Šestice barev. Šest zdánlivě odlišných částí. Jedno zakončení. Ne, nejde o příběh, o kterém by šlo dlouze diskutovat. Pro potřeby interaktivní fikce jde však o prakticky ideální příklad, stavějící na jednotlivých momentech. Pomáhá i to, že nízká obtížnost, ač stále nastavena tak, aby měl čtenář pocit, že stále hraje, neklade bariéru mezi fragmenty rychle se střídajícího děje. Kvalitu psaného slova dokazuje profesionalita autora, i řada ocenění titulu, který právem patří mezi kanonické dílo žánru.
Photopii tak tedy mohu řadit do stejné kategorie jako například Silent Hill či Dear Esther. Tedy videoher, které ve svém zaměření dosahují dnešního vrcholu.
Pro: zdarma
Proti: -