PavelU
Řekl jsem si, že když se na DH pohybuji už dost dlouho na to, aby každý věděl, kdo ve skutečnosti jsem - že je nejvyšší čas se DH srazu konečně zúčastnit. Co na tom, že na rozdíl od internetu si s dotyčným pak nemám v reálu ani co říct? Jak někde zmínil Say, dobré to bylo v tom, že se spolu dali do řeči lidi, u kterých by to jinak bylo nejméně pravděpodobné.V mém případě se dostavit na sraz zahrnovalo domluvu s ostatními uživateli, jmenovitě s Chuckem a RomcouT, abych měl jistotu, že vše klapne tak, jak má. Chuck mě v Turnově naštěstí hned poznal, protože jsem byl v tu chvíli jediný, kdo ho tam hledal. Z DH pošty ale věděl, jak zhruba vypadám, takže jsme se oba našli v podstatě bez problémů. Má cesta vedla přes Mnichovo Hradiště, Turnov, Hradec Králové a Zín. Chuck jel akorát ze Železného Brodu. V této souvislosti musím zmínit, že je rozhodně škoda absence dálničních tepen ve směru té trasy, kterou jsme po několik hodin cestou absolvovali. Neboť projíždět na různých okrskách, zapadlých vískách a městech po cestě, na takovouto vzdálenost, jenž mě od Memphisova bydliště dělí, rozhodně nepotěší.
Do Malenovic jsme ale dorazili víceméně bez komplikací, RomcaT měla celou dobu zapnutou navigaci a Jumas už od loňska věděl, kde přesně se sraz koná. Nejdříve jsme se cestou do chaty, kde se celá víkendová akce konala, potkali s uživatelkou Simísek a uvnitř se pak pozdravili s Memphisem, Virusem, Fg a Karasmanem. Nyní se jen čekalo na ostatní, jak doráželi postupně. Vzájemně jsme se představili, to hodně usnadnily i DH jmenovky, kde měl každý z nás svůj avatar a nick. Jen Walome měl také svoje DH třičko, které avizoval už loni. Program a atmosféra byly poměrně dobře zvládnuté, klasické popíjení a hodování občas obohatila nějaká ta hra a podobně.
Šlágrem prvního večera se ukázal být souboj v páce pod taktovkou Deimose. Též jsem souhlasil, že se ho zúčastním, byť byla velká pravděpodobnost brzké prohry s někým jiným. Nakonec to byl sám Deimos, kdo mně porazil. U ostatních účastníků páky ale bylo na co koukat, tím pádem večer dobře plynul a všichni se hodně bavili, až i Memphis a Fg nestačili zírat na to, co všechno dokáže lidi strhnout. Osazenstvo zdejšího DH srazu disponovalo převážnou většinou mužů a naprostou menšinou žen, o to zajímavější byla jedna z účastnic páky, používající nick RomcaT. Vzhledem k jejím tělesným proporcím asi nikoho nepřekvapilo, když pár chlapů porazila, včetně svého přítele Jumase. To osobně považuji za vůbec největší událost tohoto srazu, celkovým vítězem jinak byl Karasman, kterého už velmi unavovalo se neustále namáhat, bolely ho ruce. Po této akci myslím Memhis RomceT na její jmenovku napsal, že je bohyně, čemuž se upřímně nedivím.
Už byla noc z pátku na sobotu, šel jsem si zdřímnout, třebaže mi bylo velké teplo, kvůli úzkému spacáku, nepohodlným matracím, ale na pár hodin usnout naštěstí šlo. Horší to bylo druhou noc ze soboty na neděli, neboť mi zřejmě Hamster zabral mou postel, spacák dal nevím kam a já si tedy musel jít lehnout jinam. Na horní část postele mě v tu chvíli nenapadlo vlézt, přece jen byla tma, v pokoji už pár lidí spalo, tudíž moc možností, co dělat, nebylo. Následující den v neděli ráno jsem si tam chtěl jít pro svůj spacák, ale vůbec jsem jej nemohl najít. Všichni se tvářili, jak kdybych na té posteli u okna vůbec nespal a spletl si místnost, naštěstí je to ale na jedné z fotek vyfocené, kde byl můj batoh a oblečení. A můj spacák, půjčený od ségry, naštěstí o sobě věděl dal, poté, co mi padl do oka název a číslo spacáku, které bylo i na jeho krytu. Neměl jsem tak už potíže najít ten správný a zabalit jej. Pro příště bych ale ocenil, že když mi někdo určí postel, kde budu po dobu konání spát, bude to opravdu po celou dobu a ne že někdo jiný přijde, zabere mi postel, spacák přemístí na jinou a já se pak musel zbytečně starat.
Až na tuto menší nepříjemnost se sraz velmi vydařil, jeho účástníci byli z většiny obdařeni várkou bonusových DH bodů, což každého jistě potěšilo. Počasí sice nebylo takové, jaké můžeme vidět na fotkách, když pořadatelé obhlíželi pár dní před akcí terén, ale přes den nepršelo, nebyla zima, zabouřilo jen v pátek večer, buřty jsme stihli opéci tak tak, takže spokojenost. Já si osobně pokecal s Falagarem, Deimosem, Karasmanem, Foxterem a pár dalšíma.
A co se dělo ve druhém dni konání DH srazu, tedy v sobotu? Ráno v tento den byl můj budíček něco před osmou, abych se mohl ještě před objedem nasnídat den starým pečivem. Což ve výsledku příliš dobrá volba nebyla, jelikož při objedě u mě moc hlad ještě patrný nebyl. Díky tomu ani nebyla pozřena celá porce jídla, k němuž jsme měli řízek a brambory. K mému překvapení nebylo v ceně pití, to si musel každý objednat ze svého. Po obědě následoval návrat na chatu, nějaká ta půlhodina odpočinku, aby se ti, co o to stojí, mohli připravit na hlavní program dne, tedy DH výšlap do okolí Malenovic u Zlína. To byla vpravdě pěkně dlouhá cesta, lemovaná procházkou v lese, po silnici, až k nějakému stožáru, kde proběhla i jedna soutěž, k níž byly indicie už v jednom z předešlých článků k tomuto srazu. Její vítězové byli odměněni v sobotu večer, spolu s vyhlášením vítězů Karasova herního kvízu. Jakmile cílem výšlapu prošli všichni účastníci, přišla na řadu cesta do blízké hospody, v níž tou dobou téměř nikdo nebyl. Takže obsluha měla plné ruce práce nás všechny obsloužit. Já si tentokráte dal jen lehčí občerstvení v podobě pomerančového džusu a dvou tatranek, ač se zpočátku zdálo, že jen já, později si zmíněné tatranky dopřáli i ugraugra a Falagar, který mi na to posléze řekl něco ve smyslu, že nejlepší reklamou je spokojený zákazník, a že to byl velmi dobrý nápad. Načež jsem s ním se zdviženou rukou a palcem nahoru souhlasil. Cestou zpět z výšlapu už se šlo jen po silnici, cesta ubíhala rychleji, byť mé nohy už byly značně unavené.
