Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

@John Mirra (28.09.2024 09:55): Nevím samozřejmě, jak to původně zamýšleli autoři, ale pro mě to hlavně takový horečnatý sen. Tak jsem k tomu vždy přistupoval. Ten svět ve své podstatě nedává smysl a já myslím, že ani smysl dávat nemá. Všechno jsou jen symboly. Město a její lidé symbolizující hřích a materialismus. Osada symbolizuje spiritualitu a přírodu. Severin je osoba na rozcestí, někdo kdo ztratil svou cestu a znovu jí hledá. Svět hry je v podstatě snovým vyjádřením této cesty. Závěr hry není nějakým velkým plot twistem, je to spíš taková třešnička. Na místě města hříchu je nyní moderní město, což myslím má zdůraznit, že současný svět má blíže k Městu než k osadě, což zdůrazňuje i Severinův monolog.

To podporuje i nemalé množství křesťanské analogie ve hře, protože se zdá, že Město symbolizuje svět jako takový a postavy či místa mimo něj jsou více transcendentní. Všechny spirituální nápomocné postavy potkáš mimo něj, včetně baby kořenářky.
@Nix (28.09.2023 08:46): inspirovat se a vložit do toho své nápady určitě není kopírování. Přesně takto vzniklo 100 % těch nejlepších uměleckých děl napříč všemi obory :-)
kopírování je věc trochu jiná a holt má trochu fluidní hranicí no, která vyžaduje určitý vhled, aby člověk oddělil, kdy je to inspirace a kdy plagiát. Není to vždycky snadné.
@Dan9K (28.09.2023 08:03): záleží jací fanoušci filmy. Mnoho lidí, mnoho chutí. Já obecně se považuji za fanouška filmu a pokud se někdo inspiruje u nějakého dobrého filmu a pomůže si tím, to samé i ve hrách, tak na tom fakt nevidím nic špatného. Ani jsem to jako nemyslel zle, protože proč si nepůjčit něco co funguje a vložit do toho svý nápady. Ale je pak rozdíl si půjčit něco a udělat to skoro stejně a ještě hůř. To moc rád nemám, jinak nemám nic proti tomu když něco se něcěmu podobá. Pokud to člověka baví, tak proč ne :)
nic není kopírka ničeho a zároveň je všechno kopírka všeho.

vždycky lidi řeknou, že je kopírka něčeho, když to zrovna oni znají :-) vtipné je to u dětí a ignorantů, kteří toho obecně znají velmi málo, tak ty podobnosti vidí ve věcech, které často podobné nejsou, protože nechápou, že tisíc věcí je podobnější :-)
Pro lidi, co znají třeba jen 2 hry, Ve stínu havrana a Dooma (a určitě, někdo takový existuje), tak mu bude obojí připadat podobné, protože se obojí hraje na počítači.

Nicméně Horké léto a Ve stínu havrana jsou stejným subžánrem se stejnou charakteristikou, která sází na český dabing a je pro stejnou cílovou skupinu a vznikly ve stejné době a sám v komentáři k Monkey Islandu 2 píšu, že snad prvních deset českých adventur je kopírka Monkey Islandu :-) Ve stínu havrana na konci sází na piráty. Dodneška si pamatuju skřehotání Lábuse o tom, jak "to bude něcoooo". Takže to už se lehce spojí ti piráti a Monkey Island dohromady :-)

Obecně mi přijde, že hráči jsou ke kopírování nápadů a čehokoliv vlastně mnohem víc tolerantnější, než fanoušci filmu, literatury a dalších věcí. Prioritní zaklínadlo byla vždycky hratelnost, jestli to člověka baví a otázka originality byla často podružnější. Pro mě je to třeba dost důležité, a proto hodnotím dost nízko hodně věcí, protože prostě je většina her furt to samé dokola. Vlastně mě hodně baví v rámci konkrétního žánru zkoumat hlavně to, co je jiné oproti ostatním zástupcům a až pak se zajímat o to ostatní :-)
@Cathan (16.09.2021 12:58): Taky díky za tip. Já o Ztraceném ostrově četl kdysi v ABC, jenže tenkrát se mi to nepodařilo sehnat a od tý doby jsem si na to dostkrat vzpomněl, ale už jsem si nepamatoval název a nevěděl, jak to dohledat.:-D
Což mám mimochodem u více her.:-D
@Londo Mollari (komentář): "Jde o dadaistickou koláž nesouvisejících prostředí, kterou nepomáhají vysvětlit ani občasné odkazy na víru či démonologii." neboli snovost. Ve stínu havrana je v zásadě jeden dlouhý sen, v kterém nedává smysl ani prostředí, ani příběh ale spíše symboly. Aneb hra pro Levi-Strausse :)



Nicméně, zkus Ztracený ostrov. To je prakticky doslova hra, kde šli autoři dvěma různými a nesourodými směry. Má to docela zajímavou historii.
Z hlášek z doslechu ("Asi nějaký zoufalý hráč československých adventur." "Nemůžu přece za to, že grafik byl tak líný, že mě odmítl vybarvit.") jsem čekal zábavné metahrátky tak špatné, až jsou vlastně skvělé. Proto jsem byl docela zklamaný, že si hra ve výsledku zvolila spíš vážnou notu, která jí ale hrozně nesedla. Nebyla tu vlastně žádná zápletka, zajímavé postavy, motivace hrát dál a adventurní hlavolamy plus minihry spíš trápily než donutily přemýšlet (zaměřování lupou, střílení lukem). Konec mi přišel strašně out-of-nowhere a bez jakéhokoliv kontextu, i když je možné, že jsem to prostě nepochopil. Dobrými věcmi jsou tak jen krásné malby, kytarový soundtrack (i když do hry samotné vůbec nepasuje) a občas vydařený vtip. A to mi bohužel nestačilo ke spokojenosti.
Mě pořád fascinuje ten konec, který jsem teda stále nepochopil a nějak moc nechápu, proč ho tam dávali. Dávat do takové přiblblé humorné adventurky pokus o filozofický přesah... :)
Ve Stínu Havrana bude dobrá do prvního bodu výzvy. Na steamu to má asi 1 nebo 2 lehké achievementy.
@DEU (01.02.2019 12:40): Mě třeba Gooka nikdy moc nechytla. Mělo to své umělecké kvality, na české poměry to byla hodnotná a náročná hra, ale nějak mě vůbec nedokázala chytnout. Dohrát jsem ji dohrál, ale už jsem se k ní nikdy nevrátil.
@DEU (01.02.2019 04:01): No mě to nechytlo vůbec. Polda taky moc ne, ale Horké léto mám rád. Gooka a Tajemství Oslího ostrova už jsou na mě moc velký vykopávky, ale třeba se k nim taky někdy dostanu.
@Jumas (komentář): Hral jsem jen demo, tusim z tehdesiho Score CD. Hra me bohuzel nechytla. U me stale vitezi Polda, Horke leto, Gooka a Tajemstvi Osliho Ostrova.