Hledat Nabídka
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Dishonored: Death of the Outsider
Dishonored: Death of the Outsider
78

Komentáře

Všechny PC PS4 PS5 XOne XboxX/S
Napsat vlastní komentář
PaulPaul
Dohráno
  • PC 85
Death of the Outsider je nejslabší část Dishonored ságy, což znamená, že je to "jen" skvělá stealth akce s charakteristicky whalepunkovou atmosférou. Proč je nejslabší? V porovnání s původní Dishonored 2 má zkrátka slabší level design. První mise je poměrně krátká a vcelku obyčejná, druhá je už konečně rozmáchlá a celkově skvělá, vyrovná se těm lepším z D2 (ale kvalitám Stilton Manor či Jindosh Mansion se neblíží), třetí je taky dobrá - bankovní loupeže jsou moje oblíbená herní kratochvíle - čtvrtá je remix Konservatoře z D2, a poslední mise je bohužel vizuálně i designově asi nejméně zajímavá (děj mi to vynahradil). Nic z toho ale neznamená že by ten design byl slabý - jen to už není na té 10/10 úrovni jako v původní hře.

Další změna je v hratelnosti, odpadá zde hledání run a vylepšování schopností, Daudova africká asistentka Billie Lurk od Outsidera sice pár schopností dostala, ale ty jsou pevně dané a neměnné. Hlavně Semblance je zajímavá pomůcka, v podstatě je to implantace převlékání z Hitmana a byla zábava tuhle schopnost zneužívat.
Příběhově je DotO ukončením celé Kaldwin éry a jde skutečně o to, co je obsaženo v názvu hry. Ale jak už je u Dishonored obvyklé, nemusí to být nutně bráno doslovně.

Kvůli výzvě jsem hrál na nejtěžší obtížnost, a upřímně to moc nedoporučuji - stráže mají vskutku ostříží zrak, až mě to místy štvalo (hrál jsem ghost playthrough, ikdyž pár nepřátel jsem - dle kontextu toho co dělali a jak se chovali - zabil).
Shrnutí? Všichni fanoušci Dishonored a stealth akcí obecně, koupit. Vy ostatní si nejdřív zahrajte předchozí hry.
+29
GarretGarret
Dohráno
  • PC --

Arkane se opět opět svezli na vlně DLC dosti laciným způsobem a servírují další nášup poněkud rozporuplně. Pozitivní je, že se tentokrát neuchýlili k rozdělení DLC na dvě části, na druhou stranu si to nechali nepříjemně zaplatit.

Za svých 20€ hráč dostane přesně pět misí. První mise je celkem dost krátká ale originální, slouží jako seznámení se s herními mechanikami. Druhá mise se odehrává v městské zástavbě, do které je ale zasazená z velké části i mise třetí. Čili procházíte stejnou lokaci, akorát v jinou denní dobu. Čtvrtá mise je okleštěná kopírka jedné z misí původního D2 a poslední část se odehrává v celkem lineární a nepříliš zábavné lokaci, ve které hráč nemá příliš motivaci k průzkumu. Celé mi to zabralo slušných 12 hodin a to jen proto, že jsem flákač a snažil jsem se nasávat lore do každého nalezeného zápisku a plnit vedlejšáky. Level-design má své světlé chvilky (např. banka), celkově mě ale autoři zklamali. Na kvalitu původních misí se prostě tenhle addon nechytá. Arkane si podle mě dost razantně ulehčili práci a na celkovém dojmu je to znát.

Billie Lurk má neomezenou "manu", která se jí postupně regeneruje, má k dispozici jen tři schopnosti, přičemž Semblance jsem použil snad jednou (vtělení se do oběti), Foresight (omarkování nepřátel a průzkum okolí) čas od času a bez Displace (přesun) bych se taky obešel. Díky kombinaci charmů je gameplay stále hodně variabilní, ale volnost v kombinacích a výběru schopností vzal za své.

Příběhově se dostáváme zpět k již zmíněné Billie a Daudovi, přičemž jsem byl docela překvapen plytkostí, s jakou celý datadisk skončil. Čekal jsem trochu něco jinéhu, resp. jsem doufal v nějaký mindfuck. Že třeba Billie zasedne na Outsiderovo místo nebo s ní Outsider na konci dost krutě vyjebe. Jako né úplně doslova...

Nemůžu říct, že bych se při hraní nebavil, je to stále starý dobrý dishonored gameplay, jen hodně zjednodušený a designově slabší. Netuším, jestli Arkane s tímhle světem mají další plány, ale další zjednodušování už by nemuselo dopadnout dobře.