Celkově vzato nelze této akci nic vytknout, třebaže nebyla nouze ani o alkoholem zmožené lidi a situace z toho vyplívající, na to ale, myslím, každý pamatoval, někteří tam snad přijeli i jen za tímto účelem. Hudba hrála, lidi se u stolu bavili, v obou případech přálo opékání buřtů počasí, jak v pátek, tak i v sobotu. Deimos, Say a Alien vyfotili řadu zajímavých fotek. Na závěr snad jen tolik, že jsme v neděli odjížděli ve dvanáct v poledne, cesta do mého města trvala s několika přestupy přesně šest hodin. Na jedné benzínce jsem si dal jako zákusek dva kousky štrůdlu, snažil se tam sehnat i Level s Riddickem, měli ale jen Score. A jak mé kroky směřovaly zpět k ostatním ke stolu, všiml jsem si, jak opodál vzadu jeden muž zvrací a sundavá si posléze třičko. Když jsem to pak vykládal RomceT, mírně ji to znechutilo.
PavelU
RomcaT
Když se na databázi objevila zpráva, že bude další sraz DH uživatelů, začaly probíhat na diskuzích vášnivé debaty kdo s kým pojede a nepojede. Domluvila jsem se s Jumasem, Chuckem a PavlemU, že vezmu auto a nějak nás tam dopravím. To jsem ještě netušila, do čeho jsem se upíchla. Chuck mě nenásilnou formou přesvědčil, abych nasmažila do auta na cestu řízky a domluvili jsme se, že jeho a PavlaU vyzvednu na benzíně v Hradci Králové.Na smluvené benzínce jsme se všichni seznámili na živo a já vyrazila jako předvoj k Jumasovu domu, kde si měl Chuck nechat své auto. Náhoda tomu chtěla a na prvních semaforech blikla oranžová. Já se během sekundy rozhodla, že to raději zašlápnu, abych Chuckovi neujela, a on to do mě samozřejmě napálil. Takže jsme hned z ostra udělali crash test aut, který dopadl na výbornou. Tímto byla ale naštěstí všechna smůla zažehnána a my se po pár zastávkách na posilněnou dostali v pořádku na místo určení, tedy do Malenovic u Zlína.
Mně a Chuckovi dělalo trošku problémy vylézt ten drobný kopeček k hlavnímu stanovišti, ale nakonec se podařilo a my se mohli začít seznamovat s ostatními, kteří dorazili. Všichni jsme obdrželi slušivé jmenovky, podle kterých se dalo orientovat pouze do pokročilejších večerních hodin, protože pak už cestovali všude možně, jen ne na hrudi svých majitelů.
Když jsme byli všichni (až na Indiana, který nám první večer velmi chyběl), pronesl Fg parádní proslov a představil nám důležité osoby (pořadatele a V.I.P.). Pak proběhla první soutěž, ve které zúčastněním Simisek nalévala různé švédské kořalky a hádalo se, z čeho byla daná pálenka vyrobena. Mohu potvrdit, že to nebylo nic jednoduchého, ale nakonec jsem uhádla 4 ingredience a získala první místo ;o).
Po tak vysilující soutěži jsme se museli občerstvit a proto jsme si šli opéci buřty na oheň a dále doplňovali potřebné tekutiny. Po nabrání sil přišla další super soutěž. Jednalo se o měření sil v páce. Souboje byli velmi vyrovnané, z účastníků lil pot a stoly se pod nimi prohýbali, ale nakonec zvítězil silák ze všech největší -> Karasman, druhý byl Všivák a na třetím místě se umístil 90210. Tímto bych pátek uzavřela, ač se tam děli ještě různé věci, ale řekněme, že si je nikdo nepamatujeme.
V sobotu většina lidí vyspávala do 10 hodin, pak proběhla lehká strkanice u umyvadel, nacpali jsme se ibalginy, abychom obnovili tovární nastavení a šlo se mírnou procházkou na oběd. Záměrně píšu, že procházka byla mírná, ale popravdě byli jedinci (například já), kteří ji považovali za túru, která byla na tento den slibovaná. Trochu jsem podezřívala Memphise, že nás nejdřív bere na výlet se záminkou oběda, aby se z toho nikdo nemohl vyvléci. Ale všechno dobře dopadlo, došli jsme všichni v pořádku a čekala na nás skvělá bašta ve formě polévky a řízečku s bramborem. Po návratu do kempu byla krátká chvilka na zregenerování svalů a vyrazilo se na slíbenou procházku, kde proběhla soutěž o nejlepšího hledače. Nápověda byla ložená ještě před srazem na blogu (fotky s plechovkou piva). Zmíněné plechovky (bohužel prázdné) bylo třeba najít a dokázali to Walome s urgaugra. Pár odpadlíků se válelo v chatkách a nabíralo síly na večer, ale přišli tak o cenné DH body, které se rozdávali jako odměna za účast na výletu.
Když všem vyhládlo, sešli jsme se opět u ohně, kde jsme opékali buřty a Karasman nám zavařil mozky u jeho bravurního kvízu, který si můžete sami vyzkoušet na konci tohoto článku. Jako největší znalec her se ukázal nováček na srazu 90210 (55 bodů), na druhém místě Všivák (52 bodů) a na třetím místě mu dýchal na krk Deamon (51 bodů). Spolu s vyhlášením kvízu, bylo i vyhlášení předešlých soutěží a vítězům byli předány cenné dary. Pak proběhla velmi žhavá diskuze, kde se probíralo, jak by měla DH vypadat a jak by rozhodně vypadat neměla. MCZ s Memphisem nám trpělivě odpovídali na všechny naše zvídavé otázky (klobouk dolů oběma). Po takto vyčerpávajícím dnu už se nedalo dělat nic jiného, než to všechno spláchnout výborným Svijanským mázem, kterého se vypilo opravdu požehnaně. Své díky za to nese Indian, který nakonec po strastiplné cestě stopem dorazil a také Všivák, který byl po konzumaci piva natolik unaven, že si ustlal před hlavní chatou na schodech ;o).
