Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 50
Při procházení českých adventur jsem si chtěl zahrát původně něco jiného, totiž Posla bohů, jenže se mi jej zaboha nedaří rozchodit. A tak padla volba na Dreamland, třícédečkový kolos, který měl ve své době neskutečné ambice. Udělat vážnou, velkolepou a rozlehlou adventuru s hard sci-fi příběhem. Něco co se mělo odlišovat od Poldů, Horkých lét a Dračích historií. Jako to dopadlo? No v podstatě souhlasí s kolegy, co už hodnotili - nic moc.

Příběh se nerozjíždí špatně. Někde v budoucnosti přilétá novinář Jimmy Dix na vesmírnou stanici Dreamland, ráj virutální reality. Každý si zde může zahrát dobrodružné příběhy, které mají být stoprocentně bezpečné. Jenže nejsou, jednomu chlápkovi z toho hráblo a ziskuchtivá Společnost se to pochopitelně snaží ututlat. Jimmy tak prochází stanicí a pátrá, objevuje další a další nebožáky a zároveň se vydává do různých virtuálních světů, objevovat co jednotlivé postavy prožily.

Na papíře to zní skvěle, jenže je to nuda k nepřežití. Vyšetřování jde kupředu hlemýždím tempem, jednotlivé virtuální světy jsou výplně, kde většinou nezjistíte naprosto nic podstatného. Chování představitelů Společnosti je absurdní - napřed tutlání, pak pokusy o vraždu a nakonec obrat o 180 stupňů a snaha hrdinu najmout. Nudné jsou i samotné světy, přestože budete sestavovat Frankensteinovo monstrum, ocitnete se v pirátském světě, v starověkem Egyptě, mafiánském Chicagu či špionážním románu, většina příběhů už tu byla a mnohem lépe. A celková story? Zhruba ve chvíli, kdy se objeví opičí sluhové mě napadlo, kam tvůrci směřují, ale říkal jsem si že ne, že by to bylo laciné. Ale opravdu, tvůrci bezostyšně vybrakovali Planetu opic a navíc tomu všemu dali odfláknutý, nic neřešící konec.

Technická stránka také za moc nestojí. U hry na 3CD bych předpokládal špičkovou grafiku a spoustu animací, ovšem v celé hře jsou tu pouze intro a outro. Ručně kreslená grafika stanice není špatná, sice drobet zastaralá, ale některé sci-fi obrazy jsou působivé. Ovšem renderované grafika virtuálních realit je odporná. Prostředí ještě dejme tomu i když je studené jak psí čumák, ale ty postavy jako by kreslilo malé dítě a navíc jsou příšerně naanimované. A ještě tu hapruje i zvuk, který jak kdyby byl pod vodou. Vše dokonává nezáživný dabing a bugy (mizení postavy, pády do Windows).

No a hratelnost. Už jsem si zvykl u starých adventur na pixelhunting, ale tady dosahuje vrcholu. Několik míst jsem nemohl najít ani s návodem (odřená podlaha v airlocku), Jindy jsou tu aktivní místa mimo obrazovku, jednopixelové předměty či předměty, které prostě nejsou vidět (dynamit v letadle). Kombinace věcí je nelogická, na spoustu věcí musíte přijít zkoušením všeho na všechno. Často se ovšem nebudete stačit divit, co stvoříte v inventáři a některé věci nepochopíte ani zpětně - kupříkladu jak žárovka a plechovka s houbou zruší poplachový počítač. Abych teda jen nekritizoval, některé dialogy jsou slušné, občas Vám dá hra vybrat zda lhát či mluvit pravdu a v jedné situaci postupujete nelineárně - koho pustíte z vězení.

Celkově se mi hra moc nelíbila. Oceňuji snahu vytvořit něco většího a vážnějšího, než v roce 1999 u nás vznikalo, nicméně ve výsledku mě ti Poldové či Horké léta bavili více.
+16
  • PC 50
DreamLand: Final Solution jsem hrál hned po vydání a dokončil, i když bez návodu jsem to vydržel tak do poloviny. Nyní jsem se ke hře vrátil, abych si ověřil, že můj první rozpačitý dojem byl oprávněný. A byl. Takřka ve všem souhlasím s recenzí od Dan9K a dodám pár věcí:

