Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Všeobecně o hrách

@SilentWolf (05.11.2015 08:40): No a vidíš, Last of Us je dle mého jedna z nejpřeceňovanějších her současnosti, kde bych naprosto uvítal, kdyby měla různorodější gameplay a to střílení/zabíjení ještě omezila. Nemluvě o tom, že na konci mi fakt přišlo škoda, že jsem se nemohl rozhodnout já sám osobně, ale udělal to Joel :/ Takže u LoS bych dal Spectorovi za pravdu.
3/5

Souhlasím s ním částečně, občas mě ve hrách strašlivě sere, že se nemůžu rozhodnou jak chci já (obzvláště když jasně vidím, že to rozhodnutí je naprostá chyba/blbost/past/whatever).
Last of Us je jedna z nejlepších her všech dob. Co se týká hratelnosti i příběhu. Nepochopím kritiku.. na těžší obtížnost je to výzva, crafting špičkový a příběh je solidně emotivní..

Problém mám teď třeba s Uncharted 1 kde je až moc akce. Celkově v mnoha hrách bývá až moc akce.. rojí se jak muchy..

Last of Us má ale vše zvládnuté špičkově. Možná trochu nefér ji nemám v žádném osobním žebříčku, protože nemá ani minimální věc, co bych vytknul..
@JohnCZ (05.11.2015 07:26): Ono to není žádné hejtování, jak se z toho (česká) média svými překlady a komentáři snaží dělat.

Osobně s ním souhlasím a myslím si, že řada her vypráví své příběhy špatně (nevyužívají potenciálu hry jako média a místo toho se snaží přiblížit filmům - stejně jako např. existují filmy, které by raději mohly být povídkami nebo divadelními hrami).
@Maximus (05.11.2015 07:03): Warren má sice pravdu a souhlasím s tou částí, že příběhové hry hráči nehrají, ale já si radši vyberu sám, jestli chci hrát příběhovou hru bez odboček nebo větvenou hru ala Deus Ex nebo Sims, jak on sám uvedl, na co mám chuť :)
@Maximus (05.11.2015 07:03): To je nějaká nová móda dneska hejtovat příběhové hry? Poslední dobou čím dál častější jev, řekl bych. Nepopiram, že by nešly dělat lépe (např.: větvení), ale i tak se jich nemůžu nabažit. :) Beru je jako interaktivní film.
Je pekné, že snívate a spíte, ale poďme sa baviť o hrách hele :)

Warren Spector sa vyjadril dosť kontroverzne na tému príbehových hier - nešetřil kritikou nasměrovanou k výpravným příběhovým hrám. Tituly jako Uncharted, The Last of Us nebo The Walking Dead od Telltale odsoudil za nedostatečnou práci ve vztahu hra-hráč a naznačil, že takové tituly by tu jednoduše být neměly.

„Pokud chcete ukazovat, jak jste [vůči hráči] chytří, pak z tohohle odvětví vypadněte,“

V případě Heavy Rain poukázal na to, že hra vypráví skvělý příběh, pravděpodobně mnohem lepší, než který by byl schopný do své hry dát on sám, hned v zápětí však dodal: „Jenže ve skutečnosti je to jako pět scénářů namačkaných vedle sebe a vy jen vybíráte, ze kterého z nich bude hra v dané chvíli příběh vyprávět.“

Podobně kriticky přistupoval i k The Walking Dead, kde mu vadil prostý, leč z jeho pohledu nepřekonatelný problém – hru neovládá hráč, ale je už předem předepsaná vývojáři. I proto se nakonec nebál označit dnešní hry za vykolejené, alespoň co se týče vyprávění příběhu.

