Just Cause 4

Just Cause 4 se prezentovalo jako díl, který by mohl posunout už tak poměrně vymakané možnosti třetího dílu ještě dál a možná i sérii nakopnout novým směrem. Ale jak moc se mu to vlastně povedlo?

Začněme grafickou stránkou, která je proti očekávání a předkládaným záběrům dost odlišná. Jak? Bohužel směrem zpět někam k počátkům old-gen (PS3/XBOX 360) generace, kdy si AAA hry ještě mohly dovolit spoustu kostiček na modelech postav, zbraní i prostředí.
Grafika je jednoduše něco, co hráče praští do očí. Sympaticky vypadající Rico se tak rázem navrací o generaci zpět. Dobře, dejme tomu, jedná se o obrovský svět, jenomže!
Svět je obrovský, to ano, ale je tak šíleně pustý, že snad ani nemůžete být někde na planetě Zemi. Sem tam potkáte městečko, pevnůstku, vesničku, přístav atd., sem tam potkáte lidičky jak civilní, tak zejména vojáky. A nakonec i zvěř. Ale má to celé jedno další velké ALE! K tomu níže.
Nejen, že je svět ponořen "do kostek", ono dochází i k dokreslování objektů jen kousek před Vámi. Tráva se dá ještě pochopit, ale když se najednou před Vámi zjeví nebo naopak zmizí auto, či se zjeví raketa vystřelená odnikud a to si létáte ve výšce ne zas tak vysoké, aby svět zahalila mlha (v jasném počasí), tak je něco špatně. Spolu s grafikou souvisí i několik grafických bugů/glitchů, ke kterým níže.
Nejhorší na tom jsou snad cutscény, kde je zub na zubu vidět o to více. O animacích snad radši ani nemluvit, i ty nejsou zrovna bůhvíjak skvělé.

Co se týče ozvučení, hudba není nikterak výrazná, ozvučení je ucházející, dabing docela podařený, ale nic, co by nějak vybočovalo z průměru.

Třetím bodem je hratelnost, na které Just Cause stojí, a zároveň padá. Just Cause nikdy nebylo o bůhvíjaké originalitě misí, jako spíše o tom se co nejvíce vyřádit. A to se s každým dílem rozšiřovalo o další možnosti. V díle čtvrtém to mělo být počasí (tornádo, písečná bouře, bouřky), ale záhy zjistíte, o jak velký fail se vlastně jedná. Také jste se těšili, jak budete bortit základny za doprovodu ničivého tornáda? Jak bude vířit wingsuitem, abyste navedli blesk k nějaké věži? Zamítá se! Vývojáři se rozhodli tento prvek tak silně propagovat a pak ho vlastně zasadit jen do vyznačených oblastí (nestalo se mi náhodně (mimo misi) ani jednou, že by mi některý z těchto živlů pomohl s destrukcí základen nebo něčeho takového). Sranda, že? No, vlastně ani ne...
Nicméně je tady přece pořád ta stará dobrá hratelnost. Přijdu do města, tam to rozstřílím na maděru a dobudu ho. No, vlastně taky ne tak docela. Ano, města tu jsou, ale jedinými úkoly v nich je zničení vzducholodi a případné stunt úkoly. A ve výsledku to dopomůže maximálně tak k vylepšení wingsuitu či háku.
K dobývání území se totiž přistupuje jinak. Mapa je rozčleněna na několik částí, jež můžete získat splněním jednoho úkolu v dané oblasti (jedná se o stále stejné typy úkolů: Znič tohle, znič tamto, hackni tohle a braň to, pak odvez někoho někam a zachraň vězně.) Když splníte tento úkol, kliknete na mapě pro přesun Vašich jednotek směrem na nepřátelské území a hotovo!
K přesunu je potřeba získávat jednotky a ty se získávají působením chaosu. Takže destrukce! Nicméně pozor, vývojáři se báli toho, aby snad nedošlo k nedostatku jednotek a tak se rozhodli, že základnu, kterou jste rozbourali (a tím myslím červeně označené objekty), vždycky zase restartují a tradá, můžete jít bourat znovu. A že se těch pár objektů po chvilce omrzí netřeba říkat.
V JC 3 byla motivace v obsazování měst, což se také stalo časem stereotypním, ale ve výsledku pořád zábavnějším a dynamičtějším (neboť jste to mohli udělat podle sebe a nemuseli jste stát na místě a střílet davy nabíhajících vojáků, či čekat, až se pár zajatců pohne zase o něco blíže k hranici vězení).
Destrukce se také záhadným způsobem smrskla a tak už není ani možné rozbít bilboard, natož pak plošinu nad bránou do základen. Zrovna u Just Cause, které na destrukci stojí, je to minimálně na pováženou.
Co se týče samotné dopravy, plachtění s wingsuitem je pořád docela zábava, při použití háku se lze rychle přemisťovat, nicméně po čase asi většina sáhne k něčemu jinému. Např. auta, která mají opět otřesný jízdní model, ale naštěstí v nich strávíte poměrně málo času na to, aby to vysloveně frustrovalo. Lodě se ovládají o něco lépe než auta a nejlépe se ovládají helikoptéry. A nalétnout s helikoptérou na základnu plnou zmateně pobíhajících vojáků se prostě jen tak neomrzí. Zato s letadly je to o něco horší, protože se ovládají poměrně krkolomně a přistát s nimi je občas výzva za cílem "neutrhnout" (čtěte nezačít hořet) křídla letadla.
Od umělé inteligence asi nikdo nečekal mnoho, a taky jsme nedostali nic přelomového, vlastně bych si troufl říci, že žádný posun od Just Cause 3 se v tomto ohledu nekoná. A to, že odbouchnete své parťáky, protože stojí na špatném místě, nebo se o něco zasekli a nebo si z neznámého důvodu museli vybrat dveře na druhý straně auta, ač jsou jim blíže jiné volné, je už jen takovým nechtěným detailem, se kterým se tak nějak počítá. A u nepřátel je to snad ještě horší.

