Cílevědomá Cinders je neustále utiskována svou nevlastní matkou a jejími dvěma dcerami. Rozhodně se však nehodlá smířit se svým osudem a trpělivě čeká na svou šanci. Ta se jí naskytne s ohlášením královského bálu, při kterém si mladý princ vybere svou nastávající ženu. Cinders neváhá a začíná vymýšlet plán, jak situace využít ve svůj prospěch.
Vizuální novela Cinders je dospělejším pohledem na klasickou pohádku o Popelce. Jednotlivé postavy tak mají větší hloubku a nejasné motivy. Rozhodnutí učiněná hráčem mají zásadní vliv na průběh příběhu končícího jedním ze čtyř různých závěrů.
Komentář píši se značným odstupem od prvního dohrání. Měl jsem v plánu po pauze hru prosvištět na zbývající konce, ale zjišťuji, že na další průchod už jednoduše nemám nejmenší chuť. Variace na Popelku v provedení polských MoaCube se mi totiž vůbec nelíbila a v souvislosti loňskými neblahými zkušenostmi s Amnesia: Memories už asi mohu prohlásit, že žánr vizuálních novel vážně není pro mne (proklínám tě, výzvo! :)).
Cinders v sobě snoubí všechny pro mě nepochopitelné neduhy žánru. V hodně nezajímavém převyprávění klasické pohádky o Popelce (jen tady je hlavní postava prakticky za všech okolností otravnou feministkou) se prodíráte tunami unylých dialogů mezi otravnou Popelkou a tuctovými vedlejšími postavami. Poplatně žánru je vše neskutečně natahované a slovní výměny zdánlivě nekonečné. Mám za sebou desetitisíce přečtených stránek a jednoduše nechápu, proč před tímhle nedat přednost zajímavé knize. Vždyť i Cinders je vlastně divadelní hra s nehybnými kulisami a nudným příběhem.
Jasně, čas od času vám dá "hra" možnost zasáhnout a ovlivnit další ubírání se příběhu. Alternativní cestičky příběhem mne však ani přes možnost zrychleného přeskakování k ještě neviděným rozhodnutím vůbec nebavilo hledat a nakonec jsem se tedy spokojil s jedním poctivým dohráním a asi dvěma či třemi rychlými průlety. Nic moc nového jsem se stejně nedozvěděl a neodhalená tajemství mne rozhodně ze spaní nebudí.
Cinders je provařená pohádka natažená do několika hodin plytkých dialogů jen s minimem zajímavých nápadů a otravnými postavami, co absolutně nemají co říct. Žel bohu jim to nebrání v chrlení rádoby hlubokých pseudomouder po dlouhé hodiny. Další vizuální novelu už raději vážně ne...
Hráno jako součást Herní výzvy 2023 – " 8. Pero mocnější meče: Dohraj hru, která se řadí do žánru vizuálních románů. " – Hardcore varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 64 %; 5. hodnotící; digitální verze PSN
Cinders v sobě snoubí všechny pro mě nepochopitelné neduhy žánru. V hodně nezajímavém převyprávění klasické pohádky o Popelce (jen tady je hlavní postava prakticky za všech okolností otravnou feministkou) se prodíráte tunami unylých dialogů mezi otravnou Popelkou a tuctovými vedlejšími postavami. Poplatně žánru je vše neskutečně natahované a slovní výměny zdánlivě nekonečné. Mám za sebou desetitisíce přečtených stránek a jednoduše nechápu, proč před tímhle nedat přednost zajímavé knize. Vždyť i Cinders je vlastně divadelní hra s nehybnými kulisami a nudným příběhem.
Jasně, čas od času vám dá "hra" možnost zasáhnout a ovlivnit další ubírání se příběhu. Alternativní cestičky příběhem mne však ani přes možnost zrychleného přeskakování k ještě neviděným rozhodnutím vůbec nebavilo hledat a nakonec jsem se tedy spokojil s jedním poctivým dohráním a asi dvěma či třemi rychlými průlety. Nic moc nového jsem se stejně nedozvěděl a neodhalená tajemství mne rozhodně ze spaní nebudí.
Cinders je provařená pohádka natažená do několika hodin plytkých dialogů jen s minimem zajímavých nápadů a otravnými postavami, co absolutně nemají co říct. Žel bohu jim to nebrání v chrlení rádoby hlubokých pseudomouder po dlouhé hodiny. Další vizuální novelu už raději vážně ne...
Hráno jako součást Herní výzvy 2023 – " 8. Pero mocnější meče: Dohraj hru, která se řadí do žánru vizuálních románů. " – Hardcore varianta
Hodnocení na DH v době dohrání: 64 %; 5. hodnotící; digitální verze PSN
Pro: Pár fajn příběhových nápadů (i když obalené v nesnesitelném balastu); tu a tam zajímavá myšlenka či část dialogu
Proti: Úmorné plky o ničem jsou vlastně jedinou náplní hry; nezajímavé nebo rovnou otravné postavy; nepříliš hezké grafické zpracování; vzhledem k ubohé hratelnosti a náplni drahé