Čo si o tom myslíte? súhlasíte s jeho názorom?
Nejradši spím osm hodin, déle většinou ani nezvládnu (vnitřní budík kolem sedmé), sedm hodin je tak minimum, kdy normálně funguju, při méně spánku celý den zívám :-D
@LIUWIL (04.11.2015 23:48): Přitom stačí místo 9ti hodin spát jen 6... Btw, den nemá 29 hodin, takže dříve či později se dostaneš do situace, kdy jdeš spát ve 12 odpoledne. To je fakt na hovno.
@leebigh (04.11.2015 23:29): Já ti to závidím. Osobně potřebuji spát ideálně tak 9 hodin, ale taky pak být vzhůru aspoň 20 - samozřejmě za předpokladu, že se jedná o běžně náročný den. Pozemský denní cyklus mi nevyhovuje, zvažuji návrat na rodnou planetu.
Jinak prostě mám problémy usnout - usínám třeba tři hodiny a ještě k tomu se vyspím na hovno. Nějaké zalehnutí a okamžitý spánek na pár hodin prostě neznám. Řeším to každodenním sportem, abych byl večer fakt unavený a chtělo se mi spát. Když si dám víc do těla, usnu do půl hoďky.
Jak vy to s těmi sny děláte, já spím jak dřevo a po noci si vůbec nic nepamatuji :-)
@MartinezZ (04.11.2015 20:31): Já jsem dřív po nějakém zajímavém snu hned startoval počítač a zapisoval si to :D
A ten výtah je suprový koncept. Takový normální den v práci, nastoupíš do výtahu, přijedeš někam úplně jinam a nemůžeš se vrátit. To by vydalo na episodu Twilight Zone.
@Fatality (03.11.2015 21:52): měl jsem s tím hodně technických problémů, které vedly k zoufalé reinstalaci celé hry. bohužel, ta se nedařila a trvalo mi hodně hodina hodně GB novou instalaci vůbec zdárně dokončit. Steam je v tomhle bezkonkurenční. jen zmáčkneš button a čekáš. nemusíš nic řešit. chtěl jsem podpořit CDP, že to koupím u nich, ale už to nikdy neudělám.
@SilentWolf (04.11.2015 19:53): Naopak, už jsem měl nemálo snů, který by stály zato zfilmovat, protože ten příběh a dění dávalo smysl i nějakou dobu po probuzení, ale buď jsem zas usnul a zapomenul to nebo to prostě za chvíli vyprchalo úplně a já už vůbec nevěděl, o co že v tom snu šlo, jen útržky :D Vím, že se mi zdála nějaká detektivka s vícero postava a když jsem to ráno vyprávěl, taky to znělo dost zajímavě - všichni jsme to zapomněli.

S hrama se mi sny nikdy asi nezdály (nebo si je tedy nepamatuji), ale takové ty klasické, kdy jdu, někoho za sebou cítím, že mě dochází a blíží se a já nemohu jít rychleji; nebo vyjedu výtahem domů, ale na patře zjistím, že jsem někde jinde, nevím kde a netuším, jak se dostanu domů a kde jsem se tam vzal; případně nastoupím do výtahu, jedu dolů a za chvíli se mnou výtah padá, já chvíli v něm padám a čekám, že se zabiju a těsně před pádem se probudím; a jednou si pamatuji, že jsem spal, najednou jsem se viděl od stropu v posteli, jak spím, což mě ještě nevylekalo, ale jakmile jsem se ještě víc se shora viděl, jak na sebe jako nějaká neforemná postava od stropu koukám, jak v posteli spím, tak to už jsem se tedy probudil - ale zajímavé bylo, že zase zpětně, takže nejdřív jsem se lekl a probudil u stropu a když jsem se viděl, jak ležím v posteli a spím, tak jsem se probudil už skutečně :)

@Maximus (04.11.2015 08:51): Jediný, co si pamatuju, že mě skutečně zasáhlo, bylo outro Unrealu, protože po tom všem, co jsem prodělal, skončit tak, jak to končilo, mě naplnilo pocitem bezvýchodnosti a ztráty naděje :)

No a pak jsem možná ještě s vykulenýma očima a otevřenou hubou, doslova, zíral na skutečného Skaarje v UT, protože jsem hodně dlouho hrál jen demo, kde tyhle postavy nebyly - a ono to začalo skákat a poskakovat a rotovat a hopsat a já zíral. A pokud je pravda, že každý skutek, který uděláme, vytvoříme alternativní časovou linku, tak je někde alternativní realita, ve které sedím s otevřenou hubou doteď.
Mě teď noční můry docela chybí. Mívám je, ale jak se mi ten život trochu ustálil, tak se mi zdají buď ty nejhorší druhy nočních můr (že se něco stane bližním) a nebo občas nějaký střípek po horroru co jsem večer viděl.

