Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@hanak_v_exilu (26.07.2020 17:39): Nejspíš si zapomněl že Měsíc byl dříve také geologicky aktivní, například na Marsu jsme objevily nedávno díky sondě seismické vlny a to převladá názor, že je nejspíš už velmi chladný i podle magnetického pole. Měsíc navíc dříve měl i menší atmosféru, tedy pravděpodobně.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 17:39): já vím, že to byl jen rejp, ale psal jsem už, že vůbec nehodnotím kvalitu těch děl jako takových, jen zařazení do žánru. Většině těch filmů, které si zmínil, jsem na čsfd dal 4 hvězdy a líbily se mi.
Sérii jsem četl několikrát, už je to ale pár let. Nicméně, pokud se nepletu, monolit na měsíci byl úmyslně pohřben. Byla to "navnada" na dostatečně vyspělou rasu, až zvládnou meziplanetarni let a až vytvoří nástroje, kterými dokáží slabé magnetické záření monolitu detekovat. Jakmile ho pak rasa vykope, vyšle se jednorázový signál k aktivnímu monolitu u Saturnu(Iapetus) - kniha/Jupiteru (mezi Io a planetou) - film.

Pak byl ještě jeden monolit, přímo na Zemi, ten byl pak prekryt sedimentaci.



@hanak_v_exilu (26.07.2020 18:36): hlavně, že Eyes Wide Shut se (ne) točil v New Yorku... :-p
@Luky_Luk (26.07.2020 18:17): "To co se říká o misi Apolla 11, je pravda. Celé to točil Stanley Kubrick. Jenže NASA si moc nepomohla, protože je to takový perfekcionalista, že trval na filmování v lokaci a samotné přistání se muselo třikrát opakovat."
@Charllize (26.07.2020 17:48): Byl na výšku a fakt veliký. Na Měsíci není atmosféra a je tam nízká gravitace. Takže když se zvedne velké mračno prachu, tak doputuje daleko a rozprostře se na obrovské ploše. Tuším že kdyby na tu lokaci dopadl meteorit schopný zasypat monolit, tak by ho nejspíš vypařil. A v posledních pár milionech let už tam skoro nic nedopadá. Všechno spolyká Země.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 17:39): Hmm. Tezko rict, podle me by toho prachu kdyz by slo o vetsi mateor bylo asi fakt hodne. Ted nevim, ale byl ten monolith ne vysku nebo vodorovne, taky asi zalezi jak daleko by to bylo a podobne. Myslim ze nejaka sance ze timhle zpusobem neco muze zapadat prachem tu je, i kdyz asi by muselo jit o nejakou souhru nahod.
Dle obrazku z filmu na vysku, ale nepusobi to vzhledem k okoli ze to bylo nejak extra hluboko. Knihu i film jsem absolvoval pred lety takze si uz dost veci nevybavim. Ale zrovna u Clarka bych se divil ze by ho moznost toho ze to na mesici zapadnout nemuze nenapadla, a urcite tam nejaky duvod a vysvetleni byt musi :)
https://i.ytimg.com/vi/b75EpoF1W88/maxresdefault.jpg
@Charllize (26.07.2020 17:20): Tu znám a Dan9K by ji taky ztrhal jako "zjevnou pitomost". Měsíční prach má obrovské vnitřní tření a proto se prakticky nepropadá. Dá se chodit i po metrové vrstvě a člověk se zaboří jenom jednotky centimetrů. A i kdyby tam každých 100 tisíc let spadl meteorit, tak by to nezvířilo tolik prachu, aby monolit zapadl. A to ani kdyby tam byl už od dne vzniku Měsíce.
Keď sa spomínal primer, tak som si spomenul ešte na iný nezávislý a minimalistický sci-fi snímok Coherence, ktorý sa mi osobne veľmi páčil.
@Fingon (26.07.2020 16:41): Pravda. Ale to je jedno, klidně můžu uvést vykopávky na Měsíci. Ty jsou pochopitelně blbost, protože Měsíc není Země a neprobíhá tam sedimentace ani vulkanismus, ani "měsícotřesení". Kosmický prach tam sice padá, ale ten tak velký objekt nezakryje, rozhodně ne tlustou vrstvou. Armstrongova stopa tam kupříkladu vydrží věky a modul Apolla 11 bude pravděpodobně viditelný tak dlouho, dokud Měsíc nezanikne.
Vytvoření hvězdy z Jupitera pomocí na von Neumannovy stroje pretvoreny monolit (mimozemska technologie provedla zahuštění atmosfery do takové míry, že se zazehla termojaderna fúze) - to byla 2010 a ne 2001:)