Hodnocení: ✰✰✰
Herní doba: 12hod 45min
+23
raisenraisen
Dohráno
  • PC 85
Přídavku Death of the Outsider jsem se dlouho vyhýbala, ač jsem fanoušek této herní série. Odrazovala mě změna protagonisty a také to, že se jednalo "jen" o samostatně spustitelné DLC a nejednalo se tak o žádnou velkou hru. Jak je vidno z hodnocení, mé obavy a nechuť hru hrát byly zbytečné a nakonec jsem si i toto rozšíření užila.

Před Billie stál nelehký úkol a cesta k jeho splnění byla protkána spousty problémy a nutností získávat informace a příslušné předměty k jeho splnění, o čemž pojednávaly jednotlivé mise. Je pravda, že skladba misí mi nepřišla tak zajímavá jako v předchozích dílech, ale i zde se našla mise, která mě hodně bavila. Tou byla třetí mise, kdy bylo třeba se vloupat do banky. I když jsem skoro všechny zaměstnance poslala do říše Morfea (či Hypna, chcete-li), tak stále ve mně zůstávalo napětí a nejistý pocit, kdy se někde někdo objeví. Tomu dost napomohla i skvělá hudba, která v této misi zrovna hrála. Nešlo si přitom nevzpomenout na hru Thief II: The Metal Age, konkrétně misi Framed, ze které mám podobné pocity do teď. I čtvrtou misi hodnotím mezi povedené, protože jsem mohla díky kontraktu pustit ze řetězu svého vnitřního vraha. Naopak mě docela zklamala poslední mise, kdy jsem čekala něco trochu zajímavějšího. A poslední část, kdy ve světě potulovali Envisioned, mě už moc nebavila. Hrůza z nich šla, to jo, ale to, jak mě viděli a já ani nevěděla, že tam někde jsou, tak to mě už štvalo.

Fakt, že měla hlavní hrdinka osekané schopnosti, mi nijak nevadil. V předchozích dílech jsem stejně používala jen pár schopností a hrála spíše minimalisticky, kdy jsem je (schopnosti) užívala méně a spíše se spoléhala na dovednosti hrdinů plížit se nebo dostat se pomocí šplhání tam, kam bych se dostala s danou schopností. Navíc mě zdejší obdoba schopnosti Blink více omezovala ve svém dosahu, takže jsem ji až tak nevyužívala jako třeba jiní. Převtělování jsem naopak uvítala a nakonec ho využívala i více, než jsem si myslela. Oproti tomu talismanů bylo tolik, že jsem nevěděla, který používat, ale při mém (skoro vždy) plíživém postupu jsem jich naštěstí tolik nepotřebovala, jelikož spousta z nich byla zaměřena na souboj a obdržené poškození.

Celkově hodnotím přídavek velmi dobře a určitě stojí za to věnovat mu čas, jestli jste fanouškem Dishonored nebo stealth akcí obecně.
+23
adam.kulhanekadam.kulhanek
Dohráno
  • PC 80
Po dohrání povedeného druhého dílu jsem se hned vrhnul na toto standalone rozšíření. Očekávání jsem tentokrát neměl nijak vysoká, přeci jen je to jen kratší příběhové rozšíření. A tak nějak jsem dostal přesně to, co jsem od hry očekával. Pro svůj první průchod hrou jsem se klasicky rozhodl, že budu nespatřený a pokud možno nebudu nikoho zabíjet, což jsem musel kvůli kontraktům nakonec přehodnotit.

Po první misi jsem měl docela strach, že to bude všechno takto krátké, ale ta byla naštěstí kratší jen na rozjezd. Druhá mise mi to naopak svoji rozsáhlostí plně vynahradila. Líbí se mi, jak jsou zde zapracované vedlejší úkoly v podobě nepovinných kontraktů. Zde jsem s radostí vykonal osobní mstu odstraněním mima z hudebního dua ve dvojce. Ti mě totiž tenkrát naštvali tím, že se na jednom místě neobjevili kvůli jednomu vykradenému obchodu a já tak pro zisk jednoho achievementu musel projít značnou část hry znovu. Sice to nejspíš nebyl právě on, ale jen postava se stejnou texturou, ale pomsta byla sladká.

