Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

RPG

@Red (09.04.2023 09:17): Zajímavý. Moc k temhle early projektům důvěry nemám, a měl bych obavu ze než z toho bude hotová věc ubehnou další roky. Co jsem pochopil tak používá dost hotových asetů co se daji pořídit z různých databází asetů co jsou ke koupi od různých autorů. Takže to ze to děla sám je trosku pofiderni. Ale impresivní to je i tak na jednoho člověka.
Protože zde není filtr na sekundární žánr a SRPG se tak dají vyhledat jen pomocí kombinace DH filtru a CTRL+F, tak si zde odkládám seznam japonských SRPG, které jsou pod primárním žánrem strategie a blbě se tak hledají. Můžu v budoucnu udělat návrhy na prohození primárního a sekundárního žánru, ať se to sjednotí.

Brigandine: The Legend of Runersia
Disgaea: Hour of Darkness
Disgaea 2: Cursed Memories
Disgaea 3: Absence of Justice
Disgaea 4: A Promise Unforgotten
Disgaea 6: Defiance of Destiny
Final Fantasy XII: Revenant Wings
Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia
Hyperdevotion Noire: Goddess Black Heart
Makai Kingdom: Chronicles of the Sacred Tome
Monstania
Phantom Brave
Rance IX: The Helman Revolution
Redemption Reapers
Sengoku Rance
The DioField Chronicle
Triangle Strategy
Tuned Heart
Valkyria Chronicles
Valkyria Chronicles 4
Vandal Hearts
Vandal Hearts II
@Tainaru (03.04.2023 00:51): Způsob, jakým se obvykle japonština (konkrétně tedy kandži) vyučuje, je značně neefektivní. Pokud to někdo učí "jako v Japonsku", tak to za mě není dobrý učitel - platí pro soukromé učitele, chápu, že jako zaměstnanec školy s tím člověk asi moc neudělá.

Pokud člověk nechce zapomínat, tak to chce pravidelně číst nebo textově komunikovat. Učit se znaky a slova mimo kontext věty nemá moc význam.
@special_plan (02.04.2023 22:40): Proč ne, ale nás učila učitelka zapisování znaků tak, jak to zažila v Japonsku ve škole, a taky jsme na to měli učebnici. Můj největší problém nebyl naučit se psát nové znaky, ale nezapomenout při tom všechny ostatní. Ve výsledku jsem se učil všechny stále dokola, až se to v jednu chvíli už nedalo zvládat. Nemám na to hlavu :)
Možná, kdyby na tom postavili nějaké edukativní RPG, tak by mi to šlo líp :)
@Charllize (02.04.2023 16:25): Se znalostí čínštiny jedeš japonštinu na easy mode a máš mnohem hlubší porozumění jazyka. Nezabere to míň času, ale aspoň to dá trochu řádu tomu chaosu, kterým japonština je (kvůli tomu jsem taky před lety japonštinu vzdal).