BTW schválně, sci-fi 2x jinak: Alphaville a Satisfiers of the Alpha Blue...
@Bellerofontes (26.07.2020 16:00): ano já vím, jsem vyléčený festivalový divák. Ale vždycky jsem měl radši bizarnosti, než existenciální rodinná dramata na ostrově s jednou chatou, kde koukají minutu na hodinky, aby zjistili, jak je minuta dlouhá. A kdykoliv takový artový režisér natočí sci-fi (jakože se jim zas až tolik nevyhýbali), tak to dělají tak, že to sci-fi vlastně vyhejtují a rezignují na něj a berou to jen jako kulisu k dalšímu existenciálnímu dramatu (Solaris, Melancholia atd.)
@Dan9K (26.07.2020 15:37): To bys mohl být s tímhle doporučením spokojený.

Úskalí může být v tom, že "rakovinotvorný art" se - s větším či menším úspěchem - těší oblibě u festivalových diváků, jimž jsou určitá témata bližší než jiná. Primer je ostatně "rakovinotvorný art" natočený vystudovanými matematiky, prostý jakéhokoliv líbivého pozlátka, což je mu skoro všude vyčítáno.
@Bellerofontes (26.07.2020 15:20): to neznám, díky za tip.

Ale jako odpověď, proč se netočí, je vcelku zřejmá a kdykoliv se o tomto tématu bavím, tak ho většina lidí nezapomene zmínit (jako i v tomto případě). Že by to byla nuda, že to nikoho nezajímá, že na to ve filmu není prostor atp. Ale já s tím nesouhlasím. Ve světě filmu existuje milion rakovinotvorných artů, kde je čas rozpitvávat na tříhodinovém prostoru naprosté banality pod rouškou umění. Problém sci-fi je, že si s sebou od 50. let nese stigma béčkové stupidní zábavy, od které tohle neočekáváme. Proto taková spousta lidí nesnáší Vesmírnou odyseu, ale na filmy od Bergmana jsem žádný velký hate nezaznamenal. Protože prostě ve sci-fi se podobné přístupy nepřipouštějí, za mě bohužel. Je to do jisté míry způsobené i tím, že sci-fi jsou většinou drahá a očekává se od nich výdělek. Ale to vůbec nemusí být pravidlem. Sci-fi se dají udělat za pár korun v jedné místnosti.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 13:51): no ale ty věci, které jsem napsal, se tam právě neřeší, ty tam prostě jsou a jsou blbě.

Prostě máš na hard sci-fi mnohem menší nároky než já. To by potom byla jedna z nejvíc hard sci-fi seriál Hvězdná brána, protože tam řeší vědecké věci v každém díle. Ale krom toho tam teda celé galaxie mluví anglicky a ve vesmíru vesele bouří děla, lasery a sviští tam letouny, že bouří celý byt.

