Sport

@Richmond (09.08.2024 18:46): dal bych to 3 body za zlatou, 2 body za stříbrnou a 1 bod za bronzovou.
Eventuálně třeba 5, 3, 1, nebo 5, 2, 1, kdybych chtěl zachovat důraz na zlaté.

Taky mě to vždycky štvalo, a dlouho jsem si myslel, že se to obecně počítá tak, jak jsem psal tu první variantu, ale přemýšlím, jestli to tak náhodou nebylo ve The Games: Winter Challenge a The Games: Summer Challenge a neovlivnilo mě to.

A kdy se vůbec stalo naposled, že jsme nevyhráli ani iedno zlato? Lillehammer 1994, ne?

To kdyby se někdy opakovalo, to by bylo keců :-)

@Dan9K (08.08.2024 23:32): jo, pardon, Dibaba běhala ty delší, tak nic :-) a tam už taky byla překonaná :-)

@rikuhahl (08.08.2024 23:33):  no jo no, asi už jsme starý a máme lepší věci na práci.
Já už se pomalu přistihuju, že mě ze všech sportů drží v podstatě jen ten fotbal, a to mám pocit, že jsem v minulosti dopodrobna sledoval skoro všechno (a to i tu cyklstiku, proč jsem sakra ztratil tolik času u Tour de France, když to tomu vítězi stejně časem vždycky seberou za doping, ach jo :-) )

@Richmond (08.08.2024 23:16): no mám pravdu, protože jsem psal za svůj život a já jsem ročník 89 :-)

o Daňkovi vím, protože ho můj táta napsal i do textu o olympiádě, kterej jsem zpíval pak ve sboru. Ale už jsem ho nezažil. Disk, koule a kladivo jsou snad všude hrozně letitý rekordy dopingem vyhnanejch sportovců z NDR a Sovětskýho svazu atp., a vždycky mi přišlo, že celej můj život sleduju takovou druhou ligu :D
A jak to nesleduju tolik, tak jsem si ani nevšim, že už tohle neplatí a jsou nový rekordy v disku a kouli mužů, takže bych měl asi změnit názor, protože mi prostě jen ujíždí vlak.
já na to koukal velmi podrobně v podstatě 25 let, až poslední roky ztrácím přehled a teď koukám, jak blázen, že jen letos máme v 7 disciplínách nový světový rekordy (300m (to je trochu obskurní distanc, tak to skoro nepočítám), tyčka mužů, disk mužů, 10km žen, 1500m žen (já si furt myslel, že to má ta Dibaba), 400m žen překážek a skok do výšky, to je docela jako dost mi přijde :-) ),

(a tyhle znalosti, kdy si pamatuju i přesný časy a metry těch rekordů a výsledků, to se mi hodilo v životě v podstatě jen ve hrách Česko, Evropa a Svět :-) )

@Richmond (08.08.2024 12:24): zajímavý, mám to hodně jinak :-)

ale vždycky jsem to měl spíš na základě toho, kdo zrovna závodil, ať už z Čechů, nebo ze zahraničních hvězd.

Trvale pro mě byly vždycky hlavní taháky 100 a 200 m mužů a žen. Samozřejmě v době Bolta to bylo něco úplně jiného. Ale hodně mě to bralo už předtím.
Obecně všechno to krátký běhání, včetně překážek
Nikdy mě nebral maraton, to je nuda jak cyklistika skoro. Ale třeba už 3000m steeple nebo 5 a 10km mě bavily hlavně, že jsem fandil Etiopanům proti Keňanům, protože mám rád etiopskou hymnu :-)

Totální strmý pád u mě má desetiboj, to jsme asi žrali všichni Češi, ale po odchodu Šebrleho mě to nebaví vůbec. Zásadní problém desetiboje je pro mě to, že se nedá usledovat, režie se mu nevěnuje a aby to mělo správný náboj, tak to člověk prostě musí sledovat furt. Což je obecně problém všech technických disciplín. Když se to přepne jednou za čas, tak mě to nezajímá. A to je výhoda těch běhů, které mají stoprocentní pozornost režie vždycky (až na ty hodně dlouhé). Sedmiboj žen mě hrozně bavil za času Caroliny Clüft, teď vůbec.

Speciální zájem mám vždycky o oštěp mužů a 800m žen, protože jsem vždycky zvědav, jestli padnou české rekordy.

Vždycky mě bavily ty disciplíny, kde zrovna závodil někdo mimořádný nebo aspoň pozoruhodný. Takže když byl v 1500m třeba  Hicham El Guerrouj, tak to byl vždycky zážitek, a od té doby mě to baví míň. Nebo když na 400m dal rekord Niekerk, tak jsem chvíli strašně žral 400m

Tyčka má tu výhodu, že je tam snad neustále někdo mimořádný, ať to byl Bubka, Isinbayeva, lavillenie nebo teď  Duplantis, takže je pořád očekávání.

A naopak taková koule, disk, nebo kladivo mě nikdy moc nebralo, asi proto, že jsme tam za celý můj život nikdy nic neuhráli. Snad jen Cechlová byla vždycky čtvrtá si pamatuju :-)

a zrovna štafety mě taky nikdy moc nebraly no. A skok do výšky, to byla vždycky marnost. Naše stálá medailová naděje Jaroslav Bába, kterej ale nikdy nic neuhrál. No nic :-)

Takže když to tak zprůměruju a vemu to jako i historicky, tak moje pořadí je

1. 100m (asi nejen pro mě je to úplně základní disciplína atletiky a vrchol (který bývá vždycky zbytečně brzy)
2. 200m (to mě mnohdy baví ještě víc v tom, že se méně projevuje startovní reakce a mají sprinteři čas se pořádně rozběhnout, ale přitom se ještě neunavit)
3. 800m (to mě baví za prvé v těch ženských i v tom boji mužatek proti normálním ženskejm, v téhle disciplíně to bylo asi odjakživa; Kratochvílová, Mutola, Semenaya a i spousta dalších, plus mi ta disciplína přijde hodně zajímavá tou kombinací sprintu a taktiky). A největší zážitek určitě zůstává vítěžství Ludmily Formanové nad Mutolou v roce 99.
4. oštěp (to vnímám taky jako základní disciplínu už v podstatě od pravěku a samozřejmě jsme jak u mužů tak žen měli dlouhodobě svoje želízka
5. skok o tyči (to je zase vrcholně technická disciplína, která je tak obtížná a sofistikovaná, že neustále umožňuje posouvat lidské hranice i v dnešní době a tím je zajímavá)

@Jumas (05.08.2024 22:20): ale v tyčce to dopadne jak Bubka nebo Isinbayeva, ti taky měli na mnohem víc, ale přidávali si po 1 cm, a pak už byli starý a víc nedali :)