@
hanak_v_exilu (26.07.2020 12:58): v hard sci-fi samozřejmě má svůj prostor ona fi složka, ale musí mít vědeckou oporu. Jupiter, jakožto obří planeta, nebyl až tak daleko od toho, aby vytvořil termonukleární reakci a stal se třeba červeným trpaslíkem. Je to spekulace, která ale není úplně nesmyslná. Je to stejné, jako Hal9000, taky v té době žádný takový robot nebyl. Že je to subžánr, ve kterém jsou důležité přírodní vědy, je značné zjednodušení. Jde především o vědeckou přesnost. Jak to vnímám možná subjektivně já, tak v hard sci-fi by mělo hrát prim to sci a to fi je přítomno, ale je v tom slabší. V běžném sci-fi je to naopak. V hard sci-fi by neměly být zjevné vědecké omyly. V Marťanovi například není nijak řešena rozdílná gravitace Marsu. Není nijak řešeno, že má oproti Zemi titěrnou atmosféru, čili jeho bouře nejsou schopny nic odnést do vzduchu. Film Gravitace je v tomto ohledu už úplná blbost, protože film si neuvědomuje obrovské vzdálenosti, které jsou na oběžné dráze a neřeší, že ten prostor je trojrozměrný, čili vlastně hlavní zápletka s vlnou smetí, která se neustále vrací, je naprosto absurdní. Krom toho rychlost prolétávajících satelitů je naprosto nesmyslně malá (asi tak stonásobně). Navíc jsou tam špatně fyzikální principy pohybu ve stavu beztíže (odepnutí popruhů člověka vystřelí někam do hajzlu). Interstellar možná bych i bral. Tam si nevybavuji něco podobného. Akorát je to teda maximálně přitažené za vlasy a je vlastně asi úplně jisté, že takhle černé díry nefungují. Přišlo mi to spíš jako surrealistický zážitek víc než sci-fi. Ale to je podobné jako v té Odysee v poslední části. Ale když se mluví o hard sci-fi a Odysee, tak se předpokládám myslí ta prostřední "dějová" část. Vůbec tím neříkám, že jsou ty filmy špatné, ale porušovat základní vědecká fakta prostě nejsou přípustná. Pokud by bylo důležité jen to, že jsou to přírodní vědy, tak by byl i Armageddon hard sci-fi, protože se tam řeší, co udělá asteroid když spadne na Zem.