@Tainaru (02.04.2023 16:34): Zrovna psaní znaků se řídí velice jednoduchými pravidly. A Pleco, jakožto nejlepší slovníková aplikace, má velice dobré rozpoznávání ručně psaných znaků, kde i nějaký ten tah navíc apod. ničemu nevadí (k ničemu jinému než vyhledávání ve slovníku člověk dovednost psát znaky stejně nevyužije).
@Charllize (02.04.2023 16:40): Tak dalo by se říct, že prakticky veškeré základy kultury a vědy v Japonsku jsou z Číny :) V JP si abecedu zjednodušili hiraganou/katakanou, v KR mají hangul, ale i tak se (obzvlášť v žánrové nebo historické literatuře) původním znakům nevyhneš - resp. kanji je součást japonštiny a hanja se v korejštině také vyskytuje (např. v názvech/jménech ve wuxia/atd. žánrech).
@Charllize (02.04.2023 16:25): Japonština využívá tři znakové sady, z nichž ta nejsložitejší vychází právě z čínštiny (a je to taky důvod, proč jsem na ní nakonec pohořel a přestal :D ). Ale kantorka mi říkala, že text psaný čínsky dokážou zhruba pochopit i Japonci, přestože mluvenou řečí už by se Japonci s Číňany nedomluvili. Jenže tam co znak, to několik významů, a taky si musíš pamatovat, jak jdou jednotlivé tahy v zápisu přesně za sebou, což mi taky dělalo problém. Mně to přijde celé dost komplikované a hlavně náročné na čas, který jsem tomu nechtěl věnovat. Nicméně jsou lidi, co na to mají talent.
@7c (01.04.2023 20:25): Tak on se toho trochu dotýká poukázáním na změny vymáhání licencí na Taiwanu. Ale takový Hongkong jako britské území měl samozřejmě jiný přístup. A sice můžou používat podobné inspirační zdroje ale právě rozdílný způsob jak se přistupoval a západním vzorům a myslím stěžejní. Shrnout to všechno pod "China" je dost zkreslení.
@Kunick (01.04.2023 19:27): Tak v tomhle kontextu (stručný přehled) to je asi jedno - možná to víc rozebírá v tom článku. Mě to až tak nezajímá, protože žánrová díla mají stejné kořeny (a vesměs všichni koordinují zdroje (nebo ehm, "vykrádají se navzájem")).

@Charllize (01.04.2023 19:16): No, nevím, čtu všechny možné *xia žánry už nějakou dobu a nezaregistroval jsem nějakou "propagandu" (resp. co je to vlastně "propaganda"). Vesměs mi u čínských autorů přijde i trochu slabší nacionalismus - ve smyslu ostatní národy jsou horší, ale ne nutně ztělesněné zlo - tedy až na Japonsko, ale to je myslím tradice v regionu, že všichni nesnáší Japonce .-) Vzhledem k tomu, jak jsou mechanismy a kosmologie komplikované, tak myslím nemáš čas řešit, co by na to řekla Komunistická strana, když se snažíš konečně posunout svou úroveň 3. hlavní kultivace z 10 na 5 vedlejší úroveň... A obecně se politika řeší v kontextu korporací, guild, frakcí, království než přímo států (tj. fantasy/sf/vr prostředí, ve většině děl, co jsem četl).
@7c (01.04.2023 18:15): Když tam nevíš jestli to je propaganda nebo to mysli vážně :)
Ja když tam vidím některé ty obrázky tak to je jak z propagačních letáku komunistické strany. To Pepe vůbec neposoudí :D
Ale věřím ze můžou byt fajn. Ale zkoušet bych to asi nechtel. Už sem kolikrát zvažoval ze si nějaké novější pořídim ale nakonec jsem to nikdy neudělal. A to bývají třeba za 150 korun.
@Dan9K (01.04.2023 12:50): Taky asi tak. Ale mám takéto, že když je společnost široká, tam kvůli případné kakofonii hlasitých zvuků přicházím o schopnost soustředit se na jeden hlas. Až asi dva týdny zpět jsem někde četl, že to je vlastně nějaká porucha vnímání. :)
@MickTheMage (01.04.2023 11:57): :-D Tak si to tak neber :) Ber to tak, že už nebylo tolik času, jako když jsem byl teenager (i když ani v tom věku to díky sportu nebylo úplně happy s volným časem). Absolutně jsem nic nevyloučil, jen jsem s určitou pravděpodobnostní odhadnul, jak by to mohlo (ale nemuselo) dopadnout. To, že by zhebla moje postava by mi nějak vůbec nevadilo mimochodem.
@Richmond (31.03.2023 22:21): Jo, nebyl si teenager, tieto vyroky ma tak dokazu nasrat, ze to ani pekne nie je :) Vole, nemusis byt teenager, aby si si mohol uzit tabletop RPGcko. More. ;) A ako certifikovany introvert par excellence ti hovorim, ze to tam tiez nehra ulohu - pokial si v skupine kde sa uz poznate :) Po par sessionoch nabehnes a je to aspon sranda. A po pal dalsich sa naucis, nebrat si osobne ked tvoja postava nahodou chcipne :)