U třetí mise jsem začal mít pocit z toho, že se level design začíná recyklovat kvůli stejnému exteriéru. Můj hlavní cíl byl ale nakonec někde jinde, takže cajk. Mimochodem, právě to tiché vloupávání se do banky, průzkum a prolamování číselných kombinací trezorů byla pro mě asi tou nejlepší částí hry, tímto zdravím pana Fibonacciho. :) Čtvrtá mise je opět částečný recyklát - tentokrát z dvojky, ale beru to tak, že se zde dozvídáme, co se s akademií nakonec stalo. Mise naštěstí není nijak dlouhá, ale hledání všech nepřátel kvůli kontraktu to trošku nepříjemně natáhlo. A velké finále se stealth přístupem pak byl docela porod, protože těch nepřátel bylo opravdu hodně. Jak jsem dříve ze schopností využíval prakticky jen Blink, tady jsem byl za ostatní schopnosti rád. Plus ty závěrečné kamenné potvory byly taky za trest. Přišlo mi, že mě objevili prakticky pokaždé, když jsem na ně jen letmo narazil.

Pokořením této hry mám v sobě slastný ale i trošku hořký pocit. Slastný proto, že jsem si hraní této herní série hodně užil. Hořký proto, že jsem s dohráním této hry dohrál v tuto chvíli poslední hru ze světa Dishonored, který jsem si velmi oblíbil. Snad se někdy v budoucnu dočkáme nějakého dalšího počinu.
+23
rikuhahlrikuhahl
Dohráno
  • PC 85
Konečně jsem se dostal i k tomuto poslednímu kousku série Dishonored, kterou mám moc rád. Dokonce se opovážím tvrdit, že je to nejlepší série her z desetiletí 2010-2019, ty hry mají všechno - poutavý příběh, geniální a variabilní gameplay, osobitou stylizaci, pamětihodné postavy, soundtrack vhodně padnoucí do každé scény a hratelnost. Hratelnost s velkým H, protože mnoho hráčů donutí si hry projet ještě aspoň jednou, na jeden průchod totiž není takřka možné si všimnout každého detailu a hlavně hra za tichého "mírumilovného" hrdinu, nebo za běsnícího vražedného psychopata, nabízí diametrálně jiný zážitek.

Tento díl je hutným přídavkem k Dishonored 2 a ač se jedná asi o nejslabší příběhový kousek série, tak i přesto je hraní zábavou a zážitek je jen o ždibec menší. Ovšem ruku na srdce, pokud by žádná z předchozích her univerza neexistovala, tak by Smrt Outsidera čněla velmi vysoko v žebříčcích mnoha hráčů, shodou okolností je ale přeci jen trochu ve stínu předchozích kousků.

Musím říct, že moje hraní zpočátku trochu drhlo, po pěkné první, spíše tutoriálové misi, jsem strávil mnoho hodin v misi druhé, ta trochu vybočuje ze série, protože nabízí široké prostory ulic a zákoutí a hraje se za denního světla, hraní je tak takové zdlouhavé a nejvýraznější momenty mise se stejně odehrávají uvnitř budov a uzavřených prostor. Po dohrání této mise jsem byl trochu naštvaný, že ta další se odehrává v první polovině zase na stejných místech, ale nyní to bylo jiné, bylo to v noci, člověk už se zde bez problémů vyznal a hlavně všude možně byly vidět důsledky předchozího konání (to je vůbec silná zbraň celého Dishonored, hráč prostě cítí, že jeho činy mají vliv a je vlastně trochu jedno, že změny jsou často jen kosmetické). Druhá polovina této mise je pak nejsilnější částí celé hry. Procházení se po obrovské bance, kde jsou sice stráže omráčené, je nezapomenutelný zážitek, zvlášť, když jsem brzo zjistil, že to omráčení není stoprocentní a hrozí i další nebezpečí. Celou banku jsem tak hrál na jeden zátah a šel spát až někdy o půlnoci, což už se mi dlouho nestalo :) Čtvrté dobrodružství nabízí zase takovou správnou ponurost, která se táhne napříč celou sérií. No a závěrečná pátá mise je skvělá, ale s místy fádním prostředím. A závěr? Za mě je příběh Dauda a jeho družiny zakončen slušně, není to žádný hollywoodský konec plný akčních scén a srdceryvných momentů, ale myslím, že to plně dostačuje.

Nebudu si stěžovat na těch pár slabších věcí, na zážitek to nemá velký vliv, fandové Dishonored si hru pořád užijí a ti, co sérii neznají si před hraním této hry zahrají předchozí díly a fandy se stanou ;) Závěrem se musím pochlubit, že ač je celá Zneuctěná série většinou vnímána jako příběhy několika zabijáků, tak jsem ji celou dokončil bez jediného zabití, nikdo si mě dokonce ani nevšiml. Už kvůli tomu si jednou musím všechny hry zase zahrát a stát se tím krvelačnějším šiřitelem dobra, Dishonored si to zaslouží.