Nedělní ráno bylo jedním slovem – náročné. Nikomu se nechtělo vstávat a nikomu se nechtělo jet domů. Ovšem velmi vzpružující bylo vidět samotného Memphise jak se ohání koštětem ;o) Pak jsme se všichni rozloučili, dostali na cestu Kofolu a mohli vyrazit domů. Naše posádka se ještě zastavila na pumpě, kde jsem si musela koupit alkohol tester, protože po 5 hodinách spánku jsem nevěřila tomu, že můžu řídit. Naštěstí moje tělo díky mé váze pracuje rychleji než Západní Německo a mohla jsem s klidem na duši jet až do Hradce králové. Naproti tomu Jumas, který si také zkoušel dýchnout, by nemohl řídit ani autíčko na dálkové ovládání. To jen potvrdilo fakt, že víkend se parádně vydařil, za což vděčíme především pořadatelům a můžeme pouze doufat, že se takto skvělá akce bude opakovat minimálně dvakrát do roka.
RomcaT
Střízlivý pohled II + recenze RPG „Výlet do přírody“ (yenn + Ajantis)
Ledva odbila druhá hodina pátého dne třicátého čtvrtého týdne, opustil jsem pracoviště a vydal se k obydlí Ajantise, jehož rudá kráska nás měla dopravit opět po roce na srocení uživatelů Databáze her. Po chvíli osamělého čekání mě doplnil MCZ, a tak se naše tříčlenná družina po třetí hodině vydala na cestu. Zpočátku nám vytanuly na mysli vzpomínky na loňskou pětihodinovou anabázi, záhy se však provoz stal plynulým a zhruba po třech hodinách nás vítaly Malenovice.V areálu nás nejprve pozdravily staré známé kadibudky a hned po nich Flowerpot, který využil svých zkušeností ze strategií od Paradox Interactive a neprodleně anektoval milovaný balkónek. S Ajantisem jsme ukořistili tutéž chatku jako loni (byť tentokráte naneštěstí všechny postrádaly herních označení) a táborový vedoucí Fg rozhodl, že naše stavy v ní doplní Danny a Eru.
Časem se shromáždila většina ostatních účastníků, a mezi osmou a devátou hodinou večerní tak přišlo na řadu oficiální zahájení. Moderátor Fg se jal představovat nejvýznačnější osoby srazu, leč jistý pomýlený nabyl dojmu, že se začíná od těch nejpodřadnějších, a představil sebe. (Jak on se jmenoval? Balónek? Valounek?) Po úvodu srazu přišel na řadu oheň. Někteří uzeniny opékali, jiní kremovali a následně prvně v životě zakoušeli chuť popela. Kdo však s mučením plněných střívek déle váhal, brzy litoval, neboť plameny jako by byly signálem k otevření nebeských stavidel. Zprvu řídké kapky postupně houstly, až zahnaly zbylé jedlíky pod blízkou stříšku, kde bylo poté možné vyslechnout několik silných lidských příběhů.
Po návratu do hlavní budovy jsme se připojili k balkónové společnosti, jejíž částečně proměnlivé složení obsahovalo především Flowerpota, MilkyAlien, MCZa, Javora, Sarumana, Hamstera a Daemona, a zatímco v hlavní místnosti zuřily líté boje v páce, začali jsme se oddávat hře „Hádej, kdo jsi“: Každému hráči je ostatními vymyšlena reálná, či fiktivní postava, již se dotyčný snaží identifikovat pomocí otázek, na něž lze odpovědět pouze ano/ne. Je–li odpověď kladná, může položit další otázku, je–li záporná, předává slovo dalšímu. Lísteček se jménem své postavy má přitom každý nalepený na čele. Pro první kolo byli vybráni např. Andrej Tarkovskij, Pyramid Head či Eru a i přes některá zaváhání hra uběhla poměrně rychle.
Do druhého kola se zapojili další dva účastníci, kteří se ukázali být velkým přínosem. I Ajantis se svou Jeanette z Bloodlines zápasil poměrně dlouho, hlavními hrdiny se však pod taktovkou vrchního rádce Sarumana stali j.calling.2bad alias Kačer Donald a Deimos alias Bůh. První se poměrně brzy dopracoval blízko a ještě blíže správné odpovědi (věděl, že jde o ptáka, který je jednou z nejznámějších postav světa Walta Disneye), leč poslední spoj ne a ne zapadnout. Druhý jmenovaný byl sveden na scestí jednak vlastními otázkami, jednak tím, že téměř na všechny dostával kladnou odpověď. Bůh je jednoduše všudypřítomný. Vyskytuje se ve filmech a videohrách, může být pomůckou, najdete jej i v pornografii, síly má více než Superman atd. Proto i Deimosovy tipy byly různorodé: nafukovací panna, pánská ochrana, duch času, Highlander apod. Saruman přitom striktně zamítl možnost předčasného odhalení pravdy, jelikož až v takovém případě by šlo o skutečnou potupu. Domnívám se, že ty zhruba dvě hodiny se staly intenzivním zážitkem pro všechny zúčastněné. Oběma hrdinům na každý pád patří uznání za výdrž s níž trápení snášeli.
V sobotu jsme vstávali v brzkých ranních hodinách, kdy se již blížil čas oběda. Stále byl však dostatečně daleko na to, abychom se mohli zapojit do již loni představené hry s hromádkou lístečků v hlavní roli: Každý hráč napíše na lístek název libovolné hry a předá jej vedle. Soused se na nový papírek pokusí hru stvořit kresbou, podle níž se ji další hráč snaží poznat. Název napíše na třetí lístek a takto celá hromádka navštíví každého, až se vrátí k původnímu autorovi. Platinovým hřebem je kolektivní obdiv nově vzniklých uměleckých směrů a sledování evoluce jednotlivých her. Skyrim se střídal s Oblivionem, přes Limbo se stal opět sám sebou a nakonec byl zaměněn za Drakana, z The Sims vznikla Godzilla (ne, nikdo takovou hru neznal), Beyond Good & Evil prošla před The Sims vývojem k Bejeweled atd. Popohánění od hladového Memphise se sice trochu podepsalo na kvalitě maleb (vedle „Zahrady pozemských rozkoší“ by obstály jen zhruba tři čtvrtiny našich děl), na zábavě však neubralo.
