Nečekal jsem, že by se mi dvojka mohla líbit víc, než původní F.E.A.R.. Je tomu tak. Protože tohle pokračování přivedlo do série nové prvky, které mě při hraní jedničky ani nenapadly. Hned jsem si vzpomněl. Takhle má vypadat pořádná akční hra.

Grafika je barevnější. Ač jsem se hodně snažil, šum se mi nepodařilo z obrazu dostat. Je to stejně jen o zvyku. Hororové atmosféry tu není tolik. Hra se zaměřuje víc na akci. O dost víc nepřátel, kteří mají ještě větší inteligenci než minule. Co jim je to ale platné, když díky bullet-time nestačí kolikrát ani zareagovat. Pár lidí tu kritizuje zvukovou stránku. Nevím proč. Zbraně tu znějí mnohem věrohodněji.

Zmizel quicksave. No hurá. Alespoň mě to nutí víc se snažit. Ani to není potřeba. Autosave se zapne každých 5 minut a hra i na nejtěžší má pohodovou obtížnost. Prostředí se mění. Mise ze sniperkou byli super. Vlézt si do pořádného mecha bylo ještě lepší. Honičky z oživovací zombií. Zběsilé střílení do tmy ve škole. Hratelnost se tu proměňuje. Ani na okamžik jsem nezaznamenal nějaký stereotyp. Je to krvavější. Hodně zničitelné prostředí. Pocit ze střelby a z přestřelek je mnohem intenzivnější.

Po příběhové stránce se tu konečně i něco dozvíte. Líbil se mi i ten konec. Vím, že budu asi v menšině. Ale ten pocit neodvratitelnosti. Finálový souboj o to kdo bude otec Almy dítěte vyzní pěkně úchylně. Zvlášť když o tom ani nevíte. Tak mohlo to být delší. Opět mám pocit nepřekonatelného zabijáka, kdy u sebe můžete mít až 4 zbraně 4 druhy granátů.