To, že jsem se dostal k této hře zadarmo a zároveň legální cestou, mě velmi potěšilo, i když jsem měl obavy, že ji po deseti minutách hraní smažu, protože nedávno hrané demo mě hnedka z kraje odradilo. Nu, nestalo se. Vydržel jsem do konce hry a nakonec přiznal, že to úplně štrašné nebylo. Jakožto debut malého polského studia to není špatný a pokud by hra byla v trafice za pár kaček, mohl bych ji i doporučit. Proč?

Protože se jedná o naprostou oddychovku, od které ale nesmíte nic čekat. Celé je to tupá střílečka se sebeparodickým příběhem. Těšil jsem se zejména na prostředí, které sice není špatné, ale má to nulovou atmosféru. Graficky je to zastaralé, ale nevypadá to vyloženě ošklivě a hraní mi to nekazilo. Spíš mě iritovaly vysoké HW požadavky. Pro plynulé hraní jsem musel povypínat Post Processing a nějaké HDR kravinky a stejnak se to místy trochu škubalo (přitom mi ale Fraps ukazoval i 60fps). Holt se tu s optimalizací nikdo nepáral.

Jak funguje střílení? No, budgetově. Nepřátel je hodně, spawnují se každou chvíli a vždy jako pěst na oko. Mají i docela velkou výdrž a AI je pekelně přesná, což je vzhledem k nepřesnosti zbraní hráče docela úsměvné. Naštěstí Jurij taky něco vydrží, a proto je na obtížnost „Normální“ hra stále celkem lehká. Osobně jsem restartoval jen párkrát, z toho asi 3x kvůli nespuštěnému skriptu.

Jak už jsem říkal, hra postrádá atmosféru a docela mě mrzí, že jsem se nemohl kochat místy, kde se jakoby zastavil čas. Ani do samotného Černobylu jsem se skoro nepodíval. Pripjať je ovšem zpracovaná docela hezky, byť textury paneláku jsou v docela směšném měřítku a vypadají jako velké krabice s okny o straně 40 cm. Zbraní je docela dost, ale jejich modely jsou takové, no... slabší. Zvuky se řekl bych povedly.

Konec mě malinko zklamal, čekal jsem nějakého „bosse“ nebo strhující útěk. Nestalo se, nevadí. Upřímně, jsou daleko lepší hry, ale za tu cenu, za jakou jsem tenhle titul sehnal, jsem spokojen. Na několik málo hodin to zabaví. 35%