Diskuze

Závěrečná místnost v Bermudském trojúhelníku je opravdu lehká. Pak jsem s mnohem větším úsilím zvládl poslední místnost v Potopeném městě (ale taky to nebyla žádná hrůza), načež jsem se tehdy pustil do poslední místnosti v UFO. Po ani nevím kolika hodinách a tísících tahů jsem ji vyřešil a psychicky mě to vyčerpalo tak, že se z toho oklepu ještě teď po snad víc než 10 nebo 15 letech :-D Od té doby jsem už žádnou nedal a upřímně řečeno když jsem například viděl poslední místnost Svatého grálu, tak jsem pocítil přesně to, co zde popisuje Matthias. Člověk na to kouká, zhruba tak nějak tuší, co vše to bude obnášet, a z té představy, že to několik hodin bude tah za tahem dělat, tu hru radši vypne :-D

Zajímavé je, že u dvojky se ve mně tyhle pocity nikdy nedostavily, a to ani u obdobných místností (např. Botanické oddělení s hvězdičkou i bez nebo Ledové chrámy s oběma hvězdičkami). Možná za to může to komfortnější plynulejší ovládání, možnost vracet tahy a možnost dělat si víc save pozic.