@
orromis (05.10.2018 19:34): @
AlieN (05.10.2018 20:24): A hele, to bych třebas vůbec neřekl. Samozřejmě jsou zde různá technologická omezení (čtverečkový pohyb), na druhou stranu i ty dungeony po čase vyspěly do "volného" pohybu. Hlavně bych je třebas ale vůbec moc nesrovnával s isometrickými RPG či pozdějšími FP/TP RPG, protože je to v podstatě vlastní subžánr, který se zaměřuje úplně na něco jiného (bloudění v chodbách plných pastí a hádanek, hledání secretů, téměř bez dialogů a příběhu), někomu to sedne, někomu jinému ne, to je jeho volba. Není to žádný intelektuální vrchol, jak se tu někteří tváří, ale má to rozhodně své kouzlo, svou atmosféru a svou jedinečnou hratelnost. Staré (myšleno dosové) FPS se například taky hrají jinačeji než ty nové, přesto bych neřekl, že je to pouze kvůli technologickému omezení. Lokace například byly lépe a složitěji designované, ne tak přímočaré, hry byly více zaměřeny na hratelnost než na skripty a cutscény (čili plynulejší gameplay) atd.
A ba právě naopak, čím více starých her hraji i v dnešní době, tím více mě udivuje, jak je v nich spousta prvků propracovaných, třebas i takové, které by člověk čekal že budou minimálně četněji využívané či rozvinuté v novějších hrách, ale ony nejsou.
Dám třebas příklady- Jagged Alliance, jak mě příjemně překvapily možnosti jako že ti poškozený granát může vybouchnout v ruce, že můžeš výbušninami ničit zdi (což jde samozřejmě nezřídkakdy slušně takticky využít), že je nutno používat detektor kovu na odhalení min, že je třeba hlídat hafo statistik, že v Ultimě Underworld se kazí potraviny a je možné je všelijak kombinovat a vytvářet nové etc.
Jsou to takové prvky, které třebas samy o sobě nezní jako kdovíjaké terno, do těch her však byly skvěle implementovány a mnoho z nich působí mnohem živějším a komplexnějším dojmem. Takový svět třebas Ultimy Underworld nebo později Arx Fatalisu na mě působí mnohem živějším dojmem, jak kterýkoliv dnešní generický open world.
Naopak mám pocit, že hry tak od roku 2006+, tedy převážně ty mainstreamové, jsou vážně osekávané a zdebilizovávané až na kost (opět bych odkázal třebas na komentář marwela k NWN 2, kde jej porovnává třebas převážně s BG 2 a leccos prostě perfektně trefil).
Ono totiž nové neznamená nutně dobré a lepší. Když byla řeč o GUI, třebas jakkoliv v nových hrách vítám očištění obrazovky od všemožných ukazatelů zdraví, nechápu na druhou stranu nutnost autorů tam cpát dvanáctkou písmem instrukce typu "pro sebrání předmětu/otevření dveří zmáčkni E", do toho samé ukazatele, blikající, zářící předměty aby náhodou něco hráč neminul. Celé mě to mnohdy nakonec ruší mnohem více, než nějaké "humpolácké" GuI ve starších hrách.
Grafika přece taky není jen o technologické pokročilosti, ale tak nějak o estetičnosti a třebas u mě bude mít vždy přednost vizuál druhého BG či Icewind Dale před novými Dragon Age. Vůbec ten trend přebloomování, přeHDRkování, přesvícení, přebarvičkování všeho vůbec nemám rád, je to kýčovité, je to hnusné a 3D tomu nikterak nenapomáhá (ještě se v isometrických RPG jak kretén štelovat s kamerou- tímto zdravím Neverwintery;)), nehledě na tu fantasy stylizaci. Takový Witcher 3 třebas vypadá relativně dobře, ale jinak je to bída.
Ale stojím si za tím, že jakkoliv mám starší tvorbu rád a považuji ji též v mnohém za lepší (byť pořád nejsem asi až taková konzerva jako někteří nejmenovaní uživatelé:)), je třeba k ní být kritičtější a oddělit ono zrno od plev. Bohužel na DH se vyskytuje až příliš oněch "sentimentálních" komentářů, které převažují nad těmi věcnými (pokud nějaké vůbec jsou).
To samozřejmě platí i pro ty nové hry, ale ty jsou na DH kritizované naopak častěji, takže tam problém nevidím (třebaže s průměrnými hodnoceními dost často nesouhlasím, ale to už je můj problém).