To, že tam je nějaký vědecký prvek a něco tam vědeckého je, to z toho dělá sci-fi (jinak by to bylo fantasy), ale nedělá to z toho hard sci-fi.
@Dan9K (26.07.2020 13:24): No to sice jo, proto je to sci-fi. Je to příběh, ne fyzikální úkol na ČVUT. To že se tam vůbec řeší něco jako potkávání objektů na oběžné dráze, vzájemná rychlost, setrvačnost a podobně, je dost velký argument pro zařazení do hard sci-fi. Marťan to samé. Počítání rychlostí a hmotnosti. Komunikace se Zemí bez adekvátního vybavení. Pěstování jídla. A Jupiter by musel být cca 10 krát větší. A i tak by byl jedna z nejmenších známých hvězd. Prostě i hard-sci fi je nutně zjednodušené.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 12:58): v hard sci-fi samozřejmě má svůj prostor ona fi složka, ale musí mít vědeckou oporu. Jupiter, jakožto obří planeta, nebyl až tak daleko od toho, aby vytvořil termonukleární reakci a stal se třeba červeným trpaslíkem. Je to spekulace, která ale není úplně nesmyslná. Je to stejné, jako Hal9000, taky v té době žádný takový robot nebyl. Že je to subžánr, ve kterém jsou důležité přírodní vědy, je značné zjednodušení. Jde především o vědeckou přesnost. Jak to vnímám možná subjektivně já, tak v hard sci-fi by mělo hrát prim to sci a to fi je přítomno, ale je v tom slabší. V běžném sci-fi je to naopak. V hard sci-fi by neměly být zjevné vědecké omyly. V Marťanovi například není nijak řešena rozdílná gravitace Marsu. Není nijak řešeno, že má oproti Zemi titěrnou atmosféru, čili jeho bouře nejsou schopny nic odnést do vzduchu. Film Gravitace je v tomto ohledu už úplná blbost, protože film si neuvědomuje obrovské vzdálenosti, které jsou na oběžné dráze a neřeší, že ten prostor je trojrozměrný, čili vlastně hlavní zápletka s vlnou smetí, která se neustále vrací, je naprosto absurdní. Krom toho rychlost prolétávajících satelitů je naprosto nesmyslně malá (asi tak stonásobně). Navíc jsou tam špatně fyzikální principy pohybu ve stavu beztíže (odepnutí popruhů člověka vystřelí někam do hajzlu). Interstellar možná bych i bral. Tam si nevybavuji něco podobného. Akorát je to teda maximálně přitažené za vlasy a je vlastně asi úplně jisté, že takhle černé díry nefungují. Přišlo mi to spíš jako surrealistický zážitek víc než sci-fi. Ale to je podobné jako v té Odysee v poslední části. Ale když se mluví o hard sci-fi a Odysee, tak se předpokládám myslí ta prostřední "dějová" část. Vůbec tím neříkám, že jsou ty filmy špatné, ale porušovat základní vědecká fakta prostě nejsou přípustná. Pokud by bylo důležité jen to, že jsou to přírodní vědy, tak by byl i Armageddon hard sci-fi, protože se tam řeší, co udělá asteroid když spadne na Zem.
@hanak_v_exilu (26.07.2020 12:58): Pod toto sa rád podpíšem. :)

Inak povedané, hard sci-fi sa snaží viac držať "pri zemi" vedou na "úkor" fantasknosti. Vedecká presnosť nebude v žiadnom scifi nikdy absolútna, pretože aby bolo niečo exaktne presné, musí to byť meratelné a aby to bolo meratelné, musí byť pokus nielen uskutočniteľný, ale aj uskutočnený. A v momente ako je uskutočnený, prestáva byť fikciou.
@Dan9K (26.07.2020 11:29): Tak v tom případě je pitomost i Vesmírná Odysea, protože vytvořit z Jupitera hvězdu prostě nejde. A ani kdybys do něho nacpal zbytek planet a každé zrnko prachu co najdeš ve Sluneční soutavě, tak to nejde. Hard sci-fi není přesně podle pravdy. Je to subžánr sci-fi v němž jsou důležité přírodní vědy. Takže i ty co jsem napsal.
@PRIVATE MARTIN (26.07.2020 11:13): První člověk je podobný případ jako Apollo 13, to by podmínky hard sci-fi splňovalo celkem dokonale, kdyby v tom teda byla ta fikce. První člověk má ovšem myslím vědecké nepřesnosti v té úvodní scéně ve stíhačce, ale jinak to celkem jde :-)
@hanak_v_exilu (26.07.2020 10:30): no, já si dovolím nesouhlasit. Nic z toho neni hard sci-fi dle mého názoru. Všechno to jsou filmy, kde jsou naprosto zjevné pitomosti, které nelze brát vážně, zejména Gravitace a Marťan. To není žádné hard sci-fi. Kozoroh 1 možná, ale to mi vlastně nepřišlo ani jako sci-fi, tam snad nebylo nic, co by v té době reálně nemohli udělat. To je spíš konspirační film
a znáte něco z filmu, krom Odysey, co by se dalo zařadit do hard sci-fi? Ještě možná starý Kmen Andromeda, ale jinak už mě toho moc nenapadá.
@Tulareanus (25.07.2020 15:32): Z hard sci-fi bych doporučil ještě Nepřemožitelného od Stanislawa Lema. Myšlenka knihy je opravdu úžasná.

