totiž jinak jednak nijak závratně munice není, takže nějaké full-auto kropení všeho živého tu moc nefunguje, a druhak je střelba jinak než přes mířidla extrémně nepřesná, takže vaše kulky netrefí ani nepřátele dva metry vzdálené, nedejbože snad ještě za pohybu.
A hlavně - střílet a zabíjet v této hře prostě není vůbec žádná zábava, ale v hrozně nadesignovaných levelech a s hroznou AI spíš útrpná povinnost, přes níž se dostáváte k další útpné skriptované sekvenci, a do dalších útrpných misí...
Což je jen další důvod, proč, i přes žánrovou příbuznost a mnoho podobných neduhů, jsou všechny CoD i MoH na mnohem lepší úrovni - protože ty sice svou "ne"interaktivností a lobotomičností dokáží občas taky pěkně nasrat, ale aspoň jste si to mohli vybít střelbou do těch nabíhajících parchantů, a rozpoutaly hezké divadlo kolem. Tady divadlo není, a ani střelba nepomáhá, žádná katarze, jen narůstající zoufalství a trudnomyslnost.
Btw, grafiku to má taky naprosto ohavnou, nejen stylem, ale i technicky - jak si tohoto obvykle nevšímám, tak při pomyšlení že hra je pouze dva roky stará je to opravdu děsivé. Ale zase ji rozjedete úplně na všem.
V podstatě mám o vzniku hry jen dvě možné teorie - buď ji nechal vytvořit Kim Čong-un pro Severokorejské hráče, a toto je její datadisk "za opačnou stranu" určený pro západní trhy (čemuž tedy odpovídá i její technická primitivnost a uniformita všeho v ní), a nebo je to podprahový pokus amerických konzervativců přesvědčit američany o nutnosti volného prodeje zbraní, protože "Kdo se bude bránit těm zlotřilým šikmoočkům když nebudete mít doma vlastní kulomet?". Hloupé je to na ně dost.
<pozn. - omlouvám se za délku, jinak to nešlo>
CoD/MoH je specifický podžánr arkádových stříleček zjednodušených do formy interaktivního filmu, vyznačujících se nonstop střelbou do nekonečných vln digitálních loutek v uniformách, technofetišismem zaměřeným na válečné geeky, striktní linearitu s důrazem na nulovou možnost hráčovy svobodné volby, a zejména epický rozměr zobrazovaného konfliktu. Jeho prostřednictvím se snaží hráče-diváka zaujmout množstvím zobrazovaných podnětů a atrakcí, takže si přestane všímat že ve skutečnosti hraje zmodernizovanou verzi prastarých coin-up automatových "Shoot-'em-Up" stříleček jako byl Virtua Cop.
Homefront se pak tomuto podřadnému žánru her snaží být co nejvíce dokurvenou kopií jak je to jen možné - a daří se mu to, daří se mu to velice.
Vrhá nebohého hráče doprostřed prohraného konfliktu při kterém Severní Korea obsadí Spojené Státy Americké, což je zhruba na úrovni toho že Česká republika vyhlásí Protektorát Austrálie a Nového Zélandu, a protože národ severokorejců se skládá jen ze samých maličkých šikmookých Hitlerů, tak samozřejmě okamžitě započne s velkým vyhlazováním Američanů - není tedy nouze o mnoho slzavých pohledů na mrtvé či umírající děti, prázdná dětská hřiště, popravčí čety na každém rohu, rodinné vazby trhané konci bajonetů, a hrdě bojující domobranu pokrytou americkými vlajkami, která to vše samozřejmě nonstop oplakává a zděšeně komentuje. S nezbytným doprovodem pompézní hudbou ovšemže.
Hra se tedy zřejmě snaží o zápis do Guinessovy knihy rekordů v tom jak moc z její retardovanosti, uberpatosu a brutálně tlačeného citového vydírání, překonávajícího cokoli v CoD na kvadrát, budou hráči zvracet všude kolem.
Win.
Prapodivné zasazení do Amerického prostředí ale mě jasný důvod - použití amerických reálií a velkolepých městských kulis ve hře, což?
Nope.
Celá hra se odehrává v absurdně anonymním prostředí bezejmenných předměstí a vidlákovů, maličkých šedivých baráčků které vypadají všechny úplně stejně a nemají absolutně žádný charakter, i prázdné chodby vojenských komplexů jsou zajímavější a členitější než svět Homefrontu.
Jedinou alespoň trochu zajímavou kulisou je finální bitva Golden Gate (Orgasticky epické vyvrcholení hry totiž vypadá tak, že dobijete jeden most v celém okupovaném státě.) - přičemž tato bitva vypadá tak že jdete širokou silnicí pokrytou vraky aut, střílíte vykukující nepřátele, a až dojdete cca do poloviny,, tak kdosi z vašich radostí spáchá sebevraždu, a rozběhnou se titulky.
