Hardware

Tak včera mi přišel nový ultrawide - Samsung CRG9 (32:9, 49", 5120 x 1440, úchylná nudle, jak to tady někdo nazval :)). Je to můj první pořádný upgrade po hodně dlouhé době, rozhodně první více než 1080p monitor s HDR a obnovovací frekvencí větší než 60 Hz, natož ultrawide. A abych řekl pravdu, tak jsem z něj byl ze začátku trochu rozpačitý. Ale postupně mu začínám propadat.

Immersion ve hrách je prostě někde jinde, než na normálním monitoru. Vyplňuje tak akorát zorné pole a dodává ten pocit periferního vidění. Plus ty široké záběry na krajinu vypadají prostě úchvatně. Refresh rate to umí maximálně 120 Hz, do 240 Hz se mi jít nechtělo, podle všeho to krom pro progamery nemá moc velký smysl. Zatím jsem testoval jen Forzu Horizon 4 a The Witcher 3 a nebyl s tím problém. Intro ve Forze je sice zmrvené, ale od menu dál je všechno v pořádku. Někdo tu říkal, že bude blbé otáčet hlavou na minimapu apod., ale na to nedošlo. Dohlédnu na ni jen pohybem očí a nepřipadá mi to o nic náročnější než na malém monitoru. TW3 pak má škálovatelný HUD a důležité věci jsou blíž středu, takže pohoda. Na spoustu dalších her jsou ultrawide mody, nebo se dá v Nvidia Control Panelu vypnout škálování obrazu.

Na práci je to taky super. Paradoxně bylo mnohem jednodušší ho rozumně rozchodit na Linuxu, kde jsem hned našel jednoduchou konfigurovatelnou utilitku na rozmisťování oken, zatímco na Windows jsem zatím nic minimálního, co by dělalo totéž, nenašel. Problém je akorát v tom, že se mi nepodařilo připojit monitor přes DP k dokovací stanici (možná to neutáhne USB-C?), takže jsem ho musel připojit přes HDMI rovnou do notebooku. HDMI ovšem nedává tak velké rozlišení ve více než 30 Hz, takže jsem musel jít níž. Nějak to budu muset vymyslet. Každopádně imho je to lepší setup než dva odpovídající monitory, protože si člověk může hlavní práci dát doprostřed a ostatní věci kolem, což mi přijde přirozenější, než pořád otáčet hlavou tam a zpátky.

Největší kámen úrazu bylo HDR. Strávil jsem jeho nastavováním mezi prací dneska docela dost času a při defaultním nastavení vypadalo dost hrozně. Sice dodalo scéně hloubku a světla ve tmě například vypadala skvěle, ale jinak byly barvy hrozně vybledlé a celkově to působilo mnohem hůř než SDR. Nakonec jsem našel kombinaci nastavení, se kterou jsem spokojený - 10-bitová barevná hloubka, 100 Hz refresh rate (víc to s touhle hloubkou neumí) v Nvidia Control Panelu a Cinema Mode preset na monitoru. A najednou jsem z toho na větvi! :) (což je dost úleva, protože představa, že bych tohle nevyřešil a musel tu krávu posílat zpátky, byla děsivá)

Každopádně mi to přijde jako hezká, i když dost exotická, alternativa k obyčejnému monitoru, zvlášť pokud hrajete u stolu. Někdo to přirovnával k VR, což mi přijde mimo. Ve VR je to o immersivním pohybu, ale periferní vidění reálně nebývá nijak velké a graficky propracovaných je her, co by jeden na prstech napočítal, na ultrawidu je to zase o krásné grafice a právě tom periferním vidění. Člověk si na to musí trochu zvyknout, ale už teď jsem si celkem jistý, že zpátky na původní monitor jít nechci. Ideální pro někoho, kdo si zakládá na kvalitě obrazu a vnoření do hry.