Tabletop RPG > CRPG vo vacsine pripadov, bohuzial nie v tom najdolezitejsom - cas a ludia. Je ovela prihodnejsie a pohodlnejsie hrat pocitacove RPG ako zhanat ludi na session a potom stravit pol dna (alebo dve-tri hodinky, menej sa ani neoplati) s tabletop RPG. :(
K těm stolním hrám, já jsem taky introvert, navíc ultra introvert, takže ty stolní dračáky nejsou pro mě a zjistil jsem, že i při pár návštěvách herních klubů někdy v roce 2008, do kterých jsem šel hrát stolní Starcraft (jedna z mých nejoblíbenějších, kterou stále uchovávám ve skříni) , Dune (kterou jsem měl a vlastně pořád mám vyrobenou dle Baranovského designu), Hru o Trůny a pod., kdy se u toho sešlo vždy tak 70% nových tváří, jsem se necítil úplně komformně a po těch pár návštěvách jsem zjistil, že tohle není pro mě.
@Richmond (31.03.2023 22:21): Jsem tě viděl v Labůžu a jsem asi 10x větší introvert než ty:) Každopádně opravdu platí, že je to o složení a zároveň každý hráč a každý PJ by měli každou hrou růst, už tím jak třeba je nějaká zpětná vazba co bylo dobrý a co by se mělo zlepšit.

Někdo se vyžívá v tom, že si dá postavu opačnou svému naturelu a opravdu se do toho ponoří, jiní si zase volí takové postavy, aby se s nimi mohly snáze ztotožnit. Já hrál hry střídavě za hloupého Krolla idealistu nebo absolutně společensky neschopného elfího rasistu mága-intelektuála. Obojí byla zábava i když většinu práce udělali jiní, já se zase s nějakými propočty moc nekamarádím. I když taky dělám v IT.
@Rapier (31.03.2023 22:06): Samozřejmě že Margaret Weiss a Tracy Hickman jsou profesionální spisovatelé. Myslel jsem to tak, že hráči vytvořili úžasnou předlohu. Samozřejmě se jí chopili tito spisovatele.

Pořád nějak cítím, že porovnáváš stolní hry vs. počítačové a to podle mne nelze. Člověk, který ke stolním hrám vztah nemá žádný (což teda není úplně případ) může takovou informaci pojmout třeba tak, jakoby mu někdo tvrdil, že úplně nejlepší na světě je sbírat známky a cokoliv ostatního je tak nějak podřadné :-)
Díky všem. Já si z toho něco vyberu. Ale vidím to tak, že asi nakoupím druhý a třetí díl STALKERa a budu objevovat zpustlou krajinu bývalého SSSR. :-)
@Dan9K (31.03.2023 22:20): jo, to Darkstone jsem dal špatnej odkaz, bylo to tohle Darkstone: Evil Reigns , ale že je to až 99, tak to jsem musel hrát později. Škoda, že už databaze-her neexistovala tehdy, měl bych menší zmatek s časovou osou, co jsem kdy hrál. Tehdy to byla ta krásná doba, kdy jsem hrál ty úplně nejnovější hry, když byly vydaný. Kam se tahle doba ztratila? :-)
@hanak_v_exilu (31.03.2023 22:23): a víš o tom, že do TES Morrowindu existuje MGSO mod https://youtu.be/TTLJHjVXJms, kde naopak (z velké části s Tebou souhlasím co se týče názoru na krajinu Morrowindu) vše vypadá tak krásně, že lze ztěží uvěřit, že hraješ stejnou hru?! :)
Co máš proti horám TES Skyrimu? Naopak krajina je excelentní, tak jistě The Witcher 3 (obzvláště next-gen verze) to není ale jinak super! Což mě připomíná, že TW3 už bych nikdy nehrál ve verzi bez next-gen patche, ten rozdíl je viditelný na první pohled.