Předposledním bodem je příběh a samotné postavy. Lhal bych, kdybych řekl, že si vzpomenu na nějaké jiné jméno než je Rico nebo Sheldon. Nejen, že mají jména povětšinou přizpůsobené místu, kde se hra odehrává, ony jsou hlavně všechny silně nezáživné a vlastně ve výsledku totálně zbytečné, za což může i příběh, který přichází sice se zajímavým nápadem, ale kašle na nějaké zvraty nebo snad zajímavější vývoj. Takže ne, ani v tomhle se Just Cause nijak nepolepšil.

A posledním bodem je technická stránka, která je jedním slovem příšerná. Grafická stránka někdy vypadající jak z počátků konzolí PS3/XBOX 360 je jen začátkem toho, co bude následovat. Hromada glitchů, bugů, chyb, až si jeden říká, jak to mohlo být vlastně vypuštěno.
To, že hákem zaháknete vojáka o sloup a on se začne točit dokola se přehlédne a hráč se tomu i zasměje, ale to, že během misí hra spadne, nebo že se zprůhlední textury, takže jimi jen procházíte, abyste spadli do matrixu, je hodně hodně k naštvání. A v takovém případě nezbývá než buď zemřít, nebo hru restartovat, a tudíž opakovat v lepším případě jen část mise. Stejně tak kiksy v již tak špatné UI dokáží občas naštvat a někdy donutí opakovat misi. A poslední věcí, leč detailem, je pro mě nepochopitelné nastavení na opakování/ukončení mise na tlačítka myši. Možná také patříte mezi hráče, kteří čekají, že někam najedou myší a kliknou, nebo chtějí odkliknout dlouho trvající scénu a najednou tradá - mise byla ukončena a můžete s radostí (a nechutí opakovat znovu!) Tohle všechno jsou ale naštěstí chybky, které mohou vývojáři vyladit a snad tak i učiní.


PS: V současnosti už se hra většiny otravných bugů a glitchů naštěstí zbavila.

SHRNUTÍ:
Na Just Cause 4 jsem se hrozně těšil, trojka byla fajnová, čtyřka měla být ještě lepší, ale má to spoustu ALE! Asi nikdo nečekal lepší příběh, propracovanější postavy, větší různorodost misí nebo snad perfektní UI, ale proč je nám servírována horší grafická podoba, když svět je pustější než ve trojce? Proč byly přepracovány mechanismy, které fungovaly, na zpola funkční či nefunkční, či nelogické (třeba dobývání území!), proč je hra plná glitchů, bugů a kiksů UI, když měli vývojáři tolik časů na vyladění a nejedná se o žádné mini studio? A o vlivu počasí na celkovou hratelnost snad raději ani nemluvě.
Jedinou výhodou je, že i přesto dokáže Just Cause 4 zabavit, ale trojku, a to i přes opravu chyb, které hra obsahuje, ani zdaleka nepřekonává.