Nůž se prořízl břichem, minul mě jen o kousek. Tělem matky projela nevyřčená bolest a chvění. Z náhlého světla se vynořila pětiprstá stvůra, chytla mě za ocas a vytáhla mě ven z teplého krvácejícího matčina lůna. Zběsilé mrskání ze strany na stranu ničemu nepomohlo. Nůž se zařízl i do mého těla, ale život mi ponechal. Stvůra mě odhodila daleko od sebe, načež mě obejmula životodárná slaná tekutina. Můj život plný nenávisti a pomsty začíná…
Takto by se daly shrnout pocity žraločího jedince, jehož matku ulovil lovec žraloků Pete - obávaný, nemilosrdný, necitelný. Mandalorian pro žraloky. Jeho otce pozřel mega žralok, takže on sám vede osobní válku proti všem velkým žralokům. Udělal si z toho sport i zábavu a pokud v lovu necítí vzrušení, ani se do něj nepouští a malé žraloky odhazuje označené vlastním nožem na svobodu jen proto, aby je mohl ulovit později ve fázi dospělosti jako krvelačné bestie. Ale to ještě netuší, že tím stvořil bestii, která se mu možná jednou stane osudnou. O něco později nastává doba, kdy na svou loďku přibere i dospívajícího syna a kameramana ze žraločí show, aby oběma ukázal, jak se loví velcí žraloci. A přesně v tu dobu jste připraveni na osobní cestu za pomstou, kterou hráč započíná jako mladý žralok.
Ústřední motiv i postup hrou je velmi jednoduchý a vlastně se nekoná žádná velká sága. Levelujete a vylepšujete žraloka, aby byl dostatečně mega a aby se jednou utkal s lovcem Petem. Objevujete přitom relativně velký podmořský svět v přímém kontaktu s lidskými staveními. Tento svět v sobě ukrývá mnoho havěti, kterou můžete žrát nebo která může žrát vás. Na hladině plave hodně lidí, což je ta nejdostupnější svačinka pro váš bezedný apetit, ale po několika kousancích se na vás sesype skvadra rybářů a lovců, kterým buď budete muset čelit, nebo jim uniknout. Po dně či na plážích lze narazit na mnoho sbíratelných landmarků. Svět je sice označený jako open world, ale i ten má své hranice. Já bych jej označil spíš jako síť koridorů. Sympatické na hře je fakt, že se nebere vážně a z černého humoru dělá svoji přednost – jakoby schválně hrála na notu žraločích béčkových filmů. To znamená, že hra je uváděna i komentována z pohledu moderátora populární žraločí live show american style, dělá různé vtípky o žraločích zajímavostech, landmarky ve vodě tvoří všelijaké easter eggy a odkazy na popkulturní díla a pokud jste taky naštvaní na nelidskost světa a vře ve vás krev, když vidíte záběry rybářů odřezávajících z živých žraloků ploutve, jen aby je pak zas hodili zpátky do moře, kde už bezbranní žraloci nemají šanci přežít, tak tohle je hra přesně pro vás. Pomstěte se těm chodícím pytlům tuku a zredukujte jejich počet na planetě.
Maneater je oddechová hra, kterou dohrajete cca za 10 hodin, možná trošičku víc podle toho, zda se rozhodnete najít i všechny landmarky a mít 100%, ale není to moc velký problém. Dějová linka je pomyslně rozdělena na několik kapitol. Po každé uvidíme nějakou cutscénu z Petova života, abychom lépe pochopili jeho motivy a úsilí.
Leveling probíhá za pomoci bezuzdného žraní a také nacházení nutrient boxů, jež se válejí v bahně a písku brakických i slaných vod. Krabičky dávají bonusy v podobě několika různých sbíratelných surovin pro různé části těla. Každá z nich preferuje ve větším množství jinou surovinu. Máme tu proteiny, minerály, tuk a trochu toho radioaktivního mutagenu. Ze žraločího mláděte se tak pomalu stává stále větší žralok s cílem stát se megažralokem, jenž si dokáže poradit i s největšími mořskými predátory. Jakožto správný mutující žralok můžete upgradovat i aktivní či pasivní části vlastních orgánů; jako třeba supersilný sonar, procentuální zvýšení příjmu určitého typu surovin, rychlejší pohyb, větší výskok z vody, delší pobyt a hopsání po souši bez postihu (ano, hopsat se dá i po zemi, ale po vypršení časového limitu začnete pomalu umírat, takže zas musíte zpět do vody), užitečný upgrade je také pro zmírnění utrpěného zranění. A tak podobně. Tyto upgrady se dají dle potřeby vyměňovat, ale aktivní mohou být v jednu chvíli jenom čtyři. Samotné tělo se skládá z pěti částí a každá část každého upgradu má maximálně pět úrovní. Tělo lze mutovat do několika různých předností podle preferovaného typu, a mít tak k dispozici až tři volně měnitelné sety – třeba bio-elektrický set produkující šoky pro své okolí, jedovatý set nebo kostní set pro surovou fyzickou sílu a vytrvalost. Nejrychlejší leveling probíhá požíráním a devastací lidských posádek, když na vás započnou hon. V podstatě musíte žrát rychleji (a doplňovat si tak zdraví), než vás oni dokážou zraňovat. Můžete je buď skokem shodit nebo schramstnout, nebo jim pomalu zničit plavidlo. Ale také pozor na potápěče. Akce je vždy tak zběsilá, že je těžké mít o všem přehled. Také postupem ve žraní lovců postupně vyvoláte i minibosse (další individua lovců), kterých je ve hře několik a obtížnost v jejich likvidaci i vlastním přežití zlehka stoupá.