Ale už né tak intenzivní hnusy jako kdysi, kdy jsem horrory sledoval pořád. Škoda, protože inspirací pro psaní jsou sny parádní.. a i když je to naprosto hnusný pocit když se člověk probudí tak.. trochu mi to chybí :D byl bych za ně zase rád.

Ale nejhorší na tom psaní je, že ve snu je ten zážitek příšerný a i když se vzbudíš tak si říkáš "to by stálo za to napsat" ale ráno, jak se uklidníš, tak z toho není tak dobrý materiál pro napsání něčeho, nebo je to relativně běžný zážitek.. jen prostě v tom kontextu noční můry působil děsivě.
@Crejzi (04.11.2015 19:17): Já třeba když jsem ještě aktivně psával, tak ty sny pro mě byly dost dobrá inspirace na hororové povídky. Jakože sen je třeba hnusný, ale když nad tím pak člověk přemýšlí a nějak dobře to sepíše, tak je to mazec. Třeba jsem šel na nějakou louku zakopat nějaký předmět. Normálně jsem v tom snu snad půl hodiny kopal díru a z lesa se furt ozývaly nějaké zvuky. Pak jsem to zakopal a odcházel pryč a po chvilce zjistil, že to mám z nějakého důvodu v batohu. Tak jsem z toho v tom snu dostal takovou depku, že jsem skočil pod auto (spadl jsem z postele a vzbudil se).

O škole se mi zdávalo taky strašně moc. Třeba že stojím u tabule, něco jsem řekl špatně a profesor na mě "Ale hovno, si děláš prdel, ne?". A sny typu "musím něco někam zanést" jsou taky dobrá hlína. Obvykle to obnáší padesát různých, zcela irelevantních zastávek někde jinde a šedesát uvědomění "sakra, já jsem měl tomu a tomu zanést XYZ." A taky se mi třeba zdává, že mám jít do práce, ale zaspím takovým způsobem, že se vzbudím několik hodin po začátku směny. No a pak přemýšlím, jestli jít do práce a nadělat si ty hodiny, nebo dělat, že jsem myslel že mám volno. Pak se vzbudím a musím jít do práce, protože jsem bohužel nezaspal.
@LIUWIL (04.11.2015 19:00): Náhodou, ať už máš noční můry či ne, pořád jsou dost zajímavý! Mně se strašně často zdají hovadiny. Třeba, že sedím v čajovně, s kamarádama se smějeme, kouříme vodní dýmku a najednou mě tam začne honit žralok. Nebo se mi zdálo, že jdu sama v lese, zpívám si nějakou písničku a najednou koukám a cejtim, že na mě někdo leje pálivou chilli omáčku (i když to mohlo být kvůli tomu, že jsem hrála The Path a měla zrovna k večeři vindaloo). Jednou se mi zdálo, že jsme jeli na školní čundr bílým minivanem a já se fáákt moooc těšila! Fascinující na tomhle snu bylo nejvíce to, že jsem v něm platonicky pokukovala po jedné starší důstojnější učitelce, která mi po probuzení někoho šíleně připomínala a já nevěděla koho... pak jsem zjistila, že to byla animovaná postava Janet Barch z Darie. Ve 3D.

Nejvíce se to vyhrotilo před mojí maturitou. Protože teda jako, že se mi zdaly divný sny o profesorech, to jsem si zvykla a docela to chápu... ale to, že se mi téměř půlku noci bude zdát o tom, že je naše třída u mě doma, VŠICHNI jsou postupně zkoušení z psychologie, jsou normálně hodnocení na známky a já se před tím všemožně snažím ukrýt např. ve skříni, kde tam potkám obřího šneka, který mě čas od času přenese do nějaký počítačový hry o plastelíně, kde si můžu modelovat různý věci... to jsem teda sakra nečekala!!! (Neverhood???)