V hostinci nám hostinský a šenkýřka podávali oběd o dvou chodech. Prvním byl pepřový koncentrát se zeleninou, na němž si pochutnali jen ti nejdrsnější (např. Deamon) a ti, kdo procházejí tvrdým výcvikem doma (např. Ajantis). Poté jsme upáleným chuťovým pohárkům nabídli smažený kuřecí řízek s bramborem. Ještě před obědem vydali tvůrci demoverzi netrpělivě očekávaného RPG „Výlet do přírody“. Byť zkušební verze obsahovala povětšinou speciální lokace a vlastní dějovou linii se závěrem ve stravovacím zařízení, poměrně věrně odrážela kvality dokončené hry, která vyšla zhruba hodinu po hlavním jídle dne a jejíž recenzi sepsal Ajantis:
Jednou z nejočekávanějších událostí v pořadí druhého srazu Databáze-her bylo představení nové hry vývojářského dua Fg – Memphis, spojené rovnou s hraním jejího multiplayeru. Tvůrci její koncept před několika měsíci přiblížili následovně: „Z loňského akčního pojetí (laser game) chceme lehce zvolnit a připravit velmi zajímavou pouť skrze prastarou krajinu plnou temných hvozdů s různorodými výzvami a úkoly. Žánr RPG máte rádi, proto Vás letos ‚potrápíme‘ trochu jinak.“
Těšil jsem se, a nebyl jsem sám, proto na tajemnou atmosféru, pestré úkoly, variabilní a napínavou hratelnost, ale i na její soutěživý charakter, podobný loňské střílečce. Výsledný produkt mě proto nemile překvapil.
Na první pohled upoutala grafická podoba, která byla pojata přísně realisticky a kvalitou byla sotva rozeznatelná od skutečnosti (nepovedly se jen některé modely postav). Fyzikální model byl nezvykle propracovaný a museli jsme si neustále dávat pozor na to, kam šlapeme, neboť se často měnilo podloží (jediné, nač tvůrci v tomto ohledu zapomněli, byla implementace počasí), avšak brzy se ukázalo, že hlavním nedostatkem hry je nedostatečné využití její technické stránky ve prospěch hratelnosti. Vypadá to, že vývojáři strávili spoustu času tvorbou enginu, ale nedostávalo se jim jej pro tvorbu samotné herní náplně.
Hra byla přísně lineární, postupovali jsme stále po cestě, kterou po obou stranách lemovaly řady stromů, a i těch pár křižovatek, jimiž jsme prošli, bylo nejspíš jen na oko, protože když jsme dva družiníky vyslali jiným směrem, po chvíli se k nám opět připojili. Největším zklamáním však byla téměř úplná nepřítomnost činností tvořících jádro RPG, zejména úkolů a soubojů, a vůbec mizivá interaktivita. Několik NPC jsme potkali převážně na odpočívadle a v hostinci, čímž se hra zařadila po bok Diabla, nicméně možností, co s nimi dělat, bylo snad ještě méně, a na cestě samotné nám nikdo nezadal jediný úkol: dokonce nedošlo ani na vybíjení krys ve skladišti. Nadějně vypadalo setkání s jedním cizím dobrodruhem, leč ten byl zrovna v režimu spánku.
Významné chyby vykazoval rovněž systém odměňování: první porci zkušeností (24 DH bodů), jsme získali brzy po zahájení hry, ale za další činnosti jsme již s jedinou výjimkou zkušenosti nedostávali, což ještě víc otupovalo touhu po jakékoli podnikavé činnosti. Onu druhou porci zkušeností získali dva dobrodruhové splnivší jediný úkol, který jsme v celé hře obdrželi. Vzhledem k jeho povaze – nalezení dvou prázdných plechovek od piva v okruhu 20 m – se však nabízí myšlenka, zda vlastně celá hra není parodií na současná RPG.
Po celou dobu hraní jsem se nemohl zbavit dojmu, že hraji spíše technologickou demoverzi. Osud celé hry pak nápadně připomíná trend, který můžeme poslední dobou ve vývoji RPG her pozorovat: Velkorysá prohlášení slibující epická vyprávění a propracované RPG prvky, jimiž se nejméně vyrovnají klasikám žánru. Výsledkem však často bývá lineární a povrchní hra, spoléhající se na grafiku a vyplněná spoustou soubojů (a i na ty jsme tentokrát teskně vzpomínali). Lákadlo vývojářů, že nás „možná čeká i souboj s drakem“, pak vyznívá až komicky v kontrastu s tím, že jedinými nepřáteli bylo pár brouků a žabka, za něž by však byl očividně nanejvýš 1 zkušenostní bod, takže jsme raději netupili zbraně (které jsme beztak nedostali). Korunu všemu pak nasadila značně vysoká HW náročnost, kvůli které hru dobrá třetina účastníků srazu vůbec nespustila.
Výsledná hra tak je trochu bizarním simulátorem nevzrušivé chůze lesní krajinou, a ač z pohledu specifické skupiny hráčů je určitě vyhovující a tito s ní budou spokojeni, vzhledem k podstatně odlišným slibům vývojářů ji hodnotím 40 %.
Vyjádření tvůrců:
Naše hra nabízí komplexní a především atmosferický zážitek, ve kterém není nouze o emoce a napínavé momenty. Recenzenta a jeho kolegy jsme při hraní sledovali, z jejich strany však došlo k absolutnímu nepochopení herních principů a mechanik. Což se ukázalo hned u prvního úkolu, kdy nebyl zabit potulný psovlk u prvního checkpointu a jeho kůže nemohla být předána nedalekým NPC u rozcestníku. Hráči (společně se recenzentem) tak zcela minuli hlavní příběhovou linii a místo toho neustále obdivovali grafické a fyzikální efekty. Zřejmě šlo o nováčky v žánru, proto recenzi nebereme jako relevantní. Dle nás se jedná celkově o laciný pokus začínajícího pisálka o zviditelnění se a pošpinění našeho studia.