Nicméně tato mise je z celé hry jasně nejlepší, protože ona silnice/most je celkově o něco širší než běžný koridor kterým ve hře jinak postupujete, a navíc na něm alespoň nějakou chvíli nejste přerušování neustálými naskriptovanými zastávkami, takže můžete v klidu střílet. Vlastně to tam skoro i připomíná hru.
To co se děje před tím hru nepřipomíná.
Autorům totiž nestačilo že mají ve hře digitální loutky na označování zaměřovačem - nepřátele (nechci říkat na odstřel, protože pocit ze zbraní i z vlastních zásahů střelbu příliš nepřipomíná), a že mají ve hře digitální loutky dělající hráči spolubojovníky, ale snaží se udělat loutku i ze samotného hráče. Všemi možnými prostředky. Neviditelné zdi jsou samozřejmostí, neotvíratelné dveře (otevírat je umí jen NPC) na každém rohu, pokud jste moc rychlí skončíte, musíte trpělivě počkat než se přišourají ostatní, většinou musíte počkat i na to než vám určí v jakém pořadí střílet nepřátele, a také i na metr přesně jak jít kupředu. Pokud jste naopak pomalí tak pohoda, válka počká.
Když přikáží že během mise vás nesmí nikdo vidět, tak to znamená že v baráku jedna vystřílíte kulometem všechno živé, v baráku vedle něj nesmíte vystřelit s puškou s tlumičem ani na určený stojící cíl, dokud vám to nepovolí (ale zato můžete kolem běhat jak je libo, klidně i na hlavě skákat), další dům opět vybombardujete do základů, a nádvoří vedle něj zase nic, protože jinak game over.
Za zmínku stojí i let s vrtulníkem, který se odráží od zdí a skal jako hopík, umí ramovat cizí vrtulníky, a bráníte v něm konvoj cisteren s palivem které jsou zcela nesmrtelné i proti stovkám raket, a opravuje se za letu (pro vrtulník totiž platí stejný systém poškození jako pěšmo - tedy chvíli do vás nestřílí, a vyléčíte si promptně i osminásobný průstřel hlavy, ve vrtulníku bazukou).
Nicméně jeho pozitivum je že má nekonečné zásoby munice, a můžete se s ním hýbat, když nepočítám let do výšky a mimo prostor vymezený konvojem (koridor platí i pro vrtulníky, sic vás potká game over) - takže si konečně aspoň zastřílíte. Ve hře totiž jinak jednak nijak závratně munice není, takže nějaké full-auto kropení všeho živého tu moc nefunguje, a druhak je střelba jinak než přes mířidla extrémně nepřesná, takže vaše kulky netrefí ani nepřátele dva metry vzdálené, nedejbože snad ještě za pohybu.
A hlavně - střílet a zabíjet v této hře prostě není vůbec žádná zábava, ale v hrozně nadesignovaných levelech a s hroznou AI spíš útrpná povinnost, přes níž se dostáváte k další útpné skriptované sekvenci, a do dalších útrpných misí...
Což je jen další důvod, proč, i přes žánrovou příbuznost a mnoho podobných neduhů, jsou všechny CoD i MoH na mnohem lepší úrovni - protože ty sice svou "ne"interaktivností a lobotomičností dokáží občas taky pěkně nasrat, ale aspoň jste si to mohli vybít střelbou do těch nabíhajících parchantů, a rozpoutaly hezké divadlo kolem. Tady divadlo není, a ani střelba nepomáhá, žádná katarze, jen narůstající zoufalství a trudnomyslnost.
Btw, grafiku to má taky naprosto ohavnou, nejen stylem, ale i technicky - jak si tohoto obvykle nevšímám, tak při pomyšlení že hra je pouze dva roky stará je to opravdu děsivé. Ale zase ji rozjedete úplně na všem.
V podstatě mám o vzniku hry jen dvě možné teorie - buď ji nechal vytvořit Kim Čong-un pro Severokorejské hráče, a toto je její datadisk "za opačnou stranu" určený pro západní trhy (čemuž tedy odpovídá i její technická primitivnost a uniformita všeho v ní), a nebo je to podprahový pokus amerických konzervativců přesvědčit američany o nutnosti volného prodeje zbraní, protože "Kdo se bude bránit těm zlotřilým šikmoočkům když nebudete mít doma vlastní kulomet?". Hloupé je to na ně dost.
<pozn. - omlouvám se za délku, jinak to nešlo>
Proti: Čekal jsem že v novém Levelu budou vycházet hry kvalitní :/