Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 80
Konečně pokořeno. Z Final Fight jsem vždy cítil takovou tu osmdesátkovou/devadesátkovou nostalgii, příběhově je to takové to správné dobové béčko, něco jako když jsme si tehdy půjčovali videokazety s filmy, kde hrál například Michael Dudikoff a šlo jen o pěsti, kopy a pomstu. O příběh ale až tak nejde, jde o hratelnost. A ta je stále dost super.

Předně musím říct, že ta hra je fakt těžká a hrát ji na automatu, asi tam pár stovek nahážu. Jsou pasáže, které jsem projel jako nůž máslem, jinde jsem ale dostával neskutečně po držce. Stačí se nechat obklíčit a velká část života je v tahu. Supersilné útoky mají i bossové, tam si hráč musí dát sakra bacha, jinak je hnedka v pánu. A když se na jedné obrazovce sejde silný boss doplňovaný několika vlnami řadových nepřátel, je teprve o zábavu postaráno a prsty kmitají jak při hraní Etude Op. 10 No. 4 od Chopina.

I při náročném hraní je však hra návyková, dobře se ovládá a také i pěkně vypadá. Průchod městem nabízí různorodé lokace i slušný počet nepřátel a je to zkrátka jízda. Hru jsem prošel za Codyho Traverse a překvapil mě docela ucházející počet různých chvatů a kopů. Když se k tomu přidají i nože, trubky či meče, na které lze ve hře narazit, máme tu docela solidní porci možností, jak nepřátele porazit. 

Final Fight je zkrátka beat 'em up ze zlaté éry tohoto žánru a jeden z jeho must-play titulů.
+19
  • PC 85
  • Arcade 85
Final Fight je prvním dílem jedné z nejznámějších beat 'em up sérií. Na úvod musím přiznat, že je to také jediný díl který jsem dosud hrál, ale zase několikrát. Hru pamatuji jak z automatů tak ZX Spectra a v roce 2018 jsem dohrál originál při návštěvě muzea v Červeném újezdu. Tentokrát došlo na PC verzi vydané v rámci Capcom Beat 'Em Up Bundle, což je emulovaný originál, dostupný jak v anglické tak japonské verzi. Hrál jsem obě a žádné zásadní rozdíly nezpozoroval, jen drobnosti v úvodní animaci.

Hra je klasickou pouliční bitkou za záchranu dívky. Na výběr je ze tří hrdinů, kteří se liší silou a rychlostí. Šest částí hry je zasazeno do prostředí typického pro americké město s protivníky v podobě pouličního gangu. Po druhé a čtvrté části následuje demoliční minihra - jednou je cílem auto, podruhé zavěšená skla. Jde primárně o způsob jak získat více bodů a tím bonusové životy. Hlavním plusem hry je skvělá ovladatelnost a s tím související souboje. Ovládání směru, útok a skok, plus samozřejmě různé kombinace dávají slušné možnosti a vše navíc skvěle poslouchá. Postavy reagují rychle a přesně. K boji lze občas využít i nějaké zbraně jako nůž, meč nebo kus trubky. Na každého protivníka něco platí a hra by se určitě dala naučit na jedno-kreditový průchod. V dnešní době, když do automatu nemizí jedna mince za druhou, už to ale není tak motivující.

Zamrzí, že se lze dostat do situace, ze které se nedá rychle dostat a stojí to velkou část života. Přitom stačí jeden nepovedený úhyb a jste v problémech. Jinak obtížnost odpovídá době a platformě. Verze pro konzole a handheldy mají kvůli omezením méně protivníků a i tak vypadají hůře. Naopak originál je graficky stále pěkný. Hru tak rozhodně doporučuji a určitě nevynechám ani další díly. Final Fight je k dispozici i v rámci Capcom Arcade Stadium, také v emulované verzi. Navíc ale obsahuje režim výzev a možnost přetáčení. Hrál jsem obě verze a volba záleží jen na tom, zda oceníte opakování hry kvůli výzvám.
+14
  • PC 50
Nikdy jsem se nekoukal na závěrečné titulky tak zkroušeně. Polovinu času ve hře jsem totiž strávil blikající na lopatkách nebo házený ve vzduchu. Pokud na automatu nebylo omezení, asi bych tam pro dohrání hry přišel o výplatu. Virtuální penízky jsem na pc portu házel opakovaně i v rámci jednoho bossfightu.