Právě proto si nic neplánuji. To, na co mám největší chuť ze všeho, bývá většinou to pravé, protože si z toho obvykle odnesu nejvíce co jde.
@Tulareanus (25.07.2020 16:25): Ty dalsi dily se pak cim dal tim vic venuji vztahum obyvatelu pres ruzne generace uvnitr Ramy a obcas to pripomina telenovelu v profesionalnim provedeni. Take se tam dost casto objevuje tema kultur a jejich zarazeni a problemum s tim spojenych. Ale porad tam je dost technicky zamerenych casti ktere prohlubuji koncept prvniho dilu a ta popisna napinavost a zjistovani co a jak tam je porad. Slabsi to je, ale podle me to porad stoji za precteni.
@Charllize (25.07.2020 16:12): Ja som čítal len tú prvú knihu, že vraj druhá je ešte fajn a tie ďalšie sú už slabšie, ale vraj je to aj vekom a tým, že medzi ich napísaním sú dlhé roky. Morgan Freeman sa dlhé roky snažil o sfilmovanie Ramy, no nenašiel žiadnu spoločnosť, ktorá by mu na to dala peniaze, čo je veľká škoda.
@Tulareanus (25.07.2020 15:32): Ja mam rad celou serii o Rame, i kdyz pozdejsi casti trosku pripominaji roman pro zeny, a je znat ze mistrovi uz trosku dochazeli sily a pribral spoluautora :)
Clark je mistr popisu a dodnes vidim Ramu pred sebou jak zivou. Mohl by to nekdo zfilmovat a i rpg by na tom slo vystavet. Tusim ze kdysi vysla adventura, ale nehral jsem ji. Vzdycky si to po par letech pauzy rad prectu.
@Subject 13 (25.07.2020 06:51): Knihu Vesmírna Odysea mám veľmi rád. Od Clarka sa mi veľmi páčilo aj Rendevous with Rama a ešte tu mám na poličke neprečítané The Deep Range. Hard Scifi mám veľmi rád, pretože nahradzujú ten "epický scifi cheap thrill" takými reálnejšími problémami, do ktorých sa dá viac vcítiť a mne osobne potom pripadajú také situácie pri čítaní viac napínavé.