Pro: zakončení příběhu, třetí mise, vliv na svět kolem, nové schopnosti

Proti: slabší hrdinka, rozlehlé venkovní prostory, koridorový závěr

+22
BUMTARATABUMTARATA
Dohráno
  • PC 100
Navzdory světu vybudovaného s pečlivostí hodináře, je myslím nabíledni, že zápletka v Dishonored hrála vždy druhé housle. Tím nemyslím, že by byla snad špatná, to by byl velmi nevydařený vtip. Není to ale děj, na co se v Arkane Studios klade největší důraz, nýbrž hratelnost jako taková a s ní úzce spjatý kongeniální level design.

Death of the Outsider není výjimkou. Christophe Carrier (Level Design Director) a Joackim Daviaud (Lead Level Designer) opakovaně dokazují, že svým hráčům rozumí. V roce 2016 nám představili slunečnou a především funkční Karnacu. Přímořské město, kterým se lze nepozorovaně pohybovat i za bílého dne. Díky důmyslnému návrhu lokací se můžete stále dokola bavit vymýšlením nových způsobů, jak se nepovšimnuti dostat z jednoho místa na druhé nebo jak se vypořádat s nešťastníky, co se vám připletou do cesty.

No a co si budeme povídat, Billie Lurk, naše antihrdinka, má pár es v rukávu. Od talismanu, který jí umožňuje naslouchat krysím společníkům, a ti panečku něco zažili, až po schopnost brát na sebe podobu náhodných kolemjdoucích. Markantní změnou v tomto ohledu prošel systém doplňování tolik potřebné energie. Ta se nově obnovuje a střádání lektvarů je tak jednou provždy konec. Autorský záměr, abyste se směle pustili do experimentování se superschopnostmi, tak vyšel na jedničku.

Od vašeho stylu hraní se pochopitelně odvíjí doba, za kterou hru dokončíte. Nebudete-li chtít navštívit každý zapadlý kout, drze prošmejdit kdejaký šuplík či složitě obcházet stráže, když lze situaci vyřešit tváří v tvář, můžete to s Outsiderem skoncovat klidně za šest hodin. Mně to trvalo hodin dvacet pět a nelituji jediné minuty.

Vše, co začalo, musí jednou skončit, jak by mohl Outsider vyprávět, a ani Dishonored není této fatálnosti ušetřen. Ne snad že bychom se měli loučit s celou značkou, ale jedna éra zdá se býti za námi. Domnívám se, že sebejistější tečku šlo udělat jen stěží.
+21
ještěrještěr
  • PC 60
Hru jsem sice prozatím nedohrál, protože jsem v balastu mouder hlavní postavy i ad absurdum vyhnaných všemohoucích schopností "hrdin(k)y" nějak ztratil drajv, takže např. nemůžu ani legitimně držkovat nad tím, jak je hra za ty prachy krátká, ale o jejím hodnocení mám vzácně jasno už teď.

DotD je jednou větou dietní Dishonored 2, hraný za úplného debila, kterého snad musel vymyslet někdo z Bethesdy nikoli Arkane pro naplnění multikultipornogendermyass kvót, do lore a světa Dishonored sedí asi jako pěst na oko. Dodnes nemám jasno v tom, jestli jsem hrál za černého buzika, nebo černou lesbu...?!

Po nějakých 20ti hodinách za dobře motivovanou elegantní kočku Emily s majestátními skluzy, se kterými by z fleku mohla hrát fleka na levém beku Realu Madrid, je to velmi nepěkné vystřízlivění. Starý dobrý veterán Corvo zase dával vzpomenout na nejlepší dny Thiefa, které už jsou mimochodem asi sečtený, a když náhodou promluvil, sálala z něj taková sexy ošlehanost/vyžilost.

Je mně líto, že se Arkane po vynálezu jednoho z nejlepších herních světů a herních mechanismů na PC všech dob nedočkali ani pod Bethesdou, která jak známo prodá i psí hovno zabalené do kočičího, pořádných tržeb, a sami si za to částečně můžou neoptimalizací a bugy, kteréžto obojí bylo mně po nákupu 1.5 roku po vydání druhého dílu srdečně jedno, vydávání poněkud dietních a béčkových datáčů není v mých očích ten nejlepší způsob (ačkoli ekonomicky tomu rozumím, proč se tak děje). Pozn. načasováním nákupu jsem za datáč utratil možná víc, než za 1. a 2. díl (zprůměrovaně) jednotlivě.