Včera se mi zdálo o tom, jak se musím nutně dostat přes plantáže plných vojáků, abych mohla otci Alexandra Makedonského ukázat svojí písemku z matiky. (Myslím, že mé podvědomí si chce zase zahrát AC IV)
ad sny: Já teda mívám noční můry celkem frekventovaně. Jsou to ale vyloženě prasárny spojené s tím že vím, že se mnou v místnosti něco je a nejde se tomu vyhnout. Třeba nedávno se mi zdálo, že jsme bydleli v nějakém větším baráku a ten měl místo normální záchodu řadu kabinek a la veřejné hajzly. No a na těch záchodech furt někdo brečel. Navíc ty záchody byly naprosto nechutné - hnědé skvrny všude, černá voda, umyvadla komančovské, voda z nich tekla rezavá. Not a já jsem zrovna příhodně měl pokoj hned vedle toho záchodu a v tom snu prostě ležím v posteli a slyším, jak někdo brečí na těch záchodech. Najednou brek přestal, po chvilce se otevřely dveře a někdo mi začal chodit po pokoji. Za chvilku po mě skočil a to jsem se probudil i s výkříkem (pes se vždycky může posrat, začne hrabat na dveře a štěkat :D ).

Ale zdají se mi i hodně zajímavé sny. Třeba jednou se mi zdálo, že jsem mohl bez jakýchkoli prostředků naprosto volně létět kamkoli. Tak jsem chvilku létal po zemi a najednou jsem si řekl že poletím do vesmíru. Tak prostě letím (a normálně show jak z nějakého filmu, hvězdy, galaxie, všechno. No a sen skončil uvědoměním, že nemám páru jak teď vlastně trefím zpátky na Zem.
Takový trošku odporný sen pak byl, když jsme bydleli v nějaké horní dolní a v okolí byli nějací psychoši co zabíjeli lidi. Třeba takový obrovsky tlustý chlap, který chodil po poli s vidlema a když někoho uviděl, začal ho nahánět a nakonec ho ubodal. V noci pak z lesa chodili borci s motorovkou a řezali lidi, tak jsme museli zabarikádovat cesty k chatce někdo vždycky v noci hlídal na střeše s puškou, kdyby náhodou přišli.
Různé apokalyptické scénaře jsou taky dost časté. Nejvíc tomu asi vévodí mimozemské invaze (to jsou dobré psycha - snažíme se vždycky někam schovat, aby nás nenašli). Zombíci jsou hned druzí a to jsou nejzajímavější sny, protože obvykle skončím jako poslední přeživší z party a mám už po městě vytvořené speciální cesty (lešení podél baráků a podobně) a jenom sleduju zombíky dole).

A nejbizarnější jsou takové ty sny, kde se něco děje a najednou se děje něco trochu jiného. Naprostou perličkou bylo moje řízení autobusu. Prostě jsem řídil autobus. Po chvilce zjistím, že sedím na zadním sedadle, ale pořád řídím. Teď v autobuse najednou plno japonských turistů s foťáky a pořád pobíhali od okénka k okénku a všechno fotili a já neviděl na cestu. A najednou řídím autobus plný japonských turistů ze zadního sedadla, nevidím na cestu a pedály mám ve předku autobusu a musím říkat kamarádovi které pedály má sešlapávat.
@Maximus (04.11.2015 08:51): Left 4 Dead 2 - The Passing: Ocitli jsme se těsně před koncem druhé mapy, kde je potřeba běžet úzkým tunelem za neustálého náběhu zombíků. Než jsem se vrhnul s ochozu dolů, viděl jsem svou skupinku, jak je decimována zombíky, přičemž já sám jsem měl ještě 80hp a plný zásobník v M60. Věděl jsem, že jestli tam zůstanu a budu se jim snažit pomoct, chcípneme tam všichni. Rozhodl jsem si zachránit prdel, skočil jsem dolů a běžel úzkým tunelem s M60, která krájí zombíky jako máslo. Neskutečný berserk, který mě přepadl (prostě jsem nečekal, že to přežiju) jsem si náležitě vychutnal, vyskočil mi achive za zabití většího množství zombie bez puštění spouště a v momentě kdy jsem přestal střílet mi zbývaly 4 náboje - předemnou bylo čisto, všechno jsem postřílel. Jaké bylo překvapení, když se za mnou objevila chcípající skupinka přeživších. Moje sebestředné rozhodnutí nám zachránilo život :-)

