Diskuze

@666joxer (10.09.2020 11:53): vetsine lidi se libilo celkove genius loci hry, pribeh dotvarejici videa + dabing a zabavne herni mechanismy. Masla, hrajici s cheaty, by mela mit alespon dostatek sebereflexe, a podvadene hry vubec nehodnotit. To ale asi nejde dohromady s diagnozou, byt maslem :D

Ano, protože videogaming byl totální androš, prakticky všichni core vývojáři byli zároveň hráči, v horším případě naprostí geeci :), vydavatel byl něco jako sugar daddy, vsadím se, že hora her vznikala paralelně při zaměstnání... (btw vzpomínám si, že se kdesi v titulcích vývojáři Abeho dožadovali hráčů, aby tu hru nekopírovali ale koupili si ji, protože se skrze nové technologie snaží uživit)... Dnes skoro vše patří zábavním a tech gigantům (Activision-Blizzard, T2, Sony, EA, MSFT), ale v době Clawa jimi herní branže prakticky ještě nebyla saturována, mnozí giganti byli v plenách. Oni byli jako první jazzmani či rockeři, hrající v "divných" zapadlých klubech, doufaje, že je určitá vlna mladých lidí bude poslouchat, a hodí jim za to niklák... Takové hry si samozřejmě mohly dovolit experimenty dnes nevídané, s obtížností, herním modelem, prostředím, způsobem narace atd. (nehledě na to, že v začátcích je originální leccos), včetně prudivé kombinace obtížnosti a savesystému.

Dnes stojí jen udělat motion capture to co kdysi celá hra, branže je přesaturovaná, vydavatel a platforma si diktují podmínky (jev prudícího vydavatele byl tedy přítomen již v 90. letech, co si vzpomínám na všechny ty "úžasné" změny např. ve Falloutu na popud vydavatele), prostor pro nonkomformitu je mizivá.

Úplně v prdeli pro hratelnost a originalitu je, když vydavatel či přímo výv. sekce spadá pro veřejně obchodovatelnou společnost, která musí vykazovat optimálně rostoucí kvartální zisky, zyvšovat objem portfolia a contentu atd. Asi poprvé na PC byl ten fenomén vidět na sérii NFS na začátku století. Tam už jde pouze o to, tepat obsahově prázdnou slámu či dojit dojnou krávu, dokud má mainstream plné šrajtofle. Recenze a kvalita jsou podružné, významný je marketing a široká mainstreamová dostupnost.

Lepším případem takových konsekvencí jsou hry od molochů Activision Blizzard či Take Two, horším od EA či Ubi.

Kdo si tím vývojem odvětví prošel od plen, nemůže být překvapen, že to dospělo do obří rozlehlosti, komercializaci a mainstreamizaci. Škoda, že jsem byl tehdy young & penniless, a nenamastil jsem si v zárodku kapsy (na něčem jako je IPO nVidie či ATVI). Kdo tomu odvětví věřil a měl před 20-25ti lety peníze, mohl pohádkově zbohatnout, a dnes si nakupovat vše na Steamu za dividendy :)

Proste nejsi oldschool gamer, ale normalni maslo :), Claw sice byl hard, ale dobovou optikou vzato, jeho obtiznost se zas tak zasadne nevymykala z nastoleneho standardu zejmena plosinovek (jako byl namatkou po pameti Abe's Oddyssee, Sonic...). Pokud si dobre vzpominam, tak nektere "realisticke strilecky", jako Project IGI, postradaly zamerovac (tedy jsme si na tehdy uplne nove PC za 20 tis., coz je tak dnesnich 40, s kamosem normalne nakreslili na stred monitoru lihacem crosshair)... Spousta her postradala autosave, ukladalo se na konci levelu, ci na checkpointech... Tutorialy a navody nebyly, maximalne cheaty, bo doma standardne nebyl internet. Navody na level CD obcas mivaly cenu zlata... Soucasni herni avatari mumlaji trapne napovedy, co udelat... Dnes uz si cavyky nikdo nedovoli, hru primarne musi jit prejet, jinak se komercni zakaznik jiz nevrati... Ani ti nesmi coby zakaznikovi vzit mnoho casu, proste je jina doba a jiny trendy

Já si teda myslím, že Clawa hrát umim, člověk za těch 20 let od vydání postupně pochopí, jaké postupy fungujou :), ale poctivě jsem ho dohrál myslim jen 1x (kupodivu s docela hodně životama). Poprvé ještě coby malá ještěrka jsem se zasekl ve 12. kole i s cheatama, protože jsem neuměl přehodit dynamitem Aquatise (mnohokrát jsem byl tehdy vyhozen od PC za: nadávky a pičování, nedodržování životosprávy, příliš nízkou expozici bílé pubescentní kůže na sluníčku, atd.). Pak jsem to rozehrál a nedojel nejspíš ještě mnohokrát, hru jsem počestně zlomil až někdy po roce 2010. Když jsem ji hrál někdy loni na jaře (od té doby jsem vlastně nic jinýho nehrál), tak jsem se zasek u finálního bosse, prostě to najednou ňák nešlo a už mně to ani nebavilo řešit, když dojeto mám. Fakt ta hra není jednoduchá, ale kdyby se někdo seriózně zaobíral podobným sequelem, klidně bych na to poslal nějaký prachy, ta hra měla svoje neopakovatelné kouzlo. Pro mně to byla vůbec nejzábavnější hra 90. let, spolu s Railroad Tycoon II, kde jsem strávil podnikáním stovky hodin (a dodnes z ní vlastně čerpám, akorát v reálným životě). Taková hra už může vzniknout pouze coby indie, svojí obžítností mohla slavit širší úspěch pouze v období totálního herního undergroundu, který krátce nato vzal za své.

Donesl jsem si všech 9 životů k poslednímu bossovi a o všechny přišel. Takový protřelý Clawista :D Ale nějaký Polák na YT to podle svých slov hrál 13 let !

@kristmeister (01.05.2019 11:28): kurva nevyměknem

Uprimne bylo s tim srani. Uz ani vlastne nevim poradne jak a proc mne to funguje. Ale jede to OK ve fullscreenu v puvodnim rozliseni (ktere jiste jde nejak zvednout, ale ja na to seru bo grafiku neresim). Jsem 1 checkpoint od posledniho bosse, jsou tam fakt hrozne mizejici instakill platformy :) Je to hlina. Bitva o Winterfell hadra, kocour kazdou chvili instakilled.

Ve 14. kole (temple = hell) lze na okraji jednoho z mnoha propast-instakillu dopadnout na platformu ktera vas (kdyz ohnete hlavu) doveze do secretu. Tam Claw zahlasi "this will be tough" a hra na vas zacne shora sypat dva nejhorsi protivniky ve hre. Sorryjako :D