Při prozkoumávání mapy je potřeba překonávat i překážky typu plot ve vodě, mokřady nebo zavřená vrata od přehrady, která jdou z jedné strany odemknout jistým fíglem. Podvodní svět je propojený nejrůznějšími průplavy a koryty i zaplavenými tunely. Do některých je možné se probourat až se silnějším tělem, takže není možné prozkoumat všechny části mapy hned od začátku. Mapka je rozdělená na oblasti a každá oblast má jednu jeskyni, ve které můžete nerušeně provádět všechny úpravy těla, ukládat pozici a použít do ní fast travel. Když umřete, objevíte se v naposledy navštívené jeskyni a můžete zase řádit beztrestně dál. Ale podmořské dno mě velmi bavilo, přišlo mi poměrně hezky navržené s všelijakými útvary, členitostí i jeskynními prostorami. Podíval jsem se i do nějakého marine parku, poskakoval po plážích a požíral přitom všechno možné. Jenom želvy jsem nechával na pokoji, když to nebylo součástí mise.
Hra je prostě taková oddechová, vlastně pořád jenom něco žerete a plavete si v moři a zátočinách, mutujete a čekáte na finální střet se svou lidskou nemesis. Přišlo mi škoda, že hra není o pár hodinek delší, protože milovník zvířat (jako já) se v ní dokáže na chvíli vyblbnout. Ale pokud vás popis hry nezaujal, klidně si z mého hodnocení pár procent uberte nebo hru ani nehrajte.
Takto by se daly shrnout pocity žraločího jedince, jehož matku ulovil lovec žraloků Pete - obávaný, nemilosrdný, necitelný. Mandalorian pro žraloky. Jeho otce pozřel mega žralok, takže on sám vede osobní válku proti všem velkým žralokům. Udělal si z toho sport i zábavu a pokud v lovu necítí vzrušení, ani se do něj nepouští a malé žraloky odhazuje označené vlastním nožem na svobodu jen proto, aby je mohl ulovit později ve fázi dospělosti jako krvelačné bestie. Ale to ještě netuší, že tím stvořil bestii, která se mu možná jednou stane osudnou. O něco později nastává doba, kdy na svou loďku přibere i dospívajícího syna a kameramana ze žraločí show, aby oběma ukázal, jak se loví velcí žraloci. A přesně v tu dobu jste připraveni na osobní cestu za pomstou, kterou hráč započíná jako mladý žralok.
Ústřední motiv i postup hrou je velmi jednoduchý a vlastně se nekoná žádná velká sága. Levelujete a vylepšujete žraloka, aby byl dostatečně mega a aby se jednou utkal s lovcem Petem. Objevujete přitom relativně velký podmořský svět v přímém kontaktu s lidskými staveními. Tento svět v sobě ukrývá mnoho havěti, kterou můžete žrát nebo která může žrát vás. Na hladině plave hodně lidí, což je ta nejdostupnější svačinka pro váš bezedný apetit, ale po několika kousancích se na vás sesype skvadra rybářů a lovců, kterým buď budete muset čelit, nebo jim uniknout. Po dně či na plážích lze narazit na mnoho sbíratelných landmarků. Svět je sice označený jako open world, ale i ten má své hranice. Já bych jej označil spíš jako síť koridorů. Sympatické na hře je fakt, že se nebere vážně a z černého humoru dělá svoji přednost – jakoby schválně hrála na notu žraločích béčkových filmů. To znamená, že hra je uváděna i komentována z pohledu moderátora populární žraločí live show american style, dělá různé vtípky o žraločích zajímavostech, landmarky ve vodě tvoří všelijaké easter eggy a odkazy na popkulturní díla a pokud jste taky naštvaní na nelidskost světa a vře ve vás krev, když vidíte záběry rybářů odřezávajících z živých žraloků ploutve, jen aby je pak zas hodili zpátky do moře, kde už bezbranní žraloci nemají šanci přežít, tak tohle je hra přesně pro vás. Pomstěte se těm chodícím pytlům tuku a zredukujte jejich počet na planetě.