Ono s tou ťažšou literatúrou je tam samozrejme ten vnútorný boj zvedavosti a snahy o porozumenie s energiou, resp. únavou a snahou o odbremenenia sa od určitých myšlienok, ale keďže si to vôbec striktne neplánujem, neviem vopred, ktoré nutkanie bude silnejšie. :)
@Tulareanus (25.07.2020 06:16): Tak teď už plně chápu proč Ti na jejím přečtení tak záleží, tak snad se Ti to zadaří a nejdeš v ní odpovědi, které hledáš. A přiznám se, že k těm dalším pánům jsem se ještě (neyvzrálostí, nejspíše) nedostal. Hodně mi učarovalo osvícenství a jeho autoři a hodně přínosnou se ukázala i antická filosofie, ale na ostatní směry ještě nespěchám. A nevidím nic špatného na tom, že máš chuť na beletrii. Četbu románů doplňuji historií, kosmologií a politologií, ale jen to odborné bych číst nedokázal. Teď mám zrovna takové období, kdy na nic odborného nemám náladu. A proto moji další knihou bude 2001: Vesmírná odysea od Clarka. Byť jsem jí už četl a je to žánr "hard sci-fi", kde se musíš na čtení hodně soustředit. Ale nedá se nic dělat, nedávno jsem opět viděl film :-). I tak je to odpočinkové. A všechno, co jsi vyjmenoval je dost náročné na zpracování, takže Pratchett mi přijde jako dobrá volba. A vsadím se, že i tak vše doženeš.
@Subject 13 (25.07.2020 06:03): Tak to nedokopanie sa má dva dôvody. Tú knihu si chcem prečítať už dlhšie obzvlášť preto, že som v Arménsku bol a od miestnych som o tej genocíde počúval a tak silné emócie som mimo mojich osobných zážitkov som asi nikdy nezažil. A duhým dôvodom je, že minulý rok som čítal len dve knihy, ktoré neboli odborné, filozofické alebo eseje, a aj to som jednu z nich dočítal až tento rok. Čiže by mi asi viac sadlo teraz niekoľko kníh skôr beletrie ako niečoho oddychovejšieho. A druhý dôvod je, že tento rok čítam na moje pomery katastrofálne málo kníh. Asi najmenej odkedy som poriadne vôbec začal čítať. Lenže, keď som si pred rokom povedal, že si prečítam Pratchetta, prečítal som miesto toho Kierkegaarda, keď som si potom povedal, že si dám nejaké scifi, prečítal som Sartra, no a takto to šlo potom cez Barthesa, Huizingu, Hegela, Heideggera.... a dozvedel som sa a pochopil množstvo nových vecí, ktoré pôsobili nie ako samostatný celok, ale dieliky mozaiky a to vie byť silným osobným zážitkom, ak je na to človek správne nastavený. Asi by som mal urobiť kompromis a pokračovať v Soul Mountain od Gao Xingjian. Na to som sa veľmi tešil a zatiaľ tá kniha silno zapôsobila.
@Tulareanus (24.07.2020 21:09): V tomto ohledu si nejspíš počkám, až vyjde nějaká knižně ucelená komplexní analýza. A navíc... nevědomost je někdy mnohem šťastnější stav :-). A co se týče té Tebou posledně jmenované knížky, ani se nedivím, že se k ní nemůžeš dokopat. Takhle já to mám se Zinkovými chlapci od Světlany Alexijevičové - deprese odložená na neurčito :-).
@Subject 13 (24.07.2020 17:46): Tak toto je správa z pár dní dozadu, tak som zatiaľ zvedavý, koľko je tam nových vecí, ktoré reflektujú dianie v UK v tomto roku, hoci celá správa vychádza z dlhšieho časového horizontu. Clash of Civilizations je tiež jedna z vecí, ktorú mám na dlhodobom to-read zozname, ale ako sa poznám, tak po dočítaní tej správy (nie je to veľa, má to len cca 60 strán a som skoro v polovici) tiež siahnem po niečom príbehovejšom. :) A to som si chcel ešte prečítať Remembering the Armenian Genocide od Patricka Thomasa, ktorú tu mám na poličke už celkom dlho.
@Tulareanus (24.07.2020 15:05): To mi připomíná sáhodlouhý rozbor o válce na východní Ukrajině, co mám v poličce, ale ještě jsem na to nenašel chuť. Chci nechat trochu uzrát Střet civilizací od Huntingtona - to je stále vynikající kniha, ale dost náročná. Takže jsem si odběhl ke klasickému sci-fi.
@Subject 13 (24.07.2020 02:39): Ach, to som si nejak nevšimol. Momentálne správu ohľadom aktivít Ruska v rámci hybridnej vojny, ktorú vypracovala The Intelligence and Security Committee of Parliament na základe žiadosti britského parlamentu. :X
@Radecker (20.07.2020 22:46): Shinkai se mi moc nelíbí, jeho filmy pěkně vypadají, ale pro mne jsou někdy až moc cheesy a sentimentální. Hosoda je podle mně trochu nevyrovnaný, Girl Who Leapt Through Time a Wolf Children byly skvělé filmy, Boy and the Beast a Summer Wars trochu slabší a ten poslední Mirai ve mně nezanechal skoro žádný dojem.

Teď mi ale připadá že když Takahata a Kon zemřeli a Miyazaki skončil tak v anime chybí opravdu vyjímečný auteur který by posouval anime film dopředu a měl plnou kreativní kontrolu.

Já teď hlavně sleduji novou sérii Re:Zero a Oregairu, co by se příležitostním fanouškům moc nelíbilo. Jedno je isekai a druhé slice of life. Dobrý je i reboot Fruits Basket.