Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

tak prave dohrano a jsem nadsena :) Vedela jsem do ceho jdu, takze me delka hry, ani zpracovani nezklamalo a dostala jsem to co jsem chtela. Sice to mohlo byt trosisisicku delsi (tak 2-3) s trochu vice rozvinutym pribehem, ale to by byla pote dokonalost sama :) Jsem spokojena, i kdyz chapu, ze ne kazdemu se takova hra bude libit. Zitra ji musim projet znovu, pac mi jedna cesta v ostrove unikla, tak musim napravit :)
@Tulareanus (28.04.2012 18:25): No, já jsem popravdě rád, že je to tak dlouhé, jak to je. Takhle se to dá celé zhltnout na jeden zátah, kdy to zapůsobí podle mě daleko víc, než kdybych to měl roztahané na, řekněme, 10 hodin. Myslím si, že v tomhle případě platí pravidlo "kvalita je víc než kvantita" víc než kdy jindy :).
@Tulareanus (28.04.2012 15:59): No, co si budem vykládat, dostat svoje myšlenky na papír a zpracovat je ve formě "hry" jsou dvě různé a časově jinak náročné záležitosti. Nedovedu si moc představit, že by někdo vydal sbírku svých Dear-Esther-like her :).
Tak som to dohral a neprišlo mi to vôbec nejaké nevysvetľujúce alebo zmätené. Všetky dieliky puzzle až priveľmi do seba zapadli a už veľmi skoro ma napadlo známe "No man is an island.".
Teraz už len porozmýšľať nad správnym hodnotením, čo ma zatiaľ napadlo ako výtka je, že aj keby sa to prirovnalo k nejakej básni (keďže ide o očividnú alegóriu), tak žiaden básnik nevydáva/nepredáva básne po jednej...

A hudba bola naozaj výborná. Ešte dnes si zoženiem soundtrack. :)
Všimol si niekto, že sa tam objavuje duch dievčatka? 100% som si to všimol až v 4 mape, na pláži horia sviečky a vo vode na zemi je aj odraz dievčaťa, a potom na sklale pri sviečke sa díva do priepasti.

http://imageshack.us/photo/my-images/816/dearesther2012022021121.jpg/
@Aaron_Hill (19.02.2012 15:38): Já myslím, že je to "hra" jenom formálně, jelikož využívá herní engine, v tom dle mě tkví kámen úrazu pro lidi, kterým vadí, že se tam nedá po kdečem šplhat. Všichni čekají hru a dostanou Dear Esther. Ale budiž, vyhlašme si pak o neútočení.
@Aaron_Hill (19.02.2012 15:06): Ach jo. Nechápu proč, proč se vůbec lidi snaží šplhat na jakýsi kamení. Tohle není Oblivion. Dear Esther je jen a pouze audiovizuální doprovod pro to, co říká hlavní hrdina, o tom jsem už psal předtím, je to jedna velká metafora. A ne ostrov, který máš prozkoumat :-/. Naopak Call of Duty, například, není o prohlížení si okolní scenérie, ale o akci.
@AiMLEzZz (19.02.2012 14:46): Nějak jsem nepostřehl, že neschopnost vylézt na 30 cm kámen souvisí s monologem postavy.. Prostředí je na pohled fajn, ale přístupnost je dost chabá. Nějak se do toho nemůžu vžít když pajďulák nevyleze ani nejmenší stráňku..
Noo nechci nijak kalit vodu, ale po hodince, co jsem byl nucen držet se cestiček a loudat se jako připitomělá postava bez nohou, bez možnosti běhat, skákat a vůbec nějaké další interakce, v tom tedy příliš umění ani čehosi jiného nespatřuji. Vypadá to hezky, melancholie působí, ale to je tak všechno.. Určitě jsem už viděl mnohem zajímavější adventury, či k čemu tenhle výtvor přirovnat..
eeh, z nejakeho utesu na posledni mape dolu, na cestu kterou sjem uz sel. Tam se to skubalo nehorazne. Jinak spis jen mistama v jeskynich.
pipboy: To škubání bude asi spíš ojedinělá chyba, já jsem se svou GT220 neměl problém.
Tak jsem právě tuto "hru" dohrál. Je to fakt neskutečný zážitek těch pár hodin co jste součástí tohoto uměleckého díla. V nejbližší době sepíšu nějaký komentář, který bude obsahovat hlavně moje pocity, ale musím je nechat chvilku uležet... Každopádně nikdy jsem nic takového nehrál, a proto dávám 100%, proto nikdy mě ještě tak nic nedostalo, jako toto...
@Eru (17.02.2012 21:43): Přijde mi to stejně blbý jako někomu vykládat báseň, to by si měl prostě každej pochopit, jak sám uzná za vhodný. Nicméně budiž: Celý ten ostrov je jakousi metaforou pro život toho vypravěče. Vidí tam věci - vzpomínky - které už ale dávno nejsou takové jako bývaly, Jacobsonova farma například, a konec konců celou dobu zmiňuje svoje ledvinové kameny -> celý ten ostrov. To, že celou dobu jde za blikajícím vysílačem chápu tak, že před smrtí teď hledá nějakou úplnost ve svém životě. Aby ji našel, tak se hrabe hlouběji a hlouběji ve svých vzpomínkách - jeskyních - "I need to go down and start my ascension from there." (chemické vzorce na stěnách jsou dle mého odkazy na léky, které bere, popřípadě na nějaké chemické procesy v organické chemii, snad příslušné oné nemoci). Na konci se pak ukáže, že jeho kamarád Paul je vlastně onen Jacobson, Donnelly (myslel jsem celou dobu, že je to muž) je ona Esther, jeho dávní přátelé, kteří už jsou mrtví a on se teď vrací k nim - "Maybe the gulls will land here again." To jestli došel nějakého porozumnění je do jisté míry otevřené. Ostrov dle mě jaksi vystihuje život člověka těsně před smrtí - všechno je zničené a nefunkční, nezbývá než na věci vzpomínat.