- ve virtuální realitě se dá "zemřít". Není to sice klasické "game over" a obsluha VR pustí sekvenci znovu, ale musí se to opakovat tak dlouho, dokud neuděláte přesně to, co hra čeká. Protože je to občas dost nelogické a matoucí jako řada věcí v této hře, je to neskutečná otrava. Doporučuji zejména ve VR často ukládat, protože obsluha pouští sekvenci úplně od začátku. Jinak je možné na několika málo místech ve 2D části narazit i na běžné "game over" a musí se znovu nahrát poslední pozice

- hra bohužel nemá funkci ukázat všechny aktivní předměty naráz, takže pixel-hunting je opravdu hrozný, zvlášť když je občas titěrný aktivní bod o kus dál, než je vyobrazený předmět

- v částech, které se odehrávají na stanici DreamLand, jsou 2D airbrushové malby Karla Kopice, který kreslil např. také Poldu 6. Grafika je tu kvalitně udělaná a obzvlášť plus je to pro ty, co mají rádi tento výtvarný styl. Zato 3D renderovaná pozadí ve VR nejsou nic extra a rozmazané postavičky a animace tu vypadají vyloženě ohyzdně

- hra je velmi, velmi rozsáhlá, což je v tomto případě plus i mínus, protože utrpení se vleče. Herní doba je natahována samoúčelně a navíc hráč mnohdy teprve zpětně zjistí, proč se s něčím mořil. Zvlášť ve VR není často ani naznačeno, co dělat, ale o takové situace není nouze ani ve 2D. Kdyby hra byla o polovinu kratší, ale lépe zpracovaná, bylo by to lepší

- DreamLand může sloužit i jako studijní materiál, jak se vyvarovat řady chyb při vytváření adventur. Pokud vím, tvůrci nebyli moc zkušení a projekt byl příliš ambiciózní, což je na hře znát. Námět je zajímavý, ale provedení pokulhává prakticky ve všech ohledech. Asi i proto se nakonec nesplnily plány jít se hrou taky na zahraniční trh

- při hodnocení nesrovnávám s jinými českými adventurními dobovými počiny, které byly často ještě horší, v takovém případě by bylo celkové skóre o něco lepší. DreamLand má vážné sci-fi téma, čímž se odlišoval od v té době dominujících rádobyhumorných taškařic, příběh je ale průměrný a dialogy nevyvážené a místy vyloženě špatné - někde prkenné, jinde naopak s nezvládnutými pokusy o slang.

- DreamLand bych doporučil jen skalním fandům point and click adventur a navíc s návodem, pokud tedy nemáte nekonečnou trpělivost, chuť zkoušet vše na vše a řešit spoustu obskurních postupů. Kvůli bugům můžete i tak skončit ve slepé uličce, takže návod a časté ukládání je nutností. Nemyslím, že je bugů tolik, že by to bylo nehratelné, ale rozhodně je to nedoladěné a nejspíš na nějaké narazíte

- pro hraní ve Windows 10 je potřeba patch a dá se s jeho pomocí hrát i bez vyměňování CD v mechanice:
http://www.mediafire.com/file/awwmfl2qsy3jpmh/DreamLand_patch.zip/file
+16
  • PC 35
Tahle hra není jen o tom přijít na všechny herně adventurní zapeklitosti, poměrně zásadní adventurní oříšek tkví i v přelstění programu jako takového a vyhnutí se všemožným bugům, které zabraňují v jejím dohrání. Například zmizení postavy v konkrétním místě a následný výhoz do Windows, pokud jste zrovna žena (musíte se přeměnit na ženu na poslední chvíli a ne již s předstihem), nebo například pravidelné zaseknutí hry, pokud nevyřešíte puzzle s výherním automatem hned napoprvé a dovolíte si ještě jednou odskočit jinam, nebo třeba zásek hry, pokud použijete kleště na otevřené okno v nemocnici rovnou a nepočkáte na to, než ho černoch zavře nejdříve bez kleští... plus celá řádka nepravidelných chybových hlášek, ztmavení herního světa, jeho problikávání a dalších zatuhnutí, které se dají vyřešit pouze dřívějším savem. Je toho opravdu hodně. A já se ptám, je to proto, že tuhle hru hraji příliš dlouho po jejím vydání, nebo je to absolutní neschopnost vývojářů a betatesterů? Asi kus od obojího. Každopádně měl jsem obrovský kus štěstí, že mi bylo umožněno vůbec dospět do slastného nápisu "KONEC".

