Koncept cyberpunku si bobek pořád ne a ne čmajznout a užít delší pobyt na pořádném mainstreamovém výsluní. Oba Blade Runneři finančně selhali, a byť si jiné výplody tohoto subžánru rozhodně našli úctyhodné skvadry fanoušků, doposud nikdy nebyl opravdu široce populární. 6 let po posledním dílu se až teď mluví o novém Deus Ex, a jaxi kolem toho není takové haló, jaké by bylo třebas o libovolném novém skinu do Fortnite. Cyberpunk 2077 se prodával navzdory problémům hodně dobře a pak si užil nedávný obnovený boom v popularitě, nicméně problémy to byly natolik zásadní, že konkrétně této situaci moc nepomohl. A tady Ascent ji taky satanužel absolutně nepomohla.

Ascent je o ošumělých přízemních činnostech planety Veles, sirné hromady věží, kde ohnivé biče šlehaj vzduch a holografické reklamy se jako duchové protínají deštěm. A o ničem jiném moc není. Její panoráma vesele cituje onen Scottův majstrštyk, ale na jeho poetiku ani zbla nedosahuje. Veles obývá i řada různých emzáků, které hra pochopitelně nijak neprofiluje a nepřibližuje jejich kultury, proč taky. Děj se točí kolem překvapivého pádu korporátu, který vše v ústředním velkoměstě ovládá, takže na ulicích puká anarchie a několik zainteresovaných grup, od těch kriminálních až po ty konkurenční korporátní, se snaží převzít vládu.

A více Vám k příběhu upřímně nepovím. Rád bych, ale od nějaké druhé odehrané hodinky jsem se jal dialogy přeskakovat, protože do té doby byly jen vatou otravně zdržující od příjemné, ač tuctové akce, a atmosférických procházkách tímto vizuálně nádherným, ač zcela povrchním světem. A proč ne, však co je špatného nad formou naprosto válcující obsah? Proč si to neužít jako dobrou adaptaci Soudce Dredda?

Já vlastně ani nevím. Z nějakého záhadného důvodu jsem si od toho legitimně sliboval scifi variaci na Grim Dawn. Za nenaplněná očekávání si můžu zcela sám, navíc to zřejmě byla očekávání od základu totálně nereálná, bo jak by mohla grupa 12 nadšenců doručit něco tak pěkného i s jakous hloubkou a inteligencí? 

Je to ode mě nefér, votomžádná. Na druhou stranu, abych nebyl nefér i sám k sobě, se musí nechat, že je to echt zbytečně dlouhý a samolibě grindovitý, a vlastně to moc neví, čím to chce bejt. Asi proto jsem si to neužil jako dobrou adaptaci Dredda, tedy dobrou, prioritně stylovou bezmyšlenkovitou režbu v nádherných, proklatě atosmférických kulisách. Taková řežba by mě totiž imrvére nenutila do ukrutně nudných dialogů s ukrutně nudnými enpécéčky. Působivý debut, a nic moc víc.