@Maximus (04.11.2015 08:51): 1. Těch je hromada, vybrat tu nejlepší nelze. Z poslední doby to byl ale určitě MGS 5 a mise, kde musíš postřílet své vlastní vojáky. Velmi silný moment.
2. Když se do nějaké hry zažeru, občas se mi stane, že ji jakoby "hraju" i v realitě. Třeba když se něco nepovede, řeknu si, že si loadnu starší pozici. Až po chvíli si uvědomím jakou blbost jsem to vlastně řekl.
@SilentWolf (04.11.2015 13:28): Zajímavý, EHS jsem nikdy nezažil, i když to trhání sebou během usínání mám celkem pravidelně. Často to bývá i spojené s tím, že slyším hlasy. Jako by během usínání na mě někdo mluvil, ale většinou to bývají známé hlasy, které mám v živé paměti (rodina, kamarádi, známí herci). Mám to cca poslední rok a už jsem si na to zvykl a většinou je to neškodné, i když se mi párkrát stane, že na mě někdo nahlas zařve a to mě až probudí. Ze začátku mě to docela děsilo, bál jsem se, jestli to není nějaký příznak schizofrenie, ale teď už jsem na to zvyklý. Nejvíce se mi to stává, když mám nějaký náročný den a jsem kaput.
Televizi nesleduju vůbec :D Už ani ty seriály právě ne, tak jednu epizodu něčeho týdně a šlus..:

Jó.. bejvávaly maratony.. :D
@JohnCZ (04.11.2015 13:17):

1. Lucidní sny: pokud se ti ty zážitky líbily, pogoogli a zdokonal se v tom. Jeden z mých "koníčků".
2. Spánková paralýza - když tělo spí je chráněné proti pohybu paralýzou, špatné je když ti moc nefunguje (náměsíčnost), občas se může stát (u mě často šokem, leknutím apod) že se mozek probudí rychleji než tělo. Stále tak napůl spíš, takže nejde brát že to, co vidíš skrz své přivřené oči je realita, a mnohdy je to taky svázané s nějakou děsivou vizí postavy co u vás stojí. Prostě falešné probuzení, mysl se probrala dřív než tělo.
3. A z té fáze falešného probuzení se krásně člověk dostane do toho lucidního snu, stačí se poddat tomu spánku zase a tím jak je mozek "probuzený" následuje po znovuusnutí naprosto živý sen, který jde třeba i ovládat. Jeden z možných přistupu do lucidního snu.


Já teď mívám syndrom explodující hlavy, ze stresu v práci apod.. začalo to teda před absolutoriem.

Jedná se o to, že když usnu tak mě probudí trhnutí, což se stává hodně lidem, takový ten záškub, ale u mě je to jako paralyzující blesk skrz mozek a hlasitý bzukot. Jako by mi bouchla bomba v hlavě. Ono to zní celkem odlehčeně ,ale je to nepříjmené. Sekundový bzukot, člověkem projedou "volty" a plný šoku se probudí. Ale to je prostě jen ze stresu. Bylo to i v jedné epizodě House.. :D :D

