Horizon Forbidden West je hra na kterou jsem se letos vyloženě těšil a krom pár věcí dopadla za mne na výbornou. Vžijeme se do role lovkyně Aloy, která byla již v jedničce. Forbidden West přímo navazuje na události z jedničky s tím, že se naše hrdinka vydává do zapovězených krajin. Proč se tam vydává? To zde psát nebudu, jelikož by to bylo moc spoilerů.

Takže začnu od základu. Grafická stránka je vynikající a dechberoucí. Autoři zde opravdu zamakali a ve hře jsem využil víc, než kdy dřív, fotomód, jelikož se zde najdou scenérie, které se prostě musí vyfotit. Hudba je zde, stejně jako v předchozím díle, skvělá a krásně podtrhuje danou situaci. S tím souvisí i zvuky ke hře, které podtrhuje atmosféru a to ať jste v džungli, na poušti, nebo třeba v podzemní jeskyni.

Soubojoví systém je stejně jako v jedničce zábavný. Co se týče strojů funguje stejně jako v předchozím díle. Za to u lidských nepřátel došlo k pár změnám. První takovou je, že je souboj zaměřen více na blízko a už neplatí, že vše odstřílíte z dálky. Což není úplně špatně a vypadá i vcelku efektivně, místy a filmově (např.: si můžete odemknout schopnost, kdy seknete do nepřítele, následně se od něj odrazíte a pak na něj vystřelíte a takovýchto komb je to povícero). Svět je poměrně rozsáhlý, ale ne zas až tak moc aby bylo cestovaní otrava a spíše naopak průzkum je podle mne velkým tahákem a jak jsem zmínil objevíte spoustu míst, které stojí za zaznamenání. Co je jen trochu škoda, že k některým schopnostem přijdete až později v příběhu, ku příkladu dýchací přístroj, díky kterému se můžete dostat na místa, které jsou jinak nepřístupná.

K technické stránce mám pár výtek. Neberte mě špatně nejde o to, že by hra padla a ani nějaké významnější buggy, které by Horizon vyloženě rozbíjel, ale... Během cca 50 hodin hraní jsem, bohužel, dvakrát narazil na to, že se mi nepřítel propadl a zasekl uprostřed kamene a nebylo ho vidět, jen pomocí fokusu. To bohužel trochu kazilo zážitek, kor při misi kdy musíte vyčistit nepřátelský tábor a dokud nezabijete všechny, tak se dál nedostanete, když se vám toto stane máte ve směs dvě možnosti, za A) znovu načtete předchozí save, nebo za B) zkusíte ho umlátit přes kámen (jde to nabytím silného útoku). Tím se dostávám k další věci, co mi trochu vadila a to že dané úseky musíte splnit přesně daným postupem. Například jsem se měl dostat do jedné jeskyně a před ní tam bylo pár strojů a nešlo je proplížit, i když jsem se ke vstupu dostal tak prostě ne, nejdřív zlikviduj všechny stroje a až pak můžeš vstoupit. Dobře přistoupil jsem na tuto cestu a zničil jsem dané stroje, vracím se ke vstupu a stále nic hra mi stále hlásí znič všechny stroje a asi až po 20 minutách jsem nalezl asi 300 metrů od jeskyně schovaný stroj, který o mě vůbec nevěděl. Bohužel takových případů se mi stalo vícero. Více to zabolí, že v dnešní době se nás snaží vývojáři přesvědčit o možnosti volby a hrajte naší hru jak chcete. Zas na druhou stranu při takhle komplexní hře jako je Horizon, se to dá asi i odpustit, jen to zamrzí. Poslední věc co bych chtěl vypíchnout jako negativum, tak je že vás hra až moc tahá za ručičku. Možná je to tím, že jsem před Forbidden West hrál Elden Ring, kde vám nikdo neříká kam jít a co dělat, ale stejně tady je to až moc. Třeba při jedné misi jsem dělal doprovod jedné z postav a ku podivu nás po cestě přepadli stroje. Ty samozřejmě padli a já si chtěl v klidu vylootovat padlé nepřátelé, protože prostě loot je loot, no ale to by mne můj společník nesměl neustále otravovat, že je tady ať mu to donesu a to každých půl minuty. To bylo bohužel konstantně, neustále vám někdo říká, že je tady, nebo co máte dělat a když nikdo není nablízku nahradí je Aloy. Je to věc, která mi ze začátku nevadila, ale později mi to přišlo dosti otravné.

Jak jsem již zmínil, tak příběh přímo navazuje na jedničku. Příběh má vcelku svižný spád a přijde mi, že je o něco kratší než jednička a co je škoda, že plně nevyužívá svůj nádherný open world. Na rozdíl od prvního dílu mi přišlo. že se zde nachází vícero klišé, (všechno zvládnu sama, nikoho nepotřebuji, je to můj úděl... hm tak sama to asi nezvládnu, tak začnu nabírat společníky, kteří mi hned ze startu řekli, že to není bitva jednoho člověka a že mi pomohou) což úplně nevadí a ve finále je tam víc těch světlých momentů. Daleko více jsou, ale zajímavé vedlejší příběhy, s kterými se daleko více sžijete a místy dokonce mají nějaké poselství do skutečného světa.

Závěrem se jedná o velmi kvalitní titul, který dělá čest svému předchůdci a k zavedeným prvkům přidává něco navíc a tak posunuje tento epos, zas o stupínek výš. Těch pár chybek se dají odpustit, vzhledem ke komplexnosti a kolik práce se na tom muselo nechat.