Těšil jsem se, a nebyl jsem sám, proto na tajemnou atmosféru, pestré úkoly, variabilní a napínavou hratelnost, ale i na její soutěživý charakter, podobný loňské střílečce. Výsledný produkt mě proto nemile překvapil.
Na první pohled upoutala grafická podoba, která byla pojata přísně realisticky a kvalitou byla sotva rozeznatelná od skutečnosti (nepovedly se jen některé modely postav). Fyzikální model byl nezvykle propracovaný a museli jsme si neustále dávat pozor na to, kam šlapeme, neboť se často měnilo podloží (jediné, nač tvůrci v tomto ohledu zapomněli, byla implementace počasí), avšak brzy se ukázalo, že hlavním nedostatkem hry je nedostatečné využití její technické stránky ve prospěch hratelnosti. Vypadá to, že vývojáři strávili spoustu času tvorbou enginu, ale nedostávalo se jim jej pro tvorbu samotné herní náplně.
Hra byla přísně lineární, postupovali jsme stále po cestě, kterou po obou stranách lemovaly řady stromů, a i těch pár křižovatek, jimiž jsme prošli, bylo nejspíš jen na oko, protože když jsme dva družiníky vyslali jiným směrem, po chvíli se k nám opět připojili. Největším zklamáním však byla téměř úplná nepřítomnost činností tvořících jádro RPG, zejména úkolů a soubojů, a vůbec mizivá interaktivita. Několik NPC jsme potkali převážně na odpočívadle a v hostinci, čímž se hra zařadila po bok Diabla, nicméně možností, co s nimi dělat, bylo snad ještě méně, a na cestě samotné nám nikdo nezadal jediný úkol: dokonce nedošlo ani na vybíjení krys ve skladišti. Nadějně vypadalo setkání s jedním cizím dobrodruhem, leč ten byl zrovna v režimu spánku.
Významné chyby vykazoval rovněž systém odměňování: první porci zkušeností (24 DH bodů), jsme získali brzy po zahájení hry, ale za další činnosti jsme již s jedinou výjimkou zkušenosti nedostávali, což ještě víc otupovalo touhu po jakékoli podnikavé činnosti. Onu druhou porci zkušeností získali dva dobrodruhové splnivší jediný úkol, který jsme v celé hře obdrželi. Vzhledem k jeho povaze – nalezení dvou prázdných plechovek od piva v okruhu 20 m – se však nabízí myšlenka, zda vlastně celá hra není parodií na současná RPG.
Po celou dobu hraní jsem se nemohl zbavit dojmu, že hraji spíše technologickou demoverzi. Osud celé hry pak nápadně připomíná trend, který můžeme poslední dobou ve vývoji RPG her pozorovat: Velkorysá prohlášení slibující epická vyprávění a propracované RPG prvky, jimiž se nejméně vyrovnají klasikám žánru. Výsledkem však často bývá lineární a povrchní hra, spoléhající se na grafiku a vyplněná spoustou soubojů (a i na ty jsme tentokrát teskně vzpomínali). Lákadlo vývojářů, že nás „možná čeká i souboj s drakem“, pak vyznívá až komicky v kontrastu s tím, že jedinými nepřáteli bylo pár brouků a žabka, za něž by však byl očividně nanejvýš 1 zkušenostní bod, takže jsme raději netupili zbraně (které jsme beztak nedostali). Korunu všemu pak nasadila značně vysoká HW náročnost, kvůli které hru dobrá třetina účastníků srazu vůbec nespustila.
Výsledná hra tak je trochu bizarním simulátorem nevzrušivé chůze lesní krajinou, a ač z pohledu specifické skupiny hráčů je určitě vyhovující a tito s ní budou spokojeni, vzhledem k podstatně odlišným slibům vývojářů ji hodnotím 40 %.
Ajantis
Vyjádření tvůrců:
Naše hra nabízí komplexní a především atmosferický zážitek, ve kterém není nouze o emoce a napínavé momenty. Recenzenta a jeho kolegy jsme při hraní sledovali, z jejich strany však došlo k absolutnímu nepochopení herních principů a mechanik. Což se ukázalo hned u prvního úkolu, kdy nebyl zabit potulný psovlk u prvního checkpointu a jeho kůže nemohla být předána nedalekým NPC u rozcestníku. Hráči (společně se recenzentem) tak zcela minuli hlavní příběhovou linii a místo toho neustále obdivovali grafické a fyzikální efekty. Zřejmě šlo o nováčky v žánru, proto recenzi nebereme jako relevantní. Dle nás se jedná celkově o laciný pokus začínajícího pisálka o zviditelnění se a pošpinění našeho studia.
Memphis (hlavní designér, scénář, umělá inteligence)
Když skončily závěrečné titulky, začal nádobíčko pro svůj kvíz pomalu chystat Karasman. Ten již dříve avizoval, že letošní test bude snazší, a také svému slovu dostál, neboť počet získaných bodů se vesměs zvýšil. Všem loňským účastníkům přitom vypálila rybník trojice nových soutěžících: 90210, Všivák (dělený druhý s Memphisem, který byl vyloučen za nesportovní chování) a Daemon, do nějž jsme po letní soutěži vkládali velké naděje. Třetí místo je též pěkné, byť dotyčného patrně ještě nyní budí ze spaní otázka, jež zvídala, které vývojářské studio stvořilo Deus Ex.
Vyhlášení výsledků kvízu vystřídala tisková konference dua Memphis + MCZ, kde se hlavního slova ujal zástupce plátku Daemon Daily, jenž dotyčným položil dobrou polovinu všech dotazů. V následujícím bloku chtěl Fg nastíněním situace v profesionálním wrestlingu ukázat analogii se současným vývojem videoherního průmyslu a pokoušel se tak rozvinout diskusi na toto téma. Ještě během jeho řeči se však rozproudilo několik flamewarů, které produktivní debatu nevěstily, tudíž nastal čas místnost opustit. Zbytek mělké i hluboké noci pak v mém okolí vyplnily všeliké rozpravy.