Tak to teda chápu já, každej nechť si Dear Esther vyloží jak chce.
Ono je to částečně randomizovaný, takže druhý dohrání může dávat smysl. Dostaneš částečně jiný monology a mění se i některý jiný události - jako ty siluety postav na různejch místech apod.
Dohráno podruhé. Už se těším na další chystané projekty autora.

Jinak všimli jste si stínu postavy ve 4. kapitole u jedné ze svíček? Po přiblížení k místu ale již nikdo není.
U her jsem rád za kladně i záporně vyznívající komentáře. O téhle bych ale raději předem nevědel nic..
Vzhledem k popularitě Garretova posledního komentáře jsem myslel, že tu parodičnost pochopíte. Bez něj by sice prostřední část mého komentáře vypadala trochu jinak, ale na nesmyslnosti hry by to nic nezměnilo. Mě absolutně nechytla atmosféra, proto jsem sešel z cesty řešil kraviny. Když jsem viděl kousek od břehu ztroskotanou loďku a za ní maják, snažil jsem se k němu dostat. Když to nešlo po útesu, zkusil jsem plavat. A působí to fakt blbě, když na jednom místě se postava utopí a jinde si v pohodě plave. Kdyby autoři zamezili hráči volně prozkoumávat okolí a nechali ho chodit jen kolem těch plůtků, tak by podobným kiskům zabránili. Zvlášť když není vůbec jasné, kudy vede správná cesta. Jejich chyba.
Na nesmrtelný svíčky a nemožnost plavat sere pes, mně tam vadí to, že to vyprávění, na kterým to stojí, je tak zmatený, že se do něj prostě nemůžu dostatečně ponořit. Na konci by mi to mělo dávat aspoň trochu smysl, abych mohl udělat "oooh!". Teď udělám maximálně "hmmm?".
Mám totiž pocit, že většina lidí to vůbec nepochopila, a jelikož je to celé vytvořené v herním enginu, tak od toho očekává klasickou hru, a když tam není to, co je standartem v běžných komerčních hrách, tak je to pro ně špatně. Já to beru prostě tak, že autor chtěl povyprávět příběh, a zajímavější, než ho napsat na papír, ho bylo vytvořit ho v herním enginu, což je značně neotřelejší.
Jak jsem psal ve svém komentáři, dle mě je to pokus o jakousi audiovizuální poesii. Mám za to, že se autor inspiroval v nějakém svém snu (ostatně vyvořit něco podobného mě už taky napadlo, ale já, žel bohu, nejsem programátor, natož grafik). Jenže když k tomu přistupujete tak, že vám vadí, že se tam nedá skákat a blbě se tam plave, tak z toho nebudete mít nic. Za vším, co tam vidíte, musíte hledat ještě něco víc, celá ta procházka je dle mě metaforou pro něco úplně jiného a celý ten monolog hlavního hrdiny je schválně nejasný a mnohoznačný, aby pak vyvrcholil na konci (já jsem si v tom svůj smysl našel). A že tam svítí svíčky a herní svět nedává tak úplně smysl? Sakra, vždyť... anebo víte co? Mě je to jedno, umělecké dílo si může každý vyložit jak chce, kdo si v tom nic nenajde, jeho mínus, ale bože, hlavně neřešte, jestli ten herní svět dává smysl nebo jestli se můžete skrčit :-/.
Moc nevím co si o tom mám myslet a hodnotit si netroufnu. Audiovizuálně je to naprosto úžasný, ale to vyprávění je až trochu moc zmatený. Čekal jsem, že na konci to do sebe všechno zapadne, ale to se nestalo a trochu pochybuju, že někdo kromě autora pochopil, kdo je kdo a co se vlastně přesně stalo.:)