Filmoví Krotitelé duchů by se dneska dali považovat za prakticky kultovní klasiku, a ačkoli se nikdy nedočkali třetího dílu, který by společně s předchozími utvořil trilogii, série se alespoň dočkala herního zpracování. A nutno podotknout, že zpracování velice důstojného.
Hra si velice zakládá na filmovém feelingu a je protkaná mnoha filmečky a humornými dialogy, avšak je o něco temnější a hororovější – obzvlášť v druhé polovině. Na druhou stranu mi ale nebrala ovládání z ruky tak často, aby mi to začalo vadit. Představuje tedy vyvážený mix hratelnosti a vyprávění příběhu.
Samotná hratelnost se skládá z chytání duchů za pomocí protonového paprsku. Filmu znalí se budou cítit jako doma a ti ostatní (pokud si hru vůbec zahrají) přijdou na herní mechaniky velice záhy. Postupem hry se hráči odemyká zbrusu nový arzenál. Zpočátku se další „zbraně“ a jejich modifikace zdají zbytečně, ale v druhé polovině trochu přituhne a začne být nutno zbraně kombinovat. Na každý druh ducha totiž platí něco jiného.
Obtížnost ale není nikterak vysoká, byť se i tady nachází několik vypečených pasáží. Za zmínku stojí zejména otravní, lehce overpowered, andílci těsně před závěrečným bossem.
Technicky hra funguje slušně. Nenarazil jsem na žádné výrazné bugy, hra je stabilní a nepadá. Použitý engine však působí dost zastarale. Lokace jsou chudé na detail a nebýt parádních světelných efektů a slušné fyziky rozbíjejících se objektů, nabyl bych dojmu, že je hra o 7 let starší, než doopravdy je. Tomu ale vůbec neodpovídají HW nároky, které jsou vzhledem k použité technologii směšně krvavé. V současnosti vlastníci moderního HW nejspíš nebudou mít problém, avšak moje sestava pocházející ze stejného roku jako hra samotná dostávala místy pěkně zabrat. Kvůli kolísajícímu framerate jsem k ovládání použil gamepad, na kterém se Ghostbusters hráli parádně.
Jako fanda Krotitelů duchů jsem si tuhle hru a přes zmiňované nedostatky užil. Netěží totiž jen z filmové předlohy, ale obsahuje množství nových zajímavých nápadu a novinek. A přestože je to hra, příběhově by se v pohodě dala brát jako plnohodnotný třetí díl.
Hra si velice zakládá na filmovém feelingu a je protkaná mnoha filmečky a humornými dialogy, avšak je o něco temnější a hororovější – obzvlášť v druhé polovině. Na druhou stranu mi ale nebrala ovládání z ruky tak často, aby mi to začalo vadit. Představuje tedy vyvážený mix hratelnosti a vyprávění příběhu.
Samotná hratelnost se skládá z chytání duchů za pomocí protonového paprsku. Filmu znalí se budou cítit jako doma a ti ostatní (pokud si hru vůbec zahrají) přijdou na herní mechaniky velice záhy. Postupem hry se hráči odemyká zbrusu nový arzenál. Zpočátku se další „zbraně“ a jejich modifikace zdají zbytečně, ale v druhé polovině trochu přituhne a začne být nutno zbraně kombinovat. Na každý druh ducha totiž platí něco jiného.
Obtížnost ale není nikterak vysoká, byť se i tady nachází několik vypečených pasáží. Za zmínku stojí zejména otravní, lehce overpowered, andílci těsně před závěrečným bossem.
Technicky hra funguje slušně. Nenarazil jsem na žádné výrazné bugy, hra je stabilní a nepadá. Použitý engine však působí dost zastarale. Lokace jsou chudé na detail a nebýt parádních světelných efektů a slušné fyziky rozbíjejících se objektů, nabyl bych dojmu, že je hra o 7 let starší, než doopravdy je. Tomu ale vůbec neodpovídají HW nároky, které jsou vzhledem k použité technologii směšně krvavé. V současnosti vlastníci moderního HW nejspíš nebudou mít problém, avšak moje sestava pocházející ze stejného roku jako hra samotná dostávala místy pěkně zabrat. Kvůli kolísajícímu framerate jsem k ovládání použil gamepad, na kterém se Ghostbusters hráli parádně.
Jako fanda Krotitelů duchů jsem si tuhle hru a přes zmiňované nedostatky užil. Netěží totiž jen z filmové předlohy, ale obsahuje množství nových zajímavých nápadu a novinek. A přestože je to hra, příběhově by se v pohodě dala brát jako plnohodnotný třetí díl.
Pro: filmový feeling, dabing původních herců, množství filmečků, dialogy a humor, hratelnost, zničitelné prostředí
Proti: zastaralá grafika/mizerná optimalizace, po delším hraní přeci jen trochu monotónní hratelnost