V neděli ráno mě jako jednoho z mnoha uvítal Fg dotazem, zda mě včera neosahával, na což jsem byl nucen odpovědět s neskrývaným zklamáním záporně. Po odložení smutečního roucha nastal čas úklidu, balení a chystání k odjezdu. V 11.35 mě Daemon připravil o naději upozorněním, že vlak odjíždějící z Otrokovic v 11.25 patrně nestihneme, a tak nezbývalo než vytrpět ugraugrovo drnkání na kytaru a vyčkat na spoj odplouvající o dvě hodiny později.
V trolejbusu, který nás k němu měl dopravit, se k nám okamžitě přitočil místní prodejce suvenýrů a nedal se odbýt, ani když jsme s Daemonem, Hamsterem a Sarumanem hned na následující zastávce zoufale prchli z dopravního prostředku. Zželelo se mi jej, a tak jsem si pořídil jeden z malenovických tradičních rukodělných výrobků. (Stojí na něm „Dopravní společnost Zlín–Otrokovice s.r.o. Doklad o zaplacení částky 500 Kč.“) Na trolejbusovém nástupišti nás ještě místní opilec poučil o věčné lásce, naštěstí to však byl poslední okamžik, kdy nás obtěžovali divoši, a po poklidné cestě vlakem nás odpoledne přijalo hlavní pražské nádraží.
yenn
Victorovo hlášení z poslední akce
Praha, hlavní nádraží, 24.8.2012, 13:00 - S Ugrougrou jsme se našli a čekali na Walomeho, který si nás našel sám a potvrdil svou totožnost vlástním DH tričkem. Šel jsem koupit skupinovou jízdenku a pak jsme vyrazili čekat na vlak, kde jsem oba borce vyfotil. Nasedli jsme do Expresu a prokecali cestu až do Olomouce. Kratochvílí se stala hra šibenice v angličtině na mobilu. V Olomouci nebyl čas zahrát si Adventuru v Olomouci, tak jsme doplnili zásoby v bufetu a nastoupili do standardního rychlíku. Zbývalo nám už jen 40 minut jízdy do Otrokovic, ale po 3 hodinách jízdy už se cesta neskutečně vlekla. Konečně v Otrokovicích jsme si koupili lístek do trolejbusu a dostali nabídku od místního opilce, abychom zahráli v trolejbusu za 60 Kč. Slušně jsme odmítli a nastoupili si. Po projetí klasických zastávek jako Pošta, Trávníky a Sklady zbýval ke srazu už jen úsek pěšky. Cestu jsem si naštěstí pamatoval a to jsme cestou nenarazili na žádné DH ukazatele (Zloději! pozn. Memphis) ani uvítací výbor v hospodě jako posledně.Ve zdraví a v čase 17:30 jsme došli do hlavní chaty a přívítali se. Fg mi tvrdil, že má pro mě překvápko. Šel jsem se podívat do „zasedačky“, kde visely dva plakáty s mým Avatarem Sub-Zero :) Když jsme dorazili, byla nás asi půlka a zbytek měl na stole nachystané visačky. Naše IDčka jsme si hrdě připli a šli se ubytovat do chatky, kterou Say vybral (a zároveň byl jejím správcem).
Po dlouhé cestě jsem měl žízeň, tak jsem šel ochutnávat do chaty. Udělali jsme u zábradlí diskuzní kroužek a občas číhali na DH myš, která se na nás chodila pravidelně a statečně dívat, až se z toho jednou zamotala do trní.
Čas běžel dál a postupně jsme vítali další uživatele DH. Také se k nám dostala pochmurná zpráva, že hvězda Indián nedorazí, neboť ho pár dní zpět v hospodě (v nevýhodném stavu) okradli o peněženku. Dali jsme hlavy dohromady a nechápali, proč necestuje se Všivákem autem, že bychom se na jeho cestu nějak složili. Jako na pohřbu jsme jeho visačku položili na výčep piva, páč tam by mu bylo určitě nejlíp.
Jakmile většina uživatelů dorazila a bylo po deváte hodině, sešli jsme se v zasedačce, kde Fg oficiálně zahájil druhý DH sraz. Představil všechny pořadatele, adminy, VIP a samozřejmě zapomněl zase představit Ugru. Bylo nám sděleno, že letošní program bude na vlně improvizace. První na řadě bylo ochutnávání destilátů a hádání ingrediencí, v čemž vyhrála RomcaT.
Pak jsem šel pomáhat s táborákem a dal si klobásu. Bohužel rychle po tom co jsem dojedl se rozpršelo a všichni se vrátili zpět do chaty. Deimose neznámo proč napadlo udělat soutěž v páce, kde Karasman ve finále porazil Všiváka a třetí byl 90210. Dál se pilo, dobře bavilo a naráz jsem se překvapeně dozvěděl, že Indian je na cestě a že za chvíli je v Malenovicích. Po chvilce se zjevil unaveně v chatě a všichni ho nadšeně vítali a čekali na vysvětlení.
Dále jen zkratkovitě
V sobotu dopoledne, když už se většina probrala, jsme si zopakovali tichou poštu v kreslení her. Já jsem začal Mortal Kombatem a dále to pokračovalo přes Pokémony, Želvy Ninja a finálně jako Pizza Syndicate. (Wtf?!) Vyrazili jsme na oběd, který byl kousek za rohem v Malenovicích, ale na kopci a při výšlapu lidi začínali pyskovat. Dostali jsme Pepřovou polívku a Řízek s bramborem, který naštěstí nezklamal jako Pizza minule.
Podle plánu jsme pokračovali výletem do přírody, což bylo asi 7 km k vysílači, kde jsme se hromadně vyfotili a dostali za úkol najít předmět, který se objevil na všech čtyřech fotkách v článku o srazu. Byly to dvě plechovky piva, které našli Ugraugra a Walome. Pak jsme zašli do hospody poblíž, kde jsme dlouze čekali než nás obslouží free panáky do 25 Kč. Poté jsme se s Virusem rozhodli jít se občerstvit do KFC. Bohužel jsme selhali v orientaci a šli jsme směrem od centra Zlína. Přehodnotili jsme to a vyrazili zpátky na sraz. Cestou nás doběhl najezený sportovec Foxter, který prý doplácel ještě zbytek panáků a pak pokračoval dál během na sraz. Svojí aktivitou nás inspiroval, tak jsme běh vyzkoušeli taky, ale dlouho nám nevydržel. Jakmile se lehce setmělo, začali jsme si vyměnovat strašidelné zážitky z filmů a pak z her - hororovým vítězem se stal Alien vs. Predator. Orientační smysl tentokrát nezklamal a dorazili jsme zpět na sraz, stejně jako zbytek výletníků.
