Tahle epizoda je odměnou za celé hraní obou sérií. Dvě hlavní postavy Max a Chloe si zde užívají poslední den, než se jejich životy navždy změní. Je to jejich rozloučení jak mezi sebou, tak i s hráčem. Je možná trochu paradoxní, že to je vlastně prequel prequelu, ale to je na celé téhle epizodě možná to nejlepší, protože vidíme obě holky ještě jako děti, ničím neposkvrněné a radující se ze života. Navíc i délka není úplně špatná, zabralo mi to skoro 2 hodiny, na což se třeba některé Telltale hry měly problém dostat i s "regulerními" epizodami.

I když se celá epizoda odehrává jen v Chloině domě a během pár hodin, tak i přesto toho stihnou obě postavy dost. Vzpomínky na dětství, které právě opouští, mají své velké kouzlo. Člověk se často pousměje těm roztomilým a naivním představám a hláškám, ale přesto ho to pohladí na duši. Nejvíc se mi líbila četba gamebooku, který holky kdysi napsaly. Projel jsem si všechny možnosti a smál se po celou dobu. Hra na pirátky byla taky krásná a nostalgická.

A ten konec, to je Life is Strange se vším všudy. Takhle prostě končí dětství. Ani se nenaděješ a jsi takřka dospělý, ale za jakou cenu :( . Bude se mi po obou dívkách stýskat. Už dneska vím, že si jejich dobrodružství ještě někdy projedu, už jen kvůli tomu, že hraní Life is Strange mi přineslo plno emocí a zážitků, které jsem v jiných hrách takřka nepoznal. Mějte se kámošky.