Co se týče samotné hry, grafika je i na svou dobu opravdu hrozná. Nevím, co bylo horší, jestli svět reality, či reality virtuální, která má poměrně odlišný charakter, ale musím říct, že narozdíl od ostatních, se mi plně kreslené ztvárnění skutečné reality líbilo více, než odpudivá kombinace renderové a kreslené grafiky v realitě virtuální.

Co se týče příběhu, který by měl být alfou a omegou každé adventury, ten je jakž takž, ale není to žádné terno. Zabíjejí ho neustálé skoky do nesouvisejících prostředí virtuálních realit, ve kterých se, s výjimkou té poslední, neděje vůbec nic, co by mělo na příběh nějaký vliv, většinou kromě posledních tří sekund. V té předposlední ten vliv dokonce není absolutně vůbec žádný a nechápu, co to tam dělalo. Obecně jsou příběhy z virtuální reality o ničem a jsou jen o kombinatorice předmětů, aby se hráč zapotil.

Dabing je rovněž hrozný. Ani mi tolik nevadí, když někdo ten text jen odřiká, ale chci, aby mu bylo aspoň rozumět. Jak může některý z rádoby dabérů polykat text natolik, že spolkne klidně dvě poslední slabiky slova? Navíc dabing ve virtuálních realitách je tuplem neposlouchatelný kvůli užití nadměrného hallu. Samozřejmě chyby v textu jsou rovněž odsouzeníhodné. Nejde jen o překlepy, ale i o triviální chyby ve vyjmenovaných slovech apod.

Co se týče point and click prvků; hra v ničem neporadí, pro mě to bylo tedy celkem hardcore. Logika naprosté většiny úkolů citelně pokulhávala, logičtější řešení je nahrazeno nelogickým řešením (například když má tulák hlad, proč mu obstarávat kvalitní hamburger z fungujícího přístroje na hamburgery, když můžu půl hodiny hledat náhodnou postavu, která mi prostě dá nějaký blivajz?). Práce s inventářem je neskutečně pomalá a často jí musí člověk dělat na několikrát, protože se předmět odklikne. Ve hře citelně chybí možnost přeskočit animaci chůze hlavního hrdiny, to je zvláště otravné, protože veškeré předdefinované úkony musí postava vykonat z konkrétního místa a pokud si může postava vybrat mezi dvěma cestami, zvolí tu delší. Nutnost odklikávat rozhovory mě osobně nevadila, alespoň člověk všechno stihne.

Další věcí je pixelhnunting, který je rovněž přítomný, s tím se pojí i častá nutnost najití předmětů, které nejsou vidět, ale jsou za něčím a člověk tedy musí přejíždět myší přes celou lokaci, protože kdekoliv může být cokoliv. Otravuje i občasný výskyt přemíry aktivních políček na malém prostoru, člověk aby si vzal lupu a na ovládání myši použil nějaký operační nástroj pro jemnou motoriku.

Hudba je neskutečně repetetivní, zvuky rovněž. Například při hluku davu trvá jeden zacyklený sampl asi sedm vteřin a brzy se ho člověk přejí.

Rozdělení hry na 3 CD je také neskutečně otravné. Kdyby prostě tu hru rozdělili na tři části podle příběhu, je to naprosto ok, ale někdy člověk musí měnit CD třikrát během deseti minut. Virtuální CD vám nepomůže, protože hra bere v potaz jen jeden z virtuálních disků.

Abych to tak shrnul, na této hře vidím dvě positiva, všechno ostatní je negativem. Příběh není úplně zlý a překvapí občasná možnost volby, která v jednom případě i změní postup do dalších deseti minut. A samozřejmě je tu ještě jedno positivum, pokud vím, hra se nedá nijak zkazit, aniž byste na to hned nepřišli nápisem Game Over, nebo opakováním celého úseku. Takže žádné sviňárny jako v Gooka nebo v Tajemství oslího ostrova se nekonají. Jinak však dost bída.

Pro: možnost volby, relativně interesantní příběh, leč s nevyužitím potenciálem

Proti: bugy, grafika, hudba, zvuky, dabing, pravopisné chyby, nelogičnost, zdlouhavost, příběhy ve virtuální realitě jen zdržují, nesmyslné žongolování s třemi CD...