Na řadě byl DH kvíz u rozdělaného ohně. Otázky byly složité jako minule a já se zlepšil snad jen o tři body. Ve squadře čtyř hladových jsme vyrazili Virusovým kočárem za doprovodu songu Skrillex – Syndicate do Zlína. Zhlédli jsme centrum, pojedli v KFC a posilněni jsme se vrátili akorát na vyhlášení vítězů. Virus byl na 4. místě a to seděl vedle mě, inu, měl jsem pořádně opisovat :)
Poslední na programu byla DH diskuze, u které jsem si vyslechl co mě zajímalo a šel pít dál.
Závěrečné hodnocení: 2. oficiální DH sraz 2012 za 90%. Bavil jsem se skvěle a hned, jak sem se vrátil, mi bylo po všech smutno. Překvapilo mě, jak všechno dobře fungovalo a jediný důvod proč nedávám 100% je kvůli (ne)spaní na chatkách, ale což, na sraz se lidi přeci nechodí vyspat ;)
Chci vás všechny vidět víc než jednou ročně!
Victor
Walomeho střípky
Jsem si jist, že Victor a RomcaT pokryli zážitky z DH srazu celkem komplexně. Přesto bych rád doplnil pár postřehů, myšlenek a zážitků z této jedinečné akce.Byl jsem na srazu poprvé, takže jsem si na vše musel udělat první dojem. Areál – pro tento účel nádherný a dostačující; hlavní bouda, ve které se dělo vše podstatné – skvělá, prostorná, s elektrikou i pitnou vodou; kadibudky – back to basics, pohoda.
Když jsem společně s Vicem a Ugrou vešel do hlavní boudy, přivítalo mě množství neznámých obličejů, ke kterým se později přiřadily známé přezdívky. Při představování se někteří představovali reálnými jmény, což pro mě absolutně nemělo efekt, protože i u těch, se kterými jsem se bavil hodně, si pamatuju jen přezdívku. Chucku, nevím, jak se jmenuješ a je mi to putna :) prostě budeš vždycky Chuck.
Účastníci přijížděli a odjížděli, někteří s pompou, jiní nenápadně, že člověk ani netušil, že už tam dotyční (ne)jsou. Největší oběť však přinesl Indian, který stopoval ze Strakonic až do Zlína. Máš můj upřímný obdiv. Stejný obdiv sklízíš i za pád, který jsi přežil bez úhony.
Abych jej barvitě vylíčil těm, kteří Indianovo trojité salto, nespočet sudů a závěrečný dopad neviděli, je třeba zmínit, že jsme stáli na vrcholu poměrně dlouhého schodiště. Indian se jaksi zamotal a ztratil rovnováhu – kterou ovšem vzápětí získal, aby udělal další krok a zamotal se znovu. Nutno podotknou, že v ruce držel cigaretu.
Plácl sebou a začal dělat regulérní sudy, přičemž rozpálené cigareta se míhala ve tmě. Několikrát to plesklo a bouchlo a Indian skončil ve křoví pod schodištěm, rozpálený tabák se rozletěl na všechny strany a vytvořil tak miniaturní ohňostroj.
Následoval výbuch smíchu šťastlivců, kteří tento výkon viděli, a následoval opět obdiv, když se Indian vydrápal zpět k nám.
Rád bych ještě vyzdvihl jeden moment, který již kvitoval Memphis na Twitteru, ale podle mě je třeba jej zdůraznit. Deimos vymyslel turnaj v páce. Říkáte si – turnaj v páce? Na srazu hráčů pc her? Nesmysl!
Ale opak je pravdou – byla to fakt prdel – a to i díky „magickému pavoukovi“, který zapříčinil to, že spolu hráli snad úplně všichni, a to i několikrát.
Největším šampionem byla RomcaT, která při jednom z pákových zápasů pronesla „mám přece gelový nehty, to mě musíš porazit“. Tato hláška zanikla v hluku povzbuzování, ovšem rozhodně stojí za pozornost.
Bylo by toho více, klidně na deset stran, ale to už by nikoho nebavilo číst – takže jedna rada ode mě – pokud při čtení našich řádků a prohlížení fotek závidíte všem, kteří na této akci byli, tak, jako jsem všem záviděl já před rokem, příští léto se seberte a jeďte s námi, protože je to fakt prdel.
Musím pochválit organizátory za brilantní přípravu programu (domluvený oběd, výlet, tuna jídla i pití, a to vše za pouhých 5 stovek od každého), chci také pochválit Fg, který připravil zajímavé téma k diskuzi, která bohužel skončila přeřváváním se a pak už jen řvaním. A také chci poděkovat Karasovi, který připravil skvělý a vtipný herní kvíz.
Takže za rok se budu na všechny těšit.
Walome
A na závěr Karasmanovo ohlédnutí za kvízem
I na letošní sraz jsem byl natěšený jako puberťák na první pusu, takže když jsem vyložil rodinku v Brně a vyrazil směr Zlín, nedočkavostí jsem se skoro až klepal. Ve finále jsem maximálně spokojený a i když jsem stejně jako vloni musel sraz z rodinných důvodů opustit již v sobotu večer, zážitky mám jen a jen pozitivní.Stejně jako před rokem jsem dostal za úkol sesmolit herní kvíz. Za úkol jsem to bohužel dostal pár dnů předem, takže jsem ho vytvářel v práci den před srazem. Nakonec se ale povedlo a kvíz byl vytvořen ve stejném formátu jako vloni, tedy 15 lehkých otázek za bod, 15 středně těžkých za dva body a 15 brutalitek za tři body. Nakonec bylo ještě 10 velice jednoduchých bonusových otázek pouze z letošních a loňských her po bodu.