Naštěstí hratelnost zůstává nadále vysoká, proto hodnotim 6/10, a z nedostatkou opravdu dobrých her na trhu (které nepotřebuju víc, než 3 hry v žánru ročně) počítám, že se k rozdělané práci ještě vrátím.

Pro: Hratelnost, dynamika, srandy kopec, lore, milá grafika, lze libovolně páchat zlo

Proti: Jalový příběh očima bezkoulého hrdiny nejasného pohlaví vás bude zajímat asi jako politiky blaho lidu, astrálně-ezoterické snové interaktivní scény, které nejdou přeskočit. DotD = D2 s méně nápady a podstatně horším hrdinou

+17 +19 −2
FlynnFlynn
Dohráno
  • PC 70
Zmiešané pocity. Death of the Outsider je veľmi dobrá hra, v kontexte celej série Dishonored však ide o najslabší kúsok. Stále tu nájdeme klasickú objavovateľskú hrateľnosť s niekoľkými možnými cestami vedúcimi do cieľa, mám však pocit, že autori sa snažili uľahčiť si situáciu niektorými nie úplne šťastnými rozhodnutiami.

V prvom rade nečakajte na žiadne nachádzanie a vylepšovanie schopností. Hlavná hrdinka Billie Lurk má k dispozícii tri fixné, that´s it. Sú veľmi fajn a striedavo som ich využíval všetky (schopnosť scoutovania lokácie je skvelá pomôcka pri taktizovaní a plánovaní ďalšieho postupu), o tom žiadna, chýbala však trochu väčšia variabilita, na ktorú sme boli zvyknutí z predchádzajúcich dielov.

Myslím si, že príbehová myšlienka zaoberať sa Outsiderom je vynikajúci nápad, ktorý je však zrealizovaný celkom odfláknuto. Úprimne, za tých osem hodín, čo mi DLC zabralo, mám pocit, že príbeh ubehol až príliš rýchlo a akoby sa nič nestalo. V podstate ste šli z bodu A (tutoriálová prvá misia) do bodu B (druhá misia), kde ste ukradli niekoľko vecí, aby ste jednu ďalšiu mohli ukradnúť v bode B/C (tretia misia), ešte jednu v bode D (štvrtá misia) a nakoniec ste sa postarali o osud Outsidera (piata misia). Je fajn, že sa postavy, ktoré hráčov sprevádzali od jednotky, dočkali záveru, ktorý zároveň nebol zlý, ale prišlo mi to také „uspěchané". Nehovoriac o poslednej úrovni, ktorá ma jednoducho nebavila, hoci jej premisa nebola zlá. Bolo to však príliš lineárne.

Aby som iba nekritizoval, keďže mi tu predsa len svieti hodnotenie 70%, hra ma aj napriek všetkým výčitkám bavila. Druhá a tretia misia by sa napríklad svojim rozsahom a kvalitou nestratili ani v Dishonored 2. Bočné misie, ktoré autori nazvali kontraktami, sú fajn spôsob, ako si ozvláštniť hlavnú linku a okrem toho, že som sa počas nich cítil ako Hitman, mi občas aj dali zabrať. Teší ma, že vývojári opäť dbali na detail a z množstva kníh, listov či vypočutých rozhovor ste si mohli vychutnávať skvelý lore sveta Dishonored.

A tak. Death of the Outsider je dôstojné zakončenie súčasného príbehu. Škoda však - mohlo totiž byť zakončením veľkolepým, ako boli napríklad DLC pre prvý diel.

Pro: Je to Dishonored, hrateľnosť, kontrakty, druhá a tretia misia

Proti: Príbeh, zjednodušenie, posledná misia

+16
H34DH34D
Dohráno
  • PC 85
Při prvních krůčcích ve finální kapitole herní ságy Dishonored jsem pociťoval takové to nadšení jako když vrtíte ocáskem a nachčijete manželce do bot. Hned úvodní mise otevírala zajímavé prostředí a navzdory menší rozloze zabrala docela dost herního času. Zpočátku nemáte k dispozici své superschopnosti, kolem všech nepřátelských postav se tedy musíte proplížit pěkně postaru – pomalu a tiše po špičkách. Situace, kdy si dvojice, či trojice stráží navzájem kryjí své mrtvé úhly jdou vyřešit jedině trpělivým mačkáním kláves F5 a F9. Samozřejmě všemi deseti doporučuji nejvyšší obtížnost – ne proto, abych machroval, nebo někomu působil frustraci, ale protože pouze a jen na „very hard“ se postavy chovají realisticky a přinutí vás se pořádně zamyslet a postupovat logicky. Nemějte strach, nebude od vás vyžadován žádný „special set of skills“, každá situace je řešitelná, musíte ale použít vše, co vám hra nabízí. Mně se nejvíce osvědčil bonecharm, který snižuje percepční schopnosti postav, které otagujete Foresightem a samozřejmě rozšíření možnosti otagovat více postav najednou. Můžete si tak vždy označit prakticky celou místnost/lokaci, než do ní vstoupíte a pak už se jen elegantně displace-ovat okolo.

