Prvním a hlavním dojmem z Telwynium je autentičnost. Hned při spuštění mi vykouzlila úsměv na tváři. Hra opravdu zachovává styl adventur počátku devadesátek a to nejen grafikou. Hratelnost je klasická, to znamená nutnost s každým promluvit, vše prozkoumat a z drobných nápověd odvodit další postup. Celý děj se odehrává na asi sedmi obrazovkách, přesto dokáže místy potrápit. Obtížnost je rozumná, na vše je dostatek času, ale slušné množství textu herní dobu prodlužuje. Vše odpovídá slovům Book One v názvu a i když je děj ukončený, je jasné že jde o rozehrávku většího příběhu. Od začátku mě zajímalo jak se vše vyvine a není ani nouze o zvrat.

Grafika je moc pěkná a i když nedosahuje dobové špičky, stále jde o pěknou podívanou. Autor si dal práci s každou obrazovkou a postavou. Zvukově jde o průměrné dílo, není co chválit ani hanit. Technicky je vše dobře zvládnuto a s hraním nejsou žádné problémy. Potěšila mě inspirace knihami Roberta Jordana, který se mimo jiných dočkal i poděkování v závěrečných titulcích. Snad autor na tento svůj povedený námět z Adventure Jamu naváže pěknou sérií. Do druhého dílu bych uvítal především lepší hudbu. Hru rozhodně doporučuji všem fanouškům adventur té doby, jde o příjemné ukrácení čekání na Crimson Diamond.