Pro ty, kteří se srazu nezúčastnili, je kvíz tady:
Lehké otázky (1 bod)
1. Jak zní celé jméno hlavní ženské postavy z Half-Life 2? Alyx Vance
2. Jak se jmenuje vývojářské studio stojící za Deus Ex? Ion Storm
3. Jak se jmenuje ostrov, na kterém se odehrává většina příběhu z Gothicu 2? Khorinis
4. Jakou známou osobnost jste mohli vidět v podobě zombíka v Plant vs Zombies? Michaela Jacksona
5. Na jaké hře z roku 2001 se podílel spisovatel Clive Barker? Undying
6. Jaký je alternativní název hry Fahrenheit? Indigo Prophecy
7. Jakou hru kopíruje hra Stars Wars: Galactic Battlegrounds? Age of Empires 2
8. Jaká jednotka v Heroes of Might and Magic je imunní na veškerou magii? Černý drak
9. Kde se odehrával finální souboj (Ep 3) v Duke Nukem 3D? Na fotbalovém hřišti
10. Kdo nadaboval Horké léto? Zdeněk Izer
11. Kolik je ztracených vikingů? 3
12. Kolikátý díl Quest for Glory má podtitul Shadows of Darkness? 4.
13. Jak se jmenuje hlavní vývojář her jako Civilizace nebo Alpha Centauri? Sid Meier
14. Na enginu které hry běží první Call of Duty? Quake 3
15. V jakém prostředí se odehrává střílečka Outlaws z dílen LucasArts? Divoký západ
Střední otázky (2 body)
1. Jak se jmenovala první vesnice, na kterou jste narazili při řádném hraní prvního Fallouta? Shady Sands
2. Jak se jmenovala pevnost, ve které začínal první Zaklínač? Kaer Morhen
3. Vyjmenujte všechny tři rody z Dune 2. Ordos, Atreidos, Harkonnen
4. V příběhu které hry figuruje mág Falagar? Might and Magic 6: The Mandate of Heaven
5. Jakou fatalitu měl Sub Zero v Mortal Kombatu 1? Vytrhnutí hlavy i s páteří
6. Jakou sérií (první díl z roku 1995) se proslavila firma Team 17? Worms
7. Jaká byla první LEGO hra od Traveller's Tales? LEGO Star Wars: The Videogame
8. Jak se jmenuje karetní hra z Knight of the Old Republic? Pazaak
9. Jaké je celé jméno hlavní hrdinky z adventury The Longest Journey? April Ryan
10. Jaký obchod vlastní Gabriel Knight? Antikvariát
11. Jak se jmenoval mág, který v Diablu 2 ve svém těle uvěznil Baala? Tal Rasha
12. Ve které hře zazněla hláška „Komunistický prasata!“? Vietcong
13. Jak se jmenují všechny čtyři hlavní postavy z Left 4 Dead? Francis, Louis, Bill, Zoey
14. Která 3D akce z roku 2000 s Johnem Mullinsem v hlavní roli proslula svoji brutalitou? Soldier of Fortune
15. V jaké hře byl hlavní hrdina přeměněn na Strogga? Quake 4
Těžké otázky (3 body)
1. Jak se jmenoval hlavní boss z prvního Half-Life? Nihilanth
2. Jak se jmenuje kočičí rasa z Albionu? Iskai
3. Jak se jmenuje diktátorka a váš úhlavní nepřítel v Jagged Alliance 2? Deidrana
4. V jaké zemi vzniklo Beyond Good and Evil? Francie
5. Co znamená zkratka MDK? Murder Death Kill
6. V jaké hře jste si poprvé mohli zahrát za Kyla Katarna? Dark Forces
7. V jaké hře byla mapa jménem Morpheus3? Unreal Tournament 2004
8. Jak se jmenuje rytíř, kterého se snaží nacisté oživit v Return to Castle Wolfenstein? Heinrich I.
9. Která hra oficiálně nabídla první botmatch? Unreal
10. V jaké hře můžete narazit na Sektana, Hadoma nebo Levita (Sectoid, Snakeman, Floater)? UFO: Enemy Unknown
11. K jaké hře dělali soundtrack Cypress Hill? Kingpin: Life of Crime
12. Ve kterém dílu The Need for Speed se poprvé objevili policisté? V prvním
13. Spisovatel Orson Scott Card napsal scénář k trilogii sci-fi stříleček, z níž kvůli špatným prodejům vyšel pouze první díl. Jak se jmenoval? Advent Rising
14. Která hra končila na Eiffelově věži obsazené nacisty? The Saboteur
15. Z obalu které hry na vás kouká generál Zod? Z
Bonusové otázky (1 bod)
1. Letos jsme se dočkali znovuoživení žánru dungeonů. Jakou hrou? Legend of Grimrock
2. Jakou podobu měl první velký boss v Limbu? Pavouk
3. Jak zní podtitul druhého Zaklínače? Vrahové králů / Assassins of Kings
4. Ve které hře je hlavním hrdinou Adam Jensen? Deus Ex: Human Revolution
5. Ve které hře bylo město Dubaj zavaleno pískem? Spec Ops: The Line
6. V jaké hře jste se potloukali po tropickém ostrově plném zombíků? Dead Island
7. Která hra vás odměňovala body a achievementy za různá zabití nepřátel? Bulletstorm
8. Kam vezou hlavního hrdinu na počátku Skyrimu? Na popravu
9. Kde se odehrává třetí Max Payne? Brazílie – Sao Paulo
10. Nejnovější pokračování jedné úspěšné závodní série je momentálně jedna z nejhůře hodnocených her na DH. O kterou hru se jedná? FlatOut 3: Chaos and Destruction
Kvíz byl evidentně lehčí než minule, o čemž svědčí fakt, že čtyři uživatelé měli alespoň polovinu z maximálního počtu sta bodů. Tímto gratuluji Devětsetdvadesetovi k prvnímu místu (tuším že 55 bodů), Všivákovi k druhému (52 bodů) a Daemonovi k třetímu (51 bodů). Bramborová medaile putuje k ViRusovi za těsných 50. bodů.
Některé otázky byly lehčí, než jsem myslel (Pazaak věděli opravdu skoro všichni), naopak postavy z Left 4 Dead nevěděl vůbec nikdo, Kyla Katarna tuším jeden nebo dva lidi. V bodování jsem byl hodně mírný, takže pokud si člověk spletl díl nebo jen zvoral spelling, body jsem udělil stejně, maximálně třeba místo tří dva.
Za mě doufám, že se vám kvíz líbil a doufám, že se za rok uvidíme u dalšího... ;-)
Děkujeme všem účastníkům!
A také našim dvorním fotografům (fotky po kliknutí): Say, AlieN, Deimos