Kdo si zahrál Dear Esther, tak se potom dělí na ty, který hru obdivují a ty, co ji odsuzují. Nic mezitím není možné, neboť ani hra samotná vám nedá prostor, aby jste k ní byli neutrální.

Buď vás hra pohltí a nabídne vám nevšední herní zážitek, kdy se vžijete do role postavy, která se objeví na opuštěném ostrově a za dialogu, co vám trochu objasňuje situaci, krásy a tajemství ostrova prozkoumává. A nebo bude pro vás bude hra naprosto nudná, chození bez možnosti běhu, pasivita hráče (hráč opravdu jen chodí a zkoumá ostrov) a krátká herní doba může být pro někoho velký problém a hru zavrhne. Upřímně to lidem v druhé kategorii nemám za zlé, neboť tahle hra opravdu není pro každého.

Nicméně pro mě hra byla krásný zážitek: dechberoucí lokace, grafika, zvuky, hudba, neuvěřitelná atmosféra a také osobité vzkazy, značky-schémata, náhle objevující se duchové, a konečné rozuzlení vás okouzlí a opravdu vás na chvíli odvede na tento podivný, osamělý ostrov. Já byla u této hry udivená, ohromená, trochu znepokojena a nakonec dojata.

I když mě osobně hra učarovala, tak si myslím, že cena není až tak vhodná vůči doby hratelnosti, která se pohybuje v rozmezí 2-3 hodiny a to je snad jediná problém, co jsem měla.

Kdo má zájem zavítat na tajúplný ostrov a prožít nevšední herní zážitek, stojící úplně na jiném pojetí hry, než co známe, tak mohu jen doporučit. Nemohu se dočkat, až Thechineseroom přijdou s dalším svým dílem.