Druhá a třetí mise jsou vrchol nejen Death of the Outsider, ale patří i ke zlatým hřebům celé herní ságy. Měl jsem takový zvláštní pocit, že jsem se v městské části druhé a třetí mise úplně zabydlel – jako by mi bylo líto ji pak opustit. Poté, co jsem prolezl snad každý kout a zvládl neuvěřitelnou bankovní loupež ve stylu jednočlenných Dannyho parťáků, jsem měl pocit, jako bych právě zdolal Mount Everest.

Celkově během prvních třech misí jsem v hlavě průběžně vedl pomyslné dialogy se zdejšími komentáři na DH a argumentoval, proč není pravda, že by Death of the Outsider byl zklamáním. Nicméně po dokončení hry musím uznat, že při nejmenším chápu váš úhel pohledu, drahý plebiscite. Poslední, ale částečně i předposlední mise jsou už takové přímočařejší – ne že by zrovna tohle vadilo, ale už tam chybí takové ty „wow“ momenty. Samotný závěr ale tah na branku nepostrádá, herní prostředí jak samotné finální lokace, tak vlastně celé hry je klasicky na špici. Atmosféra je výborná a dotváří ji i nenápadná, mysteriózní hudba. O odlehčenost se při tom starají úsměvné dialogy postav, které můžete zpoza rohu odposlouchávat. Osobně jsem ani neměl potřebu hře vytýkat absenci volitelného vylepšování vaší postavy, byť by samozřejmě bylo lepší, kdybychom o to nebyli ochuzeni. Závěrem chci zmínit poněkud netradiční pochvalu týkající se úvodní obrazovky hry – ta mě dokonale naladila na úderný herní zážitek. Upřený a precizně vycentrovaný pohled vševědoucího a zdánlivě všemocného Outsidera, jehož limbo však k jeho samotnému překvapení bleskurychle rozráží temné ostří v rukou dokonalého vraha, jenž byl zrozen pro jedno jediné – pro smrt Outsidera.
+16
1t0s1t0s
Dohráno
  • PC 60
Asi bych hodnotil lépe, kdybych nehrál předchozí díl. Jenže já jej hrál a nemůžu se zbavit pocitu, že Death of the Outsider je vlastně takové kratší a ořezanější Dishonored 2. Vlastně se mi těžko hledá byť jen jediná věc, která je v nejnovějším Dishonored lepší.

Level design? Není špatný, ale ani nijak extra dobrý. Jedinou zapamatovatelnou misí pro mě byla bankovní loupež, ta se vážně povedla. Ostatní mise jsou průměrné, což je oproti Dishonored 2 docela velký downgrade.

Rozmanitost postupu ve hře? Eh, též ne, hlavní hrdinka, Billie Lurk, sice má pár speciálních schopností, ovšem jsou pevně dané a nedají se nijak vylepšovat či customizovat. Dále jsou zde bone charmy, které Vaší postavě přidají určitý malý bonus, ale ty moc velký potenciál bohužel nemají.

Z hlediska obtížnosti si však DotO laťku stále drží, některé pasáže byly docela problematické, za to palec nahoru.

Herní doba moc nepotěší, Death of the Outsider jsem dohrál za 6 a něco hodin, což není zrovna ideální čas. DotO celkově působí spíše jako DLC než samostatná hra, a to jak rozsahem, tak možnostmi. Pro fanoušky série se jedná o povinnost, ostatním bych doporučil spíše předchozí dva díly.

Pro: Grafika, obtížnost, třetí mise

Proti: Herní doba, příběh, oproti minulým dílům značně omezené možnosti

+14 +15 −1
KarasmanKarasman
Dohráno
  • PC 70
Herní výzva 2024 - 5. Nikdy se nevzdávej! 