@Richmond (31.03.2023 22:21): hraní papírových RPG vyžaduje krapet více citu a improvizace. Není nutné divadelně přehrávat, ovšem dostat se na ten správný level pár let může trvat. :)
Já si na začátku 90. let také koupil pravidla Dračího doupěte, vše poctivě nastudoval (mám je pořád ještě někde doma), ale nakonec jsem se do žádného reálného hraní nepustil. Jednak už jsem nebyl teenager a pak jsem nějak tušil, že by to nevyhovovalo mýmu naturelu. Určitě by mi vadily prostoje, divadelní přehrávání spoluhráčů, situace navozené PJ a spousta dalších drobností. Jako bytostnej introvert bych s tímhle asi měl problém. To je i koneckonců asi důvod, proč dělám programátora a neřídím projekty nebo blbnu s psaním blogu o sólo hraní "společenských" válečných her :) Takže počítačové zpracování těchto pravidel pro jednoho hráče je pro mě obrovská výhra.
Já už ani nevím, co bylo moje první RPG, obávám se, že to bylo Diablo, ale vlastně jsem ho tolik tehdy nehrál, spíš koukal na bráchu a snad opravdu první, co jsem hrál vyloženě hodně, byla dost zapomenutá diablovka Darkstone.
Ale jakoby první hra s RPG prvky byli určitě Heroes II. Ale určitě v hodně podobné době bylo i Quest for Glory IV a první z těch jakože "regulérních" rpg byly asi Brány Skeldalu. Zajímavé, když nad tím tak přemýšlím, že TO byla vlastně hra, která mi nejvíc formovala názor na dungeony a tak.
Jsem si jistý, že Dračák jsem se spolužáky zkoušeli až potom, určitě to byla 7. třída, čili až nějaký rok 2002, a to už jsem byl tehdy zkušený hráč. Upřímně mně to moc nebavilo, přišlo mi, že akorát hážu kostkou a vlastně mi obecně vadil ten princip, že jsem odkázan na milost či nemilost PJ, který si může vymyslet úplně jakoukoliv blbost a na nějakého hráče si třeba zasednout a prostě ho zabít. A i když jsme měli PJ velmi chytrého kluka (tehdy můj nejlepší kamarád), tak když je vám 13, tak se prostě dělaj blbosti no.
Ale hned mě to inspirovalo k tomu vytvořit si nějaký vlastní příběh, hned mi to probudilo fantazii, říkal jsem si, že bych použil základ lesa, který znám od dětství, je plný jeskyní a jezírek a tak. Ale nikdy jsem to nedotáh :-)
Tak to vypadá že nejjednoduší jak si zahrát offline RPG zaměřené na objevování krajiny je najít si nějaký WoW server s málo lidma. :-(
Na PC mě osobně formovaly 2 hry, díky kterým jsem se k RPG vlastně tak trochu oklikou a po létech zpětně dostal: System Shock 2 a později v Levelu nebo Score vydaný Fallout 2 s CZ překladem. V té době jsem anglicky moc neuměl, takže jsem byl moc rád za neoficiální SS2 překlad, podobně jako za překlad Fallout 2, co udělali mám pocit borci přímo z redakce.
Fallout 2 je pochopitelně vyšší dívčí, všichni kolem mě byli z Fallout a především posléze z Fallout 2 úplně odvaření, no a jakmile dorazil Baldur's Gate s hraním papírových RPG byl na nějakou dobu amen. Druhé jmenované mě nikdy nezaujalo, prostě jen další fantasy kopírka dokonalého Fallout 2. :)

Dragonlance jsem v době prvního CZ vydání četl, půjčené od kamaráda, vlastně to četli všichni z nás, a všem se nám to moc líbilo. Z nostalgie jsem si to po xx letech koupil, bratru už to bude tak min. 10 let, ale od té doby jsem četl snad jen první kapitolu.