+15
  • PC 70
Dream Land je jednou z mála českých her, o které jsem v době jejího vydání věděl (ovšem screenshoty, které jsem viděl, mě příliš nezaujaly, nezaujala mě tehdy ani hra jako taková a popravdě bych na ni v té době neměl finance - cena tehdy byla srovnatelná se zahraničními tituly, tj. něco přes tisícovku).

Na první, druhý i třetí pohled vypadá hra dost odpudivě - grafika taková vyblitá, obličeje děs běs, hlavní postava vypadá jako ošklivej brácha toho z Red Hell a hudba znící v prostředí stanice (kde se pohybujete dobrou polovinu herní doby) deptá už po prvních pár tónech. A dabing... to není ani "čítankový" z Gooky - někteří z dabérů prostě jen odhrkali text ve snaze mít to co nejrychleji za sebou. Snaží se tu jen osoba, která namlouvala starší dámy a jejíž hlas připomíná Miriam Kantorkovou. Vůbec celý dabing působí dojmem, že byli najmuti pouze čtyři herci (i když jejich seznam je působivě dlouhý).

Virtuální reality (VR) vypadají zcela jinak, jde o renderovaná pozadí, která naopak působí velmi dobrým dojmem - o to hůř jsou do nich zakomponovány postavičky. Hudba v těchto pasážích je většinou na daleko lepší úrovni (hlavně Macao), jen namluvení je tu nezřetelné (pravděpodobně má spolu se změněným vizuálem svérázně simulovat pobyt ve VR). O to horší je, když okolní ruchy zcela dabing přehluší.

Příběh... no, kdyby byla hra zahraniční (a tedy do ní nality větší finance a upravila se grafika, plus ten dabing), mohl z toho být epický kousek. Takhle by snesl pár zásahů dramaturga, protože mě začal zajímat až v momentě, kdy se objevil první "duch ve stroji" - ostatně i sami autoři se snažili být světoví, vzhledem k jménu, kterým obdařili hlavního protagonistu a vůbec zasazením do kontextu (ovšem hlášku "á, Pilsner... ti Češi se dostanou všude" si přesto neodpustili :-P. Možná ale pomalost rozjezdu má své opodstatnění a pomáhá k lepšímu zžití se s prostředím - ostatně stopy k odhalení finálního tajemství jsou roztroušené po celé délce hry a tak zhruba od dvou třetin to začalo vše zapadat. Kromě toho, hra vám na některých místech dává možnost lhát či mluvit pravdu - i když je výsledek nakonec stejný, dopracujete se k němu různými cestami. Nemluvě o volbě pomocníka v oné misi na Macau.

Po technické stránce bych vytknul snad jen neustálé přehazování cédéček (tři kusy - virtuální reality jsou na posledním disku, stanice na druhém a ingame animace na prvním). No a ty texty - tady někdo pěkně odflákl korekturu. Ani tak nejde o to, že některé postavy mluví nespisovně a hlavní hrdina čas od času zakurvuje, ale ty hrubky, ty hrubky (a při odinstalaci taky - "Některé komponenty nemoly býti odstraněny")...

Přestože mě hra dlouho nechytila a má spoustu much, finální verdikt sedmdesáti procent je myslím zcela zasloužený.
+19 +20 −1
  • PC 70
Je až s podivem, že v době vycházení Poldů a jemu podobných her byla u nás vytvořena takováto rozlehlá a zajímavá adventura. O to víc škoda, že na rozdíl od přiblblé série upadla do zapomnění.

Klasická adventura ve sci-fi prostředí je přesně to, co mi padne do noty. Proto tuto hru hodnotím trochu lépe než by si možná zasloužila. Vesmírná stanice Dream Land je zajímavým místem pro příběh, který se na ní odehrává. Jen škoda, že autoři nezůstali pouze zde, případně přechody do virtuální reality neudělali jen výjimečně. Většina "virtuálních" příběhů nemá s hrou prakticky žádnou spojitost a na hlavní příběh naváže leda tak na úplném konci. Děj je tím otravně natahován, postrádá jakýkoliv spád. Je to prostě jako by jste si dali pauzu a odskočili si na chvíli zahrát úplně jinou adventuru. Jinak za zmínku stojí i fakt, že musíte rozhovory odklikávat. Je to sice drobnost, ale celkem otravuje.
+13