Trochu tu fungují skoky ve výskoku nebo smashování zblízka, občas jde vypozorovat nějaký pattern nepřítele a časem jsem se naučil lépe časovat házení protivníkem či použití zbraně, ale pořád nevidím potenciál, že bych se ve hře cítil jako vítěz. Jídlo, kterým si můžete doplnit zdraví se nachází obvykle jen tam, kde ho nepotřebujete. Mimo protivníků vás potrápí prostředí od padajících lustrů, házené molotovy či kutálející sudy. Nenašel jsem způsob jak se jim spolehlivě vyhnout, tak jsem aspoň ocenil, že stejně na tom jsou mnohdy nepřátelé a umírali jsme pěkně spolu:)

Mlátičky v SP nejsou můj šálek čaje, ale zde mě bavila dobová atmosféra a nepřátelé. Mnoho postav mé oblíbené bojovkové série Street Fighter má historii a pochází ze stejného univerza jako Final Fight. Můžete zde hrát za Codyho, Guye či Haggara a mezi protivníky se mimo jiné potkáte s Andorem (Hugem), Poison, Rolentem či Sodom. Rolento je ve Street Fighteru moje oblíbená postava a i tady vás se svými granáty pořádně potrápí.

Pro: atmosféra, známé postavy

Proti: obtížnost

+11
  • PC 65
Na hry ze série Capcom Beat 'Em Up Bundle jsem se těšil, protože jsem si žánr arkádových mlátiček v poslední době celkem oblíbil. Až je mi líto, že mě v dřívějších dobách snad s čestnou výjimkou jménem Golden Axe míjel.

Příběh je takové typické klišé jak z devadesátkových hollywoodských akčních filmů, které jsem rád sledovával v době dospívání. Tedy nic nad čím je potřeba nějak přemýšlet, takže se stačí soustředit čistě jen na akci. Postupně jsem si vyzkoušel hru za všechny tři postavy, ale nakonec jsem si nejvíce oblíbil taťku starostu, bývalého wrestlera, se kterým jsem se nakonec promlátil celou hrou. No, promlátil není úplně výstižné slovo, protože jsem po své cestě dostával neskutečně co proto a někdy kolem 10. smrti jsem ty continues už přestal počítat. 

Ovládání postav je celkem jednoduché a jednotlivé postavy umí jen několik pohybů, které je potřeba vhodně a opakovaně aplikovat. Dost mi však chyběly nějaké obranné pohyby nebo úskoky, takže se mi často stávalo, že jsem se dostal do nějakého comba nepřítele, ze kterého jsem se už nedokázal dostat a můj plný ukazatel života se během chvilky obvykle zcela vyprázdnil. Dokud byli nepřátelé jen na jedné straně, tak se to ještě dalo celkem ukočírovat, ale dost často po mně šli z obou stran a to jsem dřív nebo později schytával nepříjemné rány. Jsou zde i zbraně, které souboje trochu ulehčují, ale jejich použití mělo u mě spíš kratšího trvání, protože jsem o ně často rychle zase přišel.

Na konci každé úrovně pak dojde na souboj s bossem, který je obvykle jen odolnější a silnější variantou běžných nepřátel. Nepřátel obecně je ve hře jen několik druhů a v průběhu hraní se neustále opakují, což po čase nudí.

Graficky hra vypadá dobře, zde nemám moc co vytknout. Zaujala mě blikající šipka s nápisem go, která mi i se svým specifickým zvukem připomínala tu z Golden Axe.

Celkově mám ze hry rozporuplné pocity. Na jednu stranu je to fajn mlátička, na stranu druhou je ovládání až moc těžkopádné a toho umírání bylo zbytečně moc. Něco mi říká, že kdybych tu hru hrál na skutečném automatu, tak tam projedu půlku výplaty.
+10