Ještě před DrD jsme s partou ze základky hráli nějakou RPG na téma Tolkienova Hobbita, bylo to kompletně přeloženo do CZ, a vlastně to byl takový úvod do skutečného světa papírových RPG. Pamatuji si, že nás to docela bavilo, ačkoliv tam byly limitované možnosti.
U papírových stolních RPG hrozně moc záleží na lidech a PJ/gamemasterovi. To je nejspíš i jeden z důvodů proč zájem o papírové RPG upadl obecně, je zkrátka jednodušší nad ničím moc nepřemýšlet, nic nevymýšlet a hrát RPG na PC, zvláště dnes. :) Je to komfortní, výrazně méně náročné na čas, a hlavně domluvit se na termín hraní. Ovšem ty zážitky z papírových RPG, v době covidu, naposledy intenzívně v Dračí Hlídce, se nedají srovnat ani se sebelepší RPG PC hrou, jako je jinak naprosto ve všem vynikající The Witcher 3!

@Ringo (31.03.2023 19:06): taky jsme si svého času mysleli, že Dragonlance napsala skupinka hráčů DnD ale opak je pravdou. Autoři původních 3 dílů Dragonlance jsou profesionální spisovatelé, viz. https://en.wikipedia.org/wiki/Dragonlance. :)
My měli (na tu dobu) dobrého PJ už na prvním stupni. Dělal si vlastní úpravy pravidel atp. Talisman jsem také hrával se starším bráchou a jeho partou. Plus jsem četl Dragonlance. S nejvíc nejlepším kamarádem jsem si ty knížky půjčoval. Oba jsme měli rádi ty postavy a atmosféru Utěšína. Dungeony (EoB či později Ishar asi jako první) jsem hrál nějak do toho (počítač jsem měl nějak asi od roku 1993). Ale upřímně proti tomu výše mi to přišlo jako hodně velký sešup. Do prvního Fallouta jsem nezažil u PC RPG ten opojný pocit, že hráč svět svými rozhodnutími formuje. Až tím se pro mě RPG stalo nejvyhledávanějším žánrem.

Ten stejný PJ nám dorostl. Hrávali jsme ještě asi deset let zpět a bylo to stále super. S každým rokem navíc se v jeho světech více řešila tamní "politika" (mocenské hry, války aj...). A s každým další rokem to bylo lepší a lepší. :)
@Paul (31.03.2023 15:54): Mám podobnou zkušenost. Akorát jsem teda dračák hrál po Beholderovi, Isharu 2 a Wizardry 7 a po té, co jsem si tvořil x vlastních dobrodružství dle těch českých pravidel Dračí Doupě Jeksyně a Dračí doupě pod širým nebem, ale přitom jsem chtěl vždy hrát za postavu. a když k tomu došlo a dostal jsem se do partičky, kde to hráli a vzali mě tam jako mága, nebavilo mě to. Tohle je asi fakt hodně o tom, jací lidé si k tomu sednou. Přišlo mi to, že PJ to kroutil jak se mu zlíbilo, abychom z toho vždycky nějak vybruslili a já měl pocit, že si tak nějak spíše povídáme o tom, co se děje, než že bychom něco hráli a to není nic pro mě. Já mám navíc přeci jen raději, když je konzistentně dáno, že tady tohle je těžké a nebude to o shovívavosti PJe a tak dávám přednost hrám na počítači. Na té stolní podobě oceňuji nejvíce atmosféru z textů, obrázků, map a těch napsaných pravidel. Převedení tohoto do počítačové podoby je pro mě ideál. Samozřejmě obdivuji, jak hráči Dragonlance dokázali hraním vytvořit tak sofistikované postavy, že z toho sepsali strhující knihy. Ale tohle už je fakt vyšší level, s kterým se tady podle mě nesetkáme.