Maneater je oddechová hra, kterou dohrajete cca za 10 hodin, možná trošičku víc podle toho, zda se rozhodnete najít i všechny landmarky a mít 100%, ale není to moc velký problém. Dějová linka je pomyslně rozdělena na několik kapitol. Po každé uvidíme nějakou cutscénu z Petova života, abychom lépe pochopili jeho motivy a úsilí.
Leveling probíhá za pomoci bezuzdného žraní a také nacházení nutrient boxů, jež se válejí v bahně a písku brakických i slaných vod. Krabičky dávají bonusy v podobě několika různých sbíratelných surovin pro různé části těla. Každá z nich preferuje ve větším množství jinou surovinu. Máme tu proteiny, minerály, tuk a trochu toho radioaktivního mutagenu. Ze žraločího mláděte se tak pomalu stává stále větší žralok s cílem stát se megažralokem, jenž si dokáže poradit i s největšími mořskými predátory. Jakožto správný mutující žralok můžete upgradovat i aktivní či pasivní části vlastních orgánů; jako třeba supersilný sonar, procentuální zvýšení příjmu určitého typu surovin, rychlejší pohyb, větší výskok z vody, delší pobyt a hopsání po souši bez postihu (ano, hopsat se dá i po zemi, ale po vypršení časového limitu začnete pomalu umírat, takže zas musíte zpět do vody), užitečný upgrade je také pro zmírnění utrpěného zranění. A tak podobně. Tyto upgrady se dají dle potřeby vyměňovat, ale aktivní mohou být v jednu chvíli jenom čtyři. Samotné tělo se skládá z pěti částí a každá část každého upgradu má maximálně pět úrovní. Tělo lze mutovat do několika různých předností podle preferovaného typu, a mít tak k dispozici až tři volně měnitelné sety – třeba bio-elektrický set produkující šoky pro své okolí, jedovatý set nebo kostní set pro surovou fyzickou sílu a vytrvalost. Nejrychlejší leveling probíhá požíráním a devastací lidských posádek, když na vás započnou hon. V podstatě musíte žrát rychleji (a doplňovat si tak zdraví), než vás oni dokážou zraňovat. Můžete je buď skokem shodit nebo schramstnout, nebo jim pomalu zničit plavidlo. Ale také pozor na potápěče. Akce je vždy tak zběsilá, že je těžké mít o všem přehled. Také postupem ve žraní lovců postupně vyvoláte i minibosse (další individua lovců), kterých je ve hře několik a obtížnost v jejich likvidaci i vlastním přežití zlehka stoupá.
Při prozkoumávání mapy je potřeba překonávat i překážky typu plot ve vodě, mokřady nebo zavřená vrata od přehrady, která jdou z jedné strany odemknout jistým fíglem. Podvodní svět je propojený nejrůznějšími průplavy a koryty i zaplavenými tunely. Do některých je možné se probourat až se silnějším tělem, takže není možné prozkoumat všechny části mapy hned od začátku. Mapka je rozdělená na oblasti a každá oblast má jednu jeskyni, ve které můžete nerušeně provádět všechny úpravy těla, ukládat pozici a použít do ní fast travel. Když umřete, objevíte se v naposledy navštívené jeskyni a můžete zase řádit beztrestně dál. Ale podmořské dno mě velmi bavilo, přišlo mi poměrně hezky navržené s všelijakými útvary, členitostí i jeskynními prostorami. Podíval jsem se i do nějakého marine parku, poskakoval po plážích a požíral přitom všechno možné. Jenom želvy jsem nechával na pokoji, když to nebylo součástí mise.
Hra je prostě taková oddechová, vlastně pořád jenom něco žerete a plavete si v moři a zátočinách, mutujete a čekáte na finální střet se svou lidskou nemesis. Přišlo mi škoda, že hra není o pár hodinek delší, protože milovník zvířat (jako já) se v ní dokáže na chvíli vyblbnout. Ale pokud vás popis hry nezaujal, klidně si z mého hodnocení pár procent uberte nebo hru ani nehrajte.
Pro: Zmutovaný žralok; variabilní prostředí slaných i brakických vod; žraní necitelných lovců.
Proti: Krátká doba hraní; chybí post game.