Sny mě docela fascinují, mám i knihu o těch lucidních snech.
@Fatality (04.11.2015 13:03): Já jakmile si uvědomím, že je to jen sen, tak se většinou hodně rychle probudím. Což je pech, obzvlášť pokud je to sen o nějaké pěkné brunetce (využít toho se mi povedlo všehovšudy jednou a jen na chviličku). I když jako malej jsem míval sny, kde jsem létal a přišlo mi to jak jízda na kole. Díky tomu, že jsem si ten sen uvědomoval, tak jsem ho uměl i částečně ovládat - nejlepší virtuální realita ever. :) Noční můry mám hodně výjimečně. Občas se mi zdávají sny, kdy se vracím domů a bydlí tam úplně někdo jiný a nikdo mě nezná. Nebo je případně dům úplně prázdný a žije tam jakási entita, která se mě snaží vyhnat. Nejhorší "sen" se mi zdál cca před půl rokem v polospánku. Ležel jsem, koukal jsem do stropu a vedle mě stála jakási temná postava - neviděl jsem přímo na ni, jen jsem viděl koutkem oka obrys a cítil jsem, jak stojí vedle mě a dejchá. Věděl jsem, že je to sen (doufám :D), ale nemohl jsem se pohnout a ani probudit a trvalo mi několik dlouhých sekund, než jsem se začal ovládat. Hodně nepříjemnej zážitek, kterej fakt nedoporučuju. Jinak mám díky bohům vesměs funny sny, i když si je málokdy pamatuju.
@JohnCZ (04.11.2015 12:59): Já obvykle taky ne, když se mi zdá něco děsivějšího (ale vyloženě noční můry nemívám, i horší sny mám rád, tak nějak si vždy uvědomím, že je to jen sen, i když lucidního snění už dávno nejsem schopný), to bylo divné a chtěl jsem to dokoukat, ale budík byl neúprosný :-D
@Fatality (04.11.2015 12:47): O atomových hřibech se mi zdá pravidelně. Často se mi opakuje sen, kdy běžím po silnici od mého baráku směrem k centru vesnice a v dáli za kopcem vidím atomový hřib a padající helikoptéry. Narozdíl od tebe z toho ale nemívám zrovna dobrej pocit. :D
@Maximus (04.11.2015 12:07): Když už jsme u těch snů (OT alert), dneska se mi zdálo, že někdo shodil obří atomové bomby na Francii a (asi) Španělsko a my jsme chtěli před tou tlakovou vlnou a spadem odletět vrtulníky, ale všechny byly buď na maděru anebo jimi odletěli lidi před námi, tak jsme někde byli na střeše a prožívali svůj poslední den, pak jsme v dálce viděli ty atomové hřiby, tak jsme jen čekali, až to přijde, ale pořád nic a pak jsem se vzbudil :-D Zajímavé bylo to, že v tom snu jsme se každý se svojí smrtí smířili a nikdo nepanikařil, jen jsme tam tak seděli a bavili se :)
https://www.humblebundle.com/monthly. Ten balík bude bud z her, co už byly, nebo nevím.. Myslíte, že tam daj něco, co ještě do bundlů nedali ? Jako z mého hlediska by to bylo fajn. Píšou, že tam bude od klasik až po nové hry. Třeba nikde není o kolik her se jedná.
Každopádně první záhadný balíček bude muset být pecka. za 300,- přes paypal.. Nevím zda to bude mín, i když budu platit přes kartu. Přes paypal je to vždy víc..např při platbě 240 kroun je to cca 10-12,-
@Maximus (04.11.2015 08:51): 1) Docela často si vybavuju různé scény z Deadly Premonition. Celá ta hry byla vlastně jedna velká zajímavá scénka :D
2) Asi nejvtipnější věc co se mi kdy stala bylo, když jsme hrálo Halo 3, mluvili na sebe sračky a jednoho kluka mamka vběhla na mikrofon a všem nám nadala, že jsme hovada a prasata, ať přestaneme mluvit sprostě, že se jim to ozývá přes celý barák. Co si asi neuvědomila bylo, že tam nejsou jenom třináctileté děcka a jeden borec na ni začal jestli s ním nechce jít na večeři, že má sexy hlas.
Pak bylo dlouho ticho, protože mu mutnula mikrofón a za chvilku epická hláška "I have to turn off the Xbox and I can't play any more Halo 3."