Stand-alone datadisk k Dishonored 2 s pouhými pěti misemi, z nichž první je směšně krátká a poslední zase lineární a nudná. Tím se dostáváme k všeho všudy třem misím (a to je ještě kus třetí mise shodný s druhou, pouze v jinou denní dobu), což působí trochu rychlokvaškoidně a prachytahajícně. Částečně je to pravda, ale já se i tak celkem bavil.

Principy hry jsou stejné jako dříve a i když jde spoustu míst vyřešit násilím a vyvražděním všeho odporu, pravá zábava přichází až se stealth postupem a snahou za celou misi nikoho nezabít (případně se nenechat i objevit, což už je občas o nervy). Hratelnost je stále skvělá a např. třetí mise s vyloupením banky je neskutečný master piece.

Celá série Dishonored je opravdu skvělá, plná vynikající hratelnosti, skvěle navržených misí a s poutavým příběhem. Tento datadisk je pravda trochu slabší a kratší, ale i tak jeho zahrání doporučuji.

Pro: Stále skvělá hratelnost; výborná třetí mise.

Proti: Krátké; slabší konec.

+13
DeCode89DeCode89
Dohráno
  • PS5 80
K tomuto kousku jsem se dostal opravdovou náhodou, co jsem opravdu nečekal, jak krátké to bude. Nazývat hru datadiskem není ani relevantní k množství obsahu.
Celé to působí jako spíše teaser, či hratelné demo, které má osvětlit hlavní mechaniky ve hře a k nim něco přidat navíc, takové to +10% zdarma.
Ve hře nalezneme pouhých 5 misí, které se svojí mechanikou celkem podobají, ať již činností, tak i prostředím.

Co je vlastně na hře Dishonored signifikantní, je její přístup na plnění misí. Může naběhnout jako arnold a začít kosit nepřátele, avšak to je velmi rychle odměněno smrtí. tudíž většinu hry volíte spíše kradmý postup, kdy ti nejzdatnější volí vyloženě hitless run.

Určité pasáže vyžadují značnou znalost prostředí a vyžadují až precizním načasování, což může být občas frustrující, jindy Vám to hezky pohladí ego, jak dobře jste si danou pasáž rozplánovali, avšak jen do okamžiku, kdy jste přehlédli či špatně načasovali pohyb.

Jakkoliv je rozšíření krátké, nelze říci, že by bylo nudné. U někoho možná vytvoří nejednu vrásku na čele, avšak doporučuji sehnat za co nejnižší cenu.
Jelikož nabízet tento obsah za skoro 700 kč, je opravdu lichva. Takže se vyplatí počkat na slevu.

Pro: Stealth, hratelnost.

Proti: Krátký obsah, cena.

+11
ReleonReleon
  • PC 75
Ve své době a vlastně i dnes jsem byl úchvacen parádní a netradiční hratelností prvního Dishonored. Druhý díl, ač propracovanější, mě tolik nezaujal, byť nevím úplně proč, když vlastně skoro všechno vylepšil. Možná proto jsem odkládal dohrání tohoto dodatku tak dlouho...

Zpočátku nutno říct, že hra navazuje na předcházející díly s tím, abyste osvobodili Dauda. Ten je uvězněný a zesláblý, a proto se vydáváte na svou první, spíše lehce tutoriálovou, misi. Otevře se před vámi prostor poměrně uzavřenější, ale to naštěstí napraví další mise. Prostředí je lehce nadprůměrné v porovnání s předchozím dílem, ale velmi dobře promyšlené. Cíle se dá dosáhnout mnoha různými způsoby. Škoda jen, že lokace druhé a třetí mise je úplně stejná, byť s několika odlišnými prvky a částmi. Na druhou stranu jsem si užíval, jak se něco sem a tam proměnilo a reagovalo to na vaše rozhodnutí v misi předcházející.

Misí je celkem pět, první tutoriál, tři normální mise, poslední je výrazně lineární. Pak přichází konec příběhu. Dle mého názoru snad až příliš brzy a je to celé dost uspěchané. Nejvíce se mi naopak líbila mise druhá a čtvrtá - tedy vykrádání banky, kde si člověk připadal jako typický "Thief". Poslední mise naopak působila snad až příliš ledabyle, unyle, nudně a prázdně, a navíc neposkytovala příliš možností, jak ji vyřešit. Snad krom konce.

Ke konci mám též řadu výhrad, ač jsou volby zásadní, nemělo to na mě stejně silný emocionální dopad, jako kdysi závěr předchozích dvou her, a prakticky mi to pak po skončení bylo jedno, co se stalo. A to jsem se snažil celou hru odehrát bez zabití (přesto mi některé mise hlásily mrtvé, i když nevím, že bych někoho zabil).

Vylepšení v podobě run bylo docela fajn, ale mohlo by toho být více a různorodnější.
Postavy mi vysloveně nebyly jedno, ale zároveň jsem si k nim nedokázal vytvořit ani větší pouto, za což lze vděčit i kratší délce a nepříliš sympatické hlavní postavě. Takže když zemřel Daud někde mimo záběr , nikterak mě to netrápilo a pokračoval jsem dál. Beztak to působilo, jako kdyby to na příběh nemělo takřka žádný vliv.


Stealth funguje ve hře na výbornou, schopnosti jsou omezenější, ale dostačují. Především možnost převtělit se a teleportaci jsem využíval takřka bez ustání. Díky tomu se dařilo většinu NPC uspat a dostat se tak poklidně k cíli. Ono to snad u některých vedlejších misí jinak než uspat celý barák ani nejde. Akci hodnotit nemůžu, při každém vyvolaném konfliktu jsem hru zpětně loadnul, abych si zachovával co nejčistší štít.

Hratelnost je fajn, někdy více než to, ale na předchozí díly také plně nedosahuje. Tady opět namířím výtku k poslední misi, kde bylo až o nervy se nenechat odhalit, když mě viděli přes čtvrt mapy...


Kolem a kolem vzato, je vidět, že se jedná o kratší dodatek, který jen doplňuje události původních dvou her. Příběh je průměrný, závěr zbytečně unáhlený a bez emocí, postavy zapomenutelné, hratelnost lehce nadprůměrná a misí je málo. Naopak některé lokace jsou velmi dobře zpracované, obzvláště krádež v bance je vynikající, úkoly zábavné, možnosti průzkumu a různých řešení parádní.
Je tak lepší od hry zas tak moc neočekávat a pravděpodobně budete spokojení s několika dalšími misemi z tohoto zajímavého univerza, než očekávat více a být zklamáni. Přesto nebo snad právě proto se o to více těším na regulerní třetí pokračování.

Pro: Atmosféra světa, úkoly, některé lokace, stealth, různé možnosti řešení, rozvinutí lore

Proti: Poslední mise, uzavřenější lokace, průměrný příběh a zapomenutelné postavy, závěr hry, délka

+10
PopcornPopcorn
Dohráno
  • PC 90
Spíš než samostatná hra je to pár DLC misí k Dishonored 2 -- to ale vůbec nevadí. Tvůrci se rozhodli trochu více experimentovat s konceptem hry a omezili schopnosti Maegan na set několika málo schopností, avšak velmi silných. Zejména Semblance, které vás "přestrojí" za jinou postavu, je prvek který série dosud neměla. (Opravdu moc mě potěšilo, když jsem se touto schopností pokusil vyřešit jednu hádanku která měla na první pohled úplně jiné "zamýšlené" řešení, a k mému překvapení na tuto možnost tvůrci mysleli.) Syslení si modrých elixírů odpadá, protože se mana doplňuje automaticky, což u mě vedlo k mnohem liberálnějšímu využívaní speciálních schopností a celkově se mi to možná líbí více než věčné rozhodování se zda situaci vyřeším "cool způsobem" nebo "ekonomickým způsobem".

Nepřijde mi že by mise polevily na kvalitě, některé z tohoto dodatku řadím k nejlepším z Dishonored celkově. Bohužel úplně poslední mise spíš kulhá, protože na rozdíl od většiny misí je hloupě lineární, ale nezkazilo to dobrý pocit z finálního "rozuzlení".
+7
Kupte si hru na Humble Store Kupte si hru na Xzone.cz

Platformy a hodnocení

Nápověda
  • PC 96 78
  • PS4 8 81
  • PS5 2 80
  • XOne 0 --
  • XboxX/S 2 80

Hodnotit, napsat komentář, diskutovat…

Jako zaregistrovaný a přihlášený uživatel můžete tuto hru nejen ohodnotit, ale také k ní případně napsat komentář, diskutovat o ní či ji zařadit do některého ze seznamů (vlastním, chci atd.).

Poslední hodnocení

Všechna hodnocení

Statistiky

Id hry:
12914
Odkaz:
http://dbher.cz/h12914
Přidána:
15.06.2017
7 let a 196 dní
Hodnocení:
108 (50-100 %)
Komentářů:
14
Oblíbenost:
Sledovat 19 Chci si zahrát 43
Rozehráno 4 Dohráno 110
Návštěvnost:
20081× (celkem)
73× (poslední měsíc)
12× (poslední týden)
0× (dnes)
Více