Legrační taky byly ožralecké online závody ve Forza 3. První zatáčka pět vysekaných aut.
1 - A) Romance s Bastilou v KOTORu
1 - B) Celý Vampire: Bloodlines

2) Hraní Medieval Total War celý den a večer chytit 39 horečky. V noci se mi zdály sny, kde jsem před sebou měl mapu a nadával na to, že jsem nemocný ve své vlastní zemi a tak jí to narušuje ekonomiku. A jestli nechci ať je červená a bouří se, tak musím snížit daně. A že je prostě jaksik neekonomické být nemocný ve své vlastní zemi. A dumal jsem jestli tu chřipku vyležím než se mi zem vzbouří... :D

To byl střípek toho co se mi tu noc zdálo.. :D většina byla naštěstí zapomenuta. Jinak bych dopadl jako postavy Lovecraftových příběhů.
@Maximus (04.11.2015 09:50): Pěkná byla, dokonce jsme spolu "chodili", pokud se tomu tak dá ve čtvrté třídě říkat, to mi bylo devět let :-D Jako že byla nahá a jen nohavičky? Dobrá provokace no, ve 13 už to začíná :-D
@Fatality (04.11.2015 09:42): :D :D :D vtipné, a bola pekná?
inak ja som tiež hrával na Nintende u kamošky a tá ma pravidelne provokovala tým, že dole mala oblečené len nohavičky :D sme mali vtedy 12-13 rokov
@Maximus (04.11.2015 08:51): O scénách v Metal Gear Solid bych mohl vyprávět celý den, takže to přeskočím a jinak si pamatuju hlavně ty vtipné scény, třeba Chaos Theory, (tuším) druhá mise na lodi a Sam říká "jasně, já vím, tři alarmy a konec, že jo?" a Lambert mu odvětí "Fishere, tohle není žádná videohra" :-D

2) Rozhodně, třeba ve čtvrté třídě jsem u jedné holky hrál nějakou hru na Nintendu (bohužel si nevzpomínám, co to bylo), nešla ukládat a ona pořád říkala, že hraju hry a že ona chce jít ven. Ale já to chtěl dohrát, nešlo ukládat (možná neměla memory card), tak pořád říkám počkej, počkej. Jenže těsně před koncem se naštvala, šla a normálně to vypla. Došlo mi, že už to nikdy nedohraju do konce a na férovku jsem se rozbrečel :-D
1. Na aký herný moment/scénu spomínate často?

2. Máte nejaký divný/vtipný zážitok spojený s hraním?



1. Far Cry - zlikvidoval som vrtulnik tak, že som sa poriadne rozbehol s autom z útesu a ako auto letelo vyskočil som z neho a narazilo do helikoptéry - buchla! a ja som spadol do mora a horiace kusy z výbuchu za mnou, prežil som a doteraz je to moj najväčší herný zážitok vobec - nečakal som totiž, že sa tak tá situácia dá vyriešiť.

2. Crimson Skies pirátska verzia - asi najdivnejšia vec, čo sa mi pri hraní stala. Doma som nevedel prejsť jednu pasáž hry, išiel som ku kamarátovi, tam sme to hrali tiež a tú pasáž som tam prešiel, prišiel som domov a prejdené som to už mal aj doma. Doteraz tomu nechápem :D

Najvtipnejšie to bolo asi s WoWkom, kamarát ma na gympli veľmi na tú hru nahováral asi týždeň, už už ma skoro zlomil, keď v piatok prišiel do školy celý nevyspatý lebo mu mama v noci vyhodila počítač z okna :)

Call Of Duty - kamarát hral takým štýlom, že sa riadne celý na stoličke hýbal, schovával, kryl, uhýbal, postupoval tak pomaly, ako keby hral nejaký simulátor, no bolo veľmi vtipné ho pozorovať...čo už tak vtipné nebolo - po každom úmrtí sme sa striedali v